Pracovní stres – Chcete-li ušetřit, vsaďte na zdraví zaměstnanců

Vydáno: 3 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

PRACOVNÍ STRES

Stresem se rozumějí psychický stav jedince, kdy je ohrozena jeho integrita a hrozí poškození organismu. Tento stav vzniká jako reakce na určité události nebo faktory, označované jako stresory. Odezva na působení stresorů (stresová reakce) se obvykle projevuje změnami ve vegetativních funkcích (např. v srdečně-cévním či v zažívacím systému) a v emocionálním prožívání, jako jsou úzkost, strach či pocit napětí.

NÁSLEDKY PŮSOBENÍ PRACOVNÍHO STŘESU NA ZAMĚSTNANCE

Pracovní stres nastává, když požadavky zaměstnavatele převyšují fyzické nebo duševní možnosti zaměstnance.

  • Emocionální (např. pocit podráždění, úzkost, vztahové problémy na pracovišti, únava)
  • Behaviorální (např. nadměrná konzumace alkoholu a kouření, agresivita)
  • Kognitivní (např. problémy s pamětí, potíže s učením, potíže s rozhodováním, negativní myšlení)
  • Fyzické a duševní zdraví (např. muskuloskeletální a kardiovaskulární onemocnění, diabetes a deprese)

Dlouhodobé vystavení stresu může snížit efektivnost práce a může způsobit nemoc, poškození zdraví, případně i pracovní úraz.

ZÁKONNÁ POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE

Zaměstnavatelé jsou povinni podle zákona vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění nebo snížení. To se týká i psychosociálních rizik.

NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE SPOJENÉ S PRACOVNÍM STRESEM

Zanedbání pracovního stresu může pro zaměstnavatele představovat značné náklady. Ty souvisejí například s nutností řešit:

  • Absence z důvodu pracovní neschopnosti (např. u organizace s deset zaměstnanci mohou být roční náklady i více než 100 000 Kč)
  • Fluktuace zaměstnanců (např. u organizace s deset zaměstnanci mohou být roční náklady i více než 100 000 Kč)
  • Ostatní náklady (např. náklady spojené s konflikty na pracovišti, vztahy se zaměstnanci či náklady a ztráty související s negativním vnímáním firemní značky zákazníky; tyto faktory mohou představovat náklady v řádech statisíců až milionů korun)
  • Presenteeismus * (např. u organizace s deset zaměstnanci se může jednat o roční náklady ve výši překračující i 150 000 Kč)

*Presenteeismus znamená snížení výkonnosti zaměstnanců v důsledku zdravotních problémů, pokud se rozhodnou chodit do zaměstnání, ale nejsou schopni dosáhnout své obvyklé výkonnost

NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE SPOJENÉ S PSYCHOSOCIÁLNÍMI RIZIKY 

Neřešení psychosociálních rizik může zaměstnavatele stát na jednoho zaměstnance více než 100 000 Kč ročně. Například pracovní neschopnost pro poruchy duševního zdraví, které mohou být jedním z důsledků působení psychosociálních rizik, může trvat i více než 100 dní.

Stres na pracovišti = vyšší náklady pro firmu

Návratnost každé koruny investované do BOZP může být i více než dvojnásobná.

Novinky

  • Novinky
  Byla spuštěna nová sekce „Budoucí vývoj a krize související se změnou klimatu“, která přináší pohled na to, jak může klimatická změna ovlivnit svět práce v následujících desetiletích. Nová prognostická studie se zaměřuje na to, jak by změna klimatu a související opatření mohly v příštích 25 letech nepřímo ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků. Neřeší pouze bezprostřední rizika, jako je tepelný stres, ale analyzuje také dlouhodobé změny pracovních podmínek a možné narušení pracovního prostředí. Současně upozorňuje na nutnost přizpůsobení politik a praxe těmto budoucím výzvám. Studie navazuje na předchozí výzkum agentury EU-OSHA v oblasti změny klimatu a BOZP a přináší scénáře vývoje světa práce v Evropě až do roku 2050. Co v sekci najdete K tématu jsou k dispozici následující publikace: metodická zpráva a její shrnutí informační dokument o trendech souvisejících s klimatem a jejich dopadu na BOZP scénáře vývoje BOZP v Evropě do roku 2050 dokument „Od vize k činům“, který shrnuje dopady na jednotlivé aktéry a navrhuje další kroky Navštivte novou sekci a zjistěte, jak se může oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyvíjet v kontextu klimatických změn.
Včera / 1 minuta čtení
  • Novinky
Newsletter květen Expozice diisokyanátům představuje na řadě pracovišť v České republice významné riziko, zejména tam, kde se zpracovávají polyuretanové materiály. Ty jsou široce využívány při výrobě produktů, jako jsou...
Včera / 4 minuty čtení
  • Novinky
Stornovat JMH je možné pouze do konce lhůty stanovené zákonem pro jeho podání, tj. zpravidla do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se hlášení podává. Například za duben 2026 do 20. května 2026 a za květen 2026 do 22. června 2026 (posun lhůty pro podání z důvodu víkendu). Toto pravidlo je platné obecně. Jak má zaměstnavatel postupovat? Storno lze provádět pouze v rámci zákonné lhůty pro podání JMH a po jejím uplynutí již nelze storno využít a veškeré opravy lze řešit pouze podáním opravného hlášení za příslušný měsíc. Možnost podat storno v rámci zákonné lhůty pro podání JMH je pouze klientskou službou a vychází z toho, že zaměstnavatel má po provedení storno beztak povinnost JMH v zákonné lhůtě podat. Pro podání JMH za měsíce leden až březen 2026 zákon stanovuje do 30. června 2026, a proto nelze na podání za uvedené měsíce storno použít. Od 1. května 2026 je spuštěna kontrola, která tuto skutečnost ověřuje. Pokud potřebujete opravit údaje v již podaném JMH, využijte opravné hlášení. Bližší informace naleznete v dokumentu Pravidla podání JMHZ a související procesy.
14. 5. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Při dalším setkání dne 4. června se zaměříme na oblast pracovnělékařských služeb: Nejen, co se změnilo od 1. ledna 2026, ale i co se chystá Nová profesní rizika – tuberkulóza, lokální svalová zátěž a další Kde bývají v praxi problémy – příklady a jejich řešení Dále se budeme věnovat i produktům na stáří a náročným profesím z pohledu ochrany veřejného zdraví: Rozdíly pro důchodový systém a kategorizaci prací
7. 5. 2026 / 1 minuta čtení