Psychosociální rizika v práci pod drobnohledem: EU‑OSHA spouští nový výzkum i kampaň.

Vydáno: 2 minuty čtení

Digitalizace, nedostatek pracovníků, tlak na výkon, nejasné role nebo práce s náročnými klienty. To vše dnes výrazně ovlivňuje duševní zdraví zaměstnanců – a Evropa na to reaguje.

Agentura EU‑OSHA právě rozvíjí rozsáhlý výzkumný projekt (2022–2025), jehož cílem je poprvé takto komplexně zmapovat psychosociální rizika v práci napříč Evropou a nabídnout praktická řešení pro zaměstnavatele, odborníky i tvůrce politik.

A výstupy budou zásadní – výzkum se totiž stane podkladem pro nadcházející kampaň Zdravé pracoviště 2026–2028, která se zaměří na duševní zdraví v „nových a opomíjených profesních skupinách a odvětvích.“

Proč by vás to mělo zajímat? Protože psychosociální rizika už dávno nejsou okrajové téma. Dotýkají se každé organizace – od výroby přes služby až po zdravotnictví.

Co výzkum EU‑OSHA přináší?

✔ Tvrdá data o psychosociálních rizicích

Jak časté jsou stresory v práci? Jaké mají dopady? Výzkum využívá mimo jiné data z Eurobarometru 2022 a průzkumu ESENER a propojuje je s dalšími spolehlivými zdroji. Cílem je lépe pochopit skutečný rozsah problému, jeho příčiny i ekonomické dopady.

✔ Politiky a osvědčené postupy z celé Evropy

Které státy to dělají dobře – a proč? Výzkum mapuje funkční preventivní přístupy, identifikuje klíčové faktory úspěchu i překážky, se kterými se zaměstnavatelé potýkají.

✔ Zranitelné skupiny v centru pozornosti

Některá povolání nebo odvětví jsou výrazně ohroženější – stavebnictví, zemědělství či práce s nízkým socioekonomickým statusem. Právě na ně se projekt zaměřuje podrobněji.

✔ Psychosociální rizika a zdraví

Špatná organizace práce, konflikty, tlak na výkon nebo izolace mohou vést k dlouhodobým psychickým i fyzickým potížím. Výzkum má za cíl tyto souvislosti lépe popsat a přiblížit jejich dopady.

✔ Násilí a obtěžování v práci

Rostoucí téma – především v profesích se silným kontaktem s veřejností. EU‑OSHA sleduje nejen šikanu a obtěžování, ale i propojení pracovního a domácího násilí.

✔ Návrat do práce a podpora zaměstnanců s duševním onemocněním

Výzkum přináší příklady toho, jak organizace mohou své lidi podpořit při návratu do zaměstnání a jak budovat pracovní prostředí, kde mohou dlouhodobě fungovat.

Zveme vás na náš webinář!

Novinky

  • Novinky
Zveme vás na webinář na téma Psychosociální rizika, který se uskuteční dne 23. 9. Přednášet bude Mgr. Lucie Kyselová, která vás provede aktuálními poznatky i praktickými doporučeními z této oblasti. Nezmeškejte příležitost dozvědět se více o důležitém tématu, které se dotýká každodenního pracovního i osobního života.
Dnes / 1 minuta čtení
  • Novinky
  Byla spuštěna nová sekce „Budoucí vývoj a krize související se změnou klimatu“, která přináší pohled na to, jak může klimatická změna ovlivnit svět práce v následujících desetiletích. Nová prognostická studie se zaměřuje na to, jak by změna klimatu a související opatření mohly v příštích 25 letech nepřímo ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků. Neřeší pouze bezprostřední rizika, jako je tepelný stres, ale analyzuje také dlouhodobé změny pracovních podmínek a možné narušení pracovního prostředí. Současně upozorňuje na nutnost přizpůsobení politik a praxe těmto budoucím výzvám. Studie navazuje na předchozí výzkum agentury EU-OSHA v oblasti změny klimatu a BOZP a přináší scénáře vývoje světa práce v Evropě až do roku 2050. Co v sekci najdete K tématu jsou k dispozici následující publikace: metodická zpráva a její shrnutí informační dokument o trendech souvisejících s klimatem a jejich dopadu na BOZP scénáře vývoje BOZP v Evropě do roku 2050 dokument „Od vize k činům“, který shrnuje dopady na jednotlivé aktéry a navrhuje další kroky Navštivte novou sekci a zjistěte, jak se může oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyvíjet v kontextu klimatických změn.
Včera / 1 minuta čtení
  • Novinky
Newsletter květen Expozice diisokyanátům představuje na řadě pracovišť v České republice významné riziko, zejména tam, kde se zpracovávají polyuretanové materiály. Ty jsou široce využívány při výrobě produktů, jako jsou...
Včera / 4 minuty čtení
  • Novinky
Stornovat JMH je možné pouze do konce lhůty stanovené zákonem pro jeho podání, tj. zpravidla do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se hlášení podává. Například za duben 2026 do 20. května 2026 a za květen 2026 do 22. června 2026 (posun lhůty pro podání z důvodu víkendu). Toto pravidlo je platné obecně. Jak má zaměstnavatel postupovat? Storno lze provádět pouze v rámci zákonné lhůty pro podání JMH a po jejím uplynutí již nelze storno využít a veškeré opravy lze řešit pouze podáním opravného hlášení za příslušný měsíc. Možnost podat storno v rámci zákonné lhůty pro podání JMH je pouze klientskou službou a vychází z toho, že zaměstnavatel má po provedení storno beztak povinnost JMH v zákonné lhůtě podat. Pro podání JMH za měsíce leden až březen 2026 zákon stanovuje do 30. června 2026, a proto nelze na podání za uvedené měsíce storno použít. Od 1. května 2026 je spuštěna kontrola, která tuto skutečnost ověřuje. Pokud potřebujete opravit údaje v již podaném JMH, využijte opravné hlášení. Bližší informace naleznete v dokumentu Pravidla podání JMHZ a související procesy.
14. 5. 2026 / 1 minuta čtení