vibrace

Práce je vykonávána jak ve vnitřních (např. prostory restaurátorské dílny nebo v místě umístění díla), tak i na venkovních pracovištích (v místě umístění/instalace díla). Vykonávání práce zahrnuje práci s ručním nářadím, strojními a technickými zařízeními nebo nebezpečnými chemickými látkami a směsi (dále jen NCHLS). Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je vysoká/nízká teplota okolního vzduchu, snížená viditelnost. Dle potřeby je práce vykonávána i v noci, případně ve výšce (např. na lešení). Pochozí komunikace na pracovišti bývají zpravidla zpevněné. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je vyšší odborné vzdělání v oboru konzervátorství a restaurátorství (KKOV 8242N) nebo výtvarná a uměleckořemeslná tvorba (KKOV 8241N), nebo bakalářský studijní program v oboru výtvarná umění (KKOV 8206R).

Práce spočívá v zakládání a zřizování studní všech druhů, profilů a hloubek, rekonstrukce a oživování studní zpravidla na venkovních pracovištích. Nejvhodnější kvalifikací k výkonu povolání je střední vzdělání s výučním listem v oboru zedník, kamnář, zednické práce, stavební práce, vhodnou kvalifikací je i střední vzdělání s výučním listem v oboru silničář, silničářské práce, horník, hornické práce, železobetonář, železobetonářské práce, vodař-meliorátor, meliorátorské práce. Další možností je získání profesní kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb.

Stavěč lezeckých cest vykonává svou profesi na lezeckých a boulderových stěnách (ve vnitřních i venkovních prostorách). Stavění cest pro bouldering: Stavěči staví bouldery na lezeckých stěnách určených pro bouldering do výšky 4-5 metrů nad zemí a pracují na žebříku. Stavění cest pro lezení s lanem: Stavěči staví cesty na lezeckých stěnách určených pro lezení s lanem. Lezecké cesty jsou většinou dlouhé okolo 15 metrů a stavěčim pracují ve visu na laně nebo na pojízdné zdvihací pracovní plošině. Ve venkovním prostředí může být stavěč vystaven působení mikroklimatických podmínek (teplo, chlad, vítr, déšť apod.). Pro stavění závodů organizovaných Českým horolezeckým svazem je potřebné absolvovat stavěčský kurz a být držitelem národní stavěčské licence. Pro běžné komerční stavění se kurz nepožaduje. Dalšími kvalifikačními požadavky mohou být školení pro práce ve výškách a školení obsluhy pojízdných pracovních zdvihacích plošin. Stavěči lezeckých cest zpravidla pracují jako osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ).

Práce je vykonávána v náročném venkovním terénu, jakými jsou lesy, mýtiny, parky, zahrady apod. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk). Při práci může docházet k zaujímání podmíněně přijatelných pracovních poloh a ke zvýšené fyzické zátěži spojené s manipulací s těžkými břemeny, fyzicky náročnou prací. Nejvhodnějším vzděláním k výkonu povolání je střední vzdělání s výučním listem v oboru Lesní výroba, lesnické práce (není podmínkou). Vhodný je rovněž obor Lesní mechanizátor. V případě obsluhy těžebních strojů je potřebné příslušné řidičské oprávnění.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou vnitřní prostory skladovacích hal, ve kterých dochází ke skladování, manipulaci a  přepravě zásilek různých velkostí a hmotností. V prostorách, ve kterých práce probíhá, se pohybují osoby nebo jiné dopravní/manipulační prostředky a dále jsou zde umístěna stacionární dopravní a skladovací zařízení. Pracoviště mohou být s řízenou teplotou. Existují však i pracoviště, která vytápěna ani klimatizována nejsou. Pracovní činnosti probíhají zejména ve vymezené pracovní době, přičemž k výkonu práce může docházet také v noci. Nejvhodnější přípravu pro tuto pracovní pozici poskytuje střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo s výučním listem v oboru vzdělávání Operátor skladování (66-53-H/010), nebo Pracovník/pracovnice evidence zásob zboží a materiálu (66-006-H), nebo Manipulant/manipulantka se zbožím a materiálem (kód: 66-05-H).

Práce je zpravidla vykonávána ve vyhloubených jamách, výkopech nebo nad volnou hloubkou. Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je prach, vysoká tepla okolního vzduchu nebo nedostatečná viditelnost. Pro hloubení pracovních jam/výkopů se používají pohyblivé stavební stroje, mechanizace a ruční nástroje a nářadí. Pochozí i pojezdové komunikace na pracovišti bývají zpravidla nezpevněné a nerovné. Při práci ve výkopech jsou pracovníci ohrožování např. sesuvem zeminy nebo zřícením stavebních konstrukcí.  Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je vysokoškolské vzdělání v oboru archeologie (kódy oboru např. 7105T001, 7105T002, 7105R003, 7105R004).

