Pracovní stres – Chcete-li ušetřit, vsaďte na zdraví zaměstnanců

Vydáno: 3 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

PRACOVNÍ STRES

Stresem se rozumějí psychický stav jedince, kdy je ohrozena jeho integrita a hrozí poškození organismu. Tento stav vzniká jako reakce na určité události nebo faktory, označované jako stresory. Odezva na působení stresorů (stresová reakce) se obvykle projevuje změnami ve vegetativních funkcích (např. v srdečně-cévním či v zažívacím systému) a v emocionálním prožívání, jako jsou úzkost, strach či pocit napětí.

NÁSLEDKY PŮSOBENÍ PRACOVNÍHO STŘESU NA ZAMĚSTNANCE

Pracovní stres nastává, když požadavky zaměstnavatele převyšují fyzické nebo duševní možnosti zaměstnance.

  • Emocionální (např. pocit podráždění, úzkost, vztahové problémy na pracovišti, únava)
  • Behaviorální (např. nadměrná konzumace alkoholu a kouření, agresivita)
  • Kognitivní (např. problémy s pamětí, potíže s učením, potíže s rozhodováním, negativní myšlení)
  • Fyzické a duševní zdraví (např. muskuloskeletální a kardiovaskulární onemocnění, diabetes a deprese)

Dlouhodobé vystavení stresu může snížit efektivnost práce a může způsobit nemoc, poškození zdraví, případně i pracovní úraz.

ZÁKONNÁ POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE

Zaměstnavatelé jsou povinni podle zákona vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění nebo snížení. To se týká i psychosociálních rizik.

NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE SPOJENÉ S PRACOVNÍM STRESEM

Zanedbání pracovního stresu může pro zaměstnavatele představovat značné náklady. Ty souvisejí například s nutností řešit:

  • Absence z důvodu pracovní neschopnosti (např. u organizace s deset zaměstnanci mohou být roční náklady i více než 100 000 Kč)
  • Fluktuace zaměstnanců (např. u organizace s deset zaměstnanci mohou být roční náklady i více než 100 000 Kč)
  • Ostatní náklady (např. náklady spojené s konflikty na pracovišti, vztahy se zaměstnanci či náklady a ztráty související s negativním vnímáním firemní značky zákazníky; tyto faktory mohou představovat náklady v řádech statisíců až milionů korun)
  • Presenteeismus * (např. u organizace s deset zaměstnanci se může jednat o roční náklady ve výši překračující i 150 000 Kč)

*Presenteeismus znamená snížení výkonnosti zaměstnanců v důsledku zdravotních problémů, pokud se rozhodnou chodit do zaměstnání, ale nejsou schopni dosáhnout své obvyklé výkonnost

NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE SPOJENÉ S PSYCHOSOCIÁLNÍMI RIZIKY 

Neřešení psychosociálních rizik může zaměstnavatele stát na jednoho zaměstnance více než 100 000 Kč ročně. Například pracovní neschopnost pro poruchy duševního zdraví, které mohou být jedním z důsledků působení psychosociálních rizik, může trvat i více než 100 dní.

Stres na pracovišti = vyšší náklady pro firmu

Návratnost každé koruny investované do BOZP může být i více než dvojnásobná.

Novinky

  • Novinky
Naše autorka Mgr. Lucie Kyselová byla právě jmenována Ambasadorkou pro duševní zdraví na Ministerstvu práce a sociálních věcí. MPSV připravuje systémový projekt pro státní správu, který by měl pomoci s duševním zdravím a prevencí psychosociálních rizik. Moc gratulujeme a vážíme si spolupráce! Zároveň chystáme webinář na Psychosociální rizika v práci, přihlaste se ještě dnes!  
25. 3. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
U příležitosti Mezinárodního dne žen zveřejnila Evropská agentura pro ochranu zdraví při práci pět případových studií, které popisují opatření k prevenci psychosociálních rizik zohledňující genderové aspekty. Zaměřují se na iniciativy z Nizozemska, kde více než každá pátá žena uvedla, že se v práci setkává s nevhodným chováním, jakož i na příklady z Dánska, Španělska a Švédska. Další případová studie zkoumá zkušenosti migrantek pracujících v odvětví péče, úklidu a prací v domácnosti a poukazuje na intersekcionalitu a její dopady z hlediska vícenásobného znevýhodnění. Studie popisují faktory úspěchu, související výzvy i ponaučení s ohledem na přenositelnosti opatření.                                                                                                                                                     
24. 3. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Shrnující nová zpráva od EU OSHA představuje poznatky z celé řady vnitrostátních studií a poskytuje důležitý přehled toho, jak inspektoráty práce a služby prevence podporují dodržování předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Na základě zpráv o jednotlivých zemích (včetně 31 případových studií z Irska, Německa, Norska, Polska a Portugalska) identifikuje společné vzorce, inovativní postupy a společné výzvy a vyzdvihuje úlohu inovací při řešení vznikajících rizik v oblasti BOZP. Zpráva je konečným výstupem souhrnného projektu agentury EU-OSHA v oblasti BOZP nazvaného Podpora dodržování předpisů, který byl zahájen v roce 2020. Uvádí klíčová zjištění, která mají sloužit jako vodítko pro politiku i praxi v celém Evropském hospodářském prostoru (EHP).
24. 3. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
On‑line setkání, které vám ušetří problémy, sankce i zbytečné stresy. Největší změna v oblasti BOZP za poslední roky. Novela Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. (č. 319/2025 Sb.) přináší nová povinná pravidla pro plánování, organizaci a bezpečné řízení prací na staveništích. A protože změny zasáhnou zadavatele, koordinátory, stavbyvedoucí i dodavatele, připravili jsme pro vás přehledné on‑line setkání, kde vám vše vysvětlíme srozumitelně a na příkladech z praxe.  
18. 3. 2026 / 1 minuta čtení