Závaznost nebo nezávaznost technických norem v oblasti BOZP

Vydáno:

I mezi odbornou veřejností se stále vedou debaty o tom, zda jsou technické normy závazné nebo nezávazné. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, platí, že česká technická norma není obecně závazná. V oblasti BOZP ale platí, že pokud jde o tzv. bezpečnostní normu, pak je tato technická norma závazná.

ŘEŠENÍ:

Vznik závaznosti technických norem

Závaznost norem v oblasti BOZP vychází hlavně ze zákoníku práce (§ 349 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb.), kde je uvedeno, že "právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP jsou mimo jiné i technické normy", pokud se týkají ochrany života a zdraví. Toto ustanovení propůjčuje technickým normám v BOZP právní význam – pokud tedy technická norma řeší otázky týkající se BOZP, stává se závaznou v rozsahu tohoto ustanovení. Závaznost konkrétních norem může dále vzniknout výslovným odkazem i v jiných právních předpisech (zákony, nařízení vlády, prováděcí vyhlášky), smlouvou, interním předpisem, pokynem nadřízeného nebo rozhodnutím správního orgánu.

Závaznost na základě odkazu

Pokud je technická norma výslovně zmíněna v konkrétním právním předpisu jako jediný možný způsob splnění povinnosti (tzv. výlučný odkaz), jejímu dodržení se nelze vyhnout. Pokud je v předpisu jen tzv. indikativní (nepřímý) odkaz, lze požadavek splnit i jiným způsobem za předpokladu, že zvolený postup zajistí alespoň stejnou úroveň ochrany jako norma.

Závaznost norem podle judikatury

  • Například v Rozsudku NSS ze dne 27.08.2014, sp. zn. 3 Ads 42/2014 - 34 je mj. uvedeno: „Při řešení otázky závaznosti českých technických norem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je naopak třeba vycházet z právních předpisů, které tuto oblast skutečně upravují. Podle § 349 odst. 1 zákoníku práce jsou právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mimo jiné také technické dokumenty a technické normy. Z tohoto ustanovení zákoníku práce vyplývá závaznost technických norem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je přitom lhostejné, zda jde o „právní předpisy“ nebo „ostatní předpisy“ ve smyslu citovaného ustanovení. Rozhodující je, že zákonodárce stanovil odkazem na tyto technické normy jejich právní relevanci a závaznost.“
  • V Nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 40/08 ze dne 26.05.2009 je ve vztahu k technickým normám mj. uvedeno: „Existuje však celá řada případů, kdy je dodržení požadavků konkrétních českých technických norem vyžadováno zákonem nebo vyhláškou. Povinnost postupovat při určité činnosti v souladu s českými technickými normami může vzniknout především na základě ustanovení právního předpisu, které stanoví, že ve vztazích upravených tímto právním předpisem je nutno dodržovat české technické normy. V těchto případech již lze o určité závaznosti těchto norem hovořit. Technické normy tedy nejsou obecně závazné, v určitých případech se však stanou obecně závaznými, pokud na ně konkrétní právní předpis výslovně odkáže.“ (viz např. § 349 odst. 1 zákoníku práce – pozn. autora).

Shrnutí problematiky závaznosti a nezávaznosti

  1. Technické normy nejsou obecně závazné.
  2. Technické normy se stávají závaznými, pokud:
  • jsou přímo uvedeny v právním předpise (výlučný odkaz)
  • jsou vyžadovány na základě ustanovení § 349 odst. 1 zákoníku práce
  • jejich dodržování je přikázáno smlouvou, pokynem, správním rozhodnutím

 

CHECKLIST:

  • důsledná aplikace závazných technických norem BOZP v praxi (vnitřní předpisy, pracovní a technologické postupy atd.)
  • prokazatelné školení zaměstnanců z povinností vyplývajících ze závazných technických norem v oblasti BOZP, týkajících se jejich pracovní činnosti
  • v rámci soustavné kontrolní činnosti ověřovat dodržování normových požadavků

 

 

ZDROJE (použité právní předpisy v platném znění):

 [1] Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů

[2] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

[3] Rozsudek NSS ze dne 27.08.2014, sp. zn. 3 Ads 42/2014-34

[4] Nález ÚS ze dne 26.05.2009, Pl. ÚS 40/08