Může pracovní řád upravit používání OOPP?

Právní opora

Pracovní řád je podle § 306 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zvláštním druhem vnitřního předpisu. Jeho úkolem je rozvést ustanovení zákoníku práce, případně zvláštních právních předpisů, podle konkrétních podmínek zaměstnavatele. Podle § 37 odst. 5 s ním musí být každý zaměstnanec při nástupu do práce seznámen, dále pak s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, které musí při své práci dodržovat, s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy.

Obecná pravidla pro vnitřní předpisy stanovuje § 305 zákoníku práce. Dále podle § 306 tohoto zákona má pracovní řád především rozvádět pracovněprávní předpisy podle konkrétních podmínek zaměstnavatele. Zaměstnavatel jím může upravit práva zaměstnanců výhodněji, než stanoví zákon, nesmí jim však ukládat nové povinnosti ani zkracovat jejich zákonná práva. Pokud by se od tohoto zákazu odchýlil, k takové části vnitřního předpisu se nepřihlíží. Podle § 306 odst. 4 zákoníku práce může zaměstnavatel, u kterého působí odborová organizace, vydat nebo změnit pracovní řád jen s předchozím písemným souhlasem odborové organizace, jinak je vydání nebo změna neplatné.

Pro oblast OOPP je důležitá zejména právní úprava BOZP v § 101 až § 106 zákoníku práce. Zaměstnavatel odpovídá nejen za vytváření bezpečných pracovních podmínek, vyhledávání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich odstranění nebo omezení. Jedním z těchto opatření může být poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, pokud „zbytková rizika“ nelze odstranit např. technickými a organizačními opatřeními a pokud již není jiná možnost -pomocí kolektivní ochrany. Podle § 104 zákoníku práce pak zaměstnavatel poskytuje OOPP bezplatně. Bližší podmínky jejich poskytování a používání stanoví nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.

Povinnosti však stanovuje zákoník práce i zaměstnancům. Například podle § 106 odst. 4 písm. c) zákoníku práce je povinen dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP, s nimiž byl řádně seznámen. Podle § 106 odst. 4 písm. d) je dále povinen dodržovat stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, OOPP a ochranná zařízení a svévolně je neměnit ani nevyřazovat z provozu.

Pracovní řád a pravidla pro OOPP

Pracovní řád je praktický nástroj zaměstnavatele, který nemá nahrazovat zákon ani vytvářet nové povinnosti zaměstnanců. Může např. sjednotit obecná organizační pravidla, odkázat na dokumentaci BOZP, připomenout povinnosti zaměstnanců nebo tam, kde to zákon umožňuje, upravit práva zaměstnanců výhodněji. Určité riziko však vzniká ve chvíli, kdy pracovní řád začne nahrazovat právní úpravu nebo vytvářet samostatný systém povinností.

Zákoník práce v § 52 rozlišuje mimo jiné situace, za jakých může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď mj. podle f) a písm. g). Nepřesná nebo široce koncipovaná ustanovení pracovního řádu pak mohou komplikovat konečné posouzení, zda jde o porušení právní povinnosti v oblasti BOZP, nebo o nesplnění organizačního požadavku zaměstnavatele.

Praktické doporučení

Konkrétní pravidla pro poskytování, používání, údržbu, evidenci a kontrolu OOPP je vhodnější upravit v samostatné dokumentaci BOZP. Ta by měla vycházet z vyhodnocení rizik, skutečných podmínek práce, pracovních činností, pokynů výrobce a požadavků na prokazatelné seznámení zaměstnanců.

Pracovní řád pak může na tuto dokumentaci odkázat a stručně stanovit, kde zaměstnanec konkrétní pravidla najde.

Závěr

Pracovní řád může používání OOPP upravit pouze v obecné a organizační rovině. Neměl by nahrazovat hodnocení rizik, seznam poskytovaných OOPP, pokyny výrobce, pravidla údržby ani prokazatelné seznámení zaměstnanců. Jako jediné nebo hlavní řešení pro oblast OOPP proto vhodný není.

Zvýšená opatrnost je namístě zejména tam, kde nejde přímo o OOPP podle § 104 zákoníku práce, ale o jiný oděv nebo obuv poskytovanou zaměstnavatelem, například stejnokroj nebo firemní oděv. V takových případech může být sporné, zda jde o povinnost v režimu BOZP, nebo spíše o požadavek zaměstnavatele na řádný výkon práce.

Zdroje

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

• nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
• rozsudek NS ČR ze dne 25. 6. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2930/2014

Checklist

• Neobsahuje pracovní řád povinnosti zaměstnance, které zákon ukládá zaměstnavateli?
• Jsou pravidla pro používání OOPP dostatečně konkrétní a současně nepřekračují organizační rámec pracovního řádu?
• Je u oděvů a obuvi zřejmé, zda jde o OOPP podle § 104 zákoníku práce, nebo o jiný režim (např. pracovní oděv, stejnokroj, firemní oděv)?
• Vychází pravidla pro OOPP z vyhodnocení rizik a skutečných podmínek práce?
• Existuje seznam poskytovaných OOPP nebo jiný dokument určující konkrétní OOPP pro jednotlivé práce?
• Navazují pravidla na školení zaměstnanců a způsob jejich seznámení?
• Je určeno, kdo odpovídá za poskytování, evidenci, údržbu a kontrolu OOPP?
• Jsou zohledněny pokyny výrobce a konkrétní podmínky pracoviště?