práce na dálku

Úvodem je třeba zdůraznit, že zákonodárce rezignoval v zákoníku práce na definici zaměstnance pracujícího na dálku. Jeho definiční vymezení je tak ponecháno doktríně pracovního práva. Ustanovení § 317 ZP upravuje režim dohodnuté práce zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci na jiném místě. Podmínkou sjednání dohody o výkonu práce na dálku již také není, že by si zaměstnanec musel rozvrhovat pracovní dobu sám. Podmínkou aplikace tohoto institutu tak zůstala jen dohoda o výkonu práce na dálku. Tuto dohodu tak lze sjednat i pro případ, že zaměstnanec bude pracovat v době určené zaměstnavatelem.

Zákoník práce vytváří legislativní podmínky pro dosažení souladu rodinného a pracovního života. Jeho novela s účinností od 1. června ještě „navíc“ zvýhodňuje v řadě ustanovení pracující matky s dětmi.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ukázka z nového, 7. vydání publikace „Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy podle zákoníku práce od 1. 1. 2024“.

Dne 27. července 2023 projednával Senát návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tedy další novelu zákoníku práce . S ohledem na potřebu urychlené transpozice směrnice WLB a směrnice TPWC do právního řádu ČR bylo navrhováno, že novela účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Předpokládalo se tedy, že to bude 1. září 2023, s tím, že změna spočívající v zavedení práva na dovolenou pro zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nabude účinnosti k 1. lednu 2024, neboť změny vztahující se k dovolené, která se určuje za období kalendářního roku, je vhodné vždy vázat k 1. lednu.

V důsledku současné epidemiologické situace způsobené koronavirem, resp. SARS-CoV-2, příspěvek reflektuje a navrhuje opatření ke snížení rizika šíření COVID-19. V dané rovině se zaměřujeme na přizpůsobení pracoviště pro návrat jeho zaměstnanců a jeho přizpůsobení ke snížení možnosti cesty přenosu onemocnění v prostorách pracoviště.

Článek se věnuje problematice Průmyslu 4.0 v kontextu právní úpravy a potenciálních změn připravovaných v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci