Dlouhé sezení, psychosociální rizika a digitalizace - nejčastější rizikové faktory

Vydáno: 3 minuty čtení

Podle nového průzkumu EU vzbuzují největší obavy o bezpečnost a zdraví na pracovišti dlouhé sezení, psychosociální rizika a digitalizace.
Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) pro rok 2024 objasňuje rizika identifikovaná na evropských pracovištích napříč všemi odvětvími, přičemž hlavními problémy zůstávají dlouhé sezení a opakované pohyby. Odhaluje také psychosociální problémy a rostoucí dopad digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, neboť organizace se zabývají novými pracovními postupy.

Průzkum odkrývá nejčastěji identifikované rizikové faktory na pracovišti, u kterých se zdá, že se v průběhu času příliš nemění. Stejně jako v roce 2019 jsou i v roce 2024 dva hlavní rizikové faktory spojeny s muskuloskeletálními poruchami: dlouhé sezení, které je v posledním vydání žebříčku na prvním místě, uvedlo 64 % pracovišť. V těsném závěsu následují opakované pohyby rukou nebo paží se 63 %. 52 % respondentů dále uvedlo jako hlavní rizikový faktor zvedání nebo přenášení osob či těžkých břemen.

Mimo to se téměř zdvojnásobil počet podniků uvádějících, že mají zaměstnance pracující z domova (ze 13 % v roce 2019 na 23 % v roce 2024), což doprovází rostoucí povědomí o dopadu digitalizace na bezpečnost a zdraví pracovníků.

Často se také vyskytují psychosociální rizika, zejména v odvětvích služeb, kde 56 % organizací identifikovalo jako problém jednání s obtížnými zákazníky, pacienty nebo žáky.

Mezi pracovišti, která uvádějí psychosociální rizikové faktory, jich 21 % vnímá tato rizika jako obtížněji zvládnutelná ve srovnání s ostatními riziky BOZP. Údaje se výrazně liší podle zemí, přičemž severské země jako Švédsko (38 %) a Dánsko (37 %) tyto problémy vnímají jako větší. Účast zaměstnanců na navrhování opatření k prevenci psychosociálních rizik zaznamenala mírný pokles, a to ze 61 % v roce 2019 na 55 % v roce 2024.

Průzkum navíc ukazuje, že při hodnocení rizik na pracovišti se stále větší pozornost věnuje digitálním technologiím, které se nyní hodnotí na celkem 43 % pracovišť, přičemž s více než 60 % vedou Španělsko a Slovinsko. Podobně 42 % podniků nabízí školení o využívání digitálních technologií, přičemž na Maltě tato hodnota dosahuje 75 %. ESENER rovněž upozorňuje na rizikové faktory spojené s používáním digitálních technologií v práci. Kromě muskuloskeletálních rizik společnosti hlásí zvýšenou intenzitu práce (35 %), přetížení informacemi (32 %) a stírání hranic mezi pracovním a soukromým životem (27 %).

Je povzbudivé, že došlo k výraznému zlepšení konzultací s pracovníky ohledně dopadu digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví. Z podniků, které používají alespoň jednu digitální technologii, jich 35 % potvrzuje konzultace se zaměstnanci, což je nárůst z 24 % v roce 2019.

První zpráva o zjištěních představuje začátek celé řady analýz, které budou podrobněji zkoumat údaje z průzkumu ESENER 2024, přičemž podrobné výsledky budou zveřejňovány v následujících zprávách do roku 2026.

Zdroj: Tisková zpráva EU-OSHA

Související články

Psychosociální rizika při práci, 12. část
11. 2. 2016

Vyhlášky

č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)

Novinky

  • Novinky
Správné šetření pracovního úrazu je jednou z nejdůležitějších povinností v oblasti BOZP. Nedostatečná dokumentace, chybně provedené šetření nebo nesprávné vyhodnocení příčin mohou mít pro zaměstnavatele závažné finanční i právní důsledky.
Včera / 1 minuta čtení
  • Novinky
Komentář k zákonu č. 309/2006 Sb. přináší systematický výklad právní úpravy dalších požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP), které doplňují obecné povinnosti zaměstnavatelů stanovené zákoníkem práce. Text podrobně rozebírá rozsah působnosti zákona, jeho návaznost na evropské právní předpisy i další relevantní předpisy a judikaturu. Součástí výkladu jsou rovněž praktické aspekty aplikace zákona, typické problémy z praxe, kontrolní mechanismy státních orgánů i specifika stavebnictví jako vysoce rizikového odvětví. Důraz je kladen na propojení právního rámce s reálnými potřebami praxe a efektivní ochranou života, zdraví a důstojnosti zaměstnanců. Komentář tak představuje důležitý zdroj informací pro odborníky, zaměstnavatele i právníky při zajišťování efektivní prevence a ochrany života a zdraví při práci v České republice.
17. 7. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Devět nových případových studií agentury EU-OSHA přináší inspirativní příklady z praxe, které popisují, jak pracoviště v celé Evropě převádějí povědomí o této problematice do konkrétních opatření na podporu duševního...
14. 7. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Rostoucí teploty a častější vlny veder zvyšují rizika spojená s výkonem práce, a to jak na venkovních pracovištích, tak v uzavřených prostorách. Tepelný stres může vést nejen ke snížení pracovní výkonnosti, ale také k vážným zdravotním komplikacím, včetně vyčerpání z horka nebo kolapsových stavů. Riziko působení vysokých teplot přitom není u všech zaměstnanců stejné. Významnou roli hraje například věk, zdravotní stav, fyzická zátěž, pracovní podmínky nebo individuální zdravotní dispozice. Zvýšenou pozornost je proto vhodné věnovat zejména zranitelným skupinám pracovníků.
13. 7. 2026 / 2 minuty čtení