odpovědnost

Zaměstnavatel má zákonnou povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) a nese za to objektivní odpovědnost, což znamená, že odpovídá za vznik škody, pracovního úrazu nebo nemoci z povolání bez ohledu na své zavinění. Tuto odpovědnost nelze plně přenést na žádnou jinou osobu, včetně bezpečáka. Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné pracovní podmínky, zajistit školení, kontroly a preventivní opatření k eliminaci rizik. Odpovědnost lze zcela nebo částečně zprostit pouze za splnění zákonných podmínek, například pokud škodu způsobil zaměstnanec svým zaviněním, popř. byl v době škody pod vlivem alkoholu nebo návykových látek, a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit. Vedoucí zaměstnanci jsou rovněž odpovědní za řízení a kontrolu BOZP v rámci svého pracovního úseku.

Stále se lze v praxi setkávat s názorem zaměstnavatelů, že za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zodpovídá odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, neboli bezpečák, ačkoliv zákoník práce ve svém ustanovení § 101 jasně stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika").

Jedním z opatření, které by významným způsobem mohlo přispívat ke snížení pracovní úrazovosti, je postih těch, kteří svou nedbalostí způsobili pracovní úraz a v důsledku toho ublížení na zdraví nebo dokonce i smrt.

Ve své praxi se ještě stále setkávám s údivem vedoucích zaměstnanců nad informací, že za zajištění BOZP na jimi řízených pracovištích jsou odpovědni oni, nikoliv „bezpečák“, kterého má firma nebo společnost zajištěného. S informací o jejich povinnosti BOZP na svých pracovištích zajistit to není jiné. Přitom, kdo, kdy, za co a komu je odpovědný řeší příslušné právní předpisy, včetně trestněprávní odpovědnosti. Že se nejedná o formální záležitost, potvrzuje níže uvedený příklad odsouzení vedoucí zaměstnankyně za její zanedbání zajištění požadavků BOZP na svém pracovišti.