Pracovněprávní vztahy

Tématem článku je bezpečnost a ochrana zdraví při práci jako nedílná součást pracovního práva a pracovněprávních vztahů, tedy základní a důležitá oblast vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Článek se zaobírá se otázkou, zda stávající právní úprava dostatečně chrání slabší stranu, tedy zaměstnance, v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví.

Úvodem je třeba zdůraznit, že zákonodárce rezignoval v zákoníku práce na definici zaměstnance pracujícího na dálku. Jeho definiční vymezení je tak ponecháno doktríně pracovního práva. Ustanovení § 317 ZP upravuje režim dohodnuté práce zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci na jiném místě. Podmínkou sjednání dohody o výkonu práce na dálku již také není, že by si zaměstnanec musel rozvrhovat pracovní dobu sám. Podmínkou aplikace tohoto institutu tak zůstala jen dohoda o výkonu práce na dálku. Tuto dohodu tak lze sjednat i pro případ, že zaměstnanec bude pracovat v době určené zaměstnavatelem.

   ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE   k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a...

ZÁKON ze dne                  2025, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví...

Práce dětí je celosvětovým problémem. Není žádným tajemstvím, že i v České republice se setkáváme s prací dětí ve věku do 15 let, zejména o prázdninách. Většinou se jedná o „pracovní“ vztah podle občanského zákoníku (např. nepojmenovaná smlouva) na nejrůznější práce, např. při roznášce propagačních letáků, novin, různých tiskovin, práce u čerpacích stanic, občerstvovacích stánků apod. Pracovněprávní předpisy však neumožňovaly, aby osoby ve věku do 15 let uzavřely pracovněprávní vztah.

V současných ekonomických podmínkách dochází často k situacím, kdy se podnik (firma) prodává nebo se pachtuje, případně dochází k jiným formám přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle § 338 a násl. zákoníku práce . Přejímající (nový) zaměstnavatel při tomto přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu na sebe přebírá práva a povinnosti vyplývající z tohoto vztahu v plném rozsahu, neboť vstupuje do právního postavení převodce (§ 338 odst. 2 ZP ). Přejímající zaměstnavatel přebírá závazky svého předchůdce ve stejné podobě (za stejných podmínek), v jaké by existovaly u převodce, kdyby k přechodu práv a povinností vůbec nedošlo. Zejména z rozhodovací praxe Soudního dvora EU (SDEU) vyplývá, že mzdové a pracovní podmínky musí být po přechodu zachovány v nezměněné podobě. Z právní úpravy v zákoníku práce vyplývá, že změny pracovních podmínek jsou možné jen na základě dohody stran o změně pracovní smlouvy dle § 40 až 47. Změna jednostranným právním jednáním ze strany zaměstnavatele není možná.

V České republice je zaměstnávání dětí podřízeno přísné právní regulaci, která zohledňuje mezinárodní standardy ochrany dětí a právo Evropské unie. Základními zásadami jsou zákaz práce dětí mladších 15 let a těch, kteří neukončili povinnou školní docházku, s výjimkou umělecké, kulturní, reklamní a sportovní činnosti, vyžadující povolení příslušného úřadu práce. Tato pravidla byla implementována zákonem č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, a harmonizována s evropskou Směrnicí Rady Evropské unie č. 94/33/ES.

Kolektivní vyjednávání je speciální druh vyjednávání, je to proces, který probíhá mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi s cílem dojednat určitý soubor pravidel, které se budou uplatňovat v pracovněprávních vztazích u zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů. Kolektivní vyjednávání však nelze chápat pouze jako proces, kdy si zaměstnavatel se zástupci odborové organizace tzv. sedne za vyjednávací stůl, a budou jednat o obsahu kolektivní smlouvy. Bývá pravidlem, že koncem roku se uzavírají nové kolektivní smlouvy, a proto si připomeňme, jaké změny doznala právní úprava kolektivního vyjednávání v zákoníku práce při novele provedené zákonem č. 230/2024 Sb. s účinností 1. srpna 2024 a na co bychom si měli při uzavírání kolektivní smlouvy dát pozor.