Pojem alkoholický nápoj definuje zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. V ustanovení § 2 písm. f) se definuje alkoholický nápoj, jako nápoj obsahující více než 0,5 % objemových etanolu.
Dříve platný zákon vypočítával, že je to lihovina, pivo a víno a že alkoholickým nápojem se rozumí též jiný nápoj, pokud dosahuje více než 0,5 objemového procenta alkoholu.
Nový zákon změnil definici alkoholického nápoje tak, aby byla uvedena do souladu zejména s definicí nealkoholického nápoje podle vyhlášky č. 248/2018 Sb., o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí, která provádí zákon o potravinách (zákon č. 110/1997 Sb.). Pro účely této vyhlášky se nealkoholickými nápoji míní nápoje obsahující nejvýše 0,5 % objemových ethanolu měřeno při teplotě 20 °C.
Hranice 0,5 objemového procenta alkoholu v definici alkoholického nápoje pro účely tehdy platného zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů byla tehdy určující pro jiné nápoje než pivo, víno a lihoviny. Nově se alkoholickými nápoji pro účely nového zákona č. 65/2017 Sb. rozumí všechny nápoje včetně piva, vína a lihovin, které obsahují více než 0,5 objemového procenta alkoholu. Pod tuto definici tak již nespadá např. nealkoholické pivo (s obsahem alkoholu nižším než 0,5 %) či nealkoholické víno s obsahem alkoholu nižším než 0,5 %.
Název alkohol je odvozen z arabského slova al-kahal, které znamená jemnou substanci vzniklou kvašením jednoduchých cukrů působením kvasinek (do koncentrace 14 %).
Alkohol patří mezi historické návykové látky. Alkohol (etylalkohol C2H5OH) se totiž získává kvasnými pochody při zpracování obilnin, a proto i archeologie zaznamenala první nálezy kvašených nápojů v souvislosti s prvotním pěstováním obilnin. Z historie je známo jak různé vlády, náboženství a kultury zakazovaly či naopak tolerovaly alkohol. Smrt za alkohol stanovily např. starověké Athény či Řím, kde muž měl právo zabít svoji ženu, pokud ji přistihl opilou. Ve středověku někteří papeži dokonce nařizovali vylít sudy s vínem. Zákaz požívání alkoholu se nejvíce rozšířil ve 20. století. Asi nejslavnější prohibici přinesl takzvaný Volsteadův zákon zakazující výrobu, prodej nebo dopravu opojných nápojů ve Spojených státech, který začal platit v roce 1920. Tento zákon měl však velice rozpačitý výsledek. Prohibice vedla k rozkvětu černého trhu, pašování a vzniku pokoutních náleven a palíren. Kvalita podomácku vyráběného alkoholu ale byla špatná, mezi konzumenty nebyla výjimkou ztráta zraku či smrt. Období prohibice se také stalo zlatým věkem zločinu. Prohibicí navíc stát přišel o výrazné zisky z daní za oficiálně vyráběný alkohol. Podo