inspekce práce

Průvodní dokumentace hraje klíčovou roli v bezpečném provozu zdvihacích zařízení, avšak její absence či nedostatečné vedení představuje významné riziko. V České republice je běžné, že starší zařízení nemají kompletní návody od výrobců, což komplikuje jejich správné používání. Navíc, zařízení zakoupená v zahraničí často postrádají dokumentaci v českém jazyce, což je v rozporu s požadavky zákona. Nedostatky se objevují i u zapůjčených jeřábů, kde chybí kompletní dokumentace, a u pracovních plošin, kde nejsou dodržovány bezpečnostní standardy.  Poznámka:Průvodní dokumentací je soubor dokumentů, dodaných výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného technického zařízení, v českém jazyce, který musí být k dispozici po celou dobu provozu zařízení.Provozní dokumentací je soubor dokumentů obsahující záznamy o kontrolách, zkouškách a revizích, místní provozní řád, provozní deník, doklady o kvalifikaci obsluhy, záznamy o opravách a údržbě, harmonogramy, záznamy o činnostech prováděných na provozovaném vyhrazeném technickém zařízení a jiné specifické dokumenty, vznikající při provozu daného vyhrazeného technického zařízení v rozsahu požadovaném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 349 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce).

Požadavky na způsobilost právnických osob, odbornou způsobilost podnikajících fyzických osob provozujících vyhrazená zdvihací zařízení a na případnou odbornou způsobilost jejich zaměstnanců a způsobilost dalších právnických osob a odborně způsobilých fyzických osob, které vykonávají činnosti na vyhrazených zdvihacích zařízeních včetně způsobu prověřování jejich odborné způsobilosti k činnostem na těchto zařízeních, jsou stanoveny v nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.

V rámci kontrolní činnosti inspekce práce bývá zjišťováno, že zaměstnavatelé často nemají vypracované plány kontrol, revizí a údržby. Většinou se spoléhají na to, že jim externí firmy budou hlídat lhůty provádění výše uvedených kontrol a pak následně dochází k tomu, že kontroly nejsou provedeny v předepsaných lhůtách, nebo nejsou provedeny vůbec. Zaměstnavatelům, kteří měli zpracovaný pouze roční plán, bylo v rámci preventivních opatření také doporučeno, aby si zpracovali plán kontrol, revizí a zkoušek v rozsahu od revizní zkoušky k revizní zkoušce a tím se postihl celý cyklus kontrol.

Mezi velmi rizikové činnosti lze také zařadit i manipulace na rampách, jak dokládá informační systém o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce, který eviduje u tohoto zdroje řadu pracovních úrazů. Co tedy lze považovat za rampy, viz ilustrační foto. V zásadě jsou to pevné a stabilní konstrukce sloužící ke snadnému a bezpečnému nakládání a vykládání. Jedná se o vyvýšené stavební plošiny s různým účelem jejich využití. Jsou například ve skladech, obchodech atd. určené pro nakládání/vykládání různých druhů zboží. Na těchto rampách se pohybují nejen zaměstnanci, ale také i různá používaná manipulační technika (ručně vedené nebo motorové vozíky). K dané problematice také i uvedu legislativní rámec, dále vybrané příklady pracovních úrazů na rampách, které souvisí s pohybem zaměstnanců a s vykládkou/nakládkou různých druhů manipulačních jednotek (zboží).

Příspěvek reaguje na řadu dotazů týkající se požadavků například od školitelů, odborníků z oblasti bezpečnosti práce, kteří přivítají, resp. požadují informace o pracovních úrazech. Z informačního systému o pracovních úrazech SÚIP jsem vybral příklady pracovních úrazů, které souvisejí s provozem zdvihacích zařízení a s obsluhou technologických linek. Příspěvek také obsahuje vybrané nejčastější dotazy směřované na SÚIP, a to konkrétně z oblasti technické dokumentace a dovozu strojů do České republiky.

