Mezi základní povinnosti zaměstnavatele na úseku BOZP patří povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena s tím, že kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis. Vzhledem k tomu, že se neustále setkáváme s dotazy, co jsou to vlastně ty kategorie a čím jsou upraveny, zopakujeme si v následujících řádcích základ právní úpravy.
Kategorizace prací
JUDr.
Eva
Dandová
Základ právní úpravy
Zákoník práce se zmiňuje o kategorizaci prací pouze stručně. V ustanovení § 103 odst. 1 písm. b) ZP ukládá zaměstnavateli povinnost informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena, s tím, že kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis.
Ty prováděcí právní předpisy jsou v podstatě dva. Předně je kategorizace prací upravena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“) a dále v jeho prováděcí vyhlášce č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli (dále jen „vyhláška č. 432/2003 Sb.“).
Vyhláška č. 432/2003 Sb. je druhým předpisem tohoto druhu vydaným po přijetí zákona o ochraně veřejného zdraví. Prvním byla vyhláška č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. V roce 2003 však orgány ochrany veřejného zdraví přehodnotily zkušenosti z průběhu prací při zařazování prací do kategorií a v rámci jedné z novel zákona o ochraně veřejného zdraví navrhly změnit přístup ke kategorii druhé. To se pak projevilo v rekodifikaci této vyhlášky a v přijetí dnes platné vyhlášky č. 432/2003 Sb.
Kategorizace prací v zákoníku práce
Slovo „kategorizace“ je v zákoníku práce zmíněno pouze na jediném místě, a to v ustanovení § 103 odst. 1 b) ZP. Podle tohoto ustanovení má zaměstnavatel povinnost informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena z hlediska míry výskytu rizikových faktorů práce, kterou vykonává, s tím, že kategorizaci upravuje výše uvedený zákon o ochraně veřejného zdraví. Povinnost kategorizovat ukládá zákoník práce všem zaměstnavatelům bez rozdílu. Od kategorizace práce se totiž odvíjejí další povinnosti zaměstnavatele na úseku BOZP, zejména povinnost zaměstnavatele zajistit všem zaměstnancům pracovnělékařské služby.
V praxi BOZP se vyskytují tři základní pojmy:
•
riziko,
•
rizikový faktor,
•
profesní riziko.
Tyto pojmy se často v praxi zaměňují, a proto než přejdeme k dalšímu, musíme je vysvětlit, protože jejich záměna může způsobit řadu nejasností, a to především v souvislosti s kategorizací.
Riziko