Výdejníky, sodobary a watercoolery na pracovišti

ŘEŠENÍ:

Výdejníky nápojů

Zajištění trvalého přístupu k pitné vodě na pracovištích je nejen plnění povinností zaměstnavatele, ale je nezbytnou součástí péče o zdraví zaměstnanců a prevencí zdravotních rizik. V současné době mnozí zaměstnavatelé zajišťují pitný režim prostřednictvím výdejníků vody. Mezi obvyklé typy patří stolní nebo stojanové výdejníky s barelovou vodou (mimo pramenité vody a vody se sycením jsou i náplně pokrývající požadavky na ochranný nápoj), zařízení napojená přímo na vodovodní řad s vestavěnou filtrací nebo úpravou vody (např. chlazení, UV dezinfekce), a sodobary s různými funkcemi. Ačkoliv jde jistě o komfortní řešení pokrytí pitného režimu (příp. ochranných nápojů) na pracovišti, je třeba věnovat zvýšenou pozornost technickým, hygienickým a organizačním požadavkům na provoz těchto zařízení.

Jak chutná pitná voda?

Definici pitné vody nalezneme v § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Hygienické limity pro vlastnosti vody, které odrážejí její zdravotní nezávadnost, se pak stanovují jako nejvyšší mezní, směrné, referenční a doporučené hodnoty (např. množství organických látek, mikrobiologických a biologických ukazatelů a organoleptických ukazatelů). Při jakékoli změně senzorických vlastností vody, tedy těch ukazatelů, které dokážeme svými smysly sledovat (teplota, barva, zákal, průhlednost, pach, chuť), musí zpozornět nejen zaměstnanci, ale především zaměstnavatel.

Údržba výdejníku jako základ zdraví

Technické zařízení používané pro výdej pitné vody musí být konstruovány z materiálů určených pro styk s pitnou vodou, snadno demontovatelné a čistitelné – tyto vlastnosti zaručuje výrobce. I když zaměstnavatel dodává zaměstnancům vodu bezplatně, provozování některých druhů výdejníků je možné považovat za součást poskytování tzv. stravovací služby. V praxi se při údržbě a provozování těchto zařízení postupuje obvykle podle tzv. sanitačního plánu a jednoduchého systému HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points) sloužícího k identifikaci rizik, nastavení kritických kontrolních bodů, pokynů pro monitorování a stanovení nápravných opatření (obdoba principu analýzy rizik).V něm zaměstnavatel, na základě návodu výrobce a v souladu s relevantními požadavky legislativy, stanovuje postupy údržby, desinfekce, čistící prostředky určené pro styk s potravinou, četnost, odpovědnosti, způsob kontroly kvality vody apod., které prokazatelně dokumentuje. Údržbu a provozování výdejníků může zaměstnavatel zajišťovat sám, případně si tyto služby zajišťuje dodavatelsky.

Rizika a HACCP

Za opatření stanovená na základě identifikace rizik, včetně způsobu skladování náhradních barelů a zajištění provozuschopnosti zařízení, odpovídá zaměstnavatel, a dokumentace systému HACCP pak prokazuje, že jako provozovatel zařízení sleduje možná rizika a přijímá opatření k jejich eliminaci. Nedodržení těchto opatření vede k tvorbě tzv. biofilmu, množení bakterií a následné kontaminaci vody, což může způsobit zdravotní újmu zaměstnancům. Významným faktorem, který přispívá k výsledné kvalitě pitné vody, je také umístění zařízení (ochrana před přímým sluncem, znečištěním i mechanickým poškozením) a pravidelný úklid a očista okolí.

Školení zaměstnanců

Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, mj. uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření. Z toho vyplývá i nutné seznámení zaměstnanců nejen s návodem výrobce, ale i s dalšími pravidly zaměstnavatele (ostatní předpisy a pokyny), které se k provozu výdejníků vztahují.

Závěr

Zaměstnavatel je odpovědný za to, že voda poskytovaná na pracovišti nebo v prostorách firmy je zdravotně nezávadná. Tuto odpovědnost nelze přenést na externího dodavatele ani servisní firmu. V případě kontroly orgán ochrany veřejného zdraví nebo při vzniklých zdravotních potížích zaměstnanců musí být schopen doložit, že byla přijata přiměřená opatření k zajištění hygienické nezávadnosti vody i provozovaného zařízení. Přestupky na úseku ochrany jakosti vod a výše pokuty řeší § 92b zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. V případě stížnosti zaměstnanců na tak závažný stav, jakým je možné zhoršení kvality pitné vody nebo přímo její závadnost musí zaměstnavatel neprodleně reagovat a do ověření zdravotní nezávadnosti pitné vody zajistit pro zaměstnance dostatečné náhradní řešení.

CHECKLIST:

• Zajistit provozuschopnost zařízení v souladu s právními a ostatními předpisy.
• Stanovit odpovědné osoby a kontrolní mechanizmy, stejně tak i v případech, kdy je údržba a desinfekce řešena dodavatelsky.
• Zajistit návod provozní dokumentace.
• Zavést jednoduchý systém HACCP (identifikace rizik, kontrolní body, nápravná opatření) a provozní deník (prokazatelná forma dokumentace).
• Zkontrolovat umístění výdejníku (mimo zdroje kontaminace, slunce, prach, výpary) a úklid bezprostředního okolí.
• Zajistit vhodné skladování náhradních barelů a při instalaci na výdejník jejich případné označení v souladu s požadavkem výrobce a legislativy.
• Zajistit k údržbě a k desinfekci čistící prostředky vhodné pro styk s potravinou a úklidové pomůcky používané pouze pro tyto účely.

ZDROJE (uváděná legislativa je v platném znění):

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
• nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
• nařízení vlády č. 378/2001 Sb. kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
• vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody
• vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházejícími do přímého styku s vodou a na úpravu vody
• nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin
• Státní zdravotní ústav (SZÚ) - Základy senzorické analýzy pitné vody (2024); Doporučení pro péči o „sodobary“ a obdobné výdejníky vody napojené na vodovod (metodické doporučení SZÚ – Národního referenčního centra pro pitnou vodu (2024)