ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

 

k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

 

 

 

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí

2024

 

 

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA

1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Zpracovatel / zástupce předkladatele: MPSV	Předpokládaný termín nabytí účinnosti (v případě dělené účinnosti rozveďte): 01.25
Implementace práva EU:   ANO   NE. Pokud ano, uveďte: CELEX 31992L0057, CELEX 31989L0391 - termín stanovený pro implementaci: změna již implementovaného práva EU - zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU:   ANO   NE
2. Cíl návrhu zákona
Od poslední komplexní novelizace zákona uběhlo již 7 let a za toto období aplikace předpisu byly zjištěny konkrétní potřeby praxe, které jsou předmětem navrhované právní úpravy do současné podoby. Cílem návrhu zákona je precizace některých obecných ustanovení za účelem sjednocení postupu aplikační praxe, ulehčení práce odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik a odborně způsobilých osob k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „koordinátor BOZP“), a snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů. Zpřesnění lze nalézt též v části třetí – další úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, popřípadě fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a v neposlední řadě u problematiky držitelů akreditace.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:   ANO   NE
Návrh zákona má pozitivní dopad na veřejný rozpočet, jelikož poplatek za dobrovolnou vzdělávací činnost TIČR je příjmem veřejného rozpočtu.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR:   ANO   NE
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí:   ANO   NE
Pozitivní dopady návrhu zákona lze spatřit právě v podnikatelském prostředí, například: 1. opatření spojená se snížením nadměrné administrativní zátěže zaměstnavatelů i odborně způsobilých osob a bude mít pozitivní dopad na náklady za vedení jejich administrativy, 2. posílení pravomocí koordinátorů BOZP zvýší celkovou úroveň bezpečnosti na staveništi a přispěje k lepší ochraně zdraví všech pracovníků a zároveň sníží náklady zaměstnavatelů na případné pracovní úrazy vznikající nedodržením stanovených opatření v Plánu nebo pokud nelze v daný okamžik provést práce na stavbě bezpečným způsobem, 3. odstranění výkladových nejasností v oblasti BOZP na staveništi – dojde k zefektivnění opatření na úseku BOZP, 4. zavedení plánu BOZP pro stav v souvislosti s výkonem záchranných a likvidačních prací spojených s mimořádnými událostmi – ušetří náklady zaměstnavatelům i subjektům likvidující nehodu nebo mimořádnou událost, 5. zavedení efektivního systému kontroly akreditovaných osob – povede k profesionalizaci oblasti, vyšší kvalitě odborníků v oblasti BOZP a vyšší kvalitě poskytovaného vzdělání při získávání kvalifikace.
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky:   ANO   NE
Na územní samosprávný celek navrhovaná právní úprava dopadá shodně jako na prostředí podnikatelské. S ohledem na tuto skutečnost lze stejně jako u podnikatelského prostředí i zde nalézt již zmíněné pozitivní dopady navrhované právní úpravy.
3.5 Sociální dopady:   ANO   NE
3.6 Dopady na rodiny:   ANO   NE
3.7 Dopady na spotřebitele:   ANO   NE
3.8 Dopady na životní prostředí:   ANO   NE
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů:   ANO   NE
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby:   ANO   NE
3.11 Korupční rizika:   ANO   NE
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu:   ANO   NE

 

 

Obsah

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA.. 2

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE. 5

1       DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE. 5

1.1         NÁZEV.. 5

1.2         DEFINICE PROBLÉMU.. 5

1.3         POPIS EXISTUJÍCÍHO PRÁVNÍHO STAVU V DANÉ OBLASTI 16

1.4         IDENTIFIKACE DOTČENÝCH SUBJEKTŮ.. 20

1.5         POPIS CÍLOVÉHO STAVU.. 20

1.6         ZHODNOCENÍ RIZIKA.. 25

2       NÁVRH VARIANT. 26

3       VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ.. 28

3.1         IDENTIFIKACE NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ.. 28

3.2         NÁKLADY A PŘÍNOSY – vyhodnocení variant. 29

4       STANOVENÍ POŘADÍ VARIANT A VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍHO ŘEŠENÍ 30

5       IMPLEMENTACE DOPORUČENÉ VARIANTY A VYNUCOVÁNÍ 30

6       PŘEZKUM ÚČINNOSTI REGULACE. 30

7       KONZULTACE. 33

8       KONTAKT NA ZPRACOVATELE. 34

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

 

1          DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE  

 

1.1      NÁZEV         

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

 

1.2      DEFINICE PROBLÉMU

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále jen „BOZP“) je interdisciplinární nebo též mezivědní obor, který lze definovat také jako stanovená pravidla nebo opatření, jejichž úkolem je předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví při pracovním procesu.

Zaměstnavateli při zajišťování úkolů prevence rizik pomáhá osoba odborně způsobilá v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Této osobě se říká bezpečnostní technik, lidově též „bezpečák“, nebo přesněji „OZO“ (odborně způsobilá osoba). Tato osoba je dnes více měně poradním nikoli výkonným orgánem zaměstnavatele. Většina odborně způsobilých osob dnes již pracuje v týmu nebo organizacích, které jsou schopny lépe zajistit komplexní služby v BOZP.

Hlavními principy BOZP je zejména provádění tzv. řízení a analýzy rizik, provádění kontrol stavu a fungování opatření BOZP s následným zlepšováním tohoto stavu a odstraňováním zjištěných neshod a závad. Vždy se má za to, že by zaměstnavatelé a zaměstnanci měli rizikům preventivně předcházet, nikoli řešit důsledky.

Povinnou součástí každé organizace mající zaměstnance je také zpracování dokumentace BOZP a pravidelné provádění prověrek BOZP. Dokumentace je soubor dokumentů, které jsou zpracovány vždy přesně pro činnosti a rizika v dané organizaci. Patří mezi ně např. Průřezová směrnice BOZP, Posouzení a zhodnocení rizik, Kategorizace prací, Záznamy o pracovních úrazech, Směrnice pro přidělování OOPP a jiné směrnice a místně provozní bezpečnostní předpisy, které jsou vždy přizpůsobeny organizační struktuře a podmínkám v organizaci. Vše je v současné době zatíženo administrativou, nemožností některé z procesů digitalizovat, nejednotností aplikační praxe v mnoha postupech a zvýšenou měrou rizikovosti některých pracovišť – zejména stavenišť.

Dokumentace BOZP je zpracována většinou při zaměstnání už prvního zaměstnance a je nezbytné ji průběžně aktualizovat, a to ať z důvodu interně organizačního nebo z důvodu změny v legislativě.

           

1. PRACOVNÍ ÚRAZOVOST

Na úroveň BOZP možno nejjednodušeji nahlížet prostřednictvím pracovní úrazovosti. Sem patří smrtelné pracovní úrazy, závažné pracovní úrazy a ostatní pracovní úrazy.

I.I. Smrtelné pracovní úrazy

Na grafu č. 1 je demonstrován vývoj počtu smrtelných pracovních úrazu v kontextu 20 let. I když zde můžeme vidět dlouhodobý trend poklesu, tak z pohledu posledních 6-7 let se čísla dramaticky neliší.

 

 

 

Graf č. 1 – Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů za období 2002-2022

 

Zdroj: 48fd7398-b300-2b22-3657-254959334075 (suip.cz)

Smrtelné pracovní úrazy se netýkají pouze zaměstnanců v pracovním poměru, ale též zaměstnanců zaměstnaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnanců agentury práce dočasně přidělených k výkonu práce uživateli, nebo osob vykonávajících činnosti nebo poskytující služby (§ 12 zákona č. 309/2006 Sb.). Zejména ve vztahu ke staveništím, kde se potkávají různé skupiny pracovníků, jsou statistiky uvedené v Tab. č. 1, relevantní.

Tabulka č. 1 - Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli (zdroj:SUIP)

 

I.II. Závažné pracovní úrazy

Současně je nezbytné si uvědomit že smrtelné pracovní úrazy jsou do četnosti pouze vrcholem jakési pyramidy pracovních úrazů. Další oblast pracovních úrazů tvoří závažné pracovní úrazy, při kterých hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance tvá více než 5 dnů.  Tab. č. 2 pojednává o vývoji pracovní úrazovosti ve vztahu k závažným pracovním úrazům v období let 2013-2022. Statistika obsahuje data poskytnuté jednak Státním úřadem inspekce práce, tak i data poskytnuté Českým báňským úřadem. V tabulce č. 3 jsou shrnuty data pracovní úrazovosti týkající se závažných pracovních úrazů podle vztahu pracovníků k zaměstnavateli.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tabulka č. 2 – Vývoj počtu závažných pracovních úrazů v letech 2013-2022 (zdroj: SUIP)

 

 

Tabulka č. 3 – Počet závažných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli (zdroj:SUIP)

 

I.III. Ostatní pracovní úrazy

Každoročně nejpočetnější kategorii pracovních úrazu tvoří ostatní pracovní úrazy. V roce 2022 zaevidoval SÚIP a ČBÚ celkem 35 232 ostatních pracovních úrazů. Z tohoto počtu se jednalo o 34 815 případů evidovaných SÚIP a 417 případů evidovaných ČBÚ.

Tak jako v předchozích letech, tak i v roce 2022 byla nejpočetnějším zdrojem vzniku ostatních pracovních úrazů kategorie č. 14000 - Materiály, předměty, výrobky, součástí strojů a vozidel, úlomky a prach, ve které v roce 2022 vzniklo celkem 11 947 ostatních pracovních úrazů. Patřily sem převážně pracovní úrazy, které se staly např. při manipulaci s materiálem, výrobkem či s jeho součástí, břemenem (dopravovaným ručně nebo zavěšeným na zdvihacím zařízení), stavebním materiálem (např. prefabrikáty, bednění, nosníky), případně se jednalo o strojní součásti, spojovací části (např. šrouby, hřebíky, svorníky, nýty), nebo obráběcí díly. Tyto ostatní pracovní úrazy se nejčastěji staly ve Moravskoslezském kraji (1 240), Jihomoravském kraji (1 212) a ve Středočeském kraji (1 208).

Druhým nejčastějším zdrojem ostatních pracovních úrazů byla kategorie č. 1000 - Budovy, stavební konstrukce, povrchy – v úrovni země (uvnitř i vně, pevné či mobilní, dočasné nebo trvalé), ve které bylo zaznamenáno 5 237 ostatních pracovních úrazů. Uvedené zahrnovalo převážně pracovní úrazy, ke kterým došlo např. na pracovištích během pracovní činnosti (tzn. špatné došlápnutí, zakopnutí, upadnutí, uklouznutí, přivření končetin ve dveřích, naražení atd.). Jednalo se nejen o vnitropodniková pracoviště, ale také o pracoviště nacházející se mimo areál firmy (např. příjezdová cesta, chodník, staveniště, stavební konstrukce aj.). Tyto ostatní pracovní úrazy byly zaevidované převážně v kraji Jihomoravském (675), Moravskoslezském (633) a v Plzeňském (573) – viz tabulka č. 4 a tabulka č. 5.

