Náročné profese jsou riziková zaměstnání, kdy zaměstnanec po odpracování určitého počtu směn má nárok na odchod do dřívějšího důchodu, aniž by docházelo ke krácení důchodu. V obecné rovně se jedná o takové druhy zaměstnání, které výrazně zatěžují lidský organismus fyzicky, psychicky nebo kombinovaně a mohou negativně ovlivňovat zdraví, výkon a délku pracovní schopnosti.
Před datem 1. 1. 2023 byla přijata zvláštní právní úprava pro snížení důchodového věku pouze pro tzv. hlubinné horníky (zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech), která byla postupně rozšířena tak, že se jim snižuje důchodový věk až o 7 let ve srovnání s obecným důchodovým věkem.
S účinností od 1. 1. 2023 byla na základě poslanecké a senátní iniciativy přijata právní úprava, která snižuje vedle hlubinných horníků snižuje důchodový věk dalším dvěma skupinám pojištěnců, a to zdravotnickým záchranářům a členům jednotek hasičského záchranného sboru podniku.
Na základě úkolu vyplývajícího z Programového prohlášení vlády „Umožněme dřívější odchody do důchodu zaměstnancům v náročných profesích za větší odpovědnosti zaměstnavatelů“ připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví návrh právní úpravy, která je součástí návrhu označovaného jako důchodová reforma.
Současný návrh, jak vymezit riziková zaměstnání, je založen na principu nerozšiřovat dále okruh rizikových zaměstnání o konkrétní profesní skupiny, ale pro tento účel bylo zcela záměrně zvoleno objektivní a srovnatelné kritérium založené na kategorizace prací podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Kategorizace prací je základní nástroj pro hodnocení vlivu pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců.
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění novely zákona č. 417/2004 Sb., s účinností od 1. 1. 2025, v § 37d odst. 2 vymezuje riziková zaměstnání, kterým se rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. prosinci 2014 vykonávány rizikové práce. Rizikovou prací se pro účely tohoto zákona rozumí práce, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví zařazena do čtvrté kategorie. Předčasný odchod do důchodu se vztahuje na zaměstnance (pojištěnce), který v rizikovém zaměstnání nebo v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku odpracoval alespoň 2200 směn. Směnou v rizikovém zaměstnání se rozumí 8 hodin výkonu rizikové práce.
Situace č. 1
Jak zaměstnanec zjistí, do jaké kategorie je zařazena má práce? Na koho se má obrátit?
- Podle zákona zákoníku práce je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena. Je tedy nutné se obrátit na něj.
Situace č. 2
Kde zjistí zaměstnanec, kolik přesně směn má v náročné profesi odpracováno? Kde získá potvrzení?
- Zaměstnavatelé budou povinni v evidenci, kterou vedou o zaměstnancích (pojištěncích) pro účely důchodového pojištění, vést u těchto pojištěnců též údaje o odpracované době (tj. počet odpracovaných hodin) a počtu směn a seznam zaměstnanců, a každoročně potvrdit počet směn na předepsaném tiskopisu a tento tiskopis zaslat spolu s evidenčním listem příslušnému orgánu sociálního zabezpečení i zaměstnanci.
Situace č. 3
Jak má zaměstnanec postupovat, pokud v minulosti změnil zaměstnavatele? Jak shromáždí souhrnné informace o své náročné práci za uplynulé roky?
- Odpověď je stejná jako v případě Situace č. 2.
Situace č. 4
Je k dispozici nějaký orientační přehled, jaké profese spadají do čtvrté kategorie?
- Příklady některých zaměstnaní jsou uvedeny v důvodové zprávě návrhu novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Příklady zaměstnání dle hygienického registru IS KaPr jsou zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb; skláři, brusiči skla, výrobci bižuterie a skleněných ozdob; kováři; obsluha důlních zařízení (včetně horníků). Uvedený výčet odvětví a zaměstnání je pouze orientační. Uvedená zaměstnání nemusí být vždy v kategorii čtvrté. Je nutné vycházet z konkrétní kategorizace prací daných pracovišť.
Situace č. 5
Vztahují se náročné profese i na OSVČ? Jako OSVČ vykonávám náročnou a rizikovou práci, která by u zaměstnavatele odpovídala kategorii čtvrté.
- Ne. Výhoda odchodu do předčasného důchodu se vztahuje pouze na zaměstnance v pracovním poměru.
Situace č. 6
Zaměstnanec vykonával náročnou práci po určitou dobu v zahraničí. Započítá se tato práce pro potřeby českého důchodu?
- Podle ustanovení § 87 odst. 7 zákona č. 582/1991 Sb., České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, práce v cizině, která by podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví splňovala podmínky pro hodnocení práce jako rizikové práce, se pro účely důchodového pojištění prokazuje vyjádřením Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví vydá toto vyjádření na žádost orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k přiznání důchodu.
Situace č. 7
Zaměstnanci chybí odpracovat několik málo směn, aby dosáhl požadovaného počtu 2 200 směn. Avšak náročnou profesi už nevykonává. Bude mít nárok na odchod do předčasného důchodu?
- Bohužel ne. V současné době zákon o důchodovém pojištění nijak nepamatuje na situace, kdy má zaměstnanec v náročné profesi odpracováno např. 1 999 směn. Pro uznání nároku je nutné mít odpracován alespoň minimální počet, tj. 2 200 směn.
Situace č. 8
Zaměstnanec vykonává práci zařazenou do čtvrté kategorie již několik let před rokem 2015. Zohlední se mi tato práce?
- Ne. Z důvodu omezené evidence u zaměstnavatelů zákonodárci přistoupili k rozhodnutí, že relevantní doba k doložení podkladů bude 10 let zpětně, tj. od roku 2015.