právní předpis

Odborové organizace hrají v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) zásadní roli jako zástupci zaměstnanců. Jejich hlavním úkolem je ochrana práv a zájmů zaměstnanců, především pokud jde o vytváření a udržování bezpečného pracovního prostředí. Právo odborových organizací vykonávat kontrolu BOZP u zaměstnavatelů jim umožňuje včas identifikovat a řešit případné nedostatky, a tím přímo přispívat k ochraně života a zdraví pracovníků. Ačkoli je toto právo dlouhodobě zakotveno v právních předpisech i judikatuře, v praxi se stále objevují otázky ohledně rozsahu a způsobu jeho realizace.

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o BOZP, a to zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

Zaměstnavatelé provádějí zjišťování, zda jejich zaměstnanec není pod vlivem alkoholu často namátkově a preventivně. Na svoji obhajobu uvádějí, že tyto kontroly provádějí v rámci prevence rizik. Současné právní předpisy ve vztahu k zaměstnancům toto nepřipouštění, pouze v případě tzv. důvodného podezření. Na tuto problematiku existují rozdílné názory. Aktuální judikatura, která by toto více objasnila, zatím neexistuje.

V praxi často zjišťujeme, že zaměstnavatelé nesprávně přistupují k odškodňování pracovních úrazů tím, že pokud zjistí, že zaměstnanec měl při zjišťování, zda není pod vlivem alkoholu ve smyslu ustanovení § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce jakékoliv množství alkoholu v dechu, odmítají odškodnit jeho pracovní úraz.

Na většině pracovištích u zaměstnavatelů je pitný režim zaměstnanců zajišťován z veřejného vodovodu. Existují však pracoviště, kde je pitný režim zajišťován tzv. náhradním způsobem, například prostřednictvím sodobarů nebo formou balené pitné vody. V některých případech však zaměstnavatel provozuje vlastní studny, ze kterých zaměstnancům zajišťuje pitnou vodu na pracovištích. Zaměstnavatel je v těchto případech výrobcem pitné vody.

V praxi často bývají vydané ústní příkazy zaměstnanci zpochybňovány, nedodržovány nebo nerespektovány, což mnohdy vede i ke vzniku pracovního úrazu. Mnozí adresáti si neuvědomují, že pokud se jedná o konkrétní bezpečnostní pokyn, který je vydán odpovědným vedoucím zaměstnancem, jde zpravidla o závazný pokyn. Jeho neuposlechnutí může znamenat pro zaměstnance – adresáta tohoto pokynu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci s odpovídajícími následky.

I mezi odbornou veřejností se stále vedou debaty o tom, zda jsou technické normy závazné nebo nezávazné. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, platí, že česká technická norma není obecně závazná. V oblasti BOZP ale platí, že pokud jde o tzv. bezpečnostní normu, pak je tato technická norma závazná.

Poslanecká sněmovna postoupila dne 24. 6. 2025 návrh zákona Senátu jako tisk 156. Lze předpokládat, že s účinností od 1. ledna 2026 rozsáhlá novela zákona č. 309/2006 Sb. , která přináší řadu významných změn v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, značně zasáhne do pracovního života řady zaměstnanců. Tento návrh reaguje na vývoj aplikační praxe, technologický pokrok i potřebu zvýšení efektivity systému BOZP na rizikových pracovištích, především ve stavebnictví. Novela přináší významné změny, které reagují na nedostatky a nejednotné postupy dosavadní aplikační praxe, na požadavky odborné veřejnosti i zaměstnavatelských svazů, jež byli aktivními participanti na přípravě podoby novely, na technologický pokrok, když odstraňuje bariéry pro ještě zásadnější rozvoj digitalizace na úseku BOZP a též na nezbytnost přesnější harmonizace národních předpisů s právem Evropské unie.

Od 1. června 2025 platí nová pravidla pro zaměstnávání dětí, které ještě neukončily povinnou školní docházku. V novém ustanovení § 244a zákoníku práce se stanoví: „Mladistvý zaměstnanec mladší než 15 let nebo mladistvý zaměstnanec, který neukončil povinnou školní docházku, smí v období hlavních prázdnin konat pouze lehké práce, které neškodí jeho zdraví, vzdělávání a morálnímu rozvoji. Lehkými pracemi pro účely tohoto zákona jsou práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud součástí práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jiným právním předpisem.“ Co to vše bude znamenat pro praxi, si objasníme v následujících řádcích.

Přijít s novou webovou aplikací pro oblast BOZP jsme se rozhodli hned z několika důvodů. Naše značka má za sebou 75letou tradici v poskytování kvalitních a spolehlivých informací v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tato dlouholetá zkušenost nás zavazuje vycházet vstříc požadavkům našich zákazníků. Na základě rozsáhlého uživatelského průzkumu jsme zjistili, že stále více z vás preferuje přístup k informacím online namísto tištěných materiálů. Tento posun je způsoben nejen pohodlím a rychlostí, kterou online platformy nabízejí, ale také potřebou mít aktuální informace vždy po ruce. Dalším pádným důvodem je váš zájem a potřeba neustále sledovat změny v právních předpisech.

Rakovina, ať už souvisí nebo nesouvisí s výkonem povolání, je po kardiovaskulárních onemocněních druhou nejčastější příčinou úmrtí v zemích Evropské unie. Je označována za jeden z hlavních faktorů přispívajících k předčasným úmrtím v EU a připadá na ni přibližně čtvrtina všech úmrtí. Rakovina má dopad nejen na zdraví jednotlivců a rodinný život, ale i na produktivitu a růst hospodářství. [1], [2]

Cílem tohoto příspěvku je popsat důležité aspekty již osmé novely nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a pro lepší přehlednost uvést změny, které nastanou s příslušnou novelou v právním předpise.

V čísle 7-8/2017 v článku Novinky z oblasti právních předpisů BOZP jsme informovali o právních předpisech, které vyšly v 1. pololetí roku 2017 a v roce předcházejícím. Přehled o tom, k jakým změnám v oblasti právních předpisů od té doby došlo, dává tento článek. Těsně před uzávěrkou letního čísla vyšel s účinností od 1. listopadu zákon č. 202/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „zákon“). Změny, které přinesla tato novela, byly avízované dlouho dopředu podobně jako změny v dlouho očekávané novele vyhlášky č. 79/2013 Sb., který vyšla pod číslem 436/2017 Sb. až 15. prosince s účinností od téhož data (dále jen „vyhláška“). Tyto dva předpisy zásadně změnily právní úpravu v oblasti poskytování pracovnělékařských služeb.

Co nás potkalo V roce 2016 vyšel zákon č. 88/2016 Sb. - dlouho očekávaná novela zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,...