Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je povinen v souladu s § 40 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce, kterou je podle předmětného zákona práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, vést evidenci, podle zákonem stanovených náležitostí.
Účinnost předmětného zákona je od 1. 1. 2026.
V zákoně č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, jsou nově upraveny podmínky pro dřívější důchod pro pracovníky ve třetí kategorii pro vybrané rizikové faktory pracovních podmínek, jimiž jsou – celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem.
Pokud si zaměstnanci za pomoci zaměstnavatele dostatečně naspoří, budou moci do odejít do předčasného důchodu. Zaměstnavatel zaplatí povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří ve výši 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 3 směny rizikové práce. Rizikovou prací je pro účel tohoto zákona práce, která je podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví zařazena do třetí kategorie pro vybrané rizikové faktory pracovních podmínek. Je-li směna kratší nebo delší než 8 hodin, započítá se do počtu směn rizikové práce každá započatá hodina délky směny jako jedna osmina směny rizikové práce.
Původně byly vybrané faktory v kategorii třetí navrhovány Ministerstvem zdravotnictví jako součást novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ale v rámci legislativního procesu byly vyjmuty.
Situace č. 1
Jakým způsobem zaměstnavatel zjistí, že zaměstnává pracovníky, na které se povinný příspěvek vztahuje? Kde je tato informace vedena?
- Zaměstnavatel je povinen na svých pracovištích provádět zařazování prací do kategorií. Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví, se práce zařazují do čtyř kategorií. O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, kterým je zpravidla krajská hygienická stanice. Zaměstnavatel je povinen mít přehled o tom, jaké rizikové faktory pracovních podmínek se na jeho pracovištích vyskytují a v jakých jsou kategoriích. Zda se tak na něj povinnost přispívat na penzijní spoření vztahuje, zjistí dle zmíněné kategorizace práce.
Situace č. 2
Může vzniknout nejistota, zda daný zaměstnanec skutečně spadá do kategorie třetí s jedním ze čtyř vybraných rizikových faktorů pracovních podmínek?
- Nejistota vzniknout nemůže. Kategorizace práce je povinným nástrojem, kterým zaměstnavatel hodnotí rizikovost jeho práce. Zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek a odpovídá tzv. charakteristické směně. Zároveň zařazování práce do kategorie vychází z měření rizikových faktorů pracovních podmínek či hodnocení. Podklady pro zařazení do kategorií jsou objektivní. Nemůže tak vzniknout nejistota, do jaké kategorie zaměstnanec spadá.
Situace č. 3
Jak správně nastavit zaměstnancům evidenci směn odpracovaných pod daným rizikovým faktorem pracovních podmínek?
- Jak vyplývá z § 7 zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, je zaměstnavatel povinen vést ve své evidenci – seznam zaměstnanců, kteří vykonávají rizikovou práci a uplatnili právo na povinný příspěvek, s uvedením jména a příjmení a data narození těchto zaměstnanců; údaje o datu uplatnění práva na povinný příspěvek; údaje o počtu směn rizikové práce odpracovaných zaměstnancem v rozhodném období; údaje o výši zaplacených povinných příspěvků za jednotlivá rozhodná období a o datu platby.
Situace č. 4
Kolik hodin musí v dané směně zaměstnanec odpracovat pod vybraným rizikovým faktorem pracovních podmínek, aby byla směna započtena do nároku na povinný příspěvek na penzijní spoření?
- Zaměstnavatel zaplatí povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří ve výši 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období (kalendářní měsíc), jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 3 směny rizikové práce. Rozhodným obdobím kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec vykonával rizikovou práci.
Situace č. 5
Jakým způsobem zaměstnavatel informuje zaměstnance o jejich nároku na tento příspěvek?
- Zaměstnavatel písemně informuje zaměstnance o právu na povinný příspěvek a o způsobu jeho uplatnění před tím, než zaměstnanec začne vykonávat rizikovou práci. Rizikovou prací pro účely zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří je práce, která je podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví zařazena do třetí kategorie pro rizikové faktory pracovních podmínek vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami. Plní-li zaměstnavatel informační povinnost v elektronické podobě, musí být informace přístupná zaměstnanci takovým způsobem, aby si ji mohl uložit a vytisknout.
Musí nějaké kroky v nároku na příspěvek učinit i zaměstnanec?
- Ano. Pro možnost čerpání příspěvku musí zaměstnanec zaměstnavateli písemně oznámit, že chce toto své právo uplatnit. V oznámení zaměstnanec uvede penzijní společnost, u které má produkt spoření na stáří, dále číslo účtu, případně další nezbytné informace potřebné pro platbu příspěvku. Oznámí-li zaměstnanec zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek, od prvního dne následujícího kalendářního měsíce začíná běžet první rozhodné období (kalendářní měsíc), za které jsou posuzovány odpracované rizikové směny a zjišťován vyměřovací základ pro výpočet povinného příspěvku. Samotný povinný příspěvek je pak splatný do konce následujícího kalendářního měsíce po skončení rozhodného období.
Může se příspěvku zaměstnanec vzdát?
- Ano může. Nejjednodušší forma je, aby o tento příspěvek zaměstnanec nežádal písemně vůbec, pak na něj nemá nárok od zaměstnavatele.
Situace č. 6
Je k dispozici nějaký orientační přehled, jaké profese spadají do třetí pro vybrané rizikové faktory pracovních podmínek?
- Není. Dle informačního systému kategorizace prací, což je hygienický registr, mezi profese mohou patřit například montážní dělníci, obsluha vysokozdvižných vozíků a skladníci, obsluha zařízení na zpracování kovů, skláři, svářeči či modeláři. Je nutné však zdůraznit, že se jedná pouze o orientační výčet profesí. Podmínky na pracovištích u jednotlivých zaměstnavatelů mohou být rozdílné, tudíž i expozice rizikových faktorů u zaměstnanců může být rozdílná, což může mít pak za následek jinou kategorii pro jednotlivé rizikové faktory pracovních podmínek.
Situace č. 7
Zaměstnavatel zaměstnává pracovníka na pozici svářeče, jehož pracovní činnost je zařazena do kategorie čtvrté z důvodu chemických látek a zároveň kategorie třetí z důvodu vibrací. Bude za něj zaměstnavatel odvádět vyšší sociální pojištění v souvislosti s náročnou profesí nebo posílat povinný příspěvek na produkt spoření na stáří? Nebo obojí?
- Zaměstnavatel bude v tomto případě odvádět pouze vyšší sociální pojištění v souvislosti s výkonem náročné profese. Podle zákona o ochraně veřejného zdraví se práce zařazuje do 4 kategorií (první je nejméně riziková – čtvrtá je nejrizikovější). Pokud je práce zařazena pro jakýkoliv faktor pracovních podmínek do kategorie čtvrté, je zaměstnavatel povinen odvádět vyšší sociální pojištění do náročné profese. Pokud je práce zařazena do kategorie třetí ve vybraných 4 faktorech (celková fyzická zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem), je zaměstnavatel povinen posílat zaměstnanci příspěvek na jeho produkt spoření na stáří. Jedná-li se o souběh, kdy zaměstnavatel má práci zařazenou do výsledné kategorie čtvrté, ale součástí práce jsou i vybrané faktory v kategorii třetí, pak neplatí zaměstnanci oba příspěvky, ale přispívá pouze do náročné profese.