Přizpůsobení pracoviště po pandemii COVID-19 a ochrana pracovníků před šířením onemocnění

Cílem tohoto příspěvku je poskytnout zaměstnavatelům a jejich zaměstnancům ucelenou materii informací, která by mohla vést ke snížení rizika šíření onemocnění na pracovišti a k obecnému přizpůsobení pracoviště k možnému zamezení šíření biologických činitelů, kteří nejsou běžnou součástí pracoviště, tedy není s nimi vědomě nakládáno. Příspěvek lze aplikovat na běžné provozy, a to zejména k eliminaci rizika respiračních onemocnění.

Článek předkládá, vyjma obecných doporučení, která jsou formulována pro nejširší rozsah provozů, též konkrétní příklady opatření. Primárním cílem je poskytnout zaměstnavatelům doporučení v závislosti na konkrétní pracovní situaci, a to tak, aby bylo dosaženo vhodného bezpečného a zdravého pracovního prostředí.

Jak bylo naznačeno, příspěvek je formulován v několika rovinách, a to zejména, aby byla poskytnuta obecná, ale i specifická doporučení. Aktuálně společnost dožívá ve stigmatu onemocnění COVID-19, avšak paralelní rovinou k obecným i specifickým doporučením je možná aplikace níže uvedeného i na obecné cesty přenosu i jiných specifických onemocnění. Z daného důvodu byla zvolena četnější členitost textu tohoto článku.

1. Problematika onemocnění COVID-19

COVID-19 je označení pro virové onemocnění způsobené nově objeveným koronavirem SARS-CoV-2, jenž byl poprvé zaznamenám v prosinci 2019 v čínském městě Wu-chan. SARS-CoV-2 je geneticky příbuzný SARS-CoV-1 viru způsobujícího SARS. SARS-CoV-2 patří mezi tzv. betakoronaviry, což jsou obalené jednovláknové RNA viry s pozitivní polaritou. Příznaky onemocnění i jeho průběh je velmi podobný závažnější chřipce. Inkubační doba onemocnění se pohybuje v rozmezí 1 až 14 (průměr 5 až 7) dnů. Průběh onemocnění je u většiny případů mírný, velmi často se setkáváme i s asymptomatickým průběhem onemocnění a zhruba u 20 až 30 % případů je nutná hospitalizace. Závažnější průběh onemocnění se může objevit u starších lidí a také u polymorbidních osob, např. s kardiovaskulárním onemocněním, cukrovkou, chronickým respiračním onemocněním a nádorovým onemocněním. K přenosu dochází primárně blízkým kontaktem s infikovanou osobou, která zejména při mluvení, kašlání a kýchání šíří infekční kapénky do svého okolí. Přenos je možný také předměty čerstvě kontaminovanými sekrety infikovaného člověka. Původce onemocnění, tedy virus SARS-CoV-2, byl detekován také v moči a stolici. Toto je nutné zohlednit v rámci zvýšené potřeby sanitace nejen sociálního zařízení zaměstnavatele. V souvislostí s onemocněním COVID-19 je také podstatné to, že infekční může být i jedinec, který nevykazuje žádné příznaky.

V důsledku pandemie nového onemocnění COVID-19 zavedla většina členských států Evropské unie (EU) řadu opatření v boji proti šíření této choroby, včetně opatření, která se týkají pracovišť. Česká vláda vyhlásila dne 12. března 2020 nouzový stav, který byl dne 17. května 2020 ukončen. S ukončením nouzového stavu pozbyly platnosti usnesení vlády České republiky a související opatření vydaná podle krizového zákona. Mimořádná opatření vydávaná Ministerstvem zdravotnictví v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých související zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou dohledatelná na specifických webových stránkách Ministerstva zdravotnictví, tedy na www.koronavirus.mzcr.cz.

2. Ochrana zdraví při práci

2.1 Ochranné prostředky dýchacích cest

Dne 12. června 2020 bylo vydáno mimořádné opatření č. j. MZDR 15757/2020-22/MIN/KAN, které v části I bodě 1. zakazuje s účinností ode dne 15. června 2020 do odvolání tohoto mimořádného opatření všem osobám pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének, a to ve všech vnitřních prostorech staveb, mimo bydliště; v prostředcích veřejné dopravy; při účasti na hromadné akci ve venkovních prostorech, jestliže se daná osoba nachází méně než 1,5 metru od jiné osoby, nejedná-li se o členy domácnosti. Ministerstvo zdravotnictví mimořádným opatřením stanovilo pro některé skupiny obyvatel výjimky z povinnosti používání ochranných prostředků dýchacích cest. Dle mimořádného opatření vzniká povinnost nosit roušky, popř. jinou ochranu nosu a úst, občanům České republiky, a to i po dobu výkonu jejich práce (pokud místo práce není v místě trvalého bydliště, popř. ve venkovních prostorech). Byla udělena výjimka také zaměstnancům po dobu, kdy vykonávají práci na jednom místě, pracují-li ve vzdálenosti nejméně 2 metry od jiné osoby. Mimořádné opatření tedy všeobecně přikazuje, aby občan ochranný prostředek užíval i v práci. V daném případě, pokud se nejedná o prvek, který zaměstnavatel zaměstnanci přiděluje v rámci řízení rizik k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, lze tyto pomůcky označit jako „osobní ochranný prostředek“, nikoli tedy „osobní ochranný pracovní prostředek“. Jsme toho názoru, že zaměstnavateli v daném případě nevyvstává povinnost vybavit zaměstnance ochrannými prostředky dýchacích cest. Z mimořádného opatření nevyplývá, že by byl prostředek, který brání šíření kapének, osobním ochranným pracovním prostředkem. Je tedy nezbytné rozlišovat pojmy osobní ochranný prostředek a osobní ochranný pracovní prostředek.

2.2 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

V příspěvku uvedená doporučení doplňují povinnosti zaměstnavatele v oblasti prevence rizik ve smyslu zákoníku práce, dále zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), či zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Je důležití zdůraznit, že i za současné epidemiologické situace nelze opomíjet právní předpisy upravující bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, které vždy vycházejí z individuálního hodnocení a řízení rizik konkrétního pracoviště pro konkrétní pracovní podmínky (např. poskytování osobních ochranných pracovních prostředků). Zaměstnavatel má stále za povinnost v návaznosti na všechny rizikové faktory práce vytvářet takové pracovní podmínky, které neohrožují zdraví a život zaměstnanců. Také zaměstnanec má stále za povinnost předcházet poškození zdraví svého i spolupracovníků a dodržovat opatření uložená zaměstnavatelem, předpisy upravující bezpečnost a ochranu zdraví při práci a oznamovat zaměstnavateli nedostatky a závady, které ohrožují nebo by bezprostředně mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci. Zaměstnavatelé jsou dále povinni revidovat hodnocení rizik v případě změny pracovního procesu a zvážit všechna rizika, včetně těch, která mají vliv na duševní zdraví. Při revizi hodnocení rizik má být věnována pozornost jakýmkoli odchylkám nebo situacím, které způsobují problémy, a tomu, jak mohou organizaci pomoci být k nim v budoucnu odolnější. Je dobré pamatovat na význam zapojení zaměstnanců a jejich zástupců do revize hodnocení rizik a vyzvat ke spolupráci také poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo pracovníka v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jako vstup pro vaše hodnocení můžete sledovat informace o prevalenci onemocnění COVID-19 ve vaší oblasti (na stránkách www.koronavirus.mzcr.cz nebo na stránkách místně příslušných krajských hygienických stanic). Po aktualizaci hodnocení rizik je dalším krokem vytvoření plánu s příslušnými opatřeními. Měla by být zavedena taková opatření, která primárně eliminují riziko, a pokud to není možné, minimalizují expozici pracovníků. Důležité je začít implementovat nejdříve kolektivní opatření, a až poté individuální (v souvislosti s onemocněním COVID-19 např. roušky nebo jiná ochrana dýchacích cest).

