Práce na dálku z pohledu BOZP

Vydáno: 21 minut čtení

Úvodem je třeba zdůraznit, že zákonodárce rezignoval v zákoníku práce na definici zaměstnance pracujícího na dálku. Jeho definiční vymezení je tak ponecháno doktríně pracovního práva. Ustanovení § 317 ZP upravuje režim dohodnuté práce zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci na jiném místě. Podmínkou sjednání dohody o výkonu práce na dálku již také není, že by si zaměstnanec musel rozvrhovat pracovní dobu sám. Podmínkou aplikace tohoto institutu tak zůstala jen dohoda o výkonu práce na dálku. Tuto dohodu tak lze sjednat i pro případ, že zaměstnanec bude pracovat v době určené zaměstnavatelem.

Výkon práce na dálku
Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci práci na dálku též písemně nařídit, bude-li mu to uloženo orgánem veřejné moci podle zvláštního právního předpisu (např. zákona o ochraně veřejného zdraví nebo krizového zákona). Jak v případě dohody, tak v případě nařízení výkonu práce na dálku lze realizovat výkon práce pouze na zdraví bezpečném místě, které je vhodné pro výkon sjednané práce. V odborné literatuře i v praxi se pro zaměstnance, který pracuje tzv. na dálku, se vžilo označení „vzdálený zaměstnanec“.
Terminologicky pojem „práce na dálku“ vychází ze zahraničních vzorů, které rovněž preferují nevracet se k pojmu domácká práce či domácký zaměstnanec, ač práce na dálku se bude velmi pravděpodobně konat opět především v bydlišti vzdáleného zaměstnance.
Prací na dálku se zabývá tzv. Rámcová dohoda o práci na dálku, která byla přijata dne 16. 7. 2002 organizacemi UNICE, UEAMPE a CEEP na straně zaměstnavatelů a EOK na straně zaměstnanců.
Dohoda definuje pojem „práce na dálku“ takto:
„Práce na dálku je formou organizace a/nebo výkonu práce využívající informačních technologií v kontextu pracovní smlouvy/poměru, kdy závislá práce, která by mohla být také vykonávána v prostorách zaměstnavatele, je prováděna mimo tyto prostory.“
 
Zároveň se definuje i pojem „pracovník na dálku“ („teleworker“) jako každá osoba provádějící práci na dálku ve smyslu definice tohoto pojmu.
Tato Rámcová dohoda bývá v zemích ES zapracovávána do kolektivních smluv.
Závazek z dohody o práci na dálku lze rozvázat písemnou dohodou zaměstnavatele se vzdáleným zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej lze písemně vypovědět bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou. Výpovědní dobu lze dohodnout delší pro obě strany. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i vzdáleného zaměstnance. Zaměstnavatel se vzdáleným zaměstnancem mohou v dohodě o práci na dálku sjednat, že závazek z této dohody nemůže ani jedna ze smluvních stran vypovědět.
Režim pracovněprávního vztahu vzdálených zaměstnanců
Na pracovněprávní vztahy vzdáleného zaměstnance se vztahuje stejná právní úprava jako na zaměstnance, který má konat práci na pracovišti zaměstnavatele, s výjimkou odchylek, které jsou výslovně vypočteny v § 317 ZP či kte

Máte předplatné? Přihlaste se

Tento dokument je jen pro předplatitele

Zaregistrujte se a získejte přístup k obsahu na 14 dní zdarma

Díky registraci získáte přístup k:

  • Informacím z oblasti BOZP, PO a pracovního práva
  • Databázi otázek a odpovědí
  • Karty BOZP
  • Předpisy, judikaturu a komentáře

Chci se zaregistrovat

Chcete vědět víc o předplatném ?