Vydali jsme nové podcasty k novele zákoníku práce

Od 1. ledna 2026 platí v EU nový rámec „jedna látka, jedno posouzení“, který má zjednodušit a zefektivnit posuzování chemických látek napříč evropskou legislativou. Týká se široké škály výrobků – od hraček přes potraviny až po pesticidy či biocidy. Cílem je rychlejší identifikace rizik, méně duplicitní práce mezi agenturami a vyšší ochrana lidí i životního prostředí. Hodnocení budou nově provádět ty instituce, které mají nejlepší odborné kapacity, což má zajistit jednotnější a transparentnější postupy. Klíčovým prvkem balíčku je společná datová platforma o chemických látkách, která vznikne během tří let. Bude veřejně přístupná a nabídne centralizovaný přehled údajů shromážděných z různých oblastí unijní legislativy. Úřadům tak umožní lépe sdílet a znovu využívat data při rozhodování. Součástí je i nový monitorovací rámec, který má včas zachytit vznikající chemická rizika pomocí indikátorů a systémů včasného varování. Balíček tvoří tři právní předpisy: nařízení o společné datové platformě a monitorování rizik, nařízení o rozdělení technických úkolů mezi agenturami EU, směrnice o posílení role Evropské agentury pro chemické látky (ECHA). Nová pravidla navazují na Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek a podporují cíl EU dosáhnout nulového znečištění.  

Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška č. 13/2026 Sb, kterou se mění vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje. Cílem novely je legislativně-technická úprava stávající právní úpravy oblasti radiační ochrany, kterou se rozumí systém technických a organizačních opatření k omezení ozáření fyzické osoby a k ochraně životního prostředí před účinky ionizujícího záření, a v závěrečných ustanoveních i oblasti zabezpečení radionuklidového zdroje, která navazuje na zkušenosti načerpané při aplikaci této vyhlášky v rámci kontrolní činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a z úpravy některých institutů v rámci radiační ochrany, které zavedl novelizovaný atomový zákon.

Analytická zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2024 přináší komplexní pohled na vývoj a strukturu pracovních úrazů v daném roce. Zpráva vychází z dat Státního úřadu inspekce práce a Českého báňského úřadu, která jsou získávána na základě povinného hlášení zaměstnavatelů o pracovních úrazech. Zahrnuta jsou jak data o úrazech způsobujících pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny nebo smrt, tak údaje o úrazech evidovaných podle zákona o státní báňské správě. Celou studii, vč. přílohy, naleznete v Ročních souhrnných zprávách Státního úřadu inspekce práce.

Ministerstvo zdravotnictví ČR vydalo ve svém Věstníku č. 1/2026 Metodický návod k zajištění jednotného postupu při posuzování a uznávání chronického onemocnění bederní páteře jako nemoci z povolání. Tento metodický návod je vydáván pro zpřesnění a sjednocení postupů středisek nemocí z povolání při posuzování a uznávání chronického onemocnění bederní páteře podle Kapitoly II položky č. 11 nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Tento metodický návod nabyl účinnosti 8. 11. 2025, tj. dnem účinnosti nařízení vlády č. 428/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů.