Dlouhé sezení, psychosociální rizika a digitalizace - nejčastější rizikové faktory

Vydáno: 3 minuty čtení

Podle nového průzkumu EU vzbuzují největší obavy o bezpečnost a zdraví na pracovišti dlouhé sezení, psychosociální rizika a digitalizace.
Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) pro rok 2024 objasňuje rizika identifikovaná na evropských pracovištích napříč všemi odvětvími, přičemž hlavními problémy zůstávají dlouhé sezení a opakované pohyby. Odhaluje také psychosociální problémy a rostoucí dopad digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, neboť organizace se zabývají novými pracovními postupy.

Průzkum odkrývá nejčastěji identifikované rizikové faktory na pracovišti, u kterých se zdá, že se v průběhu času příliš nemění. Stejně jako v roce 2019 jsou i v roce 2024 dva hlavní rizikové faktory spojeny s muskuloskeletálními poruchami: dlouhé sezení, které je v posledním vydání žebříčku na prvním místě, uvedlo 64 % pracovišť. V těsném závěsu následují opakované pohyby rukou nebo paží se 63 %. 52 % respondentů dále uvedlo jako hlavní rizikový faktor zvedání nebo přenášení osob či těžkých břemen.

Mimo to se téměř zdvojnásobil počet podniků uvádějících, že mají zaměstnance pracující z domova (ze 13 % v roce 2019 na 23 % v roce 2024), což doprovází rostoucí povědomí o dopadu digitalizace na bezpečnost a zdraví pracovníků.

Často se také vyskytují psychosociální rizika, zejména v odvětvích služeb, kde 56 % organizací identifikovalo jako problém jednání s obtížnými zákazníky, pacienty nebo žáky.

Mezi pracovišti, která uvádějí psychosociální rizikové faktory, jich 21 % vnímá tato rizika jako obtížněji zvládnutelná ve srovnání s ostatními riziky BOZP. Údaje se výrazně liší podle zemí, přičemž severské země jako Švédsko (38 %) a Dánsko (37 %) tyto problémy vnímají jako větší. Účast zaměstnanců na navrhování opatření k prevenci psychosociálních rizik zaznamenala mírný pokles, a to ze 61 % v roce 2019 na 55 % v roce 2024.

Průzkum navíc ukazuje, že při hodnocení rizik na pracovišti se stále větší pozornost věnuje digitálním technologiím, které se nyní hodnotí na celkem 43 % pracovišť, přičemž s více než 60 % vedou Španělsko a Slovinsko. Podobně 42 % podniků nabízí školení o využívání digitálních technologií, přičemž na Maltě tato hodnota dosahuje 75 %. ESENER rovněž upozorňuje na rizikové faktory spojené s používáním digitálních technologií v práci. Kromě muskuloskeletálních rizik společnosti hlásí zvýšenou intenzitu práce (35 %), přetížení informacemi (32 %) a stírání hranic mezi pracovním a soukromým životem (27 %).

Je povzbudivé, že došlo k výraznému zlepšení konzultací s pracovníky ohledně dopadu digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví. Z podniků, které používají alespoň jednu digitální technologii, jich 35 % potvrzuje konzultace se zaměstnanci, což je nárůst z 24 % v roce 2019.

První zpráva o zjištěních představuje začátek celé řady analýz, které budou podrobněji zkoumat údaje z průzkumu ESENER 2024, přičemž podrobné výsledky budou zveřejňovány v následujících zprávách do roku 2026.

Zdroj: Tisková zpráva EU-OSHA

Související články

Psychosociální rizika při práci, 12. část
11. 2. 2016

Vyhlášky

č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)

Novinky

  • Novinky
Při dalším setkání dne 4. června se zaměříme na oblast pracovnělékařských služeb: Nejen, co se změnilo od 1. ledna 2026, ale i co se chystá Nová profesní rizika – tuberkulóza, lokální svalová zátěž a další Kde bývají v praxi problémy – příklady a jejich řešení Dále se budeme věnovat i produktům na stáří a náročným profesím z pohledu ochrany veřejného zdraví: Rozdíly pro důchodový systém a kategorizaci prací
7. 5. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Počet hlášených nemocí z povolání v České republice výrazně klesá. Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo v roce 2025 diagnostikováno celkem 3 396 profesionálních onemocnění u 2 909 osob, což představuje meziroční pokles o téměř 36 %. Hlavním důvodem je doznívání covidové pandemie – většina evidovaných případů se vztahuje k letům 2020–2024, v samotném roce 2025 byly zaznamenány pouze dva nové případy covidu-19 jako nemoci z povolání. SZÚ zároveň upozorňuje na nárůst některých chronických onemocnění, zejména potíží bederní páteře z dlouhodobé fyzické zátěže, jejichž uznávání se rozšířilo od roku 2023. Nejvíce nemocí z povolání je dlouhodobě hlášeno ve zdravotnictví a sociální péči, regionálně pak v Moravskoslezském kraji. Do budoucna se očekává další pokles celkových čísel, mimo jiné v souvislosti se zpřísněním kritérií pro uznání covidu-19 jako nemoci z povolání.  
4. 5. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
  U příležitosti Světového dne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci spouští agentura EU-OSHA nové internetové stránky kampaně Zdravé pracoviště na období 2026–2028 „Společně za duševní zdraví při práci“. Internetové stránky, které jsou v současné době k dispozici v angličtině, nabízejí první seznámení s hlavním tématem nadcházející kampaně: řízení a prevence psychosociálních rizik a jejich dopad na pracovníky a organizace. Již nyní tedy můžete procházet klíčové materiály, včetně průvodce, letáku a plakátu kampaně, a dozvědět se více o tom, jak se budeme snažit zvyšovat informovanost o tomto zásadním problému. Po zahájení kampaně v říjnu 2026 budou internetové stránky i další obsah k dispozici ve všech úředních jazycích EU. Prohlédněte si nové internetové stránky kampaně
28. 4. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
  Předsednictvo Rady hospodářské a sociální dohody ČR na svém 181. jednání schválilo Společný návrh priorit prevence rizik poškození zdraví zaměstnanců v návaznosti na § 320a písm. b) zákoníku práce pro rok 2027. Zaměstnavatelské a odborové organizace mohou do 11. května 2026 předkládat návrhy projektů zaměřených na snižování rizik pracovních úrazů a nemocí z povolání. Projekty musí obsahovat popis konkrétních opatření, klíčových aktivit a rozpočet na jejich realizaci. Podrobnosti k jednotlivým prioritám jsou uvedeny v přiloženém dokumentu.Návrhy je nutné zaslat na formuláři B nejpozději do 11. května 2026 na e-mail: valdecka.blanka@cmkos.cz. Společný návrh priorit Formulář B Zdroj: ČMKOS
27. 4. 2026 / 1 minuta čtení