Digitální technologie mění trh práce, otevírají nové typy pracovních míst a způsoby jejich organizace a řízení. Rychlý rozvoj umělé inteligence, sociálních médií, nových komunikačních nástrojů a výrazný nárůst práce na dálku, má za následek nové příležitosti pro pracovníky a zaměstnavatele, ale také nové výzvy a rizika pro bezpečnost a zdraví pracovníků. Kampaň Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci „Zdravá pracoviště“ 2023-2025 na téma „Bezpečnost a zdraví při práci v digitálním věku“ v letošním roce končí. Jedním z cílů této kampaně je zlepšit znalosti o nových a vznikajících rizicích a příležitostech souvisejících s digitální transformací práce. A jaké výzvy a rizika přináší digitalizace práce pro bezpečnost a ochranu zdraví?
Výzvy a rizika digitální společnosti pro BOZP
Ing.
Jiří
Vala
Ph.D.
1. Digitalizace práce a výzvy a rizika pro BOZP
Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER 2024) z roku 2024 poskytuje cenné poznatky o tom, jak pracoviště v celé Evropě řídí bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP).
Průzkum provedený ve více než 41 000 podnicích ve 30 evropských zemích odhaluje změny v postupech na pracovišti, dopad digitalizace a přetrvávající problémy při řešení tradičních i psychosociálních rizik.
[1]Tento nejnovější Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) zjistil, že mezi největší a vznikající rizika na pracovištích v Evropě patří dlouhé sezení, jednání s problémovými zákazníky a právě digitalizace. [1]
Stejně jako v roce 2019 jsou i v roce 2024 dva hlavní rizikové faktory spojeny s muskuloskeletálními poruchami: dlouhé sezení, které je v posledním vydání žebříčku na prvním místě, uvedlo 64 % pracovišť. V těsném závěsu následují opakované pohyby rukou nebo paží se 63 %. A 52 % respondentů dále uvedlo jako hlavní rizikový faktor zvedání nebo přenášení osob či těžkých břemen. [2]
Kromě toho se téměř zdvojnásobil počet podniků uvádějících, že mají zaměstnance pracující z domova (ze 13 % v roce 2019 na 23 % v roce 2024), což doprovází rostoucí povědomí o dopadu digitalizace na bezpečnost a zdraví pracovníků.
Často se také vyskytují psychosociální rizika, zejména v odvětvích služeb, kde 56 % organizací identifikovalo jako problém jednání s obtížnými zákazníky, pacienty nebo žáky. [2]Výkonný ředitel Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) Cockburn, když se zamýšlel nad výsledky průzkumu, uvedl:
„25 % organizací stále neuznává existenci psychosociálních rizik, což poukazuje na významný nedostatek při řešení těchto důležitých problémů.
To zdůrazňuje význam naší nadcházející kampaně Zdravé pracoviště, která bude zahájena v roce 2026 a která se bude zaměřovat na řešení dopadu psychosociálních rizik při práci na duševní zdraví pracovníků.“ [2] Tato kampaň právě bude navazovat na současnou kampaň s názvem „Bezpečnost a zdraví při práci v digitálním věku“, jelikož digitalizace a psychosociální rizika spolu mají velmi silné propojení a vazbu. Mezi pracovišti, která uvádějí psychosociální rizikové faktory, jich 21 % vnímá tato rizika jako obtížněji zvládnutelná ve srovnání s ostatními riziky BOZP.
Údaje se výrazně liší podle zemí, přičemž severské země jako Švédsko (38 %) a Dánsko (37 %) tyto problémy vnímají jako větší. Účast zaměstnanců na navrhování opatření k prevenci psychosociálních rizik zaznamenala mírný pokles, a to z 61 % v roce 2019 na 55 % v roce 2024. [2]Průzkum dále ukazuje, že při hodnocení rizik na pracovišti se stále větší pozornost věnuje digitálním technologiím, které se nyní hodnotí na celkem 43 % pracovišť, přičemž s více než 60 % vedou Španělsko a Slovinsko.
Podobně 42 % podniků nabízí školení o využívání digitálních technologií, přičemž na Maltě tato hodnota dosahuje 75 %. ESENER rovněž upozorňuje na rizikové faktory spojené s používáním digitálních technologií v práci. Kromě muskuloskeletálních rizik společnosti hlásí zvýšenou intenzitu práce (34 %), přetížení informacemi (32 %) a stírání hranic mezi pracovním a soukromým životem (27 %). [2]Pozitivním zjištěním je, že došlo k výraznému zlepšení konzultací s pracovníky ohledně dopadu digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví.
Z podniků, které používají alespoň jednu digitální technologii, jich 35 % potvrzuje konzultace se zaměstnanci, což je nárůst z 24 % v roce 2019.
[2]Nový průzkum Eurobarometr ukazuje, že většina Evropanů považuje umělou inteligenci (AI) a digitální technologie za přínosné pro pracovní místa, ekonomiku a společnost. Více než 60 % podporuje používání AI a robotů při práci, přičemž více než 70 % věří, že zvyšují produktivitu. Zatímco však většina podporuje rozhodování řízené umělou inteligencí,
84 % zdůrazňuje potřebu pečlivého řízení, aby bylo zajištěno soukromí a zajištěna transparentnost.
[3]Poznámka: Eurobarometr je nástroj používaný Evropskou komisí, Evropským parlamentem a dalšími orgány a agenturami EU k pravidelnému sledování stavu veřejného mínění v Evropě v otázkách týkajících se Evropské unie, jakož i postojů k tématům politické nebo sociální povahy. Eurobarometr poskytuje kvalitní a relevantní údaje odborníkům na veřejné mínění, výzkumným pracovníkům, sdělovacím prostředkům a veřejnosti.
Důležité: Z průzkumu EU-OSHA vyplývá, že 27 % pracovníků si myslí, že umělá inteligence (AI) má vliv na tempo jejich práce a pracovní postupy. 47 % se jich rovněž domnívá, že se tím zvyšuje míra dohledu, a 24 % je přesvědčeno, že se tím omezuje jejich autonomie. [4]
Systémy řízení pracovníků založené na umělé inteligenci a algoritmech
Umělá inteligence a řízení pracovníků založené na algoritmech AIWM