V závěru srpna byl v rámci procesu digitalizace agendy Státního úřadu inspekce práce spuštěn Portál inspekce práce, který umožňuje vyřídit vybranou agendu inspekce práce z pohodlí domova, bez nutnosti navštívit nejbližší pobočku. Online lze využít poradenství v pracovněprávních otázkách, je možné takto podat podnět ke kontrole či zažádat o vydání potvrzení o neuložení sankce. Nový Portál inspekce práce usnadňuje komunikaci mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a orgány inspekce práce. Vznikl v rámci 2. etapy digitalizace agendy inspekce práce. Vše probíhá online prostřednictvím přehledných formulářů. Občané mohou po přihlášení přes Identitu občana využít naplno všechny funkce portálu. V 1. etapě digitalizace agend inspekce práce už byl v loňském roce zprovozněn Registrační portál pro vysílání pracovníků, který přinesl zjednodušení procedury ohlašování vysílání pracovníků v kontextu směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci EU. Tuto agendu původně pracně vyřizovali zaměstnanci Úřadu práce, nyní se tak děje zcela automaticky prostřednictvím registračního portálu umístěného na webových stránkách inspekce práce. Od jeho spuštění k datu 1. 7. 2024 už došlo k nahlášení téměř 29 tisíc zahraničních pracovníků. Následně se v rámci 3. etapy digitalizace agendy inspekce práce počítá s možností online hlásit pracovní úrazy prostřednictvím Portálu inspekce práce. Více informací v tiskové zprávě SÚIP.

Dle mého názoru k problematice provozu motorových vozíků, dále k pracovní úrazovosti u tohoto zdroje, bylo již v předcházejícím období, a to například ze strany metodika pro manipulaci s břemeny Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), zpracováno mnoho příspěvků. Dále rovněž problematika motorových vozíků byla již i několikrát prezentována metodikem pro manipulaci s břemeny SÚIP například na odborném semináři pod názvem „VOZÍKY“, což bylo odborníky v oblasti školitelů (instruktorů) motorových vozíků (MV) velmi pozitivně hodnoceno. Na základě získaných informací, tak řada školitelů (instruktorů) MV významně obohatila svá školení. Bohužel vysoká pracovní úrazovost, jak vyplývá z informačního systému o pracovních úrazech vedený SÚIP u tohoto zdroje (viz tabulka), si opět vyžaduje pozornost.

Za první pololetí letošního roku uskutečnily orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 9 869 kontrol. Z tohoto počtu se 4 212 kontrol zaměřilo na dodržování bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, na odhalování nelegálního zaměstnávání směřovalo 3 413 kontrol, 1 886 kontrol se věnovalo dodržování pracovněprávních vztahů a na oblast zaměstnanosti bylo zaměřeno 358 kontrol. Porušení právních předpisů bylo oblastními inspektoráty práce zjištěno u necelých 60 procent ze všech dokončených inspekcí. V prvním pololetí roku 2025 oblastní inspektoráty práce uložily zaměstnavatelům za porušení právních předpisů spadajících do kontrolní působnosti Státního úřadu inspekce práce celkem 2 035 pokut v souhrnné výši 254 750 500 Kč. Zdroj: Tisková zpráva SÚIP

ZÁKON ze dne                  2025, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví...

V l á d n í   n á v r h   ZÁKON ze dne ……………………2024, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při...

Zástupcům devíti společností bylo ve slavnostním sále historické budovy Kulturního domu Petra Bezruče v Opavě předáno osvědčení „Bezpečný podnik“. To je pro firmy potvrzením, že bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců berou vážně a je pro ně stejně důležitá jako ekonomické ukazatele. Všechny oceněné společnosti obhájily toto osvědčení už poněkolikáté. Dvě z nich dokonce získaly toto ocenění poosmé a premiantem je akciová společnost MP Krásno, jež se může nazývat „Bezpečným podnikem“ už podeváté.

Zpracovatelský průmysl je páteří mnoha ekonomik, jelikož poskytuje zboží a zaměstnání v masivním měřítku. Toto odvětví je však také jedním z nejnebezpečnějších, přičemž pracovníci v tomto odvětví čelí mnoha nebezpečím a rizikům. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zpracovatelském průmyslu je tak velmi důležitým aspektem, a to i vzhledem k vysokému riziku vzniku pracovních úrazů, které mohou v tomto prostředí nastat. Z údajů Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že v provozech zpracovatelského průmyslu stále pracují ve značné míře agenturní zaměstnanci, a že agenturní zaměstnanci, vzhledem k jejich univerzálnosti, jsou vysíláni podle potřeb uživatelů do firem, kde se někdy nestačí ani řádně zaškolit a zapracovat. Agenturní zaměstnanci jsou tak vysoce zranitelnou skupinou, které je zapotřebí se rovněž intenzivně věnovat.

