Dlouhé sezení, psychosociální rizika a digitalizace - nejčastější rizikové faktory

Vydáno: 3 minuty čtení

Podle nového průzkumu EU vzbuzují největší obavy o bezpečnost a zdraví na pracovišti dlouhé sezení, psychosociální rizika a digitalizace.
Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) pro rok 2024 objasňuje rizika identifikovaná na evropských pracovištích napříč všemi odvětvími, přičemž hlavními problémy zůstávají dlouhé sezení a opakované pohyby. Odhaluje také psychosociální problémy a rostoucí dopad digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, neboť organizace se zabývají novými pracovními postupy.

Průzkum odkrývá nejčastěji identifikované rizikové faktory na pracovišti, u kterých se zdá, že se v průběhu času příliš nemění. Stejně jako v roce 2019 jsou i v roce 2024 dva hlavní rizikové faktory spojeny s muskuloskeletálními poruchami: dlouhé sezení, které je v posledním vydání žebříčku na prvním místě, uvedlo 64 % pracovišť. V těsném závěsu následují opakované pohyby rukou nebo paží se 63 %. 52 % respondentů dále uvedlo jako hlavní rizikový faktor zvedání nebo přenášení osob či těžkých břemen.

Mimo to se téměř zdvojnásobil počet podniků uvádějících, že mají zaměstnance pracující z domova (ze 13 % v roce 2019 na 23 % v roce 2024), což doprovází rostoucí povědomí o dopadu digitalizace na bezpečnost a zdraví pracovníků.

Často se také vyskytují psychosociální rizika, zejména v odvětvích služeb, kde 56 % organizací identifikovalo jako problém jednání s obtížnými zákazníky, pacienty nebo žáky.

Mezi pracovišti, která uvádějí psychosociální rizikové faktory, jich 21 % vnímá tato rizika jako obtížněji zvládnutelná ve srovnání s ostatními riziky BOZP. Údaje se výrazně liší podle zemí, přičemž severské země jako Švédsko (38 %) a Dánsko (37 %) tyto problémy vnímají jako větší. Účast zaměstnanců na navrhování opatření k prevenci psychosociálních rizik zaznamenala mírný pokles, a to ze 61 % v roce 2019 na 55 % v roce 2024.

Průzkum navíc ukazuje, že při hodnocení rizik na pracovišti se stále větší pozornost věnuje digitálním technologiím, které se nyní hodnotí na celkem 43 % pracovišť, přičemž s více než 60 % vedou Španělsko a Slovinsko. Podobně 42 % podniků nabízí školení o využívání digitálních technologií, přičemž na Maltě tato hodnota dosahuje 75 %. ESENER rovněž upozorňuje na rizikové faktory spojené s používáním digitálních technologií v práci. Kromě muskuloskeletálních rizik společnosti hlásí zvýšenou intenzitu práce (35 %), přetížení informacemi (32 %) a stírání hranic mezi pracovním a soukromým životem (27 %).

Je povzbudivé, že došlo k výraznému zlepšení konzultací s pracovníky ohledně dopadu digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví. Z podniků, které používají alespoň jednu digitální technologii, jich 35 % potvrzuje konzultace se zaměstnanci, což je nárůst z 24 % v roce 2019.

První zpráva o zjištěních představuje začátek celé řady analýz, které budou podrobněji zkoumat údaje z průzkumu ESENER 2024, přičemž podrobné výsledky budou zveřejňovány v následujících zprávách do roku 2026.

Zdroj: Tisková zpráva EU-OSHA

Související články

Psychosociální rizika při práci, 12. část
11. 2. 2016

Vyhlášky

č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)

