Pracoviště

Do pracovního poměru nově nabíráme i mladistvé zaměstnance. Je povinností zaměstnavatele pro ně zajistit nějaké speciální podmínky a školení v oblasti BOZP?

Při kontrole pracoviště krajskou hygienickou stanicí bylo zaměstnavateli vytknuto, že řádně nezajišťuje úklid. Zaměstnavatel se bránil, že udržování pořádku na pracovišti je součástí pracovních povinností zaměstnanců.

Zaměstnanec je na cestě do zaměstnání nucen procházet přes vrátnici jiného zaměstnavatele umístěné ve stejném areálu. Zaměstnavatel nestanovil přístupovou cestu ani jiným způsobem nekoriguje pohyb zaměstnance. Je to v pořádku? Co když dojde k úrazu zaměstnance?

Zaměstnavateli byl externí firmou zajišťující jeho povinnosti v oblasti BOZP upozorněn, že na svých pracovištích neprovádí prověrky BOZP. Zaměstnavatel namítl, že zajišťuje tzv. audit BOZP, který je podle něho dostačující.

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o BOZP, a to zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

Zaměstnanci si stěžují zaměstnavateli na zákal a zápach pitné vody z výdejníku. Co vše musí zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanci měli trvale k dispozici zdravotně nezávadný nápoj a zaměstnavatel se zbytečně nevystavoval sankcím?

Práce je vykonávána jak ve vnitřních (např. divadelní prostory), tak i na venkovních pracovištích (jeviště). Vykonávání práce zahrnuje práci s ručním nářadím a technickými zařízeními. Při práci mohou být používány i nebezpečné chemické látky a směsi (dále jen NCHLS). Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je vysoká/nízká teplota okolního vzduchu, snížená viditelnost. Dle potřeby je práce vykonávána i v noci a ve výšce (např. na technické konstrukci). Pochozí komunikace na pracovišti bývají zpravidla zpevněné. Pracovní prostory a místa výkonu práce mohou být nedostatečně osvětleny, být zúženy, pohybu osob mohou bránit překážky. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je středoškolské vzdělání, např. střední vzdělání s výučním listem v oboru tesař, tesařské práce (KKOV 3664H), střední vzdělání s výučním listem v oboru truhlář, truhlářské práce (KKOV 3356H), střední vzdělání s výučním listem v oboru zámečník, zámečnické práce a údržba (KKOV 2351H), nebo obor strojní mechanik (RVP 23-51-H/01).

Zaměstnanci si stěžují, že na pracovišti nemají pitnou vodu z důvodu závady na vodovodní přípojce, a musí si ji přinášet z domova nebo si kupovat.

Zaměstnanec si do zaměstnání přivádí svého psa. Zaměstnavatel toto počínání toleruje, ale nenastavil jasná pravidla. Má tato situace nějaké vhodné řešení? Co když pes někoho pokouše?

Zaměstnanec si způsobil poškození bederní páteře, když se snažil uvolnit zrezlou mechanickou část zařízení a vyvinul přitom nezvyklou a nadměrnou sílu. Zaměstnavatel má obavu, že pojišťovna zaujme k odškodnění odmítavý postoj a odpovědnost za úraz odmítá.

Vnitřní předpisy BOZP jsou interní dokumenty organizace, které stanovují pravidla, postupy a opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců na pracovišti. Vnitřní předpisy konkretizují požadavky právních předpisů podle konkrétních podmínek daného pracoviště, technologií, používaných zařízení a rizik. Stanovují jasná pravidla a postupy pro bezpečné vykonávání práce, čímž předcházejí úrazům, poškození zdraví a mimořádným událostem. Pomáhají organizovat práci tak, aby byla bezpečná a efektivní. Umožňují zaměstnavateli kontrolovat dodržování bezpečnostních pravidel. Přesto se však často v praxi vyskytují situace, kdy zaměstnavatel nemá vypracovány své vnitřní bezpečnostní předpisy, což se projevuje nízkou úrovní zajišťování požadavků BOZP a nedostatečnou kulturou bezpečnosti práce.

Na většině pracovištích u zaměstnavatelů je pitný režim zaměstnanců zajišťován z veřejného vodovodu. Existují však pracoviště, kde je pitný režim zajišťován tzv. náhradním způsobem, například prostřednictvím sodobarů nebo formou balené pitné vody. V některých případech však zaměstnavatel provozuje vlastní studny, ze kterých zaměstnancům zajišťuje pitnou vodu na pracovištích. Zaměstnavatel je v těchto případech výrobcem pitné vody.