Tabulka č. 4 – Zdroje ostatních pracovních úrazů podle místa jejich vzniku v roce 2022 (zdroj: SUIP)

 

 

 

 

 

 

 

Tabulka č. 5 – Zdroje ostatních pracovních úrazů podle místa jejich vzniku v roce 2022 (zdroj: SUIP)

 

Další neméně relevantní statistikou je pracovní úrazovost mužů a žen (graf č. 2). Počty pracovních úrazů žen jsou z dlouhodobého hlediska výrazně nižší než počty pracovních úrazů mužů. Tento diametrální rozdíl je dán především povahou vykonávané práce, kdy ženy, na rozdíl od mužů, vykonávají práce, které jejich povahou patří mezi práce méně nebezpečné a rizikové. Mezi práce, při kterých hrozí menší riziko zranění, patří např. práce v administrativě, bankovnictví, velkoobchodu a maloobchodu, ve službách apod. Mezi vysoce rizikové práce se řadí např. práce v lesnictví a ve dřevozpracujícím průmyslu, na staveništích, kde se většinou jedná o práce vykonávané ve výškách, kde hrozí riziko pádu z výšky nebo sesunutí z volného okraje, nebo ve výkopech, kde hrozí riziko sesypání volných okrajů výkopu, případně pád do těchto výkopů.

 

 

Zdroj: 48fd7398-b300-2b22-3657-254959334075 (suip.cz)

 

 

Důležitým faktorem ve vztahu k pracovním úrazům je také jejich četnost. Tabulka č. 6 pojednává o časových řadách ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích v České republice podle CZ-NACE v letech 2018-2022. Z uvedených dat vyplývá, že oblast stavebnictví představuje jednu z nejrizikovějších odvětví co do počtu smrtelných pracovních úrazů, tak i do četnosti v přepočtu na 10 000 pojištěnců.

Tabulka č. 6

 

Zdroj: 8a1c0760-5ba7-6514-cdf0-0867767c7881 (suip.cz)

Výše uvedené statistiky dokládají skutečnost, že celková pracovní úrazovost v posledních letech klesá jen mírně. Dále ze statistiky lze zcela jednoznačně vidět i odvětví, kde jsou počty pracovních úrazů mnohonásobně vyšší, než je průměr, a to je zejména způsobeno mírou rizika spojenou s pracemi a činnostmi, které jsou na těchto pracovištích prováděny (např. i Stavebnictví). Pracovní úrazovost je neoddělitelnou součástí práce, vždy tomu tak bylo a bude, protože člověk je tvor omylný. Pracovní úrazovost lze ovšem efektivně snižovat, pokud známe příčiny pracovních úrazů.  Pracovní úrazovost je esenciálním indikátorem pro hodnocení úrovně BOZP na jednotlivých typech pracovišť.

Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice za rok 2022 se této problematiky rovněž věnuje a příčiny pracovních úrazů rozděluje podle metody ESAW do 15 kategorií.  Dále uvádí, že již řadu let je nejvíce pracovních úrazů zaznamenáváno v důsledku kategorie č. 14 - Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko, kde se jednalo především o podcenění vyhodnocených rizik, nedostatečně zvolená opatření proti působení rizik, nepředvídatelná rizika na pracovištích anebo při práci s konkrétními zařízeními. V roce 2022 bylo v této kategorii zaznamenáno celkem 33 513 pracovních úrazů. Z tohoto celkového počtu se jednalo o 66 smrtelných pracovních úrazů (tzn. 75 % ze všech smrtelných pracovních úrazů), 623 závažných pracovních úrazů (tzn. 78,2 % ze všech závažných pracovních úrazů) a 32 824 ostatních pracovních úrazů (tzn. 93,2 % ze všech ostatních pracovních úrazů). Práce s riziky a její kvalita je neoddělitelnou součástí činností odborně způsobilých osob tzn. OZO v prevenci rizik i koordinátorů BOZP na staveništi.

Tabulka č. 7

 

Druhou nejpočetnější skupinu příčin vzniku pracovních úrazů, kromě té, u které nebylo možné určit příčinu vzniku pracovního úrazu, tvořily pracovní úrazy vzniklé v kategorii č. 8 - Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru. Do této kategorie se řadí pracovní úrazy, ke kterým došlo např. při nevhodné práci ve výškách, při práci na zařízeních a při pohybu v jejich nebezpečných prostorech, při údržbách zařízení za jejich chodu apod. V této kategorii vzniklo celkem 876 pracovních úrazů, z toho bylo 7 smrtelných pracovních úrazů (tzn. 7,9 % ze všech smrtelných pracovních úrazů), 45 závažných 16 pracovních úrazů (tzn. 5,6 % ze všech závažných pracovních úrazů) a 824 ostatních pracovních úrazů (tzn. 2,3 % ze všech ostatních pracovních úrazů).

Když si rozebereme detailněji kategorii č. 14 – špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko, tedy kategorii, která představuje kardinální příčinu pracovních úrazů, dojdeme k jasnému závěru. Jak již bylo zmíněno, do této kategorie patří podcenění vyhodnocených rizik, nedostatečně zvolená opatření proti působení rizik a další. Konečně můžeme konstatovat, že kořenová příčina tkví v práci s riziky. Bez ohledu na to, zda s riziky pracuje zaměstnavatel, nebo OZO v prevenci rizik, tyto rizika nejsou dostatečně řízena. To může být zapříčiněno bud lehkovážností/provozní slepotou nebo nedostatečnými znalostmi osoby provádějící úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců (dále jen „úkoly v prevenci rizik“). Zaměstnavatel může provádět úkoly v prevenci rizik sám, a to i bez odborné způsobilosti, v případě, že nezaměstnává více než 25 zaměstnanců. Z pohledu zajištění BOZP ovšem není rozhodujícím faktorem počet zaměstnanců, ale charakter vykonávaných prací. Když porovnáme zaměstnavatele s 30ti zaměstnanci pracujícími v administrativě a zaměstnavatele např. v dřevozpracujícím sektoru s 10 zaměstnanci, tak nemůže být pochyb o tom, kde bude proces zajišťování úkolů v prevenci rizik náročnější, co by do požadavků na znalosti k provádění úkolů v prevenci rizik. V případech, že zaměstnavatel zaměstnává více než 25 zaměstnanců musí mít osoba provádějící úkoly v prevenci rizik odbornou způsobilost k provádění těchto činností. Přípravu a odborné zkoušky z odborné způsobilosti provádějí k tomu akreditované podnikající fyzické nebo právnické osoby (dále jen „akreditované subjekty“). Akreditace se uděluje na základě zákona. Akreditované subjekty prostřednictvím zkoušek nastavují požadovanou znalostní úroveň jednak pro OZO v prevenci rizik, tak pro koordinátory BOZP na staveništi, jinými slovy, čím budou vyšší nároky na odbornou způsobilost u samotných zkoušek, tím bude následný proces spočívající v práci s riziky profesionálnější a kvalitnější. Protože jak ukazuje tabulka č. 7, nejzásadnější příčinou pracovní úrazovosti v České republice je nedostatečná práce s riziky.

 

Stavebnictví je sektorem, kde se v posledních letech začínají používat moderní technologie. Ovšem implementovat ve stavebnictví moderní technologie není zcela snadné. Je to dáno tím, že je třeba splnit mnoho požadavků, např. dodržet všechny bezpečnostní předpisy, jednoduchost použití a nákladovou efektivitu, co se týče počátečních nákladů a jejich schopnosti snížit do budoucna provozní náklady (nebo náklady spojené s pracovním úrazem). U každé technologie je klíčovým požadavkem proškolení zaměstnanců. Opětovně se i zde tedy vracíme k činnosti OZO v prevenci rizik a koordinátora BOZP (protože podle nové právní úpravy na něj přejde povinnost výměny rizik mezi zhotoviteli v případě, že je určen), a jejich práci s riziky. Rychlost technologického vývoje dnes vede k digitalizaci stavebnictví ve velkém měřítku, jde např. o:

1. BIM

Informační modelování budov (BIM – Building Information Modelling) je již několik let horkým tématem moderních designových a konstrukčních technologií. Nabízí nejen virtuální modelování budov, ale také komplexní digitální reprezentaci fyzických a funkčních charakteristik objektu.

Software BIM bere v potaz nejen konstrukční fázi, ale také případná zařízení a další prvky, které jsou důležité pro řízení a provoz budovy. Sem patří i potenciální opravy nebo demolice. Když se potenciál funkce BIM využije naplno, může pokrýt celý životní cyklus objektu v komplexním detailu.

Všechny komponenty a nuance v návrhu, které jsou pro objekt relevantní, jsou zachyceny a zohledněny v jednotném formátu. Pokud dojde k odstranění či nahrazení nějakého prvku či doplňku, celý model se s touto korekcí přepočítá.

Prostřednictvím funkcí BIM mohou odborní projektanti na virtuálním modelu objektu:

• vidět všechny problémy, nesrovnalosti a konflikty,
• otestovat subjektivní přínosy zařízení,
• dělat úpravy v designu,
• vypočítat odhad,
• kontrolovat pracovní proces,
• předvídat rizika budoucí výstavby,
• kalkulovat zdroje,
• zajistit všem účastníkům projektu možnost pracovat na základě stejného modelu.

 

2. UMĚLÁ INTELIGENCE

Umělá inteligence (AI – Artificial Intelligence) je druhem technologie, který napodobuje lidské kognitivní funkce: řešení úkolů a problémů, rozeznávání obrazu, objektů a učení se skrze repetitivní úkoly.

Existuje speciální oblast AI – strojové učení, která se zakládá na sběru a analýze statistických údajů. Při využití těchto dat k učení se umělá inteligence může naučit činit závěry a vychytávat anomálie. Nové stavební technologie nemohou fungovat bez strojového učení a AI. Ve skutečnosti je to neviditelný asistent, který analyzuje terabajty dat a hledá problémy. To může spočívat v rutinním vyfiltrování zbytečných informací nebo naopak ve vyhledávání konkrétních dat. Využití umělé inteligence se projevuje v těchto oblastech:

1. Prediktivní analytika:

• předvídání bezpečností hrozby na základě minulých dat;
• rozpoznávání důležitých událostí a trendů na stavbě;
• monitorování počtu lidí na místě a faktorů, jako je nošení osobních ochranných pracovních prostředků.

 

1. Plánování a projektová fáze:

• přesné modelování a predikce nákladů a harmonogramu;
• sesbíraná a modelovaná data pomůžou předcházet překračování rozpočtu;
• monitorování a zmírňování rizik, vytyčení priorit.

 

1. Robotické mechanismy, automatizace procesů:

• provádění rutinních, jednoduchých, ale časově náročných operací na staveništi, náhrada lidské práce;
• optimalizace práce, která vyžaduje vysokou produktivitu.

 

3. INTERNET VĚCÍ

Tato technologie je úzce spjata s cloudovými systémy a AI, protože podle definice internet věcí (IoT – Internet of Things) není bez analytiky a algoritmů pro sběr dat příliš efektivní. Ve stavebnictví pomáhá IoT řešit celou řadu problémů.

