Školení při nástupu do zaměstnání jako součást systému BOZP

Vydáno:

Z čeho vychází povinnost proškolit zaměstnance při nástupu do zaměstnání a jak má být toto školení obsahově a organizačně nastaveno?

Povinnost zaměstnavatele zajistit školení zaměstnance při nástupu do zaměstnání vyplývá přímo ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP). Již při vzniku pracovního poměru musí být zaměstnanec seznámen s právy a povinnostmi, které se k výkonu jeho práce vážou, a s podmínkami, za nichž bude práci vykonávat. Součástí těchto informací jsou i požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Podle § 37 odst. 5 ZP, je zaměstnavatel povinen zaměstnance seznámit s pracovním řádem, s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které musí při své práci dodržovat, s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy. Toto ustanovení vytváří základní rámec vstupního informování zaměstnance, jehož součástí je i oblast BOZP.

Současně zákoník práce v § 102 ZP ukládá zaměstnavateli povinnost systematicky vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci. Školení při nástupu do zaměstnání je jedním z nástrojů, jímž zaměstnavatel tyto povinnosti v oblasti prevence rizik naplňuje. Na tuto obecnou informační povinnost navazuje § 103 odst. 1 písm. a) ZP, který ukládá zaměstnavateli nejen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, a současně mu ukládá povinnost zajistit zaměstnanci potřebné informace, pokyny a školení k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Toto ustanovení vytváří základní rámec obsahu vstupního školení, který musí zaměstnavatel přizpůsobit konkrétním pracovním podmínkám, vykonávané práci a místním rizikům a začlenit jej do systému školení BOZP.

Školení při nástupu jako součást prevence rizik

Školení při nástupu do zaměstnání nelze chápat jako formální administrativní krok, ale jako významné preventivní opatření pro předcházení ohrožení života a zdraví při práci. Právě v době nástupu je zaměstnanec nejvíce vystaven riziku, protože se teprve seznamuje s pracovním prostředím, technologiemi, pracovním režimem a organizací práce na pracovišti.

Cílem vstupního školení je zajistit, aby zaměstnanec rozuměl základním pravidlům bezpečného výkonu práce, znal hlavní rizika spojená s vykonávanou činností a věděl, jak se na pracovišti chovat tak, aby neohrožoval sebe ani ostatní. Součástí školení proto musí být i seznámení s postupy pro řešení mimořádných situací, zejména při pracovním úrazu nebo jiné krizové události. Z uvedeného vyplývá, že vstupní školení nelze oddělovat od celkového systému řízení rizik a BOZP u zaměstnavatele.

Obsah, přiměřenost a prokazatelnost školení

Zákoník práce nestanoví jednotný obsah ani formu školení při nástupu do zaměstnání. Rozsah a obsah školení musí být vždy přiměřené povaze vykonávané práce, pracovním podmínkám a míře rizika. Jiný rozsah školení bude dostačující u administrativní činnosti, jiný u práce ve výrobě, stavebnictví nebo v terénu. Vstupní školení BOZP musí být provedeno nejpozději k prvnímu dni výkonu práce, tedy před zahájením práce zaměstnance, aby mohl práci vykonávat bezpečně a s ohledem na konkrétní rizika pracoviště.

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby školení nebylo pouze obecné, ale aby vycházelo ze skutečných podmínek konkrétního pracoviště. To zahrnuje zejména seznámení s interními a místními provozními předpisy, technologickými postupy, používanými pracovními prostředky, osobními ochrannými pracovními prostředky a organizací práce na daném pracovišti. Součástí školení musí být rovněž seznámení s postupy při mimořádných událostech, zejména při pracovním úrazu nebo jiné krizové situaci.

Jedním z klíčových aspektů školení při nástupu do zaměstnání je jeho prokazatelnost. Zaměstnavatel musí být schopen doložit, že školení proběhlo, v jakém rozsahu a kdy. Tato povinnost vyplývá z § 102 odst. 4 zákoníku práce a má význam nejen při kontrolách orgánů inspekce práce, ale i při řešení pracovních úrazů nebo jiných mimořádných událostí.

