Ochrana zaměstnanců před chladem

Vydáno: 1 minuta čtení

S ohledem na předpokládaný vývoj počasí přinášíme několik základních informací k pracovním podmínkám při zátěži chladem.

Právní úprava zátěže chladem se nachází v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, především § 6 a § 7. V minulém roce vyšla jeho novela (č. 20/2025 Sb.), ta se však zátěže chladem nedotkla.

Podle § 6 zaměstnanec může být exponován zátěži chladem jen tehdy, vykonává-li práci odpovídající energetickému výdeji 106 W.m-2 a vyššímu na nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší, než je minimální teplota upravená v tabulce, nebo vykonává-li práci na venkovním pracovišti s korigovanou teplotou vzduchu 4 °C a nižší, nebo v případě zdolávání mimořádných událostí. 

Pokud na pracovišti teplota poklesne pod 10 °C, zaměstnavatel musí zaměstnance vybavit pracovním oděvem s potřebnými tepelně izolačními vlastnostmi [postupuje se podle norem ČSN EN ISO 9920 Ergonomie tepelného prostředí - hodnocení tepelné izolace oděvu a odporu oděvu při odpařování a ČSN EN ISO 11079 Ergonomie tepelného prostředí - Stanovení a interpretace stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu (IREQ) a místních účinků chladu].

Při teplotě 4 °C a nižší musí být zaměstnanec vybaven také rukavicemi a pracovní obuví chránící před chladem, a pokud takovou práci vykonává po dobu delší než 2 hodiny za směnu, má právo na bezpečnostní přestávku nejméně 10 minut v ohřívárně. Ohřívárna se vybavuje zařízením pro prohřívání rukou a podle § 44 musí být vytápěna nejméně na 22 °C a musí být vybavena sedacím nábytkem, stolem a věšáky na pracovní oděv. Ohřívárnou může být i místnost pro odpočinek podle § 55 odst. 3.

Práce při teplotě od 13 do 4 °C nesmí přesáhnout 3 hodiny, při teplotě od 4,1 do -10 °C 2 hodiny, při teplotě vzduchu od -10,1 do -20 °C 1 hodinu a od -20,1 do -30 °C 30 minut
Práce při teplotě nižší než -30 °C mohou být vykonávány pouze výjimečně (např. naléhavé opravy, mimořádné události), nechráněná kůže nesmí být exponována po dobu delší než 10 minut; ochrana zdraví zaměstnanců se pro tyto účely zajišťuje střídáním zaměstnanců nebo jinou organizací práce podle konkrétních podmínek práce.

Vstupy na pracoviště, na němž se vykonává trvalá práce (tzn. po dobu 4 hodiny za směnu a delší) musí být v zimním a přechodném období, kdy je teplota venkovního vzduchu nižší než minimální teplota, zabezpečeny proti vnikání venkovního vzduchu.

Podle § 8 nařízení vlády k ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem se poskytuje zaměstnanci ochranný nápoj. Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu, a sice na:

  1. nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší než 4 °C, nebo
  2. venkovním pracovišti, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 °C.

Při nepříznivé klimatické situaci je zaměstnavatel povinen zajistit přerušení prací, například na stavbách. Za nepříznivou situaci se považuje mimo jiné teplota prostředí nižší než -10 °C. Při -10 °C musí být přerušeny práce ve výškách (nařízení vlády č. 362/2005 Sb.), při teplotě -15 °C a nižší kácení stromů (nařízení vlády č. 339/2017 Sb.).

