Agenturní zaměstnávání přináší specifické výzvy, zejména z hlediska zajištění BOZP a dodržování zásady rovného zacházení. Agenturní zaměstnanci musí mít zajištěny stejné podmínky bezpečnosti práce, přístup k informacím, školením a osobním ochranným pracovním prostředkům jako kmenoví zaměstnanci uživatele. Zároveň je nezbytné respektovat princip rovného zacházení, který zaručuje, že agenturní zaměstnanci nejsou diskriminováni v oblasti pracovních podmínek, odměňování či organizace práce.
Agenturní zaměstnávání a rovné zacházení se zaměstnanci na pracovišti
Ing.
Jiří
Vala
Ph.D.
Bezpečná a zdravá práce pro agenturní zaměstnance a rovné zacházení
Na evropském trhu práce je 25,8 milionu agenturních zaměstnanců. Zlepšení pracovních podmínek těchto zaměstnanců je velkou výzvou jak pro agentury práce, které je zaměstnávají, tak i pro uživatele.
Agenturním zaměstnancům po stránce bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) náleží stejná úroveň ochrany jako jiným zaměstnancům uživatele. BOZP musí v prvé řadě respektovat základní princip, tj. dodržení zákazu diskriminace dočasných zaměstnanců vůči stálým zaměstnancům. Tímto se může předejít nejen psychosociálním rizikům, ale také je zapotřebí věnovat pozornost i rizikům fyzikálním, jelikož spolu souvisí. [1]
Právní úprava agenturního zaměstnávání vychází z několika klíčových nadnárodních a tuzemských právních dokumentů. Mezi hlavní nadnárodní dokumenty patří Úmluva MOP č. 181, o soukromých agenturách práce, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES, která se zaměřuje na agenturní zaměstnávání v rámci EU.
V českém právním řádu je tato oblast upravena především v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, který upravuje podrobnosti týkající se vztahů mezi agenturou práce a uživatelem a agenturou práce a jejím zaměstnancem, a v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který upravuje zprostředkování zaměstnání obecně, definuje základní pojmy jako „uživatel“, „agentura práce“, dále se podrobně zabývá vydáváním povolení ke zprostředkování zaměstnání, odejmutím povolení ke zprostředkování, administrativními povinnostmi agentur práce nebo definuje jednotlivá povolení ke zprostředkování zaměstnání. [2]
Srovnatelné podmínky mezi dočasně přiděleným zaměstnancem agentury a kmenovým zaměstnancem uživatele
Kontrolní činnost orgánů inspekce práce klade velký důraz na dodržování tzv. srovnatelných podmínek mezi dočasně přiděleným zaměstnancem agentury a kmenovým zaměstnancem uživatele.
Inspektoři orgánů inspekce práce jsou při vyhodnocování srovnatelných podmínek agenturního a kmenového zaměstnance povinni postupovat v souladu s metodickým pokynem generálního inspektora SÚIP č. 2/2016 „Zásady hodnocení srovnatelných pracovních a mzdových podmínek agenturního zaměstnance a zaměstnance uživatele“ [3].
Co jsou to „srovnatelné pracovní podmínky“?
Pokud jde o srovnatelné podmínky, vychází se z § 309 odst. 5 zákoníku práce, který je transpozicí unijní směrnice o agenturním zaměstnávání (jedná se o transpozici čl. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104 o agenturním zaměstnávání), podle které zjednodušeně řečeno základní podmínky zaměstnanců musí být přinejmenším stejné, jako ty, které by se vztahovaly na kmenové zaměstnance uživatele. Povinnost zajistit je má jak agentura, tak uživatel.
Poznámka: „Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. Pokud jsou po dobu výkonu práce pro uživatele pracovní nebo mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance horší, je agentura práce povinna na žádost dočasně přiděleného zaměstnance, popřípadě, pokud tuto skutečnost zjistí jinak, i bez žádosti, zajistit rovné zacházení; dočasně přidělený zaměstnanec má právo se domáhat u agentury práce uspokojení práv, která mu takto vznikla.“
Pokud jde o mzdové složky, jedná se prakticky o veškeré tyto složky, včetně odměn, bonusů a příplatků. Pokud jde o srovnatelné pracovní podmínky, jde zejména o výměru dovolené, nadstandardní překážky v práci (například sick days), cestovní náhrady.
Srovnatelnými pracovními podmínkami už ale zpravidla nejsou pracovní podmínky v širším slova smyslu, tedy nadstandardní benefity nebo benefity neupravené v pracovněprávních předpisech. [4]
Kontrolní činnost inspekce práce zaměřená na agentury práce
Porušování podmínek agenturního zaměstnávání stanovených zákoníkem práce, kterých se agentury práce dopustily v roce 2024:
•
§ 309 odst. 2 – písemný pokyn neobsahoval zákonem stanovené náležitosti (33),
•
§ 309 odst. 5 – nedodržení srovnatelných pracovních a mzdových podmínek (28),
•
§ 308 odst. 1 – dohoda o dočasném přidělení neobsahovala zákonem stanovené náležitosti (14).
Další zjištěná porušení zákoníku práce, kterých se agentury práce dopustily v roce 2024:
•
§ 141 odst. 1 – zaměstnavatel neposkytl zaměstnanci mzdu v termínu splatnosti (24),
•
§ 96 odst.
Máte předplatné? Přihlaste se
Zatím jste si přečetli jen začátek…
Celý dokument je jen pro předplatitele.
Zaregistrujte se a získejte
zdarma plný přístup na 14 dnů.
Díky tomu získáte
- Přístup k tomuto dokumentu, který vás zajímá
- Přístup k rozsáhlé databázi článků a právních předpisů
- Informace z oborů bezpečnosti práce, požární ochrany a pracovního práva
- Vybrané technické normy ČSN