3. Opatření

Uvádíme obecný materiál, jehož cílem je obsáhnout co nejvíce typů pracovišť a jednotlivých rizikových faktorů pracovního prostředí, přičemž ne všechna z nich budou vzhledem ke své povaze aplikovatelná na všechna pracoviště nebo práce. Zaměstnavatelé by měli začít realizovat tato opatření, i když se COVID-19 ještě neobjevil v komunitě, kde mají provozovnu. Tato opatření mohou snížit počet pracovních dní v pracovní neschopnosti a zastavit nebo zpomalit šíření COVID-19, pokud se na jednom z pracovišť objeví.

3.1 Práce na dálku

Pokud je to možné, poskytujte místo osobního přístupu služby na dálku (telefon nebo video).

3.2 Organizace pracovníků

Zajistěte, aby na pracovišti byli přítomni pouze pracovníci, kteří jsou pro práci nezbytní a minimalizujte přítomnost třetích osob. Pokud je to možné, omezte fyzický kontakt mezi pracovníky (např. během schůzek nebo během přestávek).

WHO a EU-OSHA zaměstnavatelům doporučuje, pokud je to možné, požádat rizikové pracovníky, kterými jsou starší lidé a osoby s chronickými onemocněními, včetně hypertenze, plicních nebo srdečních potíží, cukrovky nebo kteří podstupují léčbu nádorového onemocnění nebo jinou imunosupresi a těhotné pracovnice, aby pracovali z domova. Zaměstnanci s vysoce rizikovými blízkými rodinnými příslušníky mohou rovněž potřebovat pracovat na dálku. Pokud je nevyhnutelný blízký kontakt, doporučuje se udržovat jej po dobu kratší než 15 minut. Omezte kontakt mezi jednotlivými pracovními skupinami na začátku a na konci směny.

Zajistěte načasování přestávek na jídlo tak, aby byl snížen počet lidí, kteří společně sdílejí jídelnu, místnost pro personál nebo kuchyňku, a aby bylo možné dodržovat rozestupy mezi jednotlivými zaměstnanci.

Bylo by vhodné práci organizovat tak, aby bylo možné dodržovat rozestupy mezi jednotlivými zaměstnanci.

3.3 Fyzické kontakty s klienty a širšími spolupracovníky

Eliminujte, a pokud to není možné, omezte fyzický kontakt se zákazníky a mezi nimi. Například prostřednictvím on-line nebo telefonických objednávek, bezkontaktního doručování nebo regulovaného vstupu (aby zároveň nedocházelo ke shlukování venku) a fyzických odstupů uvnitř i vně budov.

3.4 Obecná doporučení pro jednotlivá pracoviště, a to včetně pracovišť open-plan office (označováno jako tzv. open space)

Umístěte mezi pracovníky nepropustnou bariéru, zejména pokud nejsou schopni dodržet vzdálenost, dle EU-OSHA tzv. social distance. Pro zachování lepšího pochopení a aplikace doporučujeme obecné pravidlo, a to dodržení si osobního sociálního prostoru na délku paže. Bariéry mohou být cíleně vyrobeny k danému účelu nebo improvizovaně, za pomoci např. plastové fólie, příčky, posuvných skříní nebo pomocí skladovacích jednotek. Je třeba se vyvarovat předmětů, které nejsou pevné nebo mají otvory (například rostliny v květináčích nebo vozíky) a předmětů, které vytváří nová rizika (například zakopnutí, padající předměty). Pokud nelze použít bariéru, má být vytvořen dostatečný prostor mezi pracovníky například zajištěním alespoň dvou prázdných stolů z každé strany.