Řidič tramvaje na základě příslušného průkazu způsobilosti k  řízení drážního vozidla řídí kolejové vozidlo na tramvajové dráze a přepravuje bezpečně cestující v kolejové síti dopravce. Minimálním stupněm vzdělání je ukončené střední vzdělání s výučním listem strojního, elektrotechnického, stavebního nebo dopravního zaměření nebo ukončené základní vzdělání a odborná způsobilost k řízení drážního vozidla na dráze tramvajové dle vyhlášky č. 16/2012 Sb.

Technik výtahů zjišťuje, zda výtahy, hydraulické plošiny, schodišťová křesla a sedačky, pohyblivé schody a chodníky, splňují požadavky předpisů k zajištění jejich bezpečného provozu a odstraňuje zjištěné závady. Zpravidla se jedná o vnitřní pracoviště jako jsou výtahové klece, strojovny výtahů, výtahové šachty. Při práci jsou používána ruční elektrická zařízení (vrtačka, úhlová bruska), ruční nářadí (šroubováky, utahovací klíče) a měřící přístroje. Při instalaci nových výtahů jsou prováděny svářečské práce např. ocelových konstrukcí a jsou používána zdvihací zařízení. Jsou vykonávány práce ve výškách. Nejvhodnějším vzděláním je vzdělání v elektrotechnickém oboru s výučním listem v oboru mechanik elektronických zařízení anebo střední vzdělání s výučním listem v oboru elektrikář, elektrotechnické práce, z důvodu odborné způsobilosti dle nařízení vlády č. 194/2022 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Za vhodné vzdělání je považováno i střední vzdělání s výučním listem v oboru zámečník, zámečnické práce a údržba anebo v oboru strojní mechanik, montérské práce. Vhodná je kvalifikace svářeče a průkaz jeřábníka/vazače. Pracovník by měl být držitelem řidičského oprávnění.

Práce je vykonávána v náročném venkovním terénu, kde jsou prováděny stavební práce. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk, vibrace). Strojník obsluhy stavebních strojů řídí, obsluhuje a udržuje stavební pracovní stroje a zařízení. Práce je dle potřeby vykonávaná za každého počasí a může být vykonávána i v noci. Nejvhodnější kvalifikací k výkonu povolání je střední vzdělání s výučním listem v oboru strojník, práce při obsluze strojů.

Jeřábník pracuje ve venkovním i vnitřním prostředí. Ve venkovním prostředí bývá před povětrnostními vlivy chráněn kabinou stroje, ve kterém se právě nachází. Při práci ve vnitřním prostřední na něj působní místní mikroklimatické podmínky a vlivy.  Nejvhodnějším vzděláním pro tuto profesi je střední vzdělání s výučním listem v oboru strojník nebo profesní kvalifikace jeřábník/jeřábnice tř. A (kód: 23-034-H). Požadavky na kvalifikaci jeřábníka upravuje čl. 5.3.2 ČSN ISO 12480-1 a čl. 3 ČSN ISO 9926-1. Jeřábník musí být zejména kompetentní, starší 18 let (mladší osoba může pracovat pod přímým dozorem kompetentní osoby pouze pro účely zácviku), zdravotně způsobilý v rozsahu ustanovení čl. 3 ČSN ISO 9926-1, vyškolený pro konkrétní typ jeřábu, které se rozdělují do tříd, a musí mít dostatečné znalosti o jeřábu, jeho ovládání a bezpečnostních zařízeních. Jedná-li se o jeřábníka, který převáží jeřáb po silnici, musí být také držitelem příslušného řidičského oprávnění

Pracoviště pro výkon profese pedikérka se nachází ve vnitřních prostorách staveb. Stavebně a provozně musejí být oddělené od jiných prostor, zejména bytových. Velikost provozovny se odvíjí od nabízených služeb a poskytované péče. Součástí pracovního prostoru je kromě pedikérského pracoviště zpravidla čekárna pro zákazníky, zázemí pro pracovníky a sociální zařízení. Nejvhodnější přípravu pro profesi pedikérka poskytuje střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru osobní služby (KKOV 6941L) nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru osobní služby (KKOV 6941M). Vhodné jsou také akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace), které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu povolání či specializace – pedikérka a nehtová designérka (69-025-H).

Práce je vykonávána v náročném venkovním terénu, kde jsou prováděny stavební, trhací nebo geologické práce. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk). Při práci může docházet k zaujímání podmíněně přijatelných pracovních poloh a ke zvýšené fyzické zátěži spojené s manipulací s těžkými břemeny, fyzicky náročnou prací.Nejvhodnější kvalifikací k výkonu povolání je střední vzdělání s výučním listem v oboru strojník, práce při obsluze strojů.