Záznam o pracovním úrazu je dokument, který má zaměstnavatel povinnost vypracovat v případě, že na pracovišti dojde k úrazu, jehož následkem je pracovní neschopnost delší jak tři kalendářní dny nebo smrt zaměstnance. Pokud tedy dojde na pracovišti k úrazu dle výše uvedených podmínek, je zaměstnavatel povinen nejpozději do pěti pracovních dnů po oznámení vypracovat tzv. záznam o pracovním úrazu a zapsat ho do dokumentace o pracovním úrazu. Smyslem formuláře je jednotné zaznamenávání všech údajů souvisejících s pracovním úrazem, ať už se jedná o údaje o zaměstnavateli či zaměstnanci nebo o údaje, které jsou spojené se samotným úrazem, jeho vznikem, příčinou a následným opatřením.

V celé BOZP platí zásada, že zaměstnavatel povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací práce v oblasti BOZP a přijímáním opatření k předcházením rizikům. To ukládá zaměstnavateli přímo zákoníku práce . Jde o tzv. metodu prevence rizik, na základě které musí zaměstnavatel vyhledávat rizika a když je nemůže odstranit, tak je musí vhodnými opatřeními alespoň minimalizovat. Jedním z rizik je práce v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, tedy práce v chladu a v horku. Proto zákoník práce v § 104 výslovně stanoví, že na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje a odkazuje na prováděcí předpis. Ochranné nápoje jsou prostředkem individuální ochrany, který má chránit zaměstnance před účinky nepříznivých klimatických podmínek – tepelné a chladové zátěže.

Pracovní činnost je prováděna ve vnitřních, speciálně upravených prostorách určených pro senzorické hodnocení potravin a nápojů. Degustační místnosti bývají klimatizované, s kontrolovanými podmínkami teploty, vlhkosti a osvětlení, aby nedocházelo k ovlivnění výsledků hodnocení. Pracoviště je osvětleno zpravidla kombinací přirozeného a umělého osvětlení, přičemž se klade důraz na neutrální světelné podmínky. Součástí pracovního prostředí mohou být individuální degustační boxy, které umožňují hodnocení vzorků bez rušivých vlivů. V některých případech může být práce spojena s pohybem mezi senzorickou laboratoří, výrobními provozy a skladovými prostory. Fyzická náročnost práce je většinou nízká, avšak při delších degustačních sériích může docházet k únavě smyslových orgánů (zejména chuťových a čichových), případně k mírné zátěži spojené s manipulací se vzorky a dokumentací. Nejvhodnějším vzděláním je střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení, s vyučením) v oboru analýza potravin, potravinářství, průmyslová chemie, aplikovaná chemie, analytická chemie, nebo střední vzdělání s maturitou v oborech analýza potravin, potravinářství, průmyslová chemie, aplikovaná chemie, analytická chemie, technologie potravin.

V praxi se vyskytují poměrně často dotazy týkající se odškodnění úrazů vzniklých při cestě do zaměstnání nebo ze zaměstnání (dále jen „cesta do zaměstnání“). Proto se na tuto – na první pohled jednoduchou záležitost podíváme ze všech možných úhlů pohledu, jak nám umožňuje první úprava. Takže vydejme se na cestu do zaměstnání a zároveň prozkoumat právní úpravu, co nám o ní říká zákoník práce .

Podstatnou novinkou v rámci rozvržení pracovní doby dle aktuálního zákoníku práce je možnost, kterou přináší ustanovení § 87a účinné od 1. ledna 2025. Toto ustanovení umožňuje zaměstnavatelům uzavřít se zaměstnanci písemnou dohodu, podle níž si zaměstnanec za sjednaných podmínek bude sám rozvrhovat pracovní dobu do směn. Tato inovace cílí na lepší sladění pracovního a rodinného života, poskytuje větší míru flexibility, ovšem s důvěrou, že zaměstnanec odpovědně splní stanovené pracovní úkoly. Důležitým detailem je, že tato možnost rozvržení pracovní doby nenahrazuje pružnou pracovní dobu, ale přináší novou úroveň samostatnosti, přičemž průměrná týdenní pracovní doba musí být splněna ve vymezeném vyrovnávacím období – maximálně 26 týdnů, resp. 52 týdnů podle kolektivní smlouvy. Taktéž se při tomto režimu rozvržení pracovní doby nedostává zaměstnanci náhrady za jiné důležité osobní překážky v práci, není-li stanoveno jinak, což jej odlišuje od ostatních typů pracovní doby.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Učitelé hrají klíčovou roli ve vzdělávání a výchově mladé generace. Jejich práce však není bez rizik a je spojena s řadou výzev a nebezpečí, které mohou ovlivnit nejen jejich profesionální, ale také osobní život. Odvětví vzdělávání je definováno jako vysoce riziková oblast, pokud jde o využívání umělé inteligence [1]. Často přehlížený dopad technologií založených na umělé inteligenci na učitele vyžaduje analýzu vlivu digitalizace na bezpečnost, ochranu zdraví a dobré pracovní podmínky učitelů. Technologie založené na umělé inteligenci tak mohou snížit pracovní zátěž učitelů, zjednodušit plánování zdrojů a zlepšit přesnost hodnocení. Nesou s sebou však také rizika, jako je kognitivní přetížení a ztráta dovedností. [2]