V praxi často bývají vydané ústní příkazy zaměstnanci zpochybňovány, nedodržovány nebo nerespektovány, což mnohdy vede i ke vzniku pracovního úrazu. Mnozí adresáti si neuvědomují, že pokud se jedná o konkrétní bezpečnostní pokyn, který je vydán odpovědným vedoucím zaměstnancem, jde zpravidla o závazný pokyn. Jeho neuposlechnutí může znamenat pro zaměstnance – adresáta tohoto pokynu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci s odpovídajícími následky.
ŘEŠENÍ:
Pokyny k zajištění BOZP jsou podle ustanovení § 349 odst. 2 zákoníku práce, konkrétní pokyny dané zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni. Z tohoto ustanovení vyplývá, že kromě toho, že je akcentována konkrétnost pokynu, nejsou předepsány žádné další náležitosti, jak co do formy, tak co do obsahu. Právní relevanci má proto jakýkoli výslovný pokyn, ať je již učiněn písemně nebo ústně, pokud stanoví závazný způsob chování jednoznačným a nezaměnitelným způsobem.
Kdo jsou Ti vedoucí zaměstnanci?
Na tom nám dává odpověď ustanovení § 11 zákoníku práce: „Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu.“
Vymezení bezpečnostního pokynu
Není ničím vyloučeno, aby s ohledem na případnou složitost problematiky, v jejímž kontextu je vydáván, byl pokyn pro snazší pochopení doplněn bližším odůvodněním. Uvedení důvodu však není náležitostí, bez které by měl být pokyn jako takový neúplný. Je třeba mít na zřeteli, že pokyn k zajištění BOZP vlastně představuje závazné pravidlo chování, které (v zákonných mezích) ukládá povinnost něco konat nebo nekonat, něčeho se zdržet, aniž by důsledně vzato jeho adresát byl oprávněn jeho obsah hodnotit z hlediska jeho důvodů, případně z hlediska jeho smyslu a účelu. To platí zejména, je-li obsahem pokynu absolutní, srozumitelně vyjádřený, zákaz určitého chování, který adresát musí bez dalšího respektovat.
Pokyny mohou mít normativní charakter vztahující se k blíže neurčenému počtu zaměstnanců zaměstnavatele, například ve formě vnitřních předpisů, nebo mohou mít pouze individuální charakter spočívající v individuálních pokynech konkrétnímu zaměstnanci nebo skupině zaměstnanců zajišťujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Co bezpečnostní pokyn a judikatura?
Například Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 268/2015:
„Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní pokyny dané zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni (§ 349 odst. 2 zák. práce). Z tohoto ustanovení vyplývá, že, kromě toho, že je akcentována konkrétnost pokynu, nejsou předepsány žádné další náležitosti jak co do formy, tak co do obsahu; právní relevanci proto má jakýkoli výslovný pokyn, ať je již učiněn písemně, nebo ústně, stanoví-li závazný způsob chování jednoznačným a nezaměnitelným způsobem. Není ničím vyloučeno, aby s ohledem na případnou složitost problematiky, v jejímž kontextu je vydáván, byl pokyn pro snazší pochopení doplněn bližším odůvodněním, uvedení důvodu však není náležitostí, bez které by měl být pokyn jako takový neúplný. Je třeba totiž mít na zřeteli, že pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vlastně představuje závazné pravidlo chování, které (v zákonných mezích) ukládá povinnost něco (ne)konat, či něčeho se zdržet, aniž by důsledně vzato jeho adresát byl oprávněn jeho obsah hodnotit z hlediska jeho důvodů, případně z hlediska jeho smyslu a účelu. To platí zejména, je-li obsahem pokynu absolutní, srozumitelně vyjádřený, zákaz určitého chování, který adresát musí bez dalšího respektovat. (srov. též rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ze dne 25.11.1988 sp. zn. 6 Cz 79/1988), které na pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci klade ustanovení § 349 odst. 2 zák. práce.“
CHECKLIST:
- vydávat bezpečnostní pokyny vždy odpovídající specifikům pracovního prostředí a konkrétním rizikům na pracovištích
- vydávat bezpečnostní pokyny – písemně, ústně či elektronicky, s jasným označením odpovědné osoby za jejich vydání.
- seznamovat zaměstnance s vydanými pokyny – prostřednictvím informování a školení zaměstnanců
- vést dokumentaci o vydaných bezpečnostních pokynech a o seznámení zaměstnanců s těmito bezpečnostními pokyny (např. podpisové listy, záznamy ze školení).
- vydané bezpečnostní pokyny musejí být konkrétní, přiměřené, jasné a prakticky proveditelné. Musí obsahovat informace o možných nebezpečích, opatřeních k jejich prevenci a způsobech bezpečné práce.
- pravidelně kontrolovat dodržování bezpečnostních pokynů v praxi a řešit zjištěné nedostatky.
ZDROJE (použité právní předpisy jsou v platném znění):
[1] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
[2] Usnesení NS ČR ze dne 17.09.2015, sp. zn. 21 Cdo 268/2015
[3] Rozsudek NS ČSR ze dne 25.11.1988, sp. zn. 6 Cz 79/1988