Účast zaměstnanců a participativní ergonomie – Chcete-li ušetřit, vsaďte na ergonomii

Vydáno: 2 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Účast zaměstnanců a participativní ergonomie

Hlavním principem participativní ergonomie je, že změny a uspořádání pracoviště jsou navrhovány a realizovány s aktivním zapojením zaměstnanců, popřípadě i za účasti managementu a odborů dané firmy.

  • Pouze necelých 50 % firem v ČR se pravidelně zabývá otázkami BOZP v rámci diskusí mezi zástupci zaměstnanců a vedením (Poznámka: Otázka položená firmám, které uvedly nějaké formy zaměstnanecké reprezentace)

Mapování těla a rizik

Jedním z cenných nástrojů v oblasti participativní ergonomie je mapování těla a rizik, které zahrnuje aktivní zapojení zaměstnanců do hodnocení rizik a prevenci muskuloskeletálních poruch.

Mapování těla je technika, kterou mohou zaměstnavatelé a zástupci zaměstnanců využít k získání informací od pracovníků o tom, jak práce ovlivňuje jejich tělo, například v souvislosti s muskuloskeletálními bolestmi. Mapování rizik je obdobná metoda sloužící k hromadnému získávání informací.

Účast zaměstnanců

Přístupy participativní ergonomie zvyšují povědomí zaměstnanců o ergonomických rizicích na pracovišti a motivují je k hodnocení těchto rizik. Zároveň umožňují zaměstnancům spolupracovat se zaměstnavatelem na hledání účinných řešení k jejich odstranění nebo minimalizaci.

Zákonná povinnost zaměstnavatele

Zaměstnanci mají právo účastnit se na řešení otázek týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) prostřednictvím odborové organizace a zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP), a toto právo jim nesmí být odepřeno.

 

Správná ergonomie práce zvyšuje výkonnost a snižuje náklady zaměstnavatele.

Novinky

  • Novinky
Jednou ze základních povinností zaměstnavatele je zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti. Zákoník práce ale tuto povinnost neomezuje pouze na zaměstnavatele a jejich zaměstnance. Povinnost totiž dopadá na všechny osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na pracovišti. Zejména na velkých pracovištích to může pro zaměstnavatele představovat značný problém. Nedávný judikát Nejvyššího soudu nám tak ukazuje, jaké následky může mít pro zaměstnavatele nedůsledná kontrola příchozích osob na pracoviště. Chytrý podcast - Vůči komu je zaměstnavatel povinen zajišťovat bezpečnost práce?
Včera / 1 minuta čtení
  • Novinky
1. ledna 2026 nabylo účinnosti nové nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech. Toto nařízení nahrazuje dosavadní nařízení vlády č. 201/2010 Sb. a přináší zásadní změny ve způsobu evidence a hlášení pracovních úrazů. Hlavním impulsem nové právní úpravy je digitalizace procesu, zavedení výhladně elektronického ohlašování a zasílání záznamů o úrazech prostřednictvím Portálu Státního úřadu inspekce práce.   Zásadní změny oproti předchozí právní úpravě: Povinná elektronizace – jednotný elektronický formulář; bez vzorů v příloze, pouze seznam povinných náležitostí Rozšířené položky (např. kódování druhu zranění, CZ-NACE aj.) Sjednocená, jednotná lhůta 15 pracovních dnů pro vyšetření okolností a sepsání/zaslání záznamu (pro všechny typy) Výslovně definované druhy/kategorie v § 2; povinnost evidovat druh úrazu v knize úrazů Přísnější požadavky na dodržení postupů a interní řízení (delegace, podpisy, přístupová práva) Digitalizace snižuje chybovost a dlouhodobě šetří čas Manuál SÚIP + seznam náležitostí e-formuláře Portál je dostupný jednoduše přes www.suip.cz, případně na tomto odkazu: https://www.mpsv.cz/app/suip-portal/. Hlášení pracovních úrazů je zpřístupněno od 1. 1. 2026.
5. 1. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Ministerstvo zdravotnictví vydává pro orgány ochrany veřejného zdraví ve Věstníku č. 21/2025 Metodický návod k zajištění jednotného postupu při zařazování prací do kategorií ve věci zajištění jednotného postupu při zařazování prací do kategorií, a to od předložení žádosti/oznámení o zařazení prací do kategorií, včetně posouzení rozhodných podkladů a případného vydání rozhodnutí o tomto zařazení. Zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory, jenž ze zdravotního hlediska rozhodují o kvalitě pracovních podmínek. Při zařazování prací do kategorií je vždy nutné vycházet z konkrétních pracovních podmínek konkrétních pracovišť, včetně zohlednění charakteristické směny (např. sezónní práce, práce s azbestem). Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn podle kompetencí podle § 82 odst. 2 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb. rozhodovat na žádost zaměstnavatele nebo z moci úřední ve věcech kategorizace prací a podle § 82 odst. 2 písm. n) zákona č. 258/2000 Sb. mu náleží stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a práci s tímto faktorem zařadit do příslušné kategorie (pro stanovení přípustného expoziční limitu je vydán samostatný metodický návod). Při zařazování prací do kategorií se bere v úvahu vzájemné ovlivňování účinků jednotlivých faktorů, pokud je toto ovlivňování na podkladě současných vědeckých poznatků známé. Výsledná kategorie se stanoví podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru (například máme-li práci, při níž se vyskytuje lokální svalová zátěž v kategorii třetí a vibrace v kategorii čtvrté, pak výsledná kategorie práce bude čtvrtá). Věstník Ministerstva zdravotnictví č. 21/2025
23. 12. 2025 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Z průzkumu agentury EU-OSHA vyplývá, že téměř polovina pracovníků v EU je pravděpodobně vystavena rizikovým faktorům přispívajícím k rozvoji nádorových onemocnění.
18. 12. 2025 / 3 minuty čtení