S mnoha různými senzory na staveništi je řízení projektů stále efektivnější a stavební proces je stále bezpečnější a optimalizovanější. Mezi přínosy této technologie patří:

• Vyšší produktivita

Společnosti často řeší více projektů najednou na různých místech a je potřeba neustále monitorovat průběh prací, aby všechny zapojené týmy stíhaly práci dokončovat v dohodnutých termínech. Senzory shromažďují data na stavbě, potom je softwarově zpracovávají a vedoucímu projektu předávají kompletní obrázek o situaci na stavbě. Tato technologie pomáhá řídit velké projekty, protože snižuje čas a náklady spojené s dohledem nad úkoly.

• Bezpečnost a zabezpečení

I na moderní stavbě jsou stále problémem nehody a úmrtí. IoT může významně snížit rizika a předcházet zranění. Senzory na oblečení stavebních dělníků, senzory na stavbě a senzory připojené ke stavebním materiálům sledují pohyb lidí v dané oblasti, přítomnost nebezpečných látek ve vzduchu, narušení zásob, mimořádné události a mnoho dalšího. Senzory na stavebních materiálech nebo ve skladovacích zařízeních také slouží jako prevence krádeží.

• Řízení zdrojů

IoT také optimalizuje náklady na údržbu zařízení a zásobování. Inteligentní senzory pomáhají sledovat spotřebu elektřiny, vody nebo paliva a optimalizovat tyto nákladové položky. Data jsou shromažďována automaticky a jejich objektivní shrnutí je k dispozici v přehledném uživatelském prostředí. Z těchto informací jasně vyplývá, kdy je potřeba provést preventivní údržbu, výměnu nebo opravy.

 

 

4. ROBOTIZACE A EXOSKELETY

Navzdory mnoha přínosům nahrazování lidské práce v oboru, jakým je stavebnictví, ruční práce stále převažuje a často je jedinou cestou k produktivitě. Stavba je prostředí, kde se pracuje v rychlém tempu, kde roboti bez fantastické AI nemají místo. Jelikož fungují podle zadaného algoritmu, jsou příliš nepružní a nedokážou rychle reagovat na změnu. Používání však skokově zvyšuje úroveň BOZP.

I ve stavebnictví ovšem postupně nacházejí uplatnění chytrá řešení, zejména využití dronů. Tato technologie má přitom v realitách a obchodu mnohem více možností využití než pouze pro letecké fotografie objektů.

Využití dronů:

• kontrola bezpečnosti: monitorování stavenišť kamerami a identifikování nebezpečných oblastí. Tím odpadá potřeba osobní kontroly na stavbě, manažeři mohou okamžitě vysílat lidi případné problémy řešit;
• drony jsou schopny doručit stavební materiál na místo, což snižuje počet potřebných vozidel;
• drony lze využít k demolici prvků budovy na konci projektu. I když je to pomalejší řešení, je určitě levnější a bezpečnější.

 

Robotické exoskelety mohou rovněž urychlit práci a zvýšit produktivitu na staveništi. Osoba v takovém „obleku“ uzvedne větší váhu a může vykonávat efektivněji více úkolů.

 

5. 3D TISK

Tato technologie se ve stavebnictví používá už dlouhá léta, ale až v posledních letech zaznamenáváme její masivnější rozšíření.

Tento růst je stimulován zvýšenou poptávkou po 3D tisku ve stavebnictví. Poptávka roste v důsledku vyšší produktivity, kterou tato technologie nabízí, a možnosti snadno vytisknout konstrukce různé složitosti.

Tisk přímo na místě nebo doručení hotových stavebních bloků (stěn, desek) či jiných komponent na staveniště snižuje nejen náklady na výrobu, ale také náklady na logistiku a personál.

Díky extruzní technologii v 3D tisku je možné vyrábět prvky ze stále širší palety materiálů – betonu, geopolymerů, cementu, sádrokartonu a jílu.

 

SHRNUTÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ

Užívání moderních technologií sebou kromě výhod přináší i řadu výzev spojených s jejich užíváním. Jde primárně o školení pracovníků, aby byli dostatečně kvalifikováni s těmito technologiemi bezpečně pracovat (obsluha dronů, 3D tisk a pod) – nová rizika, nebo v případě užívaní různých senzorů měřících fyziologické funkce pracovníka, jeho lokalizaci atd. je nezbytné tento účel a záměr předem komunikovat a vysvětlovat, aby se pracovníci necítili monitorováni z důvodu kontroly jejich pracovní produktivity, což by se následně mohlo projevit nadměrným stresem pracovníků.

Nové technologie mohou zlepšit efektivitu práce koordinátora BOZP tím, že mu usnadní shromažďování dat, analýzu rizik a komunikaci s ostatními účastníky stavby. Koordinátoři BOZP mohou tyto technologie využít k:

• Tvorbě a aktualizaci plánu BOZP v digitální podobě, čímž se ušetří čas a sníží se riziko chyb.
• Provádění inspekcí a kontrol na staveništi pomocí tabletů a chytrých telefonů.
• Sdílení informací o rizicích a bezpečnostních opatřeních s pracovníky na staveništi v reálném čase.

 

 

 

Nové technologie povedou k změně náplně práce koordinátora BOZP. Koordinátoři BOZP budou muset ovládat tyto technologie a umět je efektivně využívat ve své práci. Budou se také muset přizpůsobit novým způsobům práce, které s sebou tyto technologie přinášejí.

Koordinátoři BOZP, kteří se dokáží těmto změnám přizpůsobit a naučit se používat nové technologie, budou mít na trhu práce velkou konkurenceschopnost. Nové technologie jim pomohou zlepšit jejich práci, zvýšit bezpečnost na staveništi a zefektivnit procesy.

 

Vyhrazená technická zařízení na staveništi

Na staveništích se zpravidla využívají i technická zařízení se zvýšenou mírou rizika, tedy vyhrazená technická zařízení, zejména to jsou zařízení zdvihací jako např. jeřáby, kladkostroje nebo stavební výtahy. Existence pracovních úrazů není výjimkou ani při provozu těchto zařízení.

Jak vyplývá ze Zprávy o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2022 zpracované SUIP, tak při kontrolách pracovních úrazů způsobených zdvihacími zařízeními, ke kterým došlo při jejich provozování, byly i v roce 2022 zjišťovány vážné nedostatky v přípravě jeřábníků a vazačů, zejména v praktické části. Konkrétně pak v rámci kontrolní činnosti u zdvihacích zařízení bylo velmi často zjištěno, že zaměstnavatel – provozovatel nemá k dispozici návody výrobců nebo místní provozní bezpečností předpisy (tzv. MPBP) konkrétních jeřábů a zdvihadel, ale také ani návody prostředků pro uchopení břemen, např. magnetů, svěrek, přísavek, kleští apod., které zaměstnavatel – provozovatel využívá ke své činnosti. Přesto zaměstnavatel (školitel) provede úspěšně teoretickou a praktickou přípravu jeřábníka a vazače (signalisty). V rámci kontrolní činnosti u pracovních úrazů bylo také i zjištěno, že řada smrtelných i závažných pracovních úrazů (cca 55 %) má společného jmenovatele, a tím je neprovedení školení v potřebném rozsahu – formálně, tzn. bez návodů výrobců nebo v krátkém čase. Řada školení také není zakončena ověřením znalostí, tzn., zda zaměstnanec problematice porozuměl a zda konkrétní zařízení umí bezpečně ovládat (ust. § 103 odst. 3 zákoníku práce). Jedná se zejména o agenturní zaměstnance a zaměstnance, kteří neovládají český jazyk v potřebném rozsahu. Vážné nedostatky jsou také i v praktické přípravě, která v zásadě neodpovídá reálným podmínkám daného provozu (skladu, výrobní haly apod.). Významný podíl na vznik pracovních úrazů u zdvihacích zařízení je problematika organizace práce. V případě bezpečného provozu jeřábů se jedná o systém bezpečné práce (tzv. SBP). Zpracování místního provozního bezpečnostního předpisu tzn. systému bezpečné práce, je dáno požadavkem bodu 1.2 přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 193/2022 Sb., což pro zaměstnavatele není zpravidla nic nového a o této skutečnosti ví. Zaměstnavatelům je také i známo, že systém bezpečné práce jsou povinni zpracovat, a že musí být i dodržován při každé činnosti jeřábu, ať se jedná pouze o jednotlivý zdvih nebo o skupinu opakujících se operací.

Konzultace byly provedeny s klíčovými dotčenými stranami, tj. se zástupci:

• - ČMKOS,
• - HK ČR,
• - AMSP ČR,
• - SUIP,
• - SP ČR,
• - KZPS,
• - Odborníci Rady vlády BOZP.

 

Konzultace novely zákona tedy probíhaly se třemi klíčovými skupinami:

• Zástupci zaměstnavatelů (včetně zhotovitelů a zadavatelů staveb) a zástupci zaměstnanců:
• Byly diskutovány dopady novely na obě strany a jejich specifické požadavky.
• Zaměstnavatelé vyjádřili obavy z nárůstu administrativní zátěže.
• Zaměstnanci zdůraznili důležitost posílení ochrany zdraví a bezpečnosti práce.
• Státní úřad inspekce práce:
• Byly diskutovány praktické aspekty implementace novely a její dopad na kontrolní činnost.
• SÚIP zdůraznil potřebu jasné a srozumitelné legislativy.
• Odborníci Rady vlády pro BOZP:
• Byly diskutovány odborné aspekty novely a její soulad s mezinárodními standardy.
• Odborníci zdůraznili potřebu modernizace legislativy a implementace osvědčených postupů z jiných zemí.

Výsledky konzultací:

• Byly shromážděny cenné informace a připomínky, které pomohly vyhodnotit varianty řešení, a bylo všestranně shledáno za nezbytné precizační novelu předložit, protože odstraňuje mnohé problematické aplikační momenty.
• Byly zohledněny specifické požadavky a obavy všech zúčastněných stran, proto došlo ke snížení administrativní zátěže a odstranění překážek digitalizace a zavedení vhodnějších pravomocí některých odborně způsobilých osob v oblasti BOZP.
• Byla nalezena shoda na klíčových principech novely, jako je posílení prevence, nezbytnost odstraňování přebytečné administrativní zátěže a zlepšení systému fungování institutu koordinátora BOZP.

 

 

1.3      POPIS EXISTUJÍCÍHO PRÁVNÍHO STAVU V DANÉ OBLASTI

           

Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) je podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ústředním orgánem státní správy, do jehož kompetence z věcného hlediska patří mimo jiné oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, a to také při činnostech nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

Proto ministerstvo i v této oblasti zkoumá a analyzuje stávající právní úpravu, její aplikační praxi, a tedy ipso facto analyzuje ta ustanovení, která výsledkem vývoje nejnovějších poznatků vědy a techniky jsou hodna změny.

Problematiku BOZP v českém normativním právním systému zastřešuje zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o BOZP“).