Zajistěte, aby byl v koupelnách a převlékárnách přítomen omezený, resp. určený počet pracovníků. V rámci zajištění technické bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nelze opomenout stávající a neustále platné nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, mj. stanovující požadavky na prostor sanitárního zařízení. Na hlavní dveře umístěte cedulku označující, že je jedna z toalet obsazena, aby bylo zaručeno, že vždy vstoupí pouze jedna osoba. Uspořádejte směny tak, aby se počítalo i s dobou úklidu a sanitárních prací. Upozorňujeme, že Britský úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (The UK Health and safety authority) vydal pokyny k předcházení rizikům při návratu do práce po uzavření pracoviště či po snížení obsazení zaměstnanců na pracovišti. V případě, že byla pracoviště během vypuknutí koronaviru (COVID-19) uzavřena nebo se snížilo množství pracovníků přítomných na pracovišti, mohlo dojít ke stagnaci vodního systému z důvodu jeho nedostatečného používání, což může zvyšovat riziko onemocnění způsobeného bakteriemi rodu Legionella. Zaměstnavatel by měl proto revidovat hodnocení rizika, zejména v systémech horké a studené vody, chladicích věží v komerčních lázních a vířivkách, a měl by přijat vhodná opatření (např. častěji využívejte vodní systém, restartujte některé typy klimatizačních jednotek, pokud je vodní systém stále používán pravidelně a dodržujte příslušná opatření, aby se zabránilo růstu zmíněných patogenních gramnegativních bakterií).

3.5 Doporučení pro vybavení hygienického zázemí a jednotlivých částí pracoviště mycími a dezinfekčními prostředky

Na určená místa, jako jsou umývárny, vrátnice, recepce, odpočívárny atp., dodávejte mýdlo a vodu nebo vhodné dezinfekční prostředky na ruce a instruujte zaměstnance, dodavatele, popř. i zákazníky, aby si často umývali ruce (zde se dají využít plakáty, informace na intranetu apod.). Oproti normální situaci je důležité zvýšit intenzitu úklidu. Pracovní prostory a povrchy často čistěte, zejména pracovní stoly, pulty, kliky dveří, telefony, klávesnice, nástroje a další povrchy, kterých se lidé často dotýkají, a to běžně dostupnými detergenty s tenzidy (mycími prostředky), popřípadě otírejte dezinfekčním prostředkem. Pokud je to možné, zajistěte dobré odvětrávání. Pracovníkům poskytněte hygienické utěrky a nádoby na odpad s plastovými sáčky, aby je bylo možné vyprázdnit bez kontaktu s obsahem.

3.6 Další obecná doporučení

Doporučte zaměstnancům a dodavatelům, aby před služební cestou sledovali doporučení ohledně cestování. Bližší informace na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí www.mzv.cz.

Pokud jste identifikovali riziko infekce navzdory všem proveditelným bezpečnostním opatřením, zajistěte veškeré potřebné osobní ochranné prostředky (OOP), resp. osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). Viz poznámka v úvodu, a to odlišnost mezi OOP a OOPP. Je důležité vyškolit pracovníky ve správném používání OOP a zajistit, aby se řídili dostupnými pokyny pro používání obličejových masek a rukavic (instruktážní videa jsou dostupná na webové adrese www.koronavirus.mzcr.cz nebo na www.szu.cz).

V souvislosti s používáním ochranného prostředku dýchacích cest je vhodné umožnit v pracovní době zaměstnancům individuální přestávky na oddech, v nichž si zaměstnanci mohou odpočinout od vykonávané práce, provést jejich výměnu a osobní hygienu (rukou a případně obličeje). Pozn. nejedná se o bezpečnostní přestávku, kterou zaměstnavatel zařazuje při práci s rizikovými faktory, ale o přestávku, kterou zaměstnavatel stanovuje v rámci současné epidemiologické situace. Dále je doporučeno seznámit zaměstnance se základními hygienickými zásadami při manipulaci s ochranným prostředkem dýchacích cest. Pokud bude zaměstnavatel ochranný prostředek dýchacích cest zaměstnancům poskytovat, je vhodné stanovit bezpečný systém zpětného odběru těchto prostředků tak, aby se minimalizovala možnost přenosu případné nákazy (např. zřízením jednotného sběrného místa s označenými igelitovými pytli nebo kontejnery). Tento systém odběru je vhodné stanovit i v případě, kdy zaměstnavatel ochranný prostředek dýchacích cest zaměstnancům neposkytuje. Pozor, použité ochranné prostředky dýchacích cest mohou být kontaminovány, proto se všemi je potřeba zacházet jako s potenciálně infekčním materiálem. I přesto je možné zmíněný odpad vyhodit do komunálního odpadu v souvislosti se současnou epidemiologickou situací. V daném případě byly Státním zdravotním ústavem stanoveny podmínky pro odstraňování použitých ochranných prostředků.

