kontrolní činnost

Zemědělství zahrnuje činnosti se zvýšenou mírou rizik, a to jak v rostlinné, tak především živočišné výrobě. V zemědělství pravidelně dochází ke smrtelným a závažným pracovním úrazům spojených s chovem zvířat, především při práci se skotem. K pracovním úrazům v oblasti zemědělství dochází například z důvodu nízké míry zkušeností zaměstnanců s chováním zvířat, podceněním rizik a rutinním přístupem k práci u zkušených zaměstnanců.

Průvodní dokumentace hraje klíčovou roli v bezpečném provozu zdvihacích zařízení, avšak její absence či nedostatečné vedení představuje významné riziko. V České republice je běžné, že starší zařízení nemají kompletní návody od výrobců, což komplikuje jejich správné používání. Navíc, zařízení zakoupená v zahraničí často postrádají dokumentaci v českém jazyce, což je v rozporu s požadavky zákona. Nedostatky se objevují i u zapůjčených jeřábů, kde chybí kompletní dokumentace, a u pracovních plošin, kde nejsou dodržovány bezpečnostní standardy.  Poznámka:Průvodní dokumentací je soubor dokumentů, dodaných výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného technického zařízení, v českém jazyce, který musí být k dispozici po celou dobu provozu zařízení.Provozní dokumentací je soubor dokumentů obsahující záznamy o kontrolách, zkouškách a revizích, místní provozní řád, provozní deník, doklady o kvalifikaci obsluhy, záznamy o opravách a údržbě, harmonogramy, záznamy o činnostech prováděných na provozovaném vyhrazeném technickém zařízení a jiné specifické dokumenty, vznikající při provozu daného vyhrazeného technického zařízení v rozsahu požadovaném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 349 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce).

Jednotliví zaměstnavatelé jsou si převážně vědomi, že při provozu jeřábů jsou povinni zpracovat požadovaný systém bezpečné práce (SBP). Zpracování systému bezpečné práce je dáno požadavkem čl. 4.1 ČSN ISO 12 480-1 a rovněž požadavkem přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 193/2022 Sb. Zaměstnavatelé, aby splnili svou povinnost, si ve většině případech nechávají zpracovat systém bezpečné práce externími revizními techniky zdvihacích zařízení nebo odborně způsobilými osobami k zajišťování úkolů v prevenci rizik.

V rámci kontrolní činnosti inspekce práce bývá zjišťováno, že zaměstnavatelé často nemají vypracované plány kontrol, revizí a údržby. Většinou se spoléhají na to, že jim externí firmy budou hlídat lhůty provádění výše uvedených kontrol a pak následně dochází k tomu, že kontroly nejsou provedeny v předepsaných lhůtách, nebo nejsou provedeny vůbec. Zaměstnavatelům, kteří měli zpracovaný pouze roční plán, bylo v rámci preventivních opatření také doporučeno, aby si zpracovali plán kontrol, revizí a zkoušek v rozsahu od revizní zkoušky k revizní zkoušce a tím se postihl celý cyklus kontrol.

Školení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je základním pilířem při zajištění bezpečného a efektivního pracovního prostředí. Školení nejen chrání zaměstnance, ale také přispívá ke zvýšení produktivity. Školení v oblasti BOZP musí být navrženo tak, aby pracovníkům poskytlo informace, které potřebují k bezpečné a efektivní práci, k minimalizaci rizika nehod a zranění a k dodržování právních předpisů v oblasti BOZP. Nedostatečné školení představuje významné riziko na pracovišti, které často vede k nehodám a zraněním. Zaměstnanci bez řádného školení si nemusí být vědomi nebezpečí, mohou nesprávně zacházet se zařízením, nemusí být připraveni na mimořádné události nebo mohou zanedbávat důležité bezpečnostní postupy. Nedostatečně vyškolení zaměstnanci tak vytvářejí nebezpečné pracovní prostředí sobě i ostatním.

Odborové organizace hrají v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) zásadní roli jako zástupci zaměstnanců. Jejich hlavním úkolem je ochrana práv a zájmů zaměstnanců, především pokud jde o vytváření a udržování bezpečného pracovního prostředí. Právo odborových organizací vykonávat kontrolu BOZP u zaměstnavatelů jim umožňuje včas identifikovat a řešit případné nedostatky, a tím přímo přispívat k ochraně života a zdraví pracovníků. Ačkoli je toto právo dlouhodobě zakotveno v právních předpisech i judikatuře, v praxi se stále objevují otázky ohledně rozsahu a způsobu jeho realizace.

V rámci prováděné znalecké nebo kontrolní činnosti bývá často zjišťováno, že zaměstnavatelé provádějí školení BOZP pouze formálně nebo dokonce nechají zaměstnancům pouze podepsat prezenční listinu, aniž by se vůbec nějaké školení konalo. Dalším závažným nedostatkem v praxi je nekvalitně pořízená dokumentace o školení BOZP, která je nezpůsobilá prokázat, že byli zaměstnanci proškoleni a že jejich znalosti byly zaměstnavatelem ověřeny.

Dřevozpracující průmysl vzhledem k charakteru práce představuje pro pracovníky zvýšené riziko vzniku úrazu, a to především v případech, kdy nejsou dodržovány stanovená bezpečnostní opatření. Především práce na dřevoobráběcích strojích jsou vysoce nebezpečné, takže i malé chyby nebo chvilková nedbalost mohou mít vážné následky. Existují rovněž i rizika spojená s pracovním prostředím, jako je hluk, prach, vibrace, uklouznutí a zakopnutí.

