Současná společnost se stále více zaměřuje na ekonomiku 24/7 a očekávání lidí, že budou pracovat ve kteroukoli denní dobu. Mnoho lidí pracuje na směny, pracuje v noci nebo pracuje velmi dlouhou dobu, což může mít nepříznivé účinky na zdraví. Práce na směny a nepravidelná nebo dlouhá pracovní doba mohou nepříznivě ovlivnit zdraví, bezpečnost a pohodu pracovníků. Únava, která je s touto formou práce spojena, musí být řízena, jako každé jiné nebezpečí, kterým jsou zaměstnanci na pracovišti vystaveni.
Únava je víc než pocit únavy a ospalosti. V práci je únava stavem duševního a/nebo fyzického vyčerpání, které snižuje schopnost pracovat bezpečně a efektivně. Únava ovlivňuje bdělost, což může vést k chybám a nárůstu nehod a zranění. [1]
1. Vliv pracovní doby na výkon, bezpečnost a zdraví
Je normální pociťovat únavu nebo ospalost po dlouhodobé fyzické, duševní nebo emocionální námaze v práci. Na druhé straně, únava vede k fyzickému, duševnímu nebo emocionálnímu vyčerpání a brání tak lidem v bezpečném výkonu práce. Dlouhá pracovní doba, s intenzivní duševní nebo fyzickou námahou nebo během určité nebo celé přirozené doby spánku, může způsobit únavu.
Únava může také vyplývat z nerovnováhy mezi požadavky práce, jako je fyzická, mentální nebo emocionální námaha potřebná k provedení úkolu, a osobními a pracovními zdroji poskytovanými na podporu člověka při zvládání těchto požadavků. Rovněž i nedostatek času na duševní a fyzickou regeneraci mezi směnami mohou způsobit únavu zaměstnanců. To vše má zjevné důsledky pro bezpečnost na pracovišti.
Důležité:
Existují tři kategorie únavy: fyzická, mentální a emocionální.
Fyzická únava: Je výrazné fyzické vyčerpání a snížená schopnost zapojit se do fyzických aktivit, jako je manuální práce.
Duševní únava: Je výrazné duševní vyčerpání a snížená schopnost zapojit se do kognitivních činností, jako je rozhodování.
Emocionální únava: Je výrazné emoční vyčerpání a snížená schopnost zapojit se do emočních aktivit, jako je empatie nebo péče o druhé. [2]
Emocionální únava obvykle zahrnuje pocity emočního vyčerpání a potíže s péčí o druhé a může také zahrnovat pocity frustrace, deprese, hypervigilance, vyhýbání se, strachu a vtíravých myšlenek. Emocionální únava může být také označována jako únava ze soucitu v kontextu práce, která vyžaduje empatii nebo péči o druhé. [2]
Někteří lidé pociťují v práci silnou únavu. To může vést k horšímu výkonu u úkolů, které vyžadují pozornost, rozhodování nebo vysokou úroveň dovedností. U práce kritické z hlediska bezpečnosti mohou účinky únavy způsobit zvýšená rizika. Únava je však až příliš často vnímána jako známá a přijatelná součást každodenního života. Dlouhá pracovní doba může být v kultuře pracoviště dokonce přijímána jako „normální a přirozená“. [3]
Některé organizace se však v současnosti začínají pečlivě zabývat třemi aspekty práce na směny:
- rizika pro zdraví,
- možný dopad na bezpečnost,
- dopady na sociální a rodinný život pracovníků na směny. [3]
Pravděpodobné účinky na bezpečnost
Pracovní výkon může být horší při práci na směny, zejména při práci na noční směny. Obecně platí, že časné ranní hodiny, např. mezi 02:00 a 05:00, představují nejvyšší riziko nehod souvisejících s únavou. Nedostatek spánku může vést ke snížení úrovně bdělosti. Kumulativní nedostatek spánku během několika dní může mít za následek „spánkový dluh“, s výrazně sníženou úrovní produktivity a pozornosti. [3]
Důležité: Informujte zaměstnance o včasných varovných příznacích únavy. Minimalizujte provádění kritických činností z hlediska bezpečnosti během časných ranních hodin, od 1:00 do 6:00, kvůli zvýšenému riziku únavy. [4]
Spánek a bdělost
Spánek je dobrý pro zdraví a udržení bdělosti a výkonnosti, a je stejně nezbytný jako vzduch. Dospělí obvykle potřebují sedm až osm a půl hodiny spát v noci. Méně než to, způsobuje „spánkový dluh“. Takže člověk, který potřebuje osm hodin spánku, ale dostane jen pět, má spánkový dluh tři hodiny. Spánkový dluh vede ke zh