V praxi často zjišťujeme, že zaměstnavatelé nesprávně přistupují k odškodňování pracovních úrazů tím, že pokud zjistí, že zaměstnanec měl při zjišťování, zda není pod vlivem alkoholu ve smyslu ustanovení § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce jakékoliv množství alkoholu v dechu, odmítají odškodnit jeho pracovní úraz.
ŘEŠENÍ:
Pokud zaměstnanec požil před úrazem alkohol, ale alkohol nebyl příčinou vzniku pracovního úrazu, zaměstnavatel nemá právo krátit nebo odmítnout odškodnění. Podle § 271k zákoníku práce lze náhradu škody (odškodnění pracovního úrazu) krátit nebo zcela odmítnout pouze v případě, že zaměstnanec porušil právní nebo jiné předpisy (například zákaz požívání alkoholu na pracovišti) a toto porušení bylo jedinou nebo rozhodující příčinou vzniku úrazu. Pouhé zjištění alkoholu v krvi (například 0,2 promile) nestačí. Zaměstnavatel by musel prokázat, že právě vliv alkoholu byl příčinou nebo spolupříčinou úrazu. Pokud se prokáže, že alkohol s úrazem nijak nesouvisel (například zaměstnanec byl zraněn v situaci, kde alkohol nemohl hrát roli), odškodnění se nekrátí ani neodmítá.
Konkrétní případ
Zaměstnanec pracoval jako skladník. Ráno před směnou vypil malé pivo (0,5 l), při nástupu do práce mu byla naměřena hladina alkoholu 0,2 ‰. Během pracovní doby byl zraněn tak, že na něj při skládání spadl špatně uložený regál. Vyšetřování prokázalo, že úraz způsobil špatně zajištěný regál, nikoliv nepozornost zaměstnance způsobená alkoholem. Zaměstnavatel chtěl krátit odškodnění kvůli zjištěnému alkoholu, ale nebylo prokázáno, že alkohol přispěl ke vzniku úrazu. Zaměstnavatel nemá právo odškodnění krátit, protože alkohol nebyl příčinou úrazu.
Jak rozhodovaly soudy
Rozhodnutím Nejvyššího soudu, které přímo řeší odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úraz zaměstnance způsobený pod vlivem alkoholu, je Rozsudek NS ČR ze dne 24. 11. 2021, spisová značka 21 Cdo 1590/2021. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud zdůraznil, že pro zproštění odpovědnosti zaměstnavatele nestačí pouhé zjištění alkoholu u zaměstnance, ale je třeba prokázat příčinnou souvislost mezi požitím alkoholu a vznikem pracovního úrazu. Procesní povinnost tvrdit a prokázat zproštění odpovědnosti nese vždy zaměstnavatel.
Dalším relevantním rozhodnutím je Stanovisko NS ze dne 27. 1. 1975, pod spisovou značkou Cpj 37/74, kde bylo řešeno, zda opilost zaměstnance byla příčinou úrazu, a soudní znalec musel posoudit konkrétní vliv alkoholu. Pokud je opilost pouze jednou z příčin úrazu, odpovědnost zaměstnavatele může být pouze částečná.
Konkrétním rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 1968, které řeší zproštění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu způsobeném opilostí zaměstnance, je sp. zn. 6 Cz 32/68. V tomto rozhodnutí soud stanovuje, že úplné nebo částečné zproštění odpovědnosti je možné pouze tehdy, pokud byl pracovní úraz v příčinné souvislosti s opilostí pracovníka. Je nutné zkoumat, zda stupeň opilosti podstatně ovlivnil duševní funkce zaměstnance a měl rozhodný vliv na vznik úrazu. Soud tedy neposuzuje každý případ automaticky, ale na základě prokazování příčinné souvislosti mezi alkoholem a úrazem. Tento judikát NS 6 Cz 32/68 zůstává základním precedentem pro otázky úplného nebo částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech zaviněných opilostí zaměstnance.
Výše uvedené judikáty představují klíčové příklady rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR v oblasti pracovních úrazů v souvislosti s alkoholem a odpovědností zaměstnavatele.
Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že požívání alkoholu zaměstnancem samo o sobě nezbavuje zaměstnance nároku na odškodnění pracovního úrazu. Klíčové je, zda byl alkohol příčinou nebo jednou z příčin úrazu.
Nutnost existence prokázání příčinné souvislosti
Zaměstnavatel musí prokázat příčinnou souvislost mezi požitím alkoholu a vznikem pracovního úrazu. Pokud takovou souvislost neprokáže, nemůže krátit nebo odmítnout odškodnění.
CHECKLIST:
- Zjistit příčinu úrazu:
- Analyzovat, co skutečně úraz způsobilo – zda selhání pracovních postupů, technických zařízení, nebo jiné pochybení.
2. Zkontrolovat přítomnost alkoholu:
- Určit, zda zaměstnanec požil před úrazem alkohol a v jakém množství.
3. Stanovit příčinou souvislost:
- Vyhodnotit, zda alkohol byl příčinou úrazu, nebo pouze vedlejší okolností.
4. Posoudit rozhodující vliv alkoholu:
- Zjistit, zda stupeň opilosti významně ovlivnil schopnosti zaměstnance a měl rozhodující vliv na vznik úrazu.
5. Důkazní břemeno:
- Zaměstnavatel musí prokázat, že požití alkoholu bylo příčinou nebo spolupříčinou vzniku úrazu.
6. Neoprávněnost krácení odškodnění:
- Pokud zaměstnavatel neprokáže příčinnou souvislost alkoholu a úrazu, nemůže krátit ani odmítnout odškodnění.
7. Další:
- Aplikovat relevantní judikaturu:
- Dodržet zákoník práce - § 271k a § 106 odst. 4 písm. i):
- Postupovat vždy podle platných právních předpisů a dle výsledků šetření konkrétní situace.
ZDROJE (použité právní předpisy jsou v platném znění):
[1] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
[2] Rozsudek NS ČR ze dne 24.11.2021, sp. zn. 21 Cdo 1590/2021
[3] Rozhodnutí NS ze dne 30.09.1968, sp. zn. 6 Cz 32/68
[4] Stanovisko NS ze dne 27.01.1975, sp. zn. Cpj 37/74