Od poslední komplexní novelizace zákona o BOZP uběhlo již 7 let a za toto období aplikace předpisu byly zjištěny konkrétní potřeby praxe, které jsou předmětem navrhované právní úpravy současné podoby.

Podle Statistického úřadu je v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví 1 883,7 tis. zaměstnaných osob a jedná se o segment s výkonem nejrizikovějších prací a nejvyšší pracovní úrazovostí. Třetina smrtelných pracovních úrazů se stane každý rok právě ve stavebnictví.

Zvýšená úrazovost ve stavebnictví představuje pro oblast BOZP velkou výzvu. Závěrem lze říci, že vysoká úrazovost ve stavebnictví představuje alarmující stav, který vyžaduje komplexní a systémový přístup k řešení. Zaváděním moderních technologií, inovativních přístupů, posilováním preventivných opatření (činnost koordinátora BOZP a OZO v prevenci rizik), a důslednou kontrolní činností bezpečnostních předpisů, se můžeme výrazně přiblížit k cíli, kterým je bezpečnější a zdravější pracovní prostředí pro všechny zúčastněné.

 

Snížení administrativní zátěže odborně způsobilých osob

V současné době je zcela běžné, že zejména velké společnosti nevedou dokumentaci v listinné podobě, ale v podobě elektronické, která je následně přístupná zaměstnancům, případně zhotovitelům, na intranetu. Povinnost opatřovat tyto dokumenty vlastnoručním podpisem znamená pro mnoho zaměstnavatelů zvýšenou administrativní zátěž.

Pravomoci koordinátora BOZP

Pro koordinátora BOZP je dnes jedním z nejzásadnějších nedostatků právní úpravy nepoměr mezi odpovědností a pravomocemi.

Koordinátor BOZP, pokud svou činnost provádí v pracovněprávním vztahu, nese odpovědnost obecnou za škodu způsobenou zaměstnavateli ve smyslu ustanovení § 250 (náhrada škody z nedbalosti maximálně do čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku)  a následujících ustanovení zákoníku práce na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti škodě hrozící, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, které byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné uhradit jinak. Výše náhrady škody v tomto případě nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku (viz ustanovení § 258 zákoníku práce).

Má-li koordinátor BOZP se zaměstnavatelem uzavřený obchodní vztah, bude vůči zaměstnavateli odpovědný za jemu vzniklou škodu v důsledku výkonu sjednaných služeb podle občanského zákoníku (podstatný je rozsah úkolů sjednaný ve smlouvě se zaměstnavatelem). Hrubé porušení zákonů o bezpečnosti práce koordinátorem BOZP je stíháno též orgány činnými v trestním řízení. Nicméně určení trestněprávní odpovědnosti konkrétních osob je výsadním právem a zároveň povinností orgánů činných v trestním řízení, zejména soudů.

V praxi přichází v úvahu u koordinátora BOZP především postih za trestné činy obecného ohrožení z nedbalosti a usmrcení z nedbalosti, protože u trestného činu těžkého ublížení na zdraví stejně jako u jiných trestných činů, které by zde přicházely v úvahu, se vyžaduje úmysl, který u koordinátorů BOZP zpravidla nebude dán.

Vzhledem k vysoké míře odpovědnosti vyplývající z povinností stanovených pro činnost koordinátora BOZP zákonem o BOZP a prováděcím právním předpisem, je nutno k těmto povinnostem modifikovat i pravomoci, a to na takovou úroveň, aby mohl tyto povinnosti zajišťovat důsledně a včas, bez ohledu na povinnost zhotovitele poskytovat součinnost k plnění jeho úkolů. Úkolem koordinátora BOZP je zajistit bezpečnost na stavbě a této povinnosti se nemůže zprostit, a to ani tehdy, pokud mu ostatní subjekty neposkytují součinnost.

Koordinátor BOZP je odborník v oblasti BOZP, který musí v maximálně možné míře zajistit, že náklady na provedení stavby budou umožňovat provedení stavby bezpečně a bez újmy na zdraví všech pracujících. Na druhé straně stojí zhotovitel stavby, jehož výraznou motivací, kromě zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, je dokončit stavbu v předem stanoveném termínu, protože každý den navíc oproti termínu sjednanému ve smlouvě ho stojí nemalé finanční náklady. 

Skutečnost, že koordinátorem BOZP nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, které odborně vede realizaci stavby, má tedy své racionální důvody, tj. snaha o zamezení střetu zájmů. Zamezení této možnosti se ukázalo v praxi jako potřebné k tomu, aby bylo dosaženo větší nezávislosti pozice koordinátora BOZP. Jeho činnost nemůže být dotována zhotovitelem, kterého má z hlediska bezpečné a zdraví neohrožující práce kontrolovat. Současná právní úpravu ukládá koordinátorovi BOZP povinnost upozornit zhotovitele na nedostatky v uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti převzatém zhotovitelem, nebo na nedodržení plánu BOZP, a vyžadovat zjednání nápravy.

Nebyla-li zhotovitelem neprodleně přijata přiměřená opatření ke zjednání nápravy, je koordinátor BOZP povinen tyto případy oznámit zadavateli stavby, který je na základě tohoto oznámení povinen přijmout opatření k odstranění nedostatků vytýkaných koordinátorem BOZP.

V praxi může nastat, že z nějakých důvodů nejsou zhotovitelem přijata opatření k odstranění nedostatků vytýkaných koordinátorem BOZP ani na základě apelu ze strany zadavatele stavby. V těchto situacích je koordinátor BOZP bez účinného nástroje, jak takové situace řešit.

Přes relativně dostatečný počet koordinátorů BOZP není možné zajistit lepší kvalitu pracovních podmínek také proto, že nemají dostatečné pravomoci k vynucení svých požadavků na úseku BOZP na zhotovitelích. Navrhovaná změna zákona o BOZP se dotkne ve vztahu ke koordinátorům BOZP na staveništi v následujícím rozsahu.

 

Sledované období	Počet koordinátorů BOZP na staveništi
Rok 2018	2329
Rok 2023	2187
Začátek roku 2024	2134
Současnost	2121

Zdroj: Seznam odborně způsobilých osob | BOZPinfo.cz

 

Z důvodu stávajícího nastavení právní úpravy (§ 18 odst. 2 písm. a) body 1.-3.) dochází k této zásadní problémové situaci. Mechanismus, který umožňuje koordinátorovi BOZP na staveništi vstoupit do procesu zajišťování BOZP ve vztahu k uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci nebo dodržování plánu BOZP je mnohdy pomalý a nedokáže pružně reagovat na dynamicky se vyvíjející stav na staveništích. Aby činnost koordinátora BOZP na staveništi byla efektivní, musí mu jeho pravomoci umožňovat operativně reagovat na aktuální, mnohdy neočekávaný vývoj prací na staveništi, což znamená, že v případě bezprostředního ohrožení bezpečnosti, života nebo zdraví fyzických osob bude schopen dát pokyn zhotoviteli přerušit práci.  Zavedením tohoto opatření do legislativy dochází k tomu, že koordinátor BOZP bude schopen efektivněji chránit zdraví a život osob vykonávajících práce na staveništi.

 

Objektivní odpovědnost za BOZP

Koordinátor BOZP a odborně způsobilá osoba v prevenci rizik jsou vždy (pracovněprávní či obchodní vztah) odpovědní za plnění svých povinností vůči zaměstnavateli, nikoliv za plnění úkolů BOZP ve firmě nebo společnosti.

Zákoník práce, jako jeden ze základních právních předpisů k zajištění BOZP stanovuje odpovědnost za zajištění BOZP u jednotlivého zaměstnavatele, když ustanovení § 101 odst. 2 zákoníku práce uvádí, že péče o BOZP uložena zaměstnavateli podle odstavce 1 (zaměstnavatel je povinen zajistit BOZP s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce) nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Provázanost s výše uvedeným lze spatřit také v ustanovení § 302, který mezi povinnosti vedoucích zaměstnanců řadí mimo jiné vytváření příznivých pracovních podmínek a zajišťování BOZP.

Za plnění požadavků BOZP na pracovištích zaměstnavatele je tedy vždy odpovědný příslušný vedoucí zaměstnanec. Tento koncept odpovědnosti BOZP je v souladu s dikcí čl. 5 odst. 2 Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví: „pokud zaměstnavatel v podniku nebo závodě využívá v souladu s čl. 7 odst. 3 externích odborníků (služeb nebo osob), nezbavuje jej to odpovědnosti v této oblasti“, a současně v souladu s dikcí čl. 7 odst. 1 Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS): „Pokud stavebník nebo vedoucí stavby určí jednoho nebo více koordinátorů k plnění úkolů uvedených v článcích 5 a 6, nezbavuje jej to odpovědnosti v tomto ohledu.“.

Postavení koordinátora BOZP ve vztahu k zákoníku práce

V souvislosti s výše uvedeným praxe ukázala, že doposud u některých zaměstnavatelů dochází k nepochopení konceptu odpovědnosti za BOZP, a to ve smyslu, že v případech, kdy je ustanoven koordinátor BOZP nebo odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, pak jsou zaměstnavatelé zbaveni odpovědnosti za BOZP. Předkládaný materiál upřesňuje i tuto problematiku.

Z pohledu právní jistoty je zásadní precizace problematiky spojené se zajišťováním povinnosti vyplývající z ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce. Jelikož v praxi koordinátor BOZP na staveništi často provádí úkoly vedoucí k zajištění povinnosti zaměstnavatele stanovené v ustanovení § 101 odst. 3 a 4 zákoníku práce (dnes v rozporu s právní úpravou), předkládaný materiál bere tuto důležitou problematiku v potaz, a činnost koordinátora, konkrétně seznamování zhotovitelů s plánem a jeho aktualizacemi, staví do pozice speciálního ustanovení k ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce.

Zjednodušeně řečeno můžeme konstatovat, že pokud bude určen koordinátor BOZP na staveništi, pak jsou zhotovitelé osvobozeni od povinnosti plnit ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce, když ta bude plněna prostřednictvím výše zmíněné činnosti koordinátora BOZP na staveništi.  V praxi to znamená přínos pro zhotovitele ve formě snížené administrativní zátěže. Pro koordinátora BOZP na staveništi z tohoto nevyplývá žádná další povinnost, pouze se specifikuje jeden z jeho stávajících úkolů jako speciální ustanovení k ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce.

Jak již bylo zmíněno, tuto možnost předpokládá i dikce článku 6 písm. d) směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), tj. „Jeden nebo více koordinátorů během provádění stavby určených v souladu s čl. 3 odst. 1 organizuje spolupráci mezi zaměstnavateli, a to včetně těch, kteří se na staveništi střídají, koordinaci jejich činností za účelem ochrany zaměstnanců a prevence pracovním úrazům a rizik a jejich vzájemnou informovanost podle čl. 6 odst. 4 směrnice 89/391/EHS, a popřípadě zahrnuje i osoby samostatně výdělečně činné“. Tato možnost předpokládaná směrnicí však nebyla do českého právního řádu doposud transponována.