Práce lodníka nebo převozníka je vykonávána převážně na palubách, příp. v podpalubí plujícího plavidla, částečně pak i mimo plavidlo, a to zejména při opravách, vyvazování, naloďování/vyloďování, resp. při nakládacích/vykládacích pracích. Práce mimo plavidlo zahrnuje nejčastěji pohyb po březích, molech, lávkách, nábřežních zdech přístavů, pohyblivých můstcích přístavišť, pochozích lávkách plavebních komor nebo lodních zdvihadel, případně i po zamrzlé hladině (např. při bourání ledové celiny). Řízení plavidla probíhá z lodního můstku či kormidelny. Plavidla mohou být provozována na všech vnitrozemských vodních cestách anebo na vodních cestách námořního charakteru.  Nejvhodnějším vzděláním je střední vzdělání s výučním listem v oboru lodník (kód oboru 23-65-H/02), nebo v oboru strojník-lodní doprava (kód oboru 23-65-H/009). Alternativou je osvědčení o odborné způsobilosti k vedení a obsluze plavidel podle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě (Průkaz způsobilosti lodníka, resp. Průkaz způsobilosti převozníka) udělené Státní plavební správou.

Člověk je při práci vystaven působení rizikových faktorů, které mohou mít za určitých podmínek negativní vliv na lidské zdraví. Tyto faktory pracovního prostředí se mohou projevit vznikem nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání. Syndrom karpálního tunelu z přetěžování a vibrací je podle dlouhodobých statistik Státního zdravotního ústavu nejčastější nemoc z povolání a ohrožení nemocí z povolání v České republice. Příčinou vzniku syndromu karpálního tunelu může být jednostranné a nadměrné přetěžování ruky a zápěstí, působení vibrací přenášených na ruce, nebo kombinace obou těchto faktorů.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou ambulantní a operační části zdravotnických zařízení různého typu, nemocnic a klinik. Odborná způsobilost k výkonu povolání zubního lékaře se v souladu s ustanovením § 7 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání zubního lékaře, získává absolvováním nejméně pětiletého prezenčního studia, které obsahuje teoretickou a praktickou výuku v akreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programu zubní lékařství, anebo stomatologie, pokud byl zahájen nejpozději v akademickém roce 2003/2004. Práci s ionizujícím zářením smí vykonávat pouze radiační pracovníci kategorie A podle § 61 odst. 5 zákona č. 263/2016 Sb

Činnosti na vnitřních i venkovních pracovištích. Střední vzdělání s výučním listem nebo úplné střední odborné v oboru elektrotechnika, elektronika, automatizační technika; další kvalifikační požadavky – odpovídající praxe v oboru, odborná způsobilost dle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, § 5 - 7 (periodické zkoušky), příp. řidičský průkaz sk. B.

Práce se provádějí ve vnitřních i venkovních prostorách, přičemž práce může být prováděna ve zvýšené pracovní poloze (např. práce na žebříku) nebo ve výšce (např. práce v závěsu na laně). K práci se používá ruční nářadí, včetně elektrického, dále pracovní pomůcky a technická zařízení (např. žebříky, pojízdná lešení) a různé druhy nátěrových hmot. Při práci se používají osobní ochranné pracovní prostředky (např. při broušení nebo odmašťování prostředky pro ochranu kůže, zraku, sluchu, dýchacích orgánů) nebo technická zařízení (vzduchotechnická zařízení pro nucenou výměnu vzduchu).  Nejvhodnějším vzděláním pro profesi je střední odborné vzdělání s výučním listem v oboru malíř a lakýrník (kód oboru 39-41-H/01); malířské a natěračské práce (kód oboru 3657E); štukatér, štukatérské práce (kód oboru 3663H); lakýrník, lakýrnické práce (kód oboru 2361H).

Práce je vykonávána zejména v uzavřených vnitřních prostorách výrobního charakteru vybavený výrobní linkou, místem pro skladování výrobků, ovládacími prvky linky, licím strojem či PC. V rámci výkonu práce se betonář může pohybovat i v nevýrobních prostorech (reporty hlášených poruch, vypracovávání protokolů oprav, evidence technických údajů, stanovování výrobních kapacit strojů). Práce bývá často prováděna ve směnném provozu. Při práci může docházet k zaujímání podmíněně přijatelných pracovních poloh (servisní práce, čištění).  Nejvhodnější přípravu pro tuto profesi poskytuje středoškolské vzdělání s výučním listem či střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou v oboru výroba stavebních materiálů nebo v oboru stavební provoz. Dále odborná způsobilost dle vyhlášky č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů (obsluha staveních strojů).

Článek se zabývá problematikou vibrací, v jejichž vlivu se nachází člověk. Vibrace jsou považovány za rizikový faktor, který vystavuje lidský organismus zátěži promítající se do narušování pohody a poškozování zdraví člověka. Třeba je však odlišit od aplikace vibrací v medicinské praxi v rámci rehabilitačních procedur (masáže, vodní vířivka apod.). Expozice člověka intenzivním dlouhodobým vibracím může svým negativním působením přispět ke vzniku onemocnění, což posuzováno podle platné legislativy, jako nemoc z povolání nebo ohrožení nemoci z povolání.

Běžné činnosti převážně na vnitřních pracovištích, záchranné a hasební práce v budovách i ve volném terénu. Střední vzdělání s maturitní zkouškou, další kvalifikační požadavky – řidičský průkaz sk. B, odborná způsobilost hasičů dle vyhlášky č. 247/2001 Sb., osobnostní způsobilost dle vyhlášky č. 487/2004 Sb., fyzická způsobilost dle Pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 58/2008.