Upozorněte zaměstnance na nebezpečí přenosu onemocnění v souvislosti s tělesným kontaktem (např. podávání si rukou) či dotekem na kontaminovaný povrch (např. kliky, tlačítka výtahů apod.).

3.7 Všeobecná doporučení a podpora prevence

U vstupu na pracoviště a v dalších viditelných oblastech umístěte plakáty vyzývající k pobytu doma v případě nemoci, plakáty s pravidly respirační hygieny a plakáty popisující hygienu rukou.

Informujte zaměstnance, dodavatele a zákazníky, že pokud se COVID-19 začne šířit v komunitě, musí kdokoliv, byť jen s mírným kašlem nebo lehce zvýšenou teplotou (37,3 °C a více), zůstat doma. Neustále zdůrazňujte, že je třeba zůstat doma byť jen s mírnými příznaky COVID-19. Upozorněte zaměstnance, že mohou uplatnit nárok na pracovní neschopnost.

Z doporučení WHO dále vyplývá, že zaměstnanci, kteří se vrátili z oblasti, kde se šíří COVID-19, by měli provádět tzv. self-monitoring a měřit si teplotu po dobu 14 dnů dvakrát denně, a pokud bude jejich teplota vyšší než 37,3 °C, měli by zůstat doma a izolovat se od ostatních. Nelze opomenout skutečnost zodpovědnosti každého jednotlivce a osobní zodpovědnosti při výkonu práce ve společných prostorách. V případě podezření na výskyt infekce na pracovišti je vždy nezbytné kontaktovat místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, resp. místně příslušnou krajskou hygienickou stanici. V této, ale i v dalších otázkách, které jsou řešeny v tomto materiálu, si Vás dovolujeme mj. odkázat na specifické webové stránky Ministerstva zdravotnictví ke koronaviru, kde v záložce „Zaměstnanci a zaměstnavatelé“ ministerstvo průběžně zveřejňuje aktuálně doporučované postupy a další materiály dotýkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Usnadněte pracovníkům využívání individuální dopravy namísto hromadné dopravy, například zpřístupněním parkoviště nebo místa pro bezpečné uložení jízdních kol, a vyzvěte pracovníky, aby chodili do práce pěšky, pokud je to možné.

V případě potřeby zaveďte interní předpisy týkající se flexibilní dovolené a práce na dálku, aby došlo k omezení přítomnosti zaměstnanců na pracovišti.

3.8 Psychická podpora pracovníků

Zvažte poskytnutí podpory pracovníkům, kteří mohou trpět úzkostí nebo stresem. Podpora by mohla představovat častější dotazy vedoucích pracovníků na to, jak se zaměstnanci cítí, usnadnění výměn mezi pracovníky a přátelskou spolupráci na pracovišti, provádění změn v organizaci práce a pracovních úkolech, včetně zavedení programu asistence pro zaměstnance nebo službu koučinku, jakož i nabídku kontaktu s lékařem poskytujícím pracovnělékařské služby. Uvědomte si, že pracovníci mohli projít traumatickými událostmi, jako je vážné onemocnění nebo smrt příbuzného nebo blízké osoby, nebo mohou mít finanční potíže či problémy v rovině osobních vztahů.