Tuto problematiku je nutno řešit i z důvodu, že v praxi často dochází k nesprávnému výkladu ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce. Převládá názor, že pokud je na staveništi ustaven koordinátor BOZP, pak zaměstnavatelé (zhotovitelé) nemusí aplikovat ustanovení § 101 odst. 3 a 4 zákoníku práce, a to z důvodu, že tyto úkoly jsou automaticky zajištěny činností koordinátora BOZP. Zde je nutno si uvědomit, že primárním úkolem koordinátora BOZP podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona o BOZP je koordinace opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi, a další úkoly vyplývající ze zákona o BOZP a prováděcího právního předpisu.

Žádné z ustanovení nepojednává o tom, že koordinátor BOZP je povinen zajišťovat vzájemné písemné informování o rizicích a přijatých opatřeních mezi zaměstnavateli (zhotoviteli), jak to uvádí zákoník práce. V kontextu výkladu zmíněného ustanovení zákoníku práce je důležité zdůraznit část z rozsudku Nejvyššího správního soudu (7 As 149/2022-28): Nejvyšší správní soud dodává, že v situaci, kdy na pracovišti pracuje více zaměstnavatelů, jsou povinni mezi sebou uzavřít písemnou dohodu na základě, které je koordinací a prováděním opatření v oblasti BOZP pověřen konkrétní zaměstnanec (§ 101 odst. 3 a 4 zákoníku práce).

Na základě uvedené citace lze mít za to, že ustanovení § 101 odst. 3 a 4 zákoníku práce, platí an bloc na všechna pracoviště (včetně stavenišť), a současně pokud vycházíme z premisy, že koordinací a prováděním opatření v oblasti BOZP je pověřen konkrétní zaměstnanec jednoho ze zaměstnavatelů (zhotovitelů), tak lze konstatovat, že jím dnes nemůže být právě koordinátor BOZP, jelikož ustanovení § 14 odst. 2 zákona o BOZP mimo jiné uvádí, že koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Předkládaný návrh upravuje i tuto oblast a zároveň reflektuje část z výše zmiňovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu, a to vložením nového ustanovení, které pojednává o tom, že koordinátor BOZP na staveništi prostřednictvím seznamování zhotovitelů s plánem a jeho aktualizacemi plní povinnost zhotovitelů, týkající se vzájemného písemného informování o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, a že současně bude provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění koordinováno. V opačném případě, s přihlédnutím k části rozsudku Nejvyššího správního soudu, zajišťuje tyto úkoly zaměstnavatel (zhotovitel), respektive jejich konkrétní zaměstnanec.

Regulace činnosti držitelů akreditace k provádění zkoušek z odborné způsobilosti

Vytváření bezpečného a zdraví neohrožující pracovního prostředí a pracovních podmínek na staveništi lze vnímat jako komplexní úkol všech zainteresovaných subjektů, které se buď přímo nebo nepřímo podílejí na stavbě samotné, nebo na činnostech s ní souvisejících. Mezi tyto subjekty bezpochyby řadíme i držitele akreditace k provádění zkoušky z odborné způsobilosti a periodické zkoušky.

Právě tyto subjekty nastavují zejména při první zkoušce z odborné způsobilosti kvalitativní rámec na budoucí koordinátory BOZP, respektive odborně způsobilé osoby. Podnikajícím fyzickým nebo právnickým osobám, které splňují podmínky pro udělení akreditace, následně vzniká právní nárok na její udělení. To ale neznamená, že držitel akreditace o tuto akreditaci nemůže přijít. Zákon o BOZP stanovuje případy, kdy ministerstvo akreditaci změní, nebo dokonce zruší. Ministerstvo v souladu s ustanovením § 20 odst. 5 zákona o BOZP provádí u držitelů akreditace kontroly, prostřednictvím nichž ověřuje dodržování podmínek, na základě kterých byly akreditace uděleny. 

V souvislosti s provedenými kontrolami bylo zjištěno, že současný výčet případů, kdy ministerstvo může zrušit akreditaci, je velmi strohý a neodráží všechny nedostatky držitelů akreditací, které jsou hodny odejmutí akreditace.

Proto předkládaný návrh obsahuje další konkrétní případy, kdy bude ministerstvo moci ukončit činnost těchto subjektů. Základním a jediným motivem úpravy této oblasti ze strany ministerstva je neustále udržování určité úrovně poskytovaných služeb ze strany držitelů akreditaci pro provádění zkoušek z odborné způsobilosti, jelikož tyto subjekty představují jakousi prodlouženou ruku ministerstva.

 

1.4      IDENTIFIKACE DOTČENÝCH SUBJEKTŮ    

 

• - Dotčené subjekty v oblasti BOZP zahrnují:
• - Zaměstnavatelé, kteří jsou povinni zajistit bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců (včetně zhotovitelů a zadavatelů staveb),
• - Zaměstnanci, kteří mají odpovědnost dodržovat bezpečnostní předpisy a dbát na svou vlastní ochranu,
• - Akreditované osoby k provádění zkoušek z odborné způsobilosti (OZO v prevenci rizik, koordinátor BOZP na staveništi)
• - Odborníci na BOZP (OZO v prevenci rizik, koordinátor BOZP na staveništi),
• - Orgány inspekce práce, kteří provádějí kontrolu dodržování pravidel BOZP.

 

1.5      POPIS CÍLOVÉHO STAVU

S ohledem na výše uvedené a poptávku sociálních partnerů po precizaci ustanovení došlo k vytvoření pracovní skupiny se zastoupením sociálních partnerů, odborných expertů Rady vlády pro BOZP a zástupců ministerstva a Státního úřadu inspekce práce a ze zástupců akademické sféry. Tato pracovní skupina byla zřízena 1. dubna 2023, výsledkem jejích jednání je předkládaná konsenzuální podoba návrhu.

V rámci konzultací byla identifikována potřeba řešit několik otázek. Právní úprava vykazuje několik výkladových problémů a nedostatků. S ohledem na požadavky praxe musí dojít k precizaci některých ustanovení ve vztahu k institutu koordinátora BOZP. Je třeba také sjednotit postup zaměstnavatelů ohledně výměny informací o rizicích v případě více zaměstnavatelů na jednom pracovišti, kdy dojde k mírnému rozšíření dobrovolné transpozice směrnice.

Zcela zásadní je úprava problematiky akreditací, kdy praxe, odborníci na vzdělávání i výsledky průběžných kontrol ukazují potřebu přísnější kontroly a regulace problematiky akreditovaných osob za účelem zvýšení kvality jejich činnosti a sekundárně též kvality přípravy odborně způsobilých osob v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dále se novelou snižuje administrativní zátěž a předpokládá se několik úprav směrem k digitalizaci procesů, případně odstranění překážek využití digitalizace.

Předkládá se tedy precizace některých obecných ustanovení za účelem sjednocení postupu aplikační praxe, ulehčení práce odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik (dále jen „OZO v prevenci rizik“) a odborně způsobilých osob k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „koordinátor BOZP“), a snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů. Změny lze nalézt též v části třetí – další úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, popřípadě fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Z pohledu BOZP se tyto osoby za podmínek stanovených zákonem o BOZP a prováděcím právním předpisem podílejí na zajištění BOZP na staveništi.

S ohledem na všechny výše uvedené změny návrhem dochází taktéž k úpravám zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o inspekci práce“), tak, aby byl v souladu s úpravami předpokládanými v zákoně č. 309/2006 Sb.    

V souladu s výše uvedeným, se má za to, že jednou ze stěžejních oblastí tvořících BOZP jako celek je problematika bezpečnosti práce spojená s provozem a prací na technických zařízeních. Zatímco zákon o BOZP upravuje oblast technických zařízení v základním pojetí, speciální kategorii zařízení, jimiž jsou vyhrazená technická zařízení, upravuje zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o VTZ“). Zákon o VTZ tato zařízení definuje jako zařízení tlaková, zdvihací, elektrická nebo plynová, které při provozu svým charakterem nebo akumulovanou energií, v důsledku nesprávného použití, výskytem provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nedodržením podmínek bezpečného provozu představuje závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob. Z citované definice lze mít jednoznačně za to, že tato kategorie zařízení může za určitých, výše popsaných skutečností představovat závažné riziko pro osoby, které přicházejí do styku s těmito zařízeními, a jejich kvalifikace a vzdělávání je tak prioritou a veřejným zájmem.

Jelikož celkový návrh novely zákona o BOZP klade zásadní důraz na prevenci a dostatečnou kvalifikaci dotčených odborníků v oblasti BOZP, v zájmu koncepční provázanosti se navrhuje upravit obdobným způsobem i zákon o VTZ, protože bezpečný a spolehlivý provoz vyhrazených technických zařízení představuje integrální součást komplexního procesu zajištění BOZP. Preventivního rozměru je zamýšleno docílit prostřednictvím dobrovolného vzdělávání odborné veřejnosti prováděného Technickou inspekcí České republiky.

 

Odůvodnění úpravy zákona o inspekci práce

Inspekce práce hraje významnou roli při prosazování pravidel BOZP v České republice. Jejím úkolem je dohled nad dodržováním právních předpisů v oblasti pracovního prostředí a pracovních podmínek, s cílem ochránit zdraví a bezpečnost zaměstnanců.

Prvním významným aspektem je preventivní činnost inspekce práce. Tímto způsobem se předchází rizikům úrazů, nemocí z povolání a dalším negativním dopadům na zdraví zaměstnanců. Například poradenstvím se zvyšuje povědomí a odbornost v této problematice a přispívá se ke zlepšení podmínek pro práci.

Druhým významným aspektem je vymáhání právních předpisů ve své působnosti. Tato pravomoc slouží k zajištění dodržování zákonů a k přiměřené sankci vůči zaměstnavatelům, kteří neplní povinnosti v oblasti ochrany zaměstnanců. Tím se posiluje respekt k BOZP předpisům a zvyšuje se zodpovědnost zaměstnavatelů za pracovní podmínky jejich zaměstnanců.

Navrhovaná změna zákona o inspekci práce je založena na potřebě implementovat změny obsažené v zákoně č. 309/2006 Sb. Tato změna je nezbytná s ohledem na neustále se rozvíjející právní rámec a aktuální potřeby v oblasti pracovních vztahů a ochrany zaměstnanců. Tímto způsobem je zaručena konzistence právního rámce a sjednocení postupů inspekce práce se zbytkem právního systému.

Je třeba i v zákoně o inspekci reagovat na nové výzvy a potřeby v oblasti pracovních vztahů. Vzhledem k dynamickému vývoji trhu práce a novým formám zaměstnávání je nezbytné přizpůsobit zákon novým podmínkám a situacím, které se na pracovním trhu vyskytují. Úpravy zákona o inspekci práce mají za cíl vyřešit případné mezery a nedostatky, které by mohly ovlivnit ochranu práv zaměstnanců při zavedení úprav do zákona č. 309/2006 Sb.