V předcházejícím období se kontrolní činnost orgánů inspekce práce, mimo jiné, zaměřila i na bezpečný provoz vyhrazených zdvihacích zařízení. Konkrétně, zda provozovatelé zdvihacích zařízení mají k dispozici provozní dokumentaci zařízení, zda používají zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, na odbornou způsobilost včetně ověření zdravotní způsobilosti k výkonu konkrétní pracovní činnosti, na prevenci rizik, na způsob vedení dokumentace o vyhledaných a vyhodnocených rizicích, provádění odborných úkonů k prověření technického stavu zdvihacích zařízení tzn. zda zdvihací zařízení jsou pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

Od 1. ledna 2025 nabyla účinnost zásadní novela zákona o inspekci práce , která přináší rozsáhlé změny kontrol v oblasti minimální mzdy a zaručeného platu. Nové legislativní úpravy především zajišťují přiměřené mzdové podmínky pro zaměstnance, přičemž v souladu s evropskou směrnicí o minimální mzdě zavádí valorizační mechanismus, který zohledňuje ekonomické a sociální podmínky v České republice. Kromě toho novela umožňuje inspektorům provádět kontrolu efektivnějším způsobem, například bez vědomí kontrolovaných osob pořizovat audiovizuální záznamy, čímž se posiluje potírání nelegální práce. Dále se upravují skutkové podstaty přestupků, aby reflektovaly nová pravidla pro odměňování za práci. Tyto novinky mají významný dopad na zaměstnavatele i zaměstnance, a proto je důležité se s aktuálními změnami detailně seznámit.

V uplynulém roce 2024 bylo při kontrolách Státního úřadu inspekce práce odhaleno téměř 2 tisíce nelegálně pracujících osob a za umožnění výkonu nelegální práce vyměřeny pokuty v souhrnné výši necelých 164 miliónů korun.

Bezpečnost práce při používání úhlových brusek se opětovně podceňuje, jak vyplývá z informačního systému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce. Z pohledu bezpečnosti práce je úhlová bruska všestranně využitelná, ale také ji lze zařadit mezi nebezpečné nářadí. Při práci bez ochranných brýlí, dále vhodných osobních ochranných pracovních prostředků, hrozí vysoké riziko úrazu, například poškození zraku při vlétnutí jisker (třísek) do očí, ale také i popálení, dále pořezání horní končetiny, jak uvedu na vybraných příkladech závažných pracovních úrazů, tzn. pracovních úrazů s hospitalizací delší než pět dnů.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. v § 306 vytváří právní základ pro vydání pracovního řádu, který vydává zaměstnavatel. Jedná se o zvláštní vnitřní předpis zaměstnavatele, který nezakládá práva a nároky. Jde o normativní právní akt, upravující skupinu případů stejného druhu a neurčitého počtu, nejedná se o právní jednání. Pracovní řád je nutno rozlišovat od vnitřního předpisu, který zaměstnavatel může vydat podle § 305 ZP. Vnitřní předpis zakládá práva a nároky zaměstnanců (nikoliv povinnosti). Práva (nároky) v něm jednostranně stanovené zaměstnavatelem jsou vymahatelné a uplatnitelné u soudu, jako ostatní pracovněprávní nároky uvedené např. v zákoníku práce. Další rozdíl mezi oběma předpisy zaměstnavatele spočívá v tom, že pracovní řád nekontrolují orgány inspekce práce. Pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má značný význam, neboť může upravovat pravidla v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou součástí pracovního práva. Mezi nejvýznamnější kontrolní subjekty patří orgány inspekce práce, které jsou oprávněny ukládat zaměstnavatelům sankce (pokuty) za přestupky až do výše 10 000 000 Kč.