Poskytujte pracovníkům informace ve veřejně dostupných zdrojích podpory a poradenské služby. Organizace Mental Health Europe poskytuje informace o tom, jak pečovat o duševní zdraví a jak se vypořádat s hrozbou onemocnění COVID-19.

Při uzpůsobování práce tak, aby zohledňovala omezený počet pracovníků, například zavedením nových metod a postupů a změnou rolí a zodpovědností, zvažte, zda zaměstnanci nepotřebují další školení a podporu, a ujistěte se, že jsou všichni pracovníci způsobilí k plnění úkolu, který se od nich očekává.

Účast zaměstnanců a jejich zástupců na řízení BOZP je klíčem k úspěchu a právní povinností. Zvažte také, jak zajistit, aby měli agenturní pracovníci a dodavatelé přístup ke stejným informacím jako přímí zaměstnanci.

4. Další specifické postupy a opatření

• Pokud bylo Vaše pracoviště uzavřeno z důvodů souvisejících s onemocněním COVID-19, postupujte podle výše zmíněného, a mimo to vytvořte plán pro opětovné zahájení práce s ohledem na zdraví a bezpečnost na pracovišti a aktualizujte hodnocení rizik. Dříve než plně obnovíte pracovní činnost a dříve, než se zaměstnanci vrátí na pracoviště, proveďte úpravy v uspořádání pracoviště a v organizaci práce, které sníží možnost přenosu onemocnění COVID-19. Nezapomeňte informovat pracovníky o provedených změnách dříve, než začnou pracovat a pokud je to potřeba, poskytněte jim nové pokyny a školení.
• PŘED meetingem nebo akcí zkontrolujte doporučení orgánů v místě, kde plánujete meeting nebo akci pořádat. Řiďte se jejich pokyny. Dostatečně se zásobte potřebnými materiály včetně kapesníčků a dezinfekčních gelů pro všechny účastníky. Aktivně sledujte, kde se COVID-19 šíří. Předem informujte účastníky, že pokud mají jakékoliv příznaky nebo se necítí dobře, neměli by se akce účastnit. Sestavte a odsouhlaste plán reakce pro případ, že někdo v průběhu meetingu onemocní a objeví se u něj příznaky COVID-19 (suchý kašel, teplota, malátnost). Tento plán by měl zahrnovat přinejmenším následující opatření. Identifikujte místnost nebo prostor, kde je možné bezpečně izolovat někoho, kdo se necítí dobře nebo se u něj projevují příznaky a mějte k dispozici plán, jak osobu s příznaky přesunout do zdravotnického zařízení. Předmětný plán zkonzultujte se svým poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
• BĚHEM meetingu nebo akce poskytněte účastníkům informace nebo proveďte instruktáž, ideálně ústně i písemně, ohledně COVID-19 a opatření, která organizátoři přijali, aby tato akce byla pro účastníky bezpečná (s účastníky si můžete procvičit, jak pozdravit druhého, aniž bychom se ho dotkli). Vyzvěte všechny účastníky meetingu nebo akce k pravidelnému mytí rukou nebo používání dezinfekčního gelu na bázi alkoholu. Vyzvěte účastníky, aby si při kašlání nebo kýchání zakrývali ústa loktem nebo kapesníkem. Zajistěte kapesníky a koše s víkem pro jejich likvidaci. Poskytněte účastníkům kontaktní údaje nebo číslo na telefonní linku, kam mohou účastníci zavolat, když potřebují radu nebo chtějí sdělit nějaké informace (linka 1212, popř. další důležité kontakty jsou dostupné na https://koronavirus.mzcr.cz/dulezite-kontakty-odkazy/). Umístěte zásobníky s dezinfekčním gelem na bázi alkoholu na viditelných místech v rámci místa konání. Pokud máte dostatek prostoru, uspořádejte židle tak, aby byli účastníci od sebe vzdáleni alespoň 1 metr. Kdykoliv je to možné, otevřete okna a dveře, aby bylo místo konání dobře větrané. Pokud se někdo necítí dobře, řiďte se připraveným plánem nebo zavolejte na nouzovou linku. V závislosti na situaci ve vaší oblasti nebo na nedávných cestách účastníka jej umístěte do izolační místnosti. Dejte osobě roušku, aby se mohla případně bezpečně dostat domů nebo do příslušného zařízení, kde proběhne vyšetření.
