Dlouhé sezení, psychosociální rizika a digitalizace - nejčastější rizikové faktory

Vydáno: 3 minuty čtení

Podle nového průzkumu EU vzbuzují největší obavy o bezpečnost a zdraví na pracovišti dlouhé sezení, psychosociální rizika a digitalizace.
Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) pro rok 2024 objasňuje rizika identifikovaná na evropských pracovištích napříč všemi odvětvími, přičemž hlavními problémy zůstávají dlouhé sezení a opakované pohyby. Odhaluje také psychosociální problémy a rostoucí dopad digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, neboť organizace se zabývají novými pracovními postupy.

Průzkum odkrývá nejčastěji identifikované rizikové faktory na pracovišti, u kterých se zdá, že se v průběhu času příliš nemění. Stejně jako v roce 2019 jsou i v roce 2024 dva hlavní rizikové faktory spojeny s muskuloskeletálními poruchami: dlouhé sezení, které je v posledním vydání žebříčku na prvním místě, uvedlo 64 % pracovišť. V těsném závěsu následují opakované pohyby rukou nebo paží se 63 %. 52 % respondentů dále uvedlo jako hlavní rizikový faktor zvedání nebo přenášení osob či těžkých břemen.

Mimo to se téměř zdvojnásobil počet podniků uvádějících, že mají zaměstnance pracující z domova (ze 13 % v roce 2019 na 23 % v roce 2024), což doprovází rostoucí povědomí o dopadu digitalizace na bezpečnost a zdraví pracovníků.

Často se také vyskytují psychosociální rizika, zejména v odvětvích služeb, kde 56 % organizací identifikovalo jako problém jednání s obtížnými zákazníky, pacienty nebo žáky.

Mezi pracovišti, která uvádějí psychosociální rizikové faktory, jich 21 % vnímá tato rizika jako obtížněji zvládnutelná ve srovnání s ostatními riziky BOZP. Údaje se výrazně liší podle zemí, přičemž severské země jako Švédsko (38 %) a Dánsko (37 %) tyto problémy vnímají jako větší. Účast zaměstnanců na navrhování opatření k prevenci psychosociálních rizik zaznamenala mírný pokles, a to ze 61 % v roce 2019 na 55 % v roce 2024.

Průzkum navíc ukazuje, že při hodnocení rizik na pracovišti se stále větší pozornost věnuje digitálním technologiím, které se nyní hodnotí na celkem 43 % pracovišť, přičemž s více než 60 % vedou Španělsko a Slovinsko. Podobně 42 % podniků nabízí školení o využívání digitálních technologií, přičemž na Maltě tato hodnota dosahuje 75 %. ESENER rovněž upozorňuje na rizikové faktory spojené s používáním digitálních technologií v práci. Kromě muskuloskeletálních rizik společnosti hlásí zvýšenou intenzitu práce (35 %), přetížení informacemi (32 %) a stírání hranic mezi pracovním a soukromým životem (27 %).

Je povzbudivé, že došlo k výraznému zlepšení konzultací s pracovníky ohledně dopadu digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví. Z podniků, které používají alespoň jednu digitální technologii, jich 35 % potvrzuje konzultace se zaměstnanci, což je nárůst z 24 % v roce 2019.

První zpráva o zjištěních představuje začátek celé řady analýz, které budou podrobněji zkoumat údaje z průzkumu ESENER 2024, přičemž podrobné výsledky budou zveřejňovány v následujících zprávách do roku 2026.

Zdroj: Tisková zpráva EU-OSHA

Související články

Psychosociální rizika při práci, 12. část
11. 2. 2016

Vyhlášky

č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)

Novinky

  • Novinky
Letní měsíce přinášejí vysoké teploty. Lidé tráví více času venku a více se potí. Právě v tomto období je proto důležité věnovat zvýšenou pozornost pitnému režimu. Nedostatek tekutin může vést...
Včera / 4 minuty čtení
  • Novinky
Devět nových případových studií agentury EU-OSHA přináší inspirativní příklady z praxe, které popisují, jak pracoviště v celé Evropě převádějí povědomí o této problematice do konkrétních opatření na podporu duševního zdraví – což je ústředním tématem nadcházející kampaně Zdravé pracoviště s názvem „Společně za duševní zdraví při práci“. Šest případových studií se věnuje vnitrostátním nebo odvětvovým iniciativám, jejichž cílem je zvýšit povědomí a posílit prevenci psychosociálních rizik. Popisují, jak širší programy pomohly podpořit smysluplné změny v podnicích prostřednictvím přetavení politik a pokynů do konkrétních zlepšení na pracovištích. Zbývající tři případové studie představují preventivní iniciativy podniků a nabízejí cenné poznatky o tom, jak mohou organizace proaktivně řešit psychosociální rizika a podporovat duševní pohodu.
12. 8. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Obtěžování na pracovišti, ať už osobně, nebo na internetu, má závažné důsledky pro bezpečnost, zdraví a pohodu zaměstnanců. Téměř každá třetí žena v celé EU zažila sexuální obtěžování na pracovišti, od nevhodných vtipů až po vystavení sexuálně explicitním snímkům. Digitální technologie stále více pronikají do pracovního života a vytvářejí nová rizika obtěžování a násilí vůči zaměstnancům ze strany kolegů i třetích stran. Zaměstnavatelé musí řešit obtěžování ve všech jeho formách. Projděte si materiály agentury EU-OSHA, abyste lépe porozuměli obtěžování na pracovišti a seznámili se s praktickými preventivními opatřeními, včetně našeho nástroje pro on-line interaktivní hodnocení rizik (OiRA) zaměřeného na obtěžování a sexuální obtěžování.
12. 8. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo nový metodický pokyn, jehož cílem je sjednotit postup při spolupráci mezi středisky nemocí z povolání a Kooperativa pojišťovnou při řešení případů s mezinárodním prvkem. Metodika se zaměřuje zejména na situace, kdy jsou při posuzování nemocí z povolání uplatňována pravidla evropské koordinace systémů sociálního zabezpečení. Pokyn upravuje způsob komunikace, předávání podkladů a poskytování součinnosti mezi zúčastněnými subjekty tak, aby byl zajištěn jednotný a efektivní postup při vyřizování jednotlivých případů. Kooperativa v této oblasti plní roli českého styčného místa pro pracovní úrazy a nemoci z povolání a zajišťuje plnění úkolů souvisejících s poskytováním dávek v případech spadajících do evropských pravidel koordinace sociálního zabezpečení. Na spolupráci se podílejí také zdravotnická zařízení oprávněná uznávat nemoci z povolání. Metodický pokyn se týká především přeshraničních situací, kdy o posouzení nemoci z povolání v České republice žádá osoba, která v minulosti vykonávala výdělečnou činnost na území ČR za podmínek, za nichž mohla nemoc z povolání vzniknout, avšak je pojištěna v jiném státě. Nová metodika by měla přispět k větší přehlednosti, jednotnosti postupů a efektivnější spolupráci mezi zapojenými institucemi při řešení přeshraničních případů nemocí z povolání. Věštník Ministerstva zdravotnictví naleznete zde.
7. 8. 2026 / 1 minuta čtení