Doklad o školení by měl odpovídat skutečnému obsahu školení a neměl by být chápán pouze jako formální podpis zaměstnance bez reálného seznámení s problematikou BOZP.

Vazba na další školení BOZP

Při nástupu zaměstnance do zaměstnání je vhodné chápat školení BOZP jako cílený proces, nikoli jako jednorázový formální úkon. Zaměstnavatel by měl zajistit, aby školení proběhlo ještě před zahájením výkonu práce a aby jeho obsah odpovídal konkrétní pracovní činnosti, pracovišti a rizikům, se kterými se zaměstnanec může setkat.

Školení při nástupu do zaměstnání tvoří základ systému školení BOZP, na který musí zaměstnavatel dále navazovat. To zahrnuje zejména pravidelné opakování školení, školení při změně pracovního zařazení, při změně technologie nebo při zavedení nových pracovních postupů, které mohou mít vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Praktické doporučení

Doporučuje se rozlišovat obecnou část vstupního školení, zaměřenou na základní pravidla BOZP a organizaci práce, a část specifickou, která se vztahuje ke konkrétnímu pracovišti, pracovním prostředkům a místním provozním podmínkám. Součástí školení by měly být také organizační pokyny, které upravují chování zaměstnanců před zahájením práce, při jejím výkonu i po jejím ukončení.

Do procesu školení je vhodné zapojit vedoucí zaměstnance daného pracoviště, kteří odpovídají za organizaci práce a znají reálné podmínky jejího výkonu, včetně nastavení komunikace a dostupnosti dokumentace. Jejich zapojení zároveň přispívá k tomu, aby vstupní školení nebylo pouze formálním úkonem, ale vycházelo ze skutečných podmínek pracoviště.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat srozumitelnosti školení, zejména u nových zaměstnanců nebo při změně pracovního zařazení. Školení musí být vedeno v jazyce, kterému zaměstnanec skutečně rozumí, a mělo by umožnit ověření porozumění obsahu. V odůvodněných případech je vhodné navázat vstupní školení praktickým zapracováním a ověřením získaných znalostí v praxi.

Závěr

Školení při nástupu do zaměstnání představuje základní a nezastupitelný prvek systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Právní úprava v zákoníku práce dává zaměstnavateli jasný rámec, v jehož mezích musí zajistit, aby byl zaměstnanec od počátku informován o podmínkách výkonu práce a o pravidlech bezpečného chování.

Smyslem vstupního školení je vytvoření předpokladů pro bezpečný výkon práce a prevenci pracovních úrazů ve vazbě na systém řízení rizik. Kvalitně provedené školení při nástupu do zaměstnání tak nepřispívá pouze k ochraně zdraví zaměstnanců a splnění povinností zaměstnavatele, ale zároveň ovlivňuje vztah zaměstnanců k BOZP a celkovou bezpečnostní kulturu organizace.

Zdroje (uváděná legislativa je v platném znění):

Checklist

  • zajistit provedení vstupního školení BOZP před zahájením výkonu práce
  • přizpůsobit obsah školení povaze vykonávané práce, pracovním podmínkám a míře rizik.
  • rozlišit obecnou část školení a část specifickou pro konkrétní pracoviště
  • seznámit zaměstnance s hlavními riziky jeho pracovní činnosti a bezpečnými pracovními postupy
  • seznámit zaměstnance s používanými pracovními prostředky a osobními ochrannými pracovními prostředky
  • poskytnout organizační pokyny pro chování na pracovišti před zahájením práce, při práci i po jejím ukončení
  • seznámit zaměstnance s postupy při pracovním úrazu a jiných mimořádných událostech
  • zapojit vedoucí zaměstnance konkrétního pracoviště do procesu školení
  • zajistit srozumitelnost školení a možnost ověřit porozumění jeho obsahu
  • prokazatelně doložit provedení školení, jeho rozsah a termín