inspekce práce

Příspěvek reaguje na řadu dotazů týkající se požadavků například od školitelů, odborníků z oblasti bezpečnosti práce, kteří přivítají, resp. požadují informace o pracovních úrazech. Z informačního systému o pracovních úrazech SÚIP jsem vybral příklady pracovních úrazů, které souvisejí s provozem zdvihacích zařízení a s obsluhou technologických linek. Příspěvek také obsahuje vybrané nejčastější dotazy směřované na SÚIP, a to konkrétně z oblasti technické dokumentace a dovozu strojů do České republiky.

Dle mého názoru k problematice provozu motorových vozíků, dále k pracovní úrazovosti u tohoto zdroje, bylo již v předcházejícím období, a to například ze strany metodika pro manipulaci s břemeny Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), zpracováno mnoho příspěvků. Dále rovněž problematika motorových vozíků byla již i několikrát prezentována metodikem pro manipulaci s břemeny SÚIP například na odborném semináři pod názvem „VOZÍKY“, což bylo odborníky v oblasti školitelů (instruktorů) motorových vozíků (MV) velmi pozitivně hodnoceno. Na základě získaných informací, tak řada školitelů (instruktorů) MV významně obohatila svá školení. Bohužel vysoká pracovní úrazovost, jak vyplývá z informačního systému o pracovních úrazech vedený SÚIP u tohoto zdroje (viz tabulka), si opět vyžaduje pozornost.

Za první pololetí letošního roku uskutečnily orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 9 869 kontrol. Z tohoto počtu se 4 212 kontrol zaměřilo na dodržování bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, na odhalování nelegálního zaměstnávání směřovalo 3 413 kontrol, 1 886 kontrol se věnovalo dodržování pracovněprávních vztahů a na oblast zaměstnanosti bylo zaměřeno 358 kontrol. Porušení právních předpisů bylo oblastními inspektoráty práce zjištěno u necelých 60 procent ze všech dokončených inspekcí. V prvním pololetí roku 2025 oblastní inspektoráty práce uložily zaměstnavatelům za porušení právních předpisů spadajících do kontrolní působnosti Státního úřadu inspekce práce celkem 2 035 pokut v souhrnné výši 254 750 500 Kč. Zdroj: Tisková zpráva SÚIP

Zástupcům devíti společností bylo ve slavnostním sále historické budovy Kulturního domu Petra Bezruče v Opavě předáno osvědčení „Bezpečný podnik“. To je pro firmy potvrzením, že bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců berou vážně a je pro ně stejně důležitá jako ekonomické ukazatele. Všechny oceněné společnosti obhájily toto osvědčení už poněkolikáté. Dvě z nich dokonce získaly toto ocenění poosmé a premiantem je akciová společnost MP Krásno, jež se může nazývat „Bezpečným podnikem“ už podeváté.

Zpracovatelský průmysl je páteří mnoha ekonomik, jelikož poskytuje zboží a zaměstnání v masivním měřítku. Toto odvětví je však také jedním z nejnebezpečnějších, přičemž pracovníci v tomto odvětví čelí mnoha nebezpečím a rizikům. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zpracovatelském průmyslu je tak velmi důležitým aspektem, a to i vzhledem k vysokému riziku vzniku pracovních úrazů, které mohou v tomto prostředí nastat. Z údajů Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že v provozech zpracovatelského průmyslu stále pracují ve značné míře agenturní zaměstnanci, a že agenturní zaměstnanci, vzhledem k jejich univerzálnosti, jsou vysíláni podle potřeb uživatelů do firem, kde se někdy nestačí ani řádně zaškolit a zapracovat. Agenturní zaměstnanci jsou tak vysoce zranitelnou skupinou, které je zapotřebí se rovněž intenzivně věnovat.

V předcházejícím období se kontrolní činnost orgánů inspekce práce, mimo jiné, zaměřila i na bezpečný provoz vyhrazených zdvihacích zařízení. Konkrétně, zda provozovatelé zdvihacích zařízení mají k dispozici provozní dokumentaci zařízení, zda používají zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, na odbornou způsobilost včetně ověření zdravotní způsobilosti k výkonu konkrétní pracovní činnosti, na prevenci rizik, na způsob vedení dokumentace o vyhledaných a vyhodnocených rizicích, provádění odborných úkonů k prověření technického stavu zdvihacích zařízení tzn. zda zdvihací zařízení jsou pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

Od 1. ledna 2025 nabyla účinnost zásadní novela zákona o inspekci práce , která přináší rozsáhlé změny kontrol v oblasti minimální mzdy a zaručeného platu. Nové legislativní úpravy především zajišťují přiměřené mzdové podmínky pro zaměstnance, přičemž v souladu s evropskou směrnicí o minimální mzdě zavádí valorizační mechanismus, který zohledňuje ekonomické a sociální podmínky v České republice. Kromě toho novela umožňuje inspektorům provádět kontrolu efektivnějším způsobem, například bez vědomí kontrolovaných osob pořizovat audiovizuální záznamy, čímž se posiluje potírání nelegální práce. Dále se upravují skutkové podstaty přestupků, aby reflektovaly nová pravidla pro odměňování za práci. Tyto novinky mají významný dopad na zaměstnavatele i zaměstnance, a proto je důležité se s aktuálními změnami detailně seznámit.

V uplynulém roce 2024 bylo při kontrolách Státního úřadu inspekce práce odhaleno téměř 2 tisíce nelegálně pracujících osob a za umožnění výkonu nelegální práce vyměřeny pokuty v souhrnné výši necelých 164 miliónů korun.

Bezpečnost práce při používání úhlových brusek se opětovně podceňuje, jak vyplývá z informačního systému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce. Z pohledu bezpečnosti práce je úhlová bruska všestranně využitelná, ale také ji lze zařadit mezi nebezpečné nářadí. Při práci bez ochranných brýlí, dále vhodných osobních ochranných pracovních prostředků, hrozí vysoké riziko úrazu, například poškození zraku při vlétnutí jisker (třísek) do očí, ale také i popálení, dále pořezání horní končetiny, jak uvedu na vybraných příkladech závažných pracovních úrazů, tzn. pracovních úrazů s hospitalizací delší než pět dnů.

Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou součástí pracovního práva. Mezi nejvýznamnější kontrolní subjekty patří orgány inspekce práce, které jsou oprávněny ukládat zaměstnavatelům sankce (pokuty) za přestupky až do výše 10 000 000 Kč.

V současnosti dochází k postupné digitalizaci pracovišť, která sebou přináší inteligentní digitální monitorovací systémy, jako jsou aplikace, kamery a nositelná zařízení, které umožňují nejenom monitorování pracovního prostředí, ale rovněž i monitorování osobních dat, například pomocí biosenzorů. Ať už je cílem jejich zavedení proaktivní (prevence) nebo reaktivní (zmírnění), jejich úspěch často závisí na přesnosti, způsobu a důvodu pro shromažďování a analyzování získaných dat.

Zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb. patří, vedle zákoníku práce č. 262/2006 Sb., k nejdůležitějším pracovněprávním předpisům. Upravuje postup orgánů inspekce práce při kontrole dodržování ustanovení zákoníku práce a stanoví pravidla pro ukládání sankcí pro přestupek nebo správní delikt zaměstnavatelů.

Vzdělávání může být velmi stresující, což může způsobit zhoršení duševní a tělesné pohody zaměstnanců na všech úrovních vzdělávání, od středisek předškolního vzdělávání až po vysoké školy. Vzdělávání nemusí být považováno za „nejrizikovější“ odvětví z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Prevence psychosociálních rizik a muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací by mohla mít značný význam, jelikož z evropských průzkumů vyplývá, že tato rizika jsou v současnosti na evropských pracovištích závažným problémem. Rovněž však nesmíme zapomínat i na bezpečnostní rizika, jako jsou například uklouznutí, zakopnutí a pády, jejichž následkem může dojít k trvalé invaliditě nebo dokonce i k úmrtí.

Nakládání s chemickými látkami a směsmi patří mezi běžnou pracovní činnost téměř na všech pracovištích, včetně mikro, malých a středních podniků. Nebezpečné látky používané na pracovišti mají potenciál způsobit poškození zdraví zaměstnanců. Kontroly zaměstnavatelů, kteří na svých pracovištích nakládají s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi jsou proto důležitou oblastí kontrol Státního úřadu inspekce práce.

V předchozích částech minisérie na téma osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) inspirované změnou prováděcího nařízení vlády platnou od 1. listopadu loňského roku jsem uvedl příběhy, se kterými jsem se setkal při kontrolách OIP v prostředí těžkého průmyslu a chemie. V tomto, zatím posledním, dílu bych rád téma odlehčil. Budu se tedy věnovat lehčím OOPP než je kožený slévárenský nákrčník nebo gumový protichemický oblek. Zůstává zde moje snaha upozornit na univerzální aspekt každého příběhu, který lze promítnout do úplně libovolného prostředí.