Psychosociální rizika ve světle soudních rozhodnutí: česká právní úprava

Vydáno: 6 minut čtení

Česká rozhodovací praxe v oblasti psychosociálních rizik se v posledních letech zřetelně posouvá od okrajového vnímání psychické zátěže k přesněji vymezeným právním důsledkům pro zaměstnavatele. Soudy sice nadále trvají na klasických znacích pracovního úrazu a nepřipouštějí, aby byl každý dlouhodobý stres automaticky podřazen pod úrazový děj, současně však stále zřetelněji potvrzují, že psychická újma je plnohodnotnou újmou na zdraví a že zanedbání prevence může zakládat odpovědnost zaměstnavatele. Představíme si českou právní úpravu a českou judikaturu a ukážeme, jaké mantinely soudy nastavují pro posuzování šikany, dlouhodobého psychosociálního přetížení, rovného zacházení i akutních traumatizujících událostí na pracovišti. Také se zaměříme na aplikační praxi BOZP a pracovního práva a jaké konkrétní požadavky z rozhodovací praxe vyplývají pro zaměstnavatele při hodnocení a řízení psychosociálních rizik.

Psychosociální rizika ve světle soudních rozhodnutí: česká právní úprava
Mgr.
Lucie
Kyselová
Česká rozhodovací praxe
Psychické obtíže „neurotického charakteru“, šikana a vymezení úrazového děje (Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 4394/2014)
V této věci soudy řešily, zda pracovní situace na pracovišti, kterou zaměstnanec vnímal jako opakovaně šikanózní a stresující, může být posouzena jako pracovní úraz, pokud u něj došlo k rozvinutí duševních obtíží. Skutkově šlo o více pracovních sit

Máte předplatné? Přihlaste se

Zatím jste si přečetli jen začátek…

Celý dokument je jen pro předplatitele.

Zaregistrujte se a získejte
zdarma plný přístup na 14 dnů.

Díky tomu získáte

  • Přístup k tomuto dokumentu, který vás zajímá
  • Přístup k rozsáhlé databázi článků a právních předpisů
  • Informace z oborů bezpečnosti práce, požární ochrany a pracovního práva
  • Vybrané technické normy ČSN

Registrovat