Úpravou zákona o inspekci bude též zajištěn efektivnější výkon inspekce práce. Inspekce práce plní důležitou roli v rámci ochrany zaměstnanců a monitorování dodržování pracovních předpisů. Novela zákona tak rovněž zahrnuje úpravu textu přestupků tak, aby byl souladný s novými formulacemi upravených povinností v zákoně o BOZP. Úpravy zákona mají za cíl sjednotit postupy a procesy spjaté s inspekcí a zabezpečit, aby byly tyto postupy předvídatelné, transparentní a efektivní. To přispěje k větší ochraně práv zaměstnanců a zvýšení důvěry v systém kontrolních mechanismů.

Celkově lze konstatovat, že úprava zákona o inspekci práce je nezbytná z důvodu změn v právním rámci, aktuálních potřeb v oblasti pracovních vztahů, zlepšení transparentnosti a efektivity systému inspekce. Tato úprava má za cíl posílit ochranu práv zaměstnanců a zajistit soulad s novými výzvami na pracovním trhu.

 

Odůvodnění úpravy zákona o VTZ

Jednotlivé práce a činnosti na vyhrazených technických zařízeních provádějí konkrétní skupiny fyzických osob s různým stupněm odborné způsobilosti.  Revizní technici napříč všemi druhy vyhrazených technických zařízení, fyzické osoby provádějící montáž a opravy plynových zařízení nebo obsluha vyhrazených tlakových zařízení – parních a kapalinových kotlů (dále jen „odborní pracovníci“) sehrávají ve vztahu k zajištění BOZP tak klíčovou roli, že prověřování odborné způsobilosti zmíněných pracovníků je vymezeno normotvůrcem do výlučné působnosti orgánu státní správy. Jde o pověřenou organizaci, kterou je podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o VTZ v současnosti TIČR. Prověřování odborné způsobilosti musí každý z výše zmíněných odborných pracovníků absolvovat opakovaně, a to v periodě 5 let. Mezidobí potenciálně představuje časový interval pro prohlubování znalostí, např. z pohledu změn v právní úpravě, seznamování s novými typy zařízení na trhu nebo z pohledu předávání zkušeností mezi odborně způsobilými pracovníky a pracovníky TIČR. Po tomto typu dobrovolné vzdělávací činnosti existuje poptávka ze strany odborné veřejnosti již několik let a přetrvává dodnes. V recentním období je tato poptávka a zájem, aby vzdělávání poskytovala též TIČR ještě výraznější, a to zejména ve vztahu k přijetí nové právní úpravy upravující bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, jež nabyla účinnosti dnem 1. července 2022 a nahradila právní úpravu datovanou svým vznikem do sedmdesátých let minulého století.

Pro možnost poskytovat vzdělávací činnosti je nezbytné rozšířit působnost TIČR v mezích působnosti zákona o VTZ, jelikož § 6 zákona o VTZ přesně vymezuje postavení a působnost pověřené organizace při výkonu činnosti v oblasti provozu vyhrazených technických zařízení, v zásadě jde tedy o úpravu ustanovení § 6, 13 a 14.

S ohledem na změnu zákona o VTZ je nezbytné tyto úpravy reflektovat také v prováděcím právním předpise, jenž se týká sazeb poplatků za odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Zde je nezbytné poznamenat, že zákon o VTZ stanovuje ve vztahu k výši poplatků za odbornou činnost TIČR horní hranici sazeb poplatků. Stávající sazby poplatků pak upravuje nařízení vlády č. 60/2002 Sb., o sazbách poplatků za odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Fakticky tedy budou reálné sazby poplatků za školení nižší než navrhovaný zákonný limit. Zákonný limit představuje sazbu poplatku nejvýše 4100 Kč, a reálná sazba poplatku stanovená nařízením vlády bude na úrovni 2900 Kč. Sazba poplatku reflektuje ceny různých odborných seminářů, kurzů, nebo školení v oblasti VTZ prováděných právnickými a podnikajícími fyzickými osobami.  Návrh na úpravu konkrétních sazeb poplatků se předkládá vládě současně s tímto návrhem zákona, a to prozatím v podobě tezí, přičemž návrh novely tohoto nařízení vlády bude vládě předložen v průběhu legislativního procesu tohoto návrhu zákona.

Provádění vzdělávací činnosti by současně pro TIČR představovalo další příjem finančních prostředků. Tyto finanční prostředky by mohly být následně použity na obnovu materiálně technického vybavení TIČR, zejména nových přístrojů nezbytných při práci v terénu, obnovu vozového parku, rozvoj vnitřní infrastruktury organizace a lepší konkurenceschopnost při náboru odborníků v dané oblasti, jelikož TIČR nespadá do platové, ale do mzdové oblasti.

 

Odůvodnění cílového stavu v rámci novely zákona o BOZP může zahrnovat několik důležitých aspektů, které přináší přínosy zejména pro praxi, zaměstnavatele, zefektivnění procesů a snížení administrativní zátěže.

Definovaná oblast problému	Existující stav	Cílový stav
Administrativní zátěž odborně způsobilých osob	Odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátoři BOZP na staveništích jsou povinni mimo jiné: - vést chronologické seznamy smluvních vztahů o výkonu své činnosti, a opatřovat je vlastnoručním podpisem - opatřovat všechny dokumenty související s jejich činností vlastnoručním podpisem	V kontextu uvedených povinností odborně způsobilých osob je cílovým stavem odstranit část povinnosti týkající se podepisování vlastnoručním podpisem, a to seznam smluv o výkonu své činnosti, a též všechny dokumenty související s jejich činnosti
Pravomoci koordinátora BOZP na staveništi	V současnosti má koordinátor BOZP na staveništi omezené možnosti promptního jednání na staveništi stanovené zákonem. Při nedostatcích v uplatňovaní požadavků na BOZP zhotovitelem se může koordinátor obrátit na zadavatele stavby, který je následně povinen přijmout opatření k odstranění nedostatků vytýkaných koordinátorem. Tento proces může být zpomalen (nezastihnutí zadavatele stavby) takovým způsobem, který prakticky znemožní okamžitou nápravu na staveništi.	S ohledem na rizika spojená s prací na staveništi, které mohou vyústit až do bezprostředního ohrožení zdraví a života fyzických osob, je cílovým stavem odvrátit potenciální újmy na majetku, zdraví a životech (např. pád mostu ve Vilémově v roce 2014)
Objektivní odpovědnost za BOZP	Objektivní odpovědnost za BOZP je stanovena zaměstnavateli zákoníkem práce. Zákoník práce dále stanovuje, že péče o BOZP uložena zaměstnavateli je nedílnou a rovnocennou součásti pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. V praxi dochází často k tomu, že v případech, že úkoly v prevenci rizik jsou zajišťovány z externího prostředí, tak zaměstnavatel, respektive vedoucí zaměstnanci nabývají dojmu, že se jich péče o BOZP netýká.	Cílovým stavem je zajištění právní jistoty pro adresáty normy v tak zásadní oblasti, jakou je odpovědnost za BOZP. Je tedy zamýšleno dosáhnout, aby zaměstnavatelé a též vedoucí zaměstnanci, zejména v situacích, kdy jsou úkoly v prevenci rizik zajišťovány externími subjekty, si byli vědomi, že odpovědnost za BOZP není možné delegovat na jiné subjekty. - Ustanovení pojednává o tom, že určením odborně způsobilé osoby v prevenci rizik není dotčena odpovědnost vedoucích zaměstnanců podle zákoníku práce
Postavení koordinátora BOZP na staveništi ve vztahu k zákoníku práce	Koordinátor BOZP na staveništi v současnosti provádí řadu úkolů stanovených právními předpisy. V praxi však často dochází k nesprávnému výkladu ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce. Převládá názor, že pokud je na staveništi ustaven koordinátor BOZP, pak zaměstnavatelé (zhotovitelé) nemusí aplikovat ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce, a to z důvodu, že tyto úkoly jsou automaticky zajištěny činností koordinátora BOZP. Žádné z ustanovení nepojednává o tom, že koordinátor BOZP je povinen zajišťovat vzájemné písemné informování o rizicích a přijatých opatřeních mezi zaměstnavateli (zhotoviteli), jak to uvádí zákoník práce.	Jelikož v praxi koordinátor BOZP na staveništi často provádí úkoly vedoucí k zajištění povinnosti zaměstnavatele stanovené v ustanovení § 101 odst. 3 a 4 zákoníku práce (dnes v rozporu s právní úpravou), cílovým stavem tedy je, aby jedna z již prováděných činností koordinátorem BOZP, konkrétně seznamování zhotovitelů s plánem a jeho aktualizacemi byla postavena do pozice speciálního ustanovení k ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce.
Regulace činnosti držitelů akreditace k provádění zkoušek z odborné způsobilosti	Koordinátor BOZP a odborně způsobilá osoba v prevenci rizik provádí činnosti vyplývající z této pozice na základě osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušce z odborné způsobilosti. Osvědčení o získání odborné způsobilosti je vydáváno na základě úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti, kterou provádějí akreditované osoby – držitelé akreditace podle zákona o BOZP. Akreditaci uděluje ministerstvo. Desítkami kontrol provedených u držitelů akreditací bylo zjištěno, že současná právní úprava si vyžaduje úpravu i v této oblasti.	Cílovým stavem je narovnání stavu ve vztahu k upřesnění případů, kdy ministerstvo může zrušit akreditaci akreditované osobě, jelikož primárním cílem ministerstva v oblasti akreditací je zajištění co nejvyšší možné úrovně těchto osob, protože důslednost a kvalita přípravy potenciálních koordinátorů BOZP a odborně způsobilých osob v prevenci rizik je klíčovým faktorem pro jejich budoucí působení ve vztahu k provádění úkolů, které jím vyplývají ze zákona a souvisejících právních předpisů.

 

Popis cílového stavu reflektuje identifikované problémy. Cílový stav je nezbytné posuzovat ve vzájemných souvislostech napříč dotčenými oblastmi. Kvantitativní vyjádření bude možné posuzovat až ex post prostřednictvím parametrů a indikátorů pro monitorování dopadů novely zákona uvedených v části 6 PŘEZKUM ÚČINNOSTI REGULACE.

Lze konstatovat, že novela zákona o BOZP by měla sloužit k posílení bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, zefektivnění procesů a snížení nákladů, což má pro praxi i zaměstnavatele řadu pozitivních vlivů.

 

1.6      ZHODNOCENÍ RIZIKA     

 

Staveniště je již mnoho let jedním z nejrizikovějších pracovišť, na kterém se provádí činnosti různého zaměření a tyto realizují zhotovitelé s rozdílnými zkušenostmi a kvalitou práce.  Výkon práce a činností na staveništi je často spjat s výskytem závažných pracovních úrazů, tedy s poškozením zdraví, při kterém hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance trvá více než 5 dnů. Výjimkou bohužel nejsou ani smrtelné pracovní úrazy.

Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí státního úřadu inspekce práce za rok 2022 uvádí, že oblast stavebnictví i v roce 2022 opět patřila mezi odvětví s vyšším počtem pracovních úrazů, a to jak těch závažných, tak i smrtelných pracovních úrazů. Uvedené souvisí se skutečností, že na staveništích jsou běžně vykonávány různé pracovní činnosti, které v sobě zahrnují různorodá rizika.

I na základě těchto dat musí být v zájmu ministerstva neustále vyhledávat a analyzovat nedostatky právní úpravy týkající se zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích, a to za účelem zvyšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na těchto pracovištích a současně snižování pracovních úrazů na co nejnižší možnou úroveň.

Zajištění dvou výše zmíněných cílů má částečně v rukou normotvůrce, v tomto případě ministerstvo, kdy stanovením konkrétních povinností a práv týkajících se subjektů podílejících se na stavbě, dokáže vytvořit nezbytný předpoklad pro dosažení již zmíněných cílů. Signifikantnější část však mají v rukou samotní adresáti normy, když jejich bezchybné jednání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nedokáže kompletně zajistit ani normotvůrce, a to ani za možnosti udělení sankce, které hrozí při nedodržení povinností stanovených právním předpisem.

Navzdory skutečnosti, že mnoho pracovních úrazů je spojených se selháním lidského faktoru, normotvůrce v rámci svých kompetencí musí vyvinout maximální úsilí v přecházení pracovních úrazů, tj. vytvářením srozumitelného právního prostředí.

Předkládaný návrh odráží také požadavky aplikační praxe a současně zohledňuje vývoj nejnovějších poznatků techniky, zejména v podobě elektronizace a digitalizace procesů, tj. reflektujíc antibyrokratický balíček. Předkládaný materiál mimo jiné transponuje dikci článku 6 písm. d) Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), po níž praxe již dlouho volá. 

V případě, že dojde k ponechání současného stavu, budou nadále přetrvávat nedostatky týkající se:

• - nadměrné administrativní zátěže spojené s vybranými povinnostmi koordinátora BOZP na staveništi a OZO v prevenci rizik,
• - výkladových nejasností v klíčových oblastech BOZP, jako je např. odpovědnost za BOZP, zpracování plánu BOZP,
• - zajištění dostatečné odborné úrovně držitelů akreditace k provádění zkoušek z odborné způsobilosti, nebo
• - ochrany zdraví a života fyzických osob provádějících práce na staveništích (nemožnost koordinátora BOZP operativně zasáhnout a dát pokyn zhotoviteli pokyn k přerušení prací).

 

 

 

 

 

2          NÁVRH VARIANT

 

VARIANTA 0

Nebude provedena revize právních předpisů s ohledem na požadavky praxe a sociálních partnerů.

 

VARIANTA I

Bude provedena novelizace právních předpisů s ohledem na požadavky praxe a sociálních partnerů.

Dílčí identifikované problémy	VARIANTA 0	VARIANTA I
Administrativní zátěž odborně způsobilých osob	Odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátoři BOZP na staveništích jsou povinni mimo jiné: - vést chronologické seznamy smluvních vztahů o výkonu své činnosti, a opatřovat je vlastnoručním podpisem - opatřovat všechny dokumenty související s jejich činností vlastnoručním podpisem	- odstranění povinnosti opatřovat tyto dokumenty podpisem jakékoliv formy
Pravomoci koordinátora BOZP na staveništi	V současnosti má koordinátor BOZP na staveništi omezené možnosti promptního jednání na staveništi stanovené zákonem. Při nedostatcích v uplatňovaní požadavků na BOZP zhotovitelem se může koordinátor obrátit na zadavatele stavby, který je následně povinen přijmout opatření k odstranění nedostatků vytýkaných koordinátorem. Tento proces může být zpomalen (nezastihnutí zadavatele stavby) takovým způsobem, který prakticky znemožní okamžitou nápravu na staveništi.	- zavedení nové pravomoci koordinátora BOZP - dát pokyn zhotoviteli k přerušení práce, v případě, že budou fyzické osoby vystaveny bezprostředního ohrožení bezpečnosti, života nebo zdraví.   - ve vztahu nová pravomoc a odpovědnost za její užívání lze poukázat na ustanovení § 5 občanského zákoníku, což znamená, že koordinátor BOZP musí z hlediska odpovědnosti argumentačně unést naplnění požadavku ustanovení vedoucího k zastavení prací (bezprostřední ohrožení bezpečnosti, života a zdraví). V opačném případě, tedy pokud by jednal svévolně, nese odpovědnost za škodu vůči zadavateli stavby.
Objektivní odpovědnost za BOZP	Objektivní odpovědnost za BOZP je stanovena zaměstnavateli zákoníkem práce. Zákoník práce dále stanovuje, že péče o BOZP uložena zaměstnavateli je nedílnou a rovnocennou součásti pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. V praxi dochází často k tomu, že v případech, že úkoly v prevenci rizik jsou zajišťovány z externího prostředí, tak zaměstnavatel, respektive vedoucí zaměstnanci nabývají dojmu, že se jich péče o BOZP netýká.	- zajištění právní jistoty pro adresáty normy prostřednictvím nového ustanovení. Ustanovení pojednává o tom, že určením odborně způsobilé osoby v prevenci rizik není dotčena odpovědnost vedoucích zaměstnanců podle zákoníku práce
Postavení koordinátora BOZP na staveništi ve vztahu k zákoníku práce	Koordinátor BOZP na staveništi v současnosti provádí řadu úkolů stanovených právními předpisy. V praxi však často dochází k nesprávnému výkladu ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce. Převládá názor, že pokud je na staveništi ustaven koordinátor BOZP, pak zaměstnavatelé (zhotovitelé) nemusí aplikovat ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce, a to z důvodu, že tyto úkoly jsou automaticky zajištěny činností koordinátora BOZP. Žádné z ustanovení nepojednává o tom, že koordinátor BOZP je povinen zajišťovat vzájemné písemné informování o rizicích a přijatých opatřeních mezi zaměstnavateli (zhotoviteli), jak to uvádí zákoník práce.	-                      zajištění právní jistoty pro adresáty normy prostřednictvím nového ustanovení. Ustanovení pojednává o tom, že pokud je určen koordinátor BOZP na staveništi, pak ten, prostřednictvím průběžného seznamování zhotovitelů s plánem a jeho aktualizacemi obsahově a formálně zajišťuje povinnost zaměstnavatelů (zhotovitelů) stanovenou § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce.
Regulace činnosti držitelů akreditace k provádění zkoušek z odborné způsobilosti	Koordinátor BOZP a odborně způsobilá osoba v prevenci rizik provádí činnosti vyplývající z této pozice na základě osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušce z odborné způsobilosti. Osvědčení o získání odborné způsobilosti je vydáváno na základě úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti, kterou provádějí akreditované osoby – držitelé akreditace podle zákona o BOZP. Akreditaci uděluje ministerstvo. Desítkami kontrol provedených u držitelů akreditací bylo zjištěno, že současná právní úprava si vyžaduje úpravu i v této oblasti. V souvislosti s provedenými kontrolami bylo zjištěno, že současný výčet případů, kdy ministerstvo může zrušit akreditaci, je velmi strohý a neodráží všechny nedostatky držitelů akreditací, které jsou hodny odejmutí akreditace.	- stanovení dalších konkrétních případů týkajících se neplnění povinností a požadavků držiteli akreditace, které následně vyústí v zrušení akreditace.

 

 

 

 

 

3          VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ        

 

3.1      IDENTIFIKACE NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ

               

VARIANTA 0 – ponechání současného stavu

V případě ponechání současného stavu nedojde k prohlubování využívání digitalizace a elektronizace vybraných procesů. Dále nedojde ke koncepčnímu řešení některých výkladových nejasností. V případě ponechaní současného stavu lze zároveň očekávat stejné postavení koordinátorů BOZP na staveništi ve vztahu k jejich pravomocím.

 

Současný stav již nepřináší žádný přínos, jelikož neřeší nedostatky, které byly definovány v rámci zhodnocení právní úpravy. Úroveň ochrany bezpečnosti, života a zdraví zůstane na stejné úrovni, nadále se budou v praxi objevovat výkladové nejasnosti, které budou řešeny nekoncepčně, tedy pouze v rovině nezávazných výkladových stanovisek MPSV, a množství dokumentů zpracovávaných v papírové podobě bude u větších zaměstnavatelů i nadále představovat zbytečné náklady spojené s administrativou.

 

VARIANTA I – přijetí navrhované právní úpravy

 

Navrhovaná právní úprava přináší:

- vyšší právní jistotu, vyšší úroveň BOZP, lepší konkurenceschopnost zaměstnavatelů na trhu práce

- odstranění překážek digitalizace, zvýšení kvality odborně způsobilých osob v oblasti BOZP, snížení administrativní zátěže,

-poplatek za dobrovolnou vzdělávací činnost TIČR je výnosem státní příspěvkové organizace Technické inspekce České republiky

- zavedení plánu BOZP pro stav v souvislosti s výkonem záchranných a likvidačních prací spojených s mimořádnými událostmi

- zavedení efektivního systému kontroly akreditovaných osob – povede k profesionalizaci oblasti, vyšší kvalitě odborníků v oblasti BOZP a vyšší kvalitě poskytovaného vzdělání při získávání kvalifikace

 

Navrhovaná právní úprava není spojena s negativními dopady na rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí, respektive na státní rozpočet. S navrženou právní úpravou nejsou spojeny sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, především osoby sociálně znevýhodněných, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Bez dopadů na životní prostředí. Navrhovaná právní úprava nepřináší náklady nad rámec nákladů spojených se současnou právní úpravou. Kontrolní činnost MPSV u držitelů akreditace k provádění zkoušek z odborné způsobilosti nevyžaduje navýšení personálních kapacit MPSV.

 

Předkladatel s další variantou nepracuje, jelikož v rámci pracovní skupiny byl na všech zásadních koncepčních a systémových přístupech k návrhu novely zákona o BOZP dosažen konsenzus, který je promítnutý do VARIANTY I.

 

3.2      NÁKLADY A PŘÍNOSY – vyhodnocení variant

Obě varianty byly s ohledem na přínosy a náklady vyhodnoceny podle níže uvedených kritérií. Fakticky VARIANTU 0 není možné přijmout, jelikož jde o stávající právní úpravu, jež je nezbytné změnit, aby došlo k vyřešení identifikovaných problémů a zrealizování stanovených cílů. VARIANTA 0 nemá další pozitivní dopady, a zároveň obsahuje několik identifikovaných problémů. VARIANTA 1 řeší identifikované problémy.  Výběr kritérií zohledňuje zhodnocení obou variant tak, aby byla zajištěna dostatečná úroveň BOZP na staveništích a právní úprava zohledňující vymoženosti 21. století.

