Zdraví

Dle § 1 nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanovuje seznam nemocí z povolání, jsou nemocemi z povolání jen ty nemoci, které vznikají nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů. K tomu, aby byla nemoc uznána jako nemoc z povolání, musí být splněna klinická i hygienická kritéria, a vzhledem k tomu, že onemocnění covid-19 způsobené virem SARS-CoV-2 může souviset s výkonem pracovní činností, je možné jej podle Kapitoly V položky č. 1 nebo položky č. 3 přílohy seznamu nemocí z povolání uznat jako nemoc z povolání. Od roku 2021, kdy došlo k uznávání tohoto onemocnění jako nemoci z povolání, enormně vzrostl počet uznaných nemocí z povolání. Do pandemie způsobené onemocnění covid-19 byl počet hlášených nemocí z povolání kolem 1 000 případů za rok. Od předmětného roku bylo uznáno ročně 4 600 – 6 700 uznaných nemocí pro covid-19 za rok. Vzhledem k tomu, že se z dlouhodobého hlediska jedná o neudržitelný systém (odškodné, omezené kapacity orgánů ochrany veřejného zdraví a středisek nemocí z povolání aj.), Ministerstvo zdravotnictví vydalo k zajištění jednotného postupu při posuzování a uznávání covid-19 jako nemoci z povolání dva metodické návody (klinická část – Věstník Ministerstva zdravotnictví 8/2024 ze dne 27. června 2024, hygienická část – Věstník Ministerstva zdravotnictví 2/2025 ze dne 28. ledna 2025).

Zaměstnanec je na cestě do zaměstnání nucen procházet přes vrátnici jiného zaměstnavatele umístěné ve stejném areálu. Zaměstnavatel nestanovil přístupovou cestu ani jiným způsobem nekoriguje pohyb zaměstnance. Je to v pořádku? Co když dojde k úrazu zaměstnance?

Zaměstnavatel plánuje v roce 2026 provádět práce, při nichž budou zaměstnanci exponováni azbestu. Co nově bude muset zajistit v oblasti ochrany zdraví? Azbest je klasifikován jako karcinogen. Evropská Unie přijala směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, jejíž cílem je zajistit jednotnou úroveň ochrany před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci a chránit zaměstnance na úrovni Evropské Unie, přičemž členské státy mohou zavést přísnější ustanovení. Směrnice nově stanovuje několik nových požadavků, včetně stanovení přísnějšího limitu pro azbest v pracovním ovzduší. Česká republika v rámci transpozice předmětné směrnice ukotvila do právního řádu nové povinnosti, a to pro zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné či pro fyzické osoby. Změny budou účinné od 1. 1. 2026. I pro provedených změnách však nadále platí, že povinnost ohlásit práce s expozicí osoba nemá, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbest (podle vyhlášky č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací).

Onemocnění, která se dříve vyskytovala v pozdějším věku, se začínají projevovat už v tom ranějším. Oproti jiným zemím v Evropské Unii je zdravotní stav obyvatel České republiky podprůměrný, a i proto je nově právní úpravou zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (v rámci novely zákoníku práce, tzv. flexinovely), zaveden institut programů podpory zdraví, a to s účinností od 1. 6. 2025.Legislativní úprava představuje nový koncept, jež prolíná interakci pracovních a civilizačních rizik. Programy podpory zdraví, resp. soubor konkrétních opatření v nich obsažených, mohou přispět ke zlepšení zdravotní kondice zaměstnanců či včas odhalit závažnější onemocnění. Vedle pracovnělékařských služeb zaměřených na zdravotní prevenci související s výkonem práce, tak mohou být tyto programy vhodným nástrojem k podpoře zdraví zaměstnanců ze strany zaměstnavatelů, a to v širším měřítku než dosud. Programy podpory zdraví jsou na dobrovolné bázi, je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda k nim přistoupí. 

Autoři předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2024.

Zemědělství je jedním z nejnebezpečnějších pracovních odvětví v Evropě. Vykazuje vysokou míru úrazovosti při používání vozidel, strojů a zacházení s hospodářskými zvířaty. Riziky v oblasti BOZP jsou také expozice pesticidům, vibracím, hluku a stresu. K mnoha nehodám dochází při opravách a údržbě a při péči o zvířata, práci ve výšce a v uzavřených prostorech. Rovněž duševní zdraví je při práci v tomto odvětví ohroženo.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

Stavebnictví zaměstnává v Evropské unii přibližně 18 milionů lidí. Na staveništích se vyskytují pracovní činnosti, které zahrnují rizika z mnoha odvětví. Každý rok jsou tak tisíce pracovníků ve stavebnictví vystaveny bezpečnostním a zdravotním rizikům, které ohrožují jejich zdraví a život. Práce ve stavebnictví je fyzicky i psychicky velmi náročná. Práce ve výškách stále patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů. Ve stavebnictví je rovněž mnoho pracovníků ohroženo problémy spojenými s duševním zdravím. Vzdělávání zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších zainteresovaných v této oblasti může sloužit jako významný preventivní nástroj.

Učitelé hrají klíčovou roli ve vzdělávání a výchově mladé generace. Jejich práce však není bez rizik a je spojena s řadou výzev a nebezpečí, které mohou ovlivnit nejen jejich profesionální, ale také osobní život. Odvětví vzdělávání je definováno jako vysoce riziková oblast, pokud jde o využívání umělé inteligence [1]. Často přehlížený dopad technologií založených na umělé inteligenci na učitele vyžaduje analýzu vlivu digitalizace na bezpečnost, ochranu zdraví a dobré pracovní podmínky učitelů. Technologie založené na umělé inteligenci tak mohou snížit pracovní zátěž učitelů, zjednodušit plánování zdrojů a zlepšit přesnost hodnocení. Nesou s sebou však také rizika, jako je kognitivní přetížení a ztráta dovedností. [2]

Autoři předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2023.

V současnosti se často diskutuje o tom, že ekonomiku a trh práce v Evropě i mimo ni ovlivňují megatrendy, jako jsou změny klimatu, digitalizace a demografické změny. I když se zdaleka nejedná o nové jevy, lze pozorovat, že se tyto trendy nyní zrychlují a mají větší dopad na společnost, ekonomiku a trh práce. Změna klimatu je jednou z největších hrozeb pro lidské zdraví v 21. století. Vzhledem ke zvyšování teplot a vlnám veder po celém světě v důsledku změny klimatu vzrostly i obavy o zdraví a bezpečnost pracovníků. Pracovní podmínky a kvalita práce se však mohou mezi jednotlivými odvětvími a povoláními výrazně lišit. [1 až 3]

Mezi ergonomicky posuzované prostředí, které pozitivně nebo negativně ovlivňuje člověka, patří také počasí. Článek zohledňuje vliv meteorologických faktorů, postihujících meteorosenzibilitu, a to v důsledcích na aktivitu, pohodu a zdraví člověka. Článek je obohacen řadou užitečných tabulek.

V důsledku současné epidemiologické situace způsobené koronavirem, resp. SARS-CoV-2, příspěvek reflektuje a navrhuje opatření ke snížení rizika šíření COVID-19. V dané rovině se zaměřujeme na přizpůsobení pracoviště pro návrat jeho zaměstnanců a jeho přizpůsobení ke snížení možnosti cesty přenosu onemocnění v prostorách pracoviště.