Pracovní stres – Chcete-li ušetřit, vsaďte na zdraví zaměstnanců

Vydáno: 3 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

PRACOVNÍ STRES

Stresem se rozumějí psychický stav jedince, kdy je ohrozena jeho integrita a hrozí poškození organismu. Tento stav vzniká jako reakce na určité události nebo faktory, označované jako stresory. Odezva na působení stresorů (stresová reakce) se obvykle projevuje změnami ve vegetativních funkcích (např. v srdečně-cévním či v zažívacím systému) a v emocionálním prožívání, jako jsou úzkost, strach či pocit napětí.

NÁSLEDKY PŮSOBENÍ PRACOVNÍHO STŘESU NA ZAMĚSTNANCE

Pracovní stres nastává, když požadavky zaměstnavatele převyšují fyzické nebo duševní možnosti zaměstnance.

  • Emocionální (např. pocit podráždění, úzkost, vztahové problémy na pracovišti, únava)
  • Behaviorální (např. nadměrná konzumace alkoholu a kouření, agresivita)
  • Kognitivní (např. problémy s pamětí, potíže s učením, potíže s rozhodováním, negativní myšlení)
  • Fyzické a duševní zdraví (např. muskuloskeletální a kardiovaskulární onemocnění, diabetes a deprese)

Dlouhodobé vystavení stresu může snížit efektivnost práce a může způsobit nemoc, poškození zdraví, případně i pracovní úraz.

ZÁKONNÁ POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE

Zaměstnavatelé jsou povinni podle zákona vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění nebo snížení. To se týká i psychosociálních rizik.

NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE SPOJENÉ S PRACOVNÍM STRESEM

Zanedbání pracovního stresu může pro zaměstnavatele představovat značné náklady. Ty souvisejí například s nutností řešit:

  • Absence z důvodu pracovní neschopnosti (např. u organizace s deset zaměstnanci mohou být roční náklady i více než 100 000 Kč)
  • Fluktuace zaměstnanců (např. u organizace s deset zaměstnanci mohou být roční náklady i více než 100 000 Kč)
  • Ostatní náklady (např. náklady spojené s konflikty na pracovišti, vztahy se zaměstnanci či náklady a ztráty související s negativním vnímáním firemní značky zákazníky; tyto faktory mohou představovat náklady v řádech statisíců až milionů korun)
  • Presenteeismus * (např. u organizace s deset zaměstnanci se může jednat o roční náklady ve výši překračující i 150 000 Kč)

*Presenteeismus znamená snížení výkonnosti zaměstnanců v důsledku zdravotních problémů, pokud se rozhodnou chodit do zaměstnání, ale nejsou schopni dosáhnout své obvyklé výkonnost

NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE SPOJENÉ S PSYCHOSOCIÁLNÍMI RIZIKY 

Neřešení psychosociálních rizik může zaměstnavatele stát na jednoho zaměstnance více než 100 000 Kč ročně. Například pracovní neschopnost pro poruchy duševního zdraví, které mohou být jedním z důsledků působení psychosociálních rizik, může trvat i více než 100 dní.

Stres na pracovišti = vyšší náklady pro firmu

Návratnost každé koruny investované do BOZP může být i více než dvojnásobná.

Novinky

  • Novinky
Komentář k zákonu č. 309/2006 Sb. přináší systematický výklad právní úpravy dalších požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP), které doplňují obecné povinnosti zaměstnavatelů stanovené zákoníkem práce. Text podrobně rozebírá rozsah působnosti zákona, jeho návaznost na evropské právní předpisy i další relevantní předpisy a judikaturu. Součástí výkladu jsou rovněž praktické aspekty aplikace zákona, typické problémy z praxe, kontrolní mechanismy státních orgánů i specifika stavebnictví jako vysoce rizikového odvětví. Důraz je kladen na propojení právního rámce s reálnými potřebami praxe a efektivní ochranou života, zdraví a důstojnosti zaměstnanců. Komentář tak představuje důležitý zdroj informací pro odborníky, zaměstnavatele i právníky při zajišťování efektivní prevence a ochrany života a zdraví při práci v České republice.
Včera / 1 minuta čtení
  • Novinky
Devět nových případových studií agentury EU-OSHA přináší inspirativní příklady z praxe, které popisují, jak pracoviště v celé Evropě převádějí povědomí o této problematice do konkrétních opatření na podporu duševního...
14. 7. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Rostoucí teploty a častější vlny veder zvyšují rizika spojená s výkonem práce, a to jak na venkovních pracovištích, tak v uzavřených prostorách. Tepelný stres může vést nejen ke snížení pracovní výkonnosti, ale také k vážným zdravotním komplikacím, včetně vyčerpání z horka nebo kolapsových stavů. Riziko působení vysokých teplot přitom není u všech zaměstnanců stejné. Významnou roli hraje například věk, zdravotní stav, fyzická zátěž, pracovní podmínky nebo individuální zdravotní dispozice. Zvýšenou pozornost je proto vhodné věnovat zejména zranitelným skupinám pracovníků.
13. 7. 2026 / 2 minuty čtení
  • Novinky
Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1325/2025 potvrdil, že povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci dopadá nejen na jeho zaměstnance, ale