téma měsíce
Senát však návrh neodsouhlasil a vrátil jej Poslanecké sněmovně se dvěma pozměňovacími návrhy. Prvý návrh je legislativně technický a druhý se týká účinnosti zákona, Senát doporučil, aby celý návrh nabyl účinnosti 1. ledna 2024.
To znamená, že návrh zákona byl vrácen Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání. Je tedy otázkou, zda novela
zákoníku práce nabude účinnosti až 1. ledna 2024 nebo dříve. O tom budeme okamžitě informovat.
Také je třeba zdůraznit další zvláštnost zákona, a to že ustanovení o další dohodnuté práci přesčas ve zdravotnictví mají již předem stanovenou dobu účinnosti – do 31. prosince 2028. Jen pro úplnost připomeňme, že předchozí právní úprava další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví také platila omezenou dobu, od 1. října 2008 do 31. prosince 2013. Legislativně však byla ze
zákoníku práce vyňata až novelou
zákoníku práce v roce 2020 (účinnou k 30. červenci 2020).
•
zákona č.
361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů,
Hlavní úkolem novely
zákoníku práce bylo provést transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)
2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady
2010/18/EU (tzv. „směrnice WLB“) a dále transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)
2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (tzv. směrnice TPWC). Zásadní změny spočívají v rozšíření povinností zaměstnavatele písemně informovat zaměstnance při vzniku pracovněprávního vztahu o taxativně vypočtených skutečnostech a zkrácení zákonné lhůty pro poskytnutí této informace. Další změny se týkají poskytování informací zaměstnancům, kteří jsou vysláni do jiného členského státu nebo do třetí země.
Novela
zákoníku práce obsahuje celkem 48 změnových bodů, a kromě svého výše uvedeného úkolu provedla řadu dalších změn.
Největší pozornost veřejnosti pravděpodobně upoutá povinnost zaměstnavatele vyhovět žádosti specifických kategorií zaměstnanců o výkon práce na dálku, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo povaha vykonávané práce. Nadto zaměstnavatel bude nově povinen písemně odůvodnit případné zamítnutí žádosti o kratší pracovní dobu, jinou vhodnou úpravu stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby anebo o výkon práce na dálku. Zároveň se také zakládá povinnost zaměstnavatele vyhovět písemné žádosti zaměstnance o obnovení původních pracovních podmínek.
Dále se blíže upravují podmínky pro výkon práce na dálku, kdy je zaměstnavatel povinen sjednat písemnou dohodu o práci na dálku obsahující alespoň zákonem vymezené náležitosti. Nová úprava přináší zjednodušení náhrady nákladů v této oblasti, a to formo