Za první pololetí letošního roku uskutečnily orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 9 869 kontrol. Z tohoto počtu se 4 212 kontrol zaměřilo na dodržování bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, na odhalování nelegálního zaměstnávání směřovalo 3 413 kontrol, 1 886 kontrol se věnovalo dodržování pracovněprávních vztahů a na oblast zaměstnanosti bylo zaměřeno 358 kontrol. Porušení právních předpisů bylo oblastními inspektoráty práce zjištěno u necelých 60 procent ze všech dokončených inspekcí. V prvním pololetí roku 2025 oblastní inspektoráty práce uložily zaměstnavatelům za porušení právních předpisů spadajících do kontrolní působnosti Státního úřadu inspekce práce celkem 2 035 pokut v souhrnné výši 254 750 500 Kč. Zdroj: Tisková zpráva SÚIP

Bezpečnost práce na staveništi je základním kamenem úspěchu každé stavby. Přestože ve stavebnictví je zaváděno nespočet bezpečnostních opatření, patří toto odvětví stále mezi vysoce rizikové. Školení v oblasti bezpečnosti práce je nezbytné pro snížení počtu úrazů, zlepšení dodržování předpisů a zajištění bezpečného pracovního prostředí. Tradiční metody školení, jako je výuka ve třídě a demonstrace na místě, mají svá omezení, pokud jde o zapojení, udržení si znalostí a uplatnění v reálném světě. Technologie virtuální reality se stala možnou součástí řešení tohoto problému díky své schopnosti školit pracovníky v realistických simulacích staveniště bez přítomnosti vystavení se nebezpečí. Proč a jaké výhody má tedy uplatnění virtuální reality ve stavebnictví?

Zpracovatelský průmysl je páteří mnoha ekonomik, jelikož poskytuje zboží a zaměstnání v masivním měřítku. Toto odvětví je však také jedním z nejnebezpečnějších, přičemž pracovníci v tomto odvětví čelí mnoha nebezpečím a rizikům. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zpracovatelském průmyslu je tak velmi důležitým aspektem, a to i vzhledem k vysokému riziku vzniku pracovních úrazů, které mohou v tomto prostředí nastat. Z údajů Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že v provozech zpracovatelského průmyslu stále pracují ve značné míře agenturní zaměstnanci, a že agenturní zaměstnanci, vzhledem k jejich univerzálnosti, jsou vysíláni podle potřeb uživatelů do firem, kde se někdy nestačí ani řádně zaškolit a zapracovat. Agenturní zaměstnanci jsou tak vysoce zranitelnou skupinou, které je zapotřebí se rovněž intenzivně věnovat.

V předcházejícím období se kontrolní činnost orgánů inspekce práce, mimo jiné, zaměřila i na bezpečný provoz vyhrazených zdvihacích zařízení. Konkrétně, zda provozovatelé zdvihacích zařízení mají k dispozici provozní dokumentaci zařízení, zda používají zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, na odbornou způsobilost včetně ověření zdravotní způsobilosti k výkonu konkrétní pracovní činnosti, na prevenci rizik, na způsob vedení dokumentace o vyhledaných a vyhodnocených rizicích, provádění odborných úkonů k prověření technického stavu zdvihacích zařízení tzn. zda zdvihací zařízení jsou pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

V uplynulém roce 2024 bylo při kontrolách Státního úřadu inspekce práce odhaleno téměř 2 tisíce nelegálně pracujících osob a za umožnění výkonu nelegální práce vyměřeny pokuty v souhrnné výši necelých 164 miliónů korun.

Lidé dělají chyby, je to v naší přirozenosti. Pochopením našich schopností a omezení a jejich uplatněním při návrhu pracoviště, systému nebo procesu je můžeme učinit bezpečnějšími. Lidský faktor je tak zapotřebí uplatnit při navrhování pracovišť, produktů a systémů tak, aby co nejlépe vyhovovaly lidem, kteří je používají. Vyhrazená technická zařízení představují závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a selhání člověka v této oblasti může mít fatální následky.

Článek se věnuje objektivní odpovědnosti a možnosti vyvinění právnických a fyzických osob v případě, že jsou obviněny ze spáchání přestupku na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž i tato odpovědnost má své hranice.

Kontrolní činnost orgánů inspekce práce a pracovní úrazovost v ČR u zdvihacích zařízení, dále vybrané charakteristické pracovní úrazy v souvislosti s provozem zdvihacích zařízení a informace k problematice bezpečnosti práce

Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou součástí pracovního práva. Mezi nejvýznamnější kontrolní subjekty patří orgány inspekce práce, které jsou oprávněny ukládat zaměstnavatelům sankce (pokuty) za přestupky až do výše 10 000 000 Kč.

Organizace nemohou být v současném světě práce udržitelné, aniž by se zavázaly chránit bezpečnost, zdraví a pohodu pracovníků. Globalizace má za následek stále složitější síť dodavatelských řetězců, což může mít přímý dopad na bezpečnost a ochranu zdraví, a to například v rámci podpory oběhového hospodářství nebo uzavírání smluv s ohledem na udržitelnost. Organizace by měly zahrnout udržitelnost do svých rozhodnutí a procesů a stát se tak odpovědnými nejen za své vlastní činnosti, ale také za všechny dodavatele a subdodavatele.