Kritérium	VARIANTA 0	VARIANTA 1
Nadměrná administrativní zátěž odborně způsobilých osob	0	1
Právní jistota pro adresáty normy	0	1
Promptní jednání koordinátora BOZP na staveništi při bezprostředním ohrožení fyzických osob	0	1
Adaptace na právní úpravu	1	0
Úroveň BOZP na staveništích	0	1
SPOLU	1	4

 

Varianty byly hodnoceny přirazením bodů vůči jednotlivým kritériím. 

Hodnota 0 – méně vhodná varianta

Hodnota 1 – vhodnější varianta

Vhodnější varianta je pak ta s vyšším součtem. Podle stanovených kritérií se jako vhodnější varianta jeví VARIANTA 1.

Podle stanovených kritérií reflektujících přínosy a rizika zvažovaných variant bylo vyhodnoceno, že VARIANTU 0 nelze přijat s ohledem na skutečnost, že jde o ponechání stávající právní úpravy, která obsahuje několik identifikovaných problémů. Přijetím varianty 1 dojde k řešení identifikovaných problémů, a to pouze se zanedbatelným rizikem, které je spojeno s adaptací na novou právní úpravu.

Konzultace byly provedeny s klíčovými dotčenými stranami, tj. se zástupci:

• - ČMKOS,
• - HK ČR,
• - AMSP ČR,
• - SUIP,
• - SP ČR,
• - KZPS,
• - Odborníci Rady vlády BOZP.

 

Konzultace novely zákona tedy probíhaly se třemi klíčovými skupinami:

• Zástupci zaměstnavatelů (včetně zhotovitelů a zadavatelů staveb) a zástupci zaměstnanců:
• Byly diskutovány dopady novely na obě strany a jejich specifické požadavky.
• Zaměstnavatelé vyjádřili obavy z nárůstu administrativní zátěže.
• Zaměstnanci zdůraznili důležitost posílení ochrany zdraví a bezpečnosti práce.
• Státní úřad inspekce práce:
• Byly diskutovány praktické aspekty implementace novely a její dopad na kontrolní činnost.
• SÚIP zdůraznil potřebu jasné a srozumitelné legislativy.
• Odborníci Rady vlády pro BOZP:
• Byly diskutovány odborné aspekty novely a její soulad s mezinárodními standardy.
• Odborníci zdůraznili potřebu modernizace legislativy a implementace osvědčených postupů z jiných zemí.

Promítnutí do vyhodnocování variant řešení:

• Informace a připomínky z konzultací byly analyzovány a sloužily jako podklad pro vyhodnocení jednotlivých variant ustanovení diskutovaných v rámci legislativní pracovní skupiny.
• Byly zohledněny potenciální dopady na všechny zúčastněné strany, včetně administrativní zátěže, nákladů a efektivity.
• Byla zvolena varianta, která nejlépe splňuje požadavky na bezpečnost práce a zároveň zohledňuje praktické aspekty implementace.

Cílem všech zainteresovaných je přijmout moderní a efektivní legislativu, která zajistí vyšší úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti práce pro všechny

 

 

4          STANOVENÍ POŘADÍ VARIANT A VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍHO ŘEŠENÍ        

Na základě vyhodnocení variant bylo stanoveno následující pořadí:

VARIANTA 1 – přijetí nové právní úpravy - VHODNÁ

VARIANTA 0 – ponechání stávající právní úpravy – NEVHODNÁ

 

Výběr nejvhodnějšího řešení:

VARIANTA 1, novela zákona, je z hlediska výše uvedených argumentů a dopadů vhodnější než varianta 0, neprovedení žádné změny. Novela přináší řadu pozitivních dopadů v oblasti digitalizace, sjednocení aplikační praxe, BOZP na stavbách a administrativní zátěže.

Nejvhodnějším řešením je tedy VARIANTA 1, na níž je shoda se sociálními partnery.

 

5          IMPLEMENTACE DOPORUČENÉ VARIANTY A VYNUCOVÁNÍ

               

Za implementaci zákona bude odpovědné MPSV a orgány inspekce práce. Systém je ale třeba nastavit i tak, aby ani pro stát nebyl proces zbytečně administrativně zatěžující, protože počet zaměstnanců se stále mění.

 

6          PŘEZKUM ÚČINNOSTI REGULACE   

 

Vhodným mechanismem přezkumu účinnosti regulace se však ukazuje analýza Zprávy o pracovní úrazovosti v České republice prováděna každoročně SUIP, dat získaných analyticko-výzkumní činností prováděnou Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, a kontrolní činnosti MPSV i orgánů inspekce práce.

 

Datum budoucího přezkumu lze doporučit do 4 let od nabytí účinnosti zákona.

 

Návrh parametrů a indikátorů pro monitorování dopadů novely zákona

Cíl:

• Zhodnotit, zda novela zákona o bezpečnosti práce plní své cíle, tzn.:
• Odstranění překážek digitalizace
• Sjednocení aplikační praxe
• Zvýšení standardu BOZP na staveništi
• Odstranění administrativní zátěže

 

Parametry a indikátory:

1. Odstranění překážek digitalizace:

• Míra digitalizace procesů v oblasti BOZP:
• Počet online formulářů a služeb pro zaměstnavatele a zaměstnance
• Míra využití online nástrojů
• Míra elektronické komunikace mezi úřady a subjekty v oblasti BOZP:
• Podíl elektronicky podaných žádostí a dokumentů
• Průměrná doba vyřízení elektronických podání
• Případné zavedení hlášení pracovních úrazů digitalizovanou formou

 

2. Sjednocení aplikační praxe:

• Počet metodických pokynů a materiálů pro jednotný výklad zákona:
• Počet vydaných metodických pokynů a osvětových materiálů
• Dostupnost a šíření materiálů
• Ad hoc dotazová agenda, její rozsah a obsah – tj. vyvstaly nové problémy, nebo dochází k upřesnění postupů v rámci implementace novely
• Míra shody v interpretaci zákona mezi kontrolními orgány:
• Počet případů s rozdílnou interpretací zákona – řešení metodologickou podporou
• Úspěšnost sjednocení výkladu v problematických oblastech

 

3. Zvýšení standardu BOZP na staveništi:

• Počet pracovních úrazů na stavbách:
• Celkový počet úrazů
• Počet smrtelných úrazů
• Frekvence úrazů v porovnání s delší časovou řadou zpětně
• Počet kontrol na stavbách:
• Počet provedených kontrol BOZP
• Počet zjištěných závad, jejich závažnost
• Výše udělených pokut

 

4. Odstranění administrativní zátěže:

• Průměrná doba potřebná pro splnění povinností v oblasti BOZP:
• Doba potřebná pro vyplnění formulářů, vedení dokumentace apod.
• Náklady na splnění povinností
• Počet zrušených administrativních povinností:
• Počet zrušených formulářů, výkazů apod.
• Snížení administrativní zátěže pro zaměstnavatele a zaměstnance

 

Výstupy z kontrolní činnosti MPSV a orgánů inspekce:

• Zprávy o kontrolní činnosti:
• Počet a typy provedených kontrol
• Zjištěné nedostatky a závady
• Udělené sankce

 

• Statistiky o pracovních úrazech a nemocech z povolání:
• Počet a závažnost pracovních úrazů
• Trendy v oblasti BOZP

 

Další relevantní informace:

• Průzkumy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci:
• Zpětná vazba na novelu zákona (např. prostřednictvím projektu „Kvalita pracovního života“
• Vnímání dopadů novely na BOZP (zejména na odborných platformách jako je www.bozpinfo.cz)
• Odborné analýzy a studie:
• Hodnocení efektivity novely zákona
• Doporučení pro další zlepšení

 

Závěr:

Monitorování dopadů novely zákona je nezbytné pro zhodnocení její účinnosti a dosažení zamýšlených cílů. Kvalitní a komplexní monitoring by měl zahrnovat výše uvedené parametry a indikátory, jakož i relevantní výstupy z kontrolní činnosti a další relevantní informace. Na základě získaných dat bude možné zákon v případě nutnosti dále upravovat a optimalizovat tak, aby maximálně plnil svůj účel – zajištění zdravé a bezpečné práce pro všechny.

Tato sada parametrů a indikátorů je pouze návrhem a může být dále upravována a doplňována dle potřeb MPSV i odborné praxe. Pro efektivní monitorování je předpokládána úzká spolupráce mezi MPSV, orgány inspekce, zaměstnavateli, zaměstnanci a odbornou veřejností.

 

7          KONZULTACE      

Konzultace byly provedeny s klíčovými dotčenými stranami, tj. se zástupci:

• - ČMKOS,
• - HK ČR,
• - AMSP ČR,
• - SUIP,
• - SP ČR,
• - KZPS,
• - Odborníci Rady vlády BOZP.

 

Konzultace novely zákona tedy probíhaly se třemi klíčovými skupinami:

• Zástupci zaměstnavatelů (včetně zhotovitelů a zadavatelů staveb) a zástupci zaměstnanců:
• Byly diskutovány dopady novely na obě strany a jejich specifické požadavky.
• Zaměstnavatelé vyjádřili obavy z nárůstu administrativní zátěže.
• Zaměstnanci zdůraznili důležitost posílení ochrany zdraví a bezpečnosti práce.
• Státní úřad inspekce práce:
• Byly diskutovány praktické aspekty implementace novely a její dopad na kontrolní činnost.
• SÚIP zdůraznil potřebu jasné a srozumitelné legislativy.
• Odborníci Rady vlády pro BOZP:
• Byly diskutovány odborné aspekty novely a její soulad s mezinárodními standardy.
• Odborníci zdůraznili potřebu modernizace legislativy a implementace osvědčených postupů z jiných zemí.

Výsledky konzultací:

• Byly shromážděny cenné informace a připomínky, které pomohly vyhodnotit varianty řešení, a bylo všestranně shledáno za nezbytné precizační novelu předložit, protože odstraňuje mnohé problematické aplikační momenty.
• Byly zohledněny specifické požadavky a obavy všech zúčastněných stran, proto došlo ke snížení administrativní zátěže a odstranění překážek digitalizace a zavedení vhodnějších pravomocí některých odborně způsobilých osob v oblasti BOZP.
• Byla nalezena shoda na klíčových principech novely, jako je posílení prevence, nezbytnost odstraňování přebytečné administrativní zátěže a zlepšení systému fungování institutu koordinátora BOZP.

Promítnutí do vyhodnocování variant řešení:

• Informace a připomínky z konzultací byly analyzovány a sloužily jako podklad pro vyhodnocení jednotlivých variant ustanovení diskutovaných v rámci legislativní pracovní skupiny.
• Byly zohledněny potenciální dopady na všechny zúčastněné strany, včetně administrativní zátěže, nákladů a efektivity.
• Byla zvolena varianta, která nejlépe splňuje požadavky na bezpečnost práce a zároveň zohledňuje praktické aspekty implementace.

• Cílem všech zainteresovaných je přijmout moderní a efektivní legislativu, která zajistí vyšší úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti práce pro všechny.

 

8          KONTAKT NA ZPRACOVATELE

 

Ing. Samuel Kričko

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Odd. inspekce a bezpečnosti práce

Telefon: 950 193 723

E-mail: samuel.kricko@mpsv.cz