kategorizace prací

Obracím se na Vás s dotazem k aplikaci zákona č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (penzijní připojištění), ve vztahu k zaměstnanci – hasiči, který vykonává rizikovou práci zařazenou do 3. kategorie (celková fyzická zátěž). V souvislosti s přijetím tohoto zákona byl do § 5a zákona č. 589/1992 Sb. doplněn odst. 3, který zní: „Zaměstnanec, který v kalendářním měsíci vykonává činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, se pro účely odstavců 1 a 2 považuje v tomto měsíci za zaměstnance, který nevykonává tyto činnosti, pokud jeho zaměstnavateli za tento měsíc vznikla povinnost platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří podle zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří“. Pokud si tento zaměstnanec uplatní právo na povinný příspěvek na penzijní připojištění, ale v některém kalendářním měsíci neodpracuje požadované 3 směny rizikové práce, vzniká v tomto měsíci povinnost zaměstnavatele odvádět vyšší pojistné na sociální zabezpečení za tohoto zaměstnance nebo se zvýšené pojistné týká jen těch, kteří si o příspěvek na penzijní připojištění nepožádají? Jak se budou vykazovat odpracované směny na tiskopisu ke splnění povinnosti podle ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. „Potvrzení o počtu směn v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku“ pro účely dřívějšího odchodu do důchodu v měsíci, kdy bude mít zaměstnanec nárok na příspěvek na penzijní připojištění, budou se započítávat? Jak se bude počítat odpracovaná doba v riziku chladu u zaměstnance, který pracuje venku a v průběhu dne se teplota mění. Má se každý den, kdy by tato situace mohla nastat, sledovat teplota každou minutu, aby bylo možné určit, zda v době, kdy zaměstnanec pracoval venku, byla splněna podmínka zátěže chladem? Jaká teplota je rozhodná pro přiznání příspěvku?

Mezi základní povinnosti zaměstnavatele na úseku BOZP patří povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena s tím, že kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis. Vzhledem k tomu, že se neustále setkáváme s dotazy, co jsou to vlastně ty kategorie a čím jsou upraveny, zopakujeme si v následujících řádcích základ právní úpravy.

Dřevozpracující průmysl vzhledem k charakteru práce představuje pro pracovníky zvýšené riziko vzniku úrazu, a to především v případech, kdy nejsou dodržovány stanovená bezpečnostní opatření. Především práce na dřevoobráběcích strojích jsou vysoce nebezpečné, takže i malé chyby nebo chvilková nedbalost mohou mít vážné následky. Existují rovněž i rizika spojená s pracovním prostředím, jako je hluk, prach, vibrace, uklouznutí a zakopnutí.

Do připomínkového řízení byla odeslána vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovaný datum účinnosti je 1. 1. 2026.

Naše škola má povolení provozovat autoškolu. V autoškole zaměstnáváme na DPP nebo DPČ jako instruktory/učitele autoškoly. Potřebovala bych vědět, co všechno je zaměstnavatel povinen u těchto zaměstnanců dodržet z pohledu BOZP - konkrétně tedy: 1) do jaké kategorie práce je máme zařadit? 2) v návaznosti na to - zda je povinná vstupní pracovnělékařská prohlídka? 3) v jakých intervalech tedy pak případně jsou (zřejmě povinné) periodické prohlídky? 4) pak jsou prý tito učitelé/instruktoři autoškoly povinni každoročně chodit k lékaři podle nějakého předpisu? (bohužel nevím číslo, snad 247/2000Sb.) s tím, že to je jejich "osobní" povinnost - obávám se ale, že když jsou naši zaměstnanci, jestli se to nestává i povinností zaměstnavatele toto hlídat a vyžadovat a mít doloženo? 5) a neexistuje ještě nějaká další povinnost zaměstnavatele (specifická pro tento druh sjednané práce), o které zde nepíšu? 

Máme pracovní pozici vedoucí skladu (pouze ranní směna), zařazen do kategorie I (kategorizace práce). V rámci výkonu práce občas manipuluje vysokozdvižným vozíkem. Tato činnost ale není hlavní činností a je prováděna nárazově (maximálně 1–2 za měsíc) a nikdy po celou směnu. Je nutné zaměstnance na této pozici zařadit do kategorie II (a tím změnit periodicitu prohlídek v rámci profesního rizika „Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků“).

Onemocnění bederní páteře patří k onemocněním s vědecky prokázanou příčinnou souvislostí s prací. Mezi příčinné faktory patří zejména fyzikální faktory práce (manipulace s břemeny, práce v nevhodné pracovní poloze, celotělové vibrace), ale jsou prokázány i vlivy psychosociální a individuální faktory jedince. V České republice se tato skupina onemocnění dlouhodobě řadí na druhou příčku z hlediska nejčastějších příčin pracovní neschopnosti. Onemocnění bederní páteře charakteru chronického vertebrogenního syndromu s kořenovým syndromem, nebo bez něj, může být v České republice uznáno jako nemoc z povolání podle Kapitoly II položky č. 11 Seznamu nemocí z povolání s účinností od 1. ledna 2023. Z dlouhodobého hlediska ochrany zdraví při práci je důležité se zaměřit zejména na preventivní a ochranná opatření a předcházet tomuto chronickému onemocnění.

Mezi základní povinnosti zaměstnavatele na úseku BOZP patří povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena s tím, že kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis. Vzhledem k tomu, že se neustále setkáváme s dotazy, co jsou to vlastně ty kategorie a čím jsou upraveny, zopakujeme si v následujících řádcích základ právní úpravy.

Poskytovatelé zdravotní péče patří k jednomu z největších zaměstnavatelů v České republice. Jednotliví poskytovatelé zdravotné péče poskytují velice širokou paletu služeb v oblastech prevence, ošetřování a zvládání chorob a ochrany duševního a fyzického zdraví s využitím služeb zdravotního, ošetřujícího a pomocného personálu. Zdravotníci jsou tedy při své práci vystaveni velice pestré směsi faktorů, které mohou dosahovat i vysokých úrovní.

Moravskoslezský kraj je specifický dlouholetou koncentrací průmyslových podniků. Významné zastoupení má těžba uhlí, koksárenství, výroba surového železa, oceli, slévárenství, těžké strojírenství, chemický průmysl, farmaceutický průmysl, výroba plastů, ale taky automobilový průmysl a na tento průmysl navazující výroba a montáž dílů. Pracovní prostředí na těchto podnicích bývá zdrojem celé řady škodlivin, které mohou mít za určitých podmínek negativní vliv na lidské zdraví.

Často se setkávám s dotazy typu – Jsme malá firma, několik zaměstnanců, většinou na dohody, kratší úvazky apod. Platí i pro nás nějaké povinnosti v BOZP?