U nás má odpovědnost za zajištění BOZP bezpečák

ŘEŠENÍ: 

Ve skutečnosti je právní odpovědnost za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vždy na zaměstnavateli ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 zákoníku práce. Zaměstnavatel tuto povinnost nemůže přenášet na svého „bezpečáka“, který v praxi řeší konkrétní úkoly a opatření BOZP. Odpovědnost odborně způsobilé osoby v prevenci rizik spočívá v plnění odborných a metodických úkolů, ale nenese právní odpovědnosti za porušení BOZP – tu má stále hlavně zaměstnavatel, případně konkrétní vedoucí zaměstnanci v rozsahu svých pravomocí.  

Vymezení vedoucího zaměstnance

Ustanovení § 11 zákoníku práce pak vymezuje, kdo je vlastně oním vedoucím zaměstnancem:
„Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu.“ Zaměstnavatel však může na základě smlouvy přenést na OZO v prevenci rizik část odpovědnosti za určité stanovené úkoly, ale z hlediska právních předpisů jej to stejně nezbavuje odpovědnosti za BOZP. Určitá právní odpovědnost však má i tzv. bezpečák. 

Trestní odpovědnost „bezpečáka“

Bezpečák (odborně způsobilá osoba k prevenci rizik) může nést například i trestní odpovědnost, ale pouze v určitých případech, a to, pokud svým jednáním naplní skutkovou podstatu trestného činu dle trestního zákoníku. Klíčové je, že bezpečák nese odpovědnost především za své odborné působení a rady, nemá však pravomoc nařizovat nebo zakazovat pracovní postupy, takže jeho trestní odpovědnost je užší než u vedoucího zaměstnance. Ke konkrétní trestní odpovědnosti by mohlo dojít například v těchto situacích:

• Těžké ublížení na zdraví na zdraví z nedbalosti podle § 147 trestního zákona nebo Usmrcení z nedbalosti podle § 143 trestního zákona – Pokud bezpečák zanedbá své odborné povinnosti (například upozornit na zásadní riziko) a následkem bude těžké ublížení na zdraví nebo smrt. V těchto případech soud hodnotí míru odpovědnosti 
  a zavinění odborně způsobilé osoby v prevenci rizik.
• Obecné ohrožení z nedbalosti podle § 273 trestního zákona – Pokud bezpečák například naprosto fatálně selže ve své odborné činnosti, navrhne naprosto nesprávné postupy, a tím dojde k ohrožení života více osob na pracovišti. 

Pracovněprávní odpovědnost „bezpečáka“

Porušením důležité povinnosti bezpečáka může být například, pokud úmyslně nebo z hrubé nedbalosti neupozorní zaměstnavatele na závažné nedostatky, které spadají do jeho odborné odpovědnosti, a dojde ke škodě na zdraví nebo majetku. Je však třeba poukázat na to, že v praxi bývá trestní stíhání bezpečáka spíše výjimečné – většinou je hlavní trestní odpovědnost na zaměstnavateli nebo konkrétních vedoucích. Bezpečák je odpovědný zejména za odborné rady a konání v souladu se zákonem a dobrými mravy – pokud je zanedbána jeho odbornost opravdu hrubým způsobem, může být stíhán také on. Takže lze říci, že trestní odpovědnost bezpečáka je možná, ale jen při skutečně hrubém porušení odborných povinností, které přímo vedou k vážným následkům na zdraví či životě. Právní odpovědnost za BOZP nelze na bezpečáka plně přenést, zůstává na zaměstnavateli nebo vedoucích zaměstnancích. Další odpovědností bezpečáka může být například pracovněprávní odpovědnost za škodu, kterou může svou činností/nečinností způsobit svému zaměstnavateli, pokud bude působit u tohoto zaměstnavatele v pozici zaměstnance. U bezpečáka pak může vzniknout tzv. Obecná povinnost nahradit škodu podle ustanovení § 250 zákoníku práce. Podle ustanovení § 257 pak platí: „Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.“

Občanskoprávní odpovědnost „bezpečáka“

V případě bezpečáka – dodavatele pak může vzniknout i občanskoprávní odpovědnost, a to zejména může způsobit zaměstnavateli škodu způsobenou informací nebo radou podle ustanovení § 2950 občanského zákoníku „Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.“ Smluvní dohodou lze upravit vztah ohledně sankcí či povinností, ale nemění se právní odpovědnost z pohledu zákona. Lze tedy uzavřít, že zaměstnavatel tvrdí, že odpovědnost nese "bezpečák", za BOZP není správné a nemá oporu v právních předpisech.

CHECKLIST:

• Platí odpovědnost zaměstnavatele za zajištění BOZP podle § 101 zákoníku práce; odpovědnost nelze plně přenést na bezpečáka.
• Bezpečák (odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, OZO) plní zejména odborné a metodické úkoly.
• Zaměstnavatel může smluvně přenést na OZO část odpovědnosti za určité úkoly, ale za dodržování BOZP zůstává odpovědný sám.
• Trestní odpovědnost OZO může vzniknout při hrubém porušení odborných povinností, pokud například dojde k těžkému ublížení na zdraví, smrti nebo obecnému ohrožení (§ 143, § 147, § 273 trestního zákoníku).
• OZO jako zaměstnanec může být pracovněprávně odpovědný za škodu způsobenou zaměstnavateli (do výše 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku) podle § 250 a § 257 zákoníku práce.
• Jako externí dodavatel může OZO nést občanskoprávní odpovědnost za škodu z neúplné či nesprávné odborné rady podle § 2950 občanského zákoníku.
• Vedoucí zaměstnanci (na jednotlivých pozicích) jsou odpovědní za BOZP ve svém rozsahu pravomocí dle § 11 zákoníku práce.
• Zaměstnavatel nesmí tvrdit, že plnou odpovědnost za BOZP nese OZO – to je v rozporu se zákonem.

ZDROJE (použité právní předpisy jsou v platném znění):

[1] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
[2] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
[3] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník