Dlouhé sezení, psychosociální rizika a digitalizace - nejčastější rizikové faktory

Vydáno: 3 minuty čtení

Podle nového průzkumu EU vzbuzují největší obavy o bezpečnost a zdraví na pracovišti dlouhé sezení, psychosociální rizika a digitalizace.
Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) pro rok 2024 objasňuje rizika identifikovaná na evropských pracovištích napříč všemi odvětvími, přičemž hlavními problémy zůstávají dlouhé sezení a opakované pohyby. Odhaluje také psychosociální problémy a rostoucí dopad digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, neboť organizace se zabývají novými pracovními postupy.

Průzkum odkrývá nejčastěji identifikované rizikové faktory na pracovišti, u kterých se zdá, že se v průběhu času příliš nemění. Stejně jako v roce 2019 jsou i v roce 2024 dva hlavní rizikové faktory spojeny s muskuloskeletálními poruchami: dlouhé sezení, které je v posledním vydání žebříčku na prvním místě, uvedlo 64 % pracovišť. V těsném závěsu následují opakované pohyby rukou nebo paží se 63 %. 52 % respondentů dále uvedlo jako hlavní rizikový faktor zvedání nebo přenášení osob či těžkých břemen.

Mimo to se téměř zdvojnásobil počet podniků uvádějících, že mají zaměstnance pracující z domova (ze 13 % v roce 2019 na 23 % v roce 2024), což doprovází rostoucí povědomí o dopadu digitalizace na bezpečnost a zdraví pracovníků.

Často se také vyskytují psychosociální rizika, zejména v odvětvích služeb, kde 56 % organizací identifikovalo jako problém jednání s obtížnými zákazníky, pacienty nebo žáky.

Mezi pracovišti, která uvádějí psychosociální rizikové faktory, jich 21 % vnímá tato rizika jako obtížněji zvládnutelná ve srovnání s ostatními riziky BOZP. Údaje se výrazně liší podle zemí, přičemž severské země jako Švédsko (38 %) a Dánsko (37 %) tyto problémy vnímají jako větší. Účast zaměstnanců na navrhování opatření k prevenci psychosociálních rizik zaznamenala mírný pokles, a to ze 61 % v roce 2019 na 55 % v roce 2024.

Průzkum navíc ukazuje, že při hodnocení rizik na pracovišti se stále větší pozornost věnuje digitálním technologiím, které se nyní hodnotí na celkem 43 % pracovišť, přičemž s více než 60 % vedou Španělsko a Slovinsko. Podobně 42 % podniků nabízí školení o využívání digitálních technologií, přičemž na Maltě tato hodnota dosahuje 75 %. ESENER rovněž upozorňuje na rizikové faktory spojené s používáním digitálních technologií v práci. Kromě muskuloskeletálních rizik společnosti hlásí zvýšenou intenzitu práce (35 %), přetížení informacemi (32 %) a stírání hranic mezi pracovním a soukromým životem (27 %).

Je povzbudivé, že došlo k výraznému zlepšení konzultací s pracovníky ohledně dopadu digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví. Z podniků, které používají alespoň jednu digitální technologii, jich 35 % potvrzuje konzultace se zaměstnanci, což je nárůst z 24 % v roce 2019.

První zpráva o zjištěních představuje začátek celé řady analýz, které budou podrobněji zkoumat údaje z průzkumu ESENER 2024, přičemž podrobné výsledky budou zveřejňovány v následujících zprávách do roku 2026.

Zdroj: Tisková zpráva EU-OSHA

Související články

Psychosociální rizika při práci, 12. část
11. 2. 2016

Vyhlášky

č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)

Novinky

  • Novinky
Analytická zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2024 přináší komplexní pohled na vývoj a strukturu pracovních úrazů v daném roce. Zpráva vychází z dat Státního úřadu inspekce práce a Českého báňského úřadu, která jsou získávána na základě povinného hlášení zaměstnavatelů o pracovních úrazech. Zahrnuta jsou jak data o úrazech způsobujících pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny nebo smrt, tak údaje o úrazech evidovaných podle zákona o státní báňské správě. Celou studii, vč. přílohy, naleznete v Ročních souhrnných zprávách Státního úřadu inspekce práce.
Dnes / 2 minuty čtení
  • Novinky
Ministerstvo zdravotnictví ČR vydalo ve svém Věstníku č. 1/2026 Metodický návod k zajištění jednotného postupu při posuzování a uznávání chronického onemocnění bederní páteře jako nemoci z povolání. Tento metodický návod je vydáván pro zpřesnění a sjednocení postupů středisek nemocí z povolání při posuzování a uznávání chronického onemocnění bederní páteře podle Kapitoly II položky č. 11 nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Tento metodický návod nabyl účinnosti 8. 11. 2025, tj. dnem účinnosti nařízení vlády č. 428/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 
4. 2. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Přesně před rokem jsme spustili zcela novu aplikaci bhp.cz. Od tohoto okamžiku není Bezpečnost a hygiena práce jen tradiční časopis, ale kompletní služba, která poskytuje uživatelům z řad odborné veřejnosti moderní obsah a důležité funkcionality. Svým předplatitelům navíc umožňuje nadstandardní práci s obsahem a odemyká další praktické nástroje. Objevte spolu s námi svět bhp.cz: možnost položení až neomezeného množství vašich dotazů (ve verzi Top; pro verzi Mini a Expert je to 5, resp. 10 dotazů za rok) pravidelné setkání s Odborníkem na příjmu - nejbližší setkání je na téma "Dopady novely nařízení č. 591/2006 Sb.  – co nově musíte vědět při práci na staveništích" více než 140 Pracovních situací samostatná část pro oblíbené Karty BOZP a mnoho dalšího - podívejte se, co všechno je součástí vašeho předplatného
2. 2. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
V rámci odborného zaměření naší aplikace Bezpečnost a hygiena práce bychom rádi podpořili studentský projekt, resp. diplomovou práci studentky, která se věnuje analýze a komparaci webových stránek zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Cílem tohoto šetření je zjistit, jak odborně způsobilé osoby využívají dostupné webové zdroje, jak hodnotí jejich kvalitu, a zda tyto zdroje pokrývají potřeby moderní praxe. Prosíme, připojte se k nám a věnujte cca 5 minut na vyplnění anonymního dotazníku. Děkujeme. Dotazník - Využívání a hodnocení webových zdrojů v praxi OZO
28. 1. 2026 / 1 minuta čtení