Úvodem je třeba zdůraznit, že zákonodárce rezignoval v zákoníku práce na definici zaměstnance pracujícího na dálku. Jeho definiční vymezení je tak ponecháno doktríně pracovního práva. Ustanovení § 317 ZP upravuje režim dohodnuté práce zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci na jiném místě. Podmínkou sjednání dohody o výkonu práce na dálku již také není, že by si zaměstnanec musel rozvrhovat pracovní dobu sám. Podmínkou aplikace tohoto institutu tak zůstala jen dohoda o výkonu práce na dálku. Tuto dohodu tak lze sjednat i pro případ, že zaměstnanec bude pracovat v době určené zaměstnavatelem.
Práce na dálku
JUDr.
Eva
Dandová
Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci práci na dálku též písemně nařídit, bude-li mu to uloženo orgánem veřejné moci podle zvláštního právního předpisu (např. zákona o ochraně veřejného zdraví nebo krizového zákona). Jak v případě dohody, tak v případě nařízení výkonu práce na dálku lze realizovat výkon práce pouze na zdraví bezpečném místě, které je vhodné pro výkon sjednané práce. V odborné literatuře i v praxi se pro zaměstnance, který pracuje tzv. na dálku, se vžilo označení „vzdálený zaměstnanec“.
Terminologicky pojem „práce na dálku“ vychází ze zahraničních vzorů, které rovněž preferují nevracet se k pojmu domácká práci či domácký zaměstnanec, ač práce na dálku se bude velmi pravděpodobně konat opět především v bydlišti vzdáleného zaměstnance.
Závazek z dohody o práci na dálku lze rozvázat písemnou dohodou zaměstnavatele se vzdáleným zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej lze písemně vypovědět bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou. Výpovědní dobu lze dohodnout delší pro obě strany. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i vzdáleného zaměstnance. Zaměstnavatel se vzdáleným zaměstnancem mohou v dohodě o práci na dálku sjednat, že závazek z této dohody nemůže ani jedna ze smluvních stran vypovědět.
Režim pracovněprávního vztahu vzdálených zaměstnanců
Na pracovněprávní vztahy vzdáleného zaměstnance se vztahuje stejná právní úprava jako na zaměstnance, který má konat práci na pracovišti zaměstnavatele, s výjimkou odchylek, které jsou výslovně vypočteny v § 317 ZP či které byly na základě tohoto a jiných dispozitivních ustanovení zákoníku práce dohodnuty. Tyto odchylky lze obecně rozdělit na týkající se zvláštní povahy pracovněprávního vztahu, pracovní doby, překážek v práci a odměňování.
Zvláštní povaha pracovněprávního vztahu
Pracovněprávní vztah se vzdáleným zaměstnancem vylučuje soustavnou kontrolu za strany zaměstnavatele. Vzdálení zaměstnanci totiž nevykonávají práci na pracovišti zaměstnavatele (je-li práce konána v bytě zaměstnance, nastupuje navíc ochrana domovní svobody zaměstnance) a nemají ani rozvrženou pracovní dobu zaměstnavatelem. Jedná se tak o pracovněprávní vztah, který vyžaduje od smluvních stran vyšší míru důvěry vůči sobě navzájem, případně podrobnější úpravu v kolektivní smlouvě či v individuální dohodě se zaměstnancem. Zaměstnavatel by proto m