• PO meetingu uchovejte jména a kontaktní údaje všech účastníků po dobu alespoň jednoho měsíce (v souladu s GDPR). Pomůžete tak orgánům ochrany veřejného zdraví s případným trasováním osob, které mohly být vystaveny COVID-19, pokud jeden nebo více účastníků krátce po akci onemocnělo. Pokud byl někdo v rámci meetingu nebo akce izolován jako případ s podezřením na COVID-19, měl by o tom organizátor účastníky informovat. Měli by být instruováni, aby u sebe sledovali možné příznaky po dobu 14 dnů a dvakrát denně si měřili teplotu. Pokud se u nich rozvine, byť jen mírný kašel nebo lehce zvýšená teplota (tj. teplota 37,3 °C nebo vyšší), měli by zůstat doma a v izolaci. To znamená, že by se měli vyhýbat blízkému kontaktu (dle WHO méně než 1 metr) s jinými lidmi včetně členů rodiny. Také by měli zavolat svému praktickému lékaři nebo místně příslušné krajské hygienické stanici a uvést podrobnosti o svých nedávných cestách a příznacích.
• Opatření proti šíření nákazy pro zahraniční zaměstnance: Důležité je informovat zaměstnance, jakým způsobem by se měli chovat, jaká opatření mají dodržovat, a to v jejich rodném jazyce. Pohyb zaměstnanců by měl být ze strany společnosti hlídán tak, aby nedocházelo k mísení jednotlivých pracovních skupin a velké kumulaci osob na jednom místě. Je možné zaměstnancům pravidelně při vstupu na pracoviště měřit teplotu pomocí bezkontaktního teploměru. Dále by mělo být zajištěno důkladné čištění a dezinfikování společných prostor. Dále je doporučováno zajištění testování zahraničních pracovníků na nákazu COVID-19 před vstupem na území České republiky a v České republice před jejich návratem do domovského státu.
• Je třeba, aby malé a střední podniky bez interních odborů podporujících zdraví a pohodu zaměstnanců navázaly partnerství a sestavily plány spolu s místními poskytovateli zdravotních a sociálních služeb dříve, než dojde k mimořádné události. Váš místní orgán ochrany veřejného zdraví, resp. místně příslušná krajská hygienická stanice, vám může při vytváření plánu poskytnout podporu a pokyny. Osoby vykonávající povolání, ve kterém jsou ve fyzickém kontaktu s mnoha dalšími osobami, jsou vystaveni největšímu riziku onemocnění COVID-19. Kromě pracovníků ve zdravotnictví a v ústavní a domácí péči patří mezi pracovníky se zvýšeným rizikem nákazy například pracovníci v oblasti dodávek potravin a maloobchodu, pracovníci svozu odpadu, pracovníci ve veřejných službách, v policejních a bezpečnostních složkách a pracovníci veřejné dopravy.
• Je důležité vypracovat nebo aktualizovat krizové pohotovostní plány pro události spojené s odstavením a zahájením činnosti, jak je popsáno v příručce COVID-19: pokyny pro pracoviště (https://oshwiki.eu/wiki/COVID-19:_guidance_for_the_workplace). Dokonce i malé podniky mohou vytvořit kontrolní seznam, který jim pomůže být na podobné události v budoucnu připravený. Podniky, které využívaly práci na dálku poprvé, mohou zvážit její přijetí jako moderní, dlouhodobou pracovní praxi. Zkušenosti získané během pandemie onemocnění COVID-19 mohou přispět k rozvoji politiky a postupů pro práci na dálku nebo k revizi stávajících.

Způsob implementace těchto doporučení se zpravidla bude lišit vzhledem k provozní povaze či předmětu činnosti každého konkrétního zaměstnavatele. Realizace i samotná volba jednotlivých doporučení tak leží na zaměstnavateli, přičemž jejich naplňování je nedílnou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).

5. Doporučení pro zaměstnance

Zaměstnanci by měli mít několik náhradních ochranných prostředků dýchacích cest a jejich obměnu by měli provádět dle potřeby. Návod, jak se starat se starat o roušku, aby se jednalo o efektivní pomůcku, můžete nalézt na https://koronavirus.mzcr.cz/pece-o-rousky. Dále by zaměstnanci měli striktně dodržovat základní hygienická pravidla jako je časté a důkladné mytí rukou a nedotýkat se rukou nosu, tváří ani očí, zejména při přímém kontaktu s nemocným nebo v jejich okolí. Při manipulaci s ochranným prostředkem dýchacích cest je vhodné postupovat dle doporučení uvedených na následujících stránkách https://koronavirus.mzcr.cz/videa/, http://www.szu.cz/tema/prevence/jak-nasadit-pouzivatsundat-a-zlikvidovat-ustni-rousku. Pokud je při pracovní činnosti zaměstnance doporučeno užití štítu, je vhodné jej doplnit rouškou, v opačném případě by docházelo k šíření kapének např. na zákazníky. Pro domácí výrobu ochranného prostředku dýchacích cest je důležité používat takové materiály, které je možné dezinfikovat (např. vyvářet). Pro tyto účely jsou vhodné bavlněné látky.

Návody a doporučení týkající se roušek je možné najít například zde:

• https://koronavirus.mzcr.cz/jak-ucinne-dezinfikovat-rousky/
• https://koronavirus.mzcr.cz/jak-si-jednoduse-vyrobitjednorazovou-rousku-pro-osobni-pouziti/

V případě výskytu epidemie ve městě pobytu zaměstnance je vhodné vyhnout se velké akumulaci osob kupříkladu v nákupních střediscích a na kulturních akcích. Lidé s akutním respiračním onemocněním by měli dodržovat „etiketu kašle“ – dostatečná vzdálenost od jiných osob, krýt si ústa a nos kapesníkem (kašlat a kýchat případně do rukávu), mýt si často ruce vodou a mýdlem; pokud nejsou dostupné, lze použít dezinfekční gely nebo přípravky na bázi min. 70% alkoholu. V neposlední řadě by zaměstnanci měli sledovat opatření a respektovat pokyny místních úřadů.

Pro doplnění uvádíme, že Komise (EU) dokončila revizi směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/EC o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci, a to právě v souvislosti s probíhající pandemií onemocnění COVID-19. V současné době je čeleď Coronaviridae v českém právním řádu, v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., popsána následovně. Lidský coronavirus spadá do skupiny 2 a SARS coronavirus do skupiny 3. Konkrétně se odkazujeme na již v Úředním věstníku Evropské unie publikovanou směrnici Komise (EU) 2020/739, kterou se meni priloha III smernice Evropskeho parlamentu a Rady 2000/54/ES, pokud jde o zarazeni SARS-CoV-2 na seznam biologickych cinitelu, o nichz je znamo, ze vyvolavaji u cloveka nakazlive nemoci, a kterou se meni smernice Komise (EU) 2019/1833.

V současné době se předpokládá, že směrnice Komise (EU) 2020/739 bude transponována do nařízení vlády č. 361/2007 Sb. a to nejpozději s účinností do prosince 2020.

Závěr

Je možné, že v budoucnu dojde znovu k nárůstu infekcí a bude nutné vyžadovat v některých případech opětovné zavedení opatření, proto považujeme za důležité uvést zdroje, kde zaměstnavatel může dohledat kompletní informace. Další doporučení pro zaměstnavatele a zaměstnance lze dohledat na webových stránkách Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), Světové zdravotnické organizace (WHO) a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), ze kterých doporučení České republiky rovněž vycházela.