Nařízení vlády

č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

Novinky

  • Novinky
Státní úřad inspekce práce (SÚIP), který je orgánem inspekce práce zřízeným Ministerstvem práce a sociálních věcí, navazuje na nedávný Akční týden Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) spuštěním informační kampaně zaměřené na potírání nehlášené a nelegální práce. SÚIP je v současnosti v České republice nositelem unijní osvětové kampaně „Legální práce prospívá všem!“. Jejím cílem je zvyšovat povědomí zaměstnanců i zaměstnavatelů o tom, co je legální práce, jaká rizika přináší nelegální zaměstnávání a jaké mohou být jeho důsledky. Součástí kampaně je také upozornění na problematiku tzv. fiktivní samostatné výdělečné činnosti, kdy je osoba formálně vedena jako OSVČ, ale fakticky pracuje v postavení zaměstnance bez odpovídajících práv a ochrany. Informační letáky kampaně se kromě samotné problematiky nelegální práce věnují rovněž činnosti inspektorátů práce a roli odborových organizací při ochraně práv zaměstnanců. Kampaň Legální práce prospívá všem! probíhá u příležitosti 10. výročí vzniku Evropské platformy pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce (UDW Platform). Tato platforma je součástí Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti (ELA), který od roku 2019 podporuje spolupráci mezi členskými státy EU v oblasti pracovní mobility a koordinace systémů sociálního zabezpečení. ELA se zaměřuje mimo jiné na analýzy rizik v přeshraničním zaměstnávání a na urovnávání sporů mezi jednotlivými státy. Státní úřad inspekce práce plní roli kontrolního orgánu v oblasti dodržování pracovněprávních předpisů, včetně předpisů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Letáky unijní osvětové kampaně Legální práce prospívá všem! Leták v tiskové kvalitě ke stažení;Informace v českém jazyce;Informace v ukrajinském jazyce;Informace v anglickém jazyce.
10. 4. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Právě bylo zveřejněno dlouho očekávané znění novely zákoníku práce implementující směrnici o transparentnosti v odměňování - s tím, že se potvrdily zvěsti, že by tato novela měla (z velké části) nabýt účinnosti až od 1. 1. 2027, ALE třeba reporting tak reálně začne až v roce 2028, kdy se jako první bude reportovat za rok 2027 (tedy ten, kdo bude patřit mezi větší zaměstnavatele, na které dopadne hned první vlna).Co je ale zajímavé, že posun účinnosti až od 1. 1. 2028 se má týkat i individuálního práva zaměstnanců na informace v oblasti odměňování (dotazy na průměrnou hladinu odměny za práci ve stejné kategorii tak ještě nějakou dobu, zdá se, nebudeme muset řešit). Jaké klíčové body přináší? právo uchazeče na informaci o výši odměny již v rámci náboru – návrh § 30 odst. 3 zákoníku práce ukládá zaměstnavateli povinnost sdělit uchazeči ještě PŘED zahájením jednání o uzavření pracovní smlouvy minimální výši mzdy/platu a dalších peněžitých plnění, která by mu náležela; nová povinnost vytvořit systém odměňování – do zákoníku práce se navrhuje doplnit nový § 109a, podle kterého musí každý zaměstnavatel vytvořit systém odměňování, který by měl obsahovat (i) způsob odměňování, (ii) formy a složky odměny a (iii) rozdělení prací do skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti; povinnost reportingu rozdílů v odměňování by měla být v zákoně o inspekci práce – zaměstnavatelé budou dle návrhu muset (i) vypracovat zprávu o rozdílech v odměňování, (ii) zveřejnit ji zaměstnancům, (iii) poskytovat vysvětlení a (iv) v případě odchylek provést posouzení odměňování (posouzení odměňování zakotveno v § 287a a násl. zákoníku práce) [účinnost od 1. 1. 2028]; právo na informace o odměňování – návrh počítá s právem zaměstnanců na informace o (i) jejich vlastní odměně a (ii) průměrných odměnách ve skupině prací rozdělených podle pohlaví, zaměstnavatel bude muset zaměstnance jednou ročně aktivně poučit o jejich právech (nový § 306b zákoníku práce) [účinnost od 1. 1. 2028]; § 110 zákoníku práce se nemění – přestože byla diskutována možnost doplnit „regionalitu“ jako další kritérium rovného odměňování, nakonec k tomu nedošlo a kritéria pro posuzování stejné práce / práce stejné hodnoty zůstávají stejná. Účinnost zákona je (s výjimkami) navržena na 1. 1. 2027 a jeho návrh najdete ZDE: https://lnkd.in/d46pSgv2 Zdroj: Advokátní kancelář Borovec legal
10. 4. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Vyšší teploty, UV záření, znečištění ovzduší a extrémní povětrnostní události mají dopad na bezpečnost a ochranu zdraví při práci téměř ve všech hospodářských odvětvích. Tyto faktory mohou zvyšovat stávající rizika nebo vytvářet nová: např. onemocnění způsobená horkem, infekční nemoci, úrazy, alergie nebo nádorová onemocnění. Vedle fyzických dopadů může mít změna klimatu vliv také na duševní zdraví pracovníků. Výsledkem jsou vyšší náklady na zdravotní péči, nižší kvalita práce a snížení produktivity. Z dat vyplývá, že změna klimatu již má dopad na pracoviště: třetina pracovníků v EU je vystavena rizikům jako jsou extrémní vedra, extrémní povětrnostní události nebo špatná kvalita ovzduší. Současně se 31 % pracovníků obává dopadu environmentálních rizik na jejich bezpečnost a zdraví při práci (EU-OSHA, průzkum Situace v oblasti BOZP 2025). Pochopení rizik v oblasti BOZP souvisejících s klimatem je tudíž zásadní pro jejich hodnocení a řízení. Agentura EU-OSHA proto provádí řadu výzkumných činností s cílem poskytnout podrobné informace pro politiku, prevenci a praxi v souvislosti s výzvami, které změna klimatu přináší.
10. 4. 2026 / 4 minuty čtení
  • Novinky
Nový nástroj pro on-line interaktivní hodnocení rizik (OiRA) pomáhá podnikům předcházet obtěžování (především sexuálnímu obtěžování) na pracovišti a řešit jej. Instruuje zaměstnavatele, jak zapojit zaměstnance do definování nepřijatelného chování a rozpoznávání situací, kdy nerovnováha moci nebo nedostatečný dohled mohou vést k tomu, že nevhodné chování zůstane nepovšimnuto. Nástroj OiRA pomáhá vytvořit na míru šitý akční plán, který na základě odpovědí dané organizace stanoví praktická opatření od zvyšování povědomí a školení až po důvěryhodné kanály pro hlášení obtěžování a jasné důsledky pro osoby, které se ho dopouštějí.  Bezplatný a snadno použitelný nástroj OiRA posiluje prevenci a připravuje půdu pro zdravější pracoviště a kvalitní pracovní místa v Evropě.  
9. 4. 2026 / 1 minuta čtení