Novinky

  • Novinky
Státní úřad inspekce práce (SÚIP), který je orgánem inspekce práce zřízeným Ministerstvem práce a sociálních věcí, navazuje na nedávný Akční týden Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) spuštěním informační kampaně zaměřené na potírání nehlášené a nelegální práce. SÚIP je v současnosti v České republice nositelem unijní osvětové kampaně „Legální práce prospívá všem!“. Jejím cílem je zvyšovat povědomí zaměstnanců i zaměstnavatelů o tom, co je legální práce, jaká rizika přináší nelegální zaměstnávání a jaké mohou být jeho důsledky. Součástí kampaně je také upozornění na problematiku tzv. fiktivní samostatné výdělečné činnosti, kdy je osoba formálně vedena jako OSVČ, ale fakticky pracuje v postavení zaměstnance bez odpovídajících práv a ochrany. Informační letáky kampaně se kromě samotné problematiky nelegální práce věnují rovněž činnosti inspektorátů práce a roli odborových organizací při ochraně práv zaměstnanců. Kampaň Legální práce prospívá všem! probíhá u příležitosti 10. výročí vzniku Evropské platformy pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce (UDW Platform). Tato platforma je součástí Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti (ELA), který od roku 2019 podporuje spolupráci mezi členskými státy EU v oblasti pracovní mobility a koordinace systémů sociálního zabezpečení. ELA se zaměřuje mimo jiné na analýzy rizik v přeshraničním zaměstnávání a na urovnávání sporů mezi jednotlivými státy. Státní úřad inspekce práce plní roli kontrolního orgánu v oblasti dodržování pracovněprávních předpisů, včetně předpisů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Letáky unijní osvětové kampaně Legální práce prospívá všem! Leták v tiskové kvalitě ke stažení;Informace v českém jazyce;Informace v ukrajinském jazyce;Informace v anglickém jazyce.
10. 4. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Právě bylo zveřejněno dlouho očekávané znění novely zákoníku práce implementující směrnici o transparentnosti v odměňování - s tím, že se potvrdily zvěsti, že by tato novela měla (z velké části) nabýt účinnosti až od 1. 1. 2027, ALE třeba reporting tak reálně začne až v roce 2028, kdy se jako první bude reportovat za rok 2027 (tedy ten, kdo bude patřit mezi větší zaměstnavatele, na které dopadne hned první vlna).Co je ale zajímavé, že posun účinnosti až od 1. 1. 2028 se má týkat i individuálního práva zaměstnanců na informace v oblasti odměňování (dotazy na průměrnou hladinu odměny za práci ve stejné kategorii tak ještě nějakou dobu, zdá se, nebudeme muset řešit). Jaké klíčové body přináší? právo uchazeče na informaci o výši odměny již v rámci náboru – návrh § 30 odst. 3 zákoníku práce ukládá zaměstnavateli povinnost sdělit uchazeči ještě PŘED zahájením jednání o uzavření pracovní smlouvy minimální výši mzdy/platu a dalších peněžitých plnění, která by mu náležela; nová povinnost vytvořit systém odměňování – do zákoníku práce se navrhuje doplnit nový § 109a, podle kterého musí každý zaměstnavatel vytvořit systém odměňování, který by měl obsahovat (i) způsob odměňování, (ii) formy a složky odměny a (iii) rozdělení prací do skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti; povinnost reportingu rozdílů v odměňování by měla být v zákoně o inspekci práce – zaměstnavatelé budou dle návrhu muset (i) vypracovat zprávu o rozdílech v odměňování, (ii) zveřejnit ji zaměstnancům, (iii) poskytovat vysvětlení a (iv) v případě odchylek provést posouzení odměňování (posouzení odměňování zakotveno v § 287a a násl. zákoníku práce) [účinnost od 1. 1. 2028]; právo na informace o odměňování – návrh počítá s právem zaměstnanců na informace o (i) jejich vlastní odměně a (ii) průměrných odměnách ve skupině prací rozdělených podle pohlaví, zaměstnavatel bude muset zaměstnance jednou ročně aktivně poučit o jejich právech (nový § 306b zákoníku práce) [účinnost od 1. 1. 2028]; § 110 zákoníku práce se nemění – přestože byla diskutována možnost doplnit „regionalitu“ jako další kritérium rovného odměňování, nakonec k tomu nedošlo a kritéria pro posuzování stejné práce / práce stejné hodnoty zůstávají stejná. Účinnost zákona je (s výjimkami) navržena na 1. 1. 2027 a jeho návrh najdete ZDE: https://lnkd.in/d46pSgv2 Zdroj: Advokátní kancelář Borovec legal
10. 4. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Nový nástroj pro on-line interaktivní hodnocení rizik (OiRA) pomáhá podnikům předcházet obtěžování (především sexuálnímu obtěžování) na pracovišti a řešit jej. Instruuje zaměstnavatele, jak zapojit zaměstnance do definování nepřijatelného chování a rozpoznávání situací, kdy nerovnováha moci nebo nedostatečný dohled mohou vést k tomu, že nevhodné chování zůstane nepovšimnuto. Nástroj OiRA pomáhá vytvořit na míru šitý akční plán, který na základě odpovědí dané organizace stanoví praktická opatření od zvyšování povědomí a školení až po důvěryhodné kanály pro hlášení obtěžování a jasné důsledky pro osoby, které se ho dopouštějí.  Bezplatný a snadno použitelný nástroj OiRA posiluje prevenci a připravuje půdu pro zdravější pracoviště a kvalitní pracovní místa v Evropě.  
9. 4. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Svět digitálních platforem čekají v příštích letech zásadní změny. EU reaguje na rychlý rozmach gig ekonomiky, rostoucí roli algoritmického řízení práce a dlouhodobou nejistotu ohledně pracovního statusu osob, které prostřednictvím platforem pracují. 
8. 4. 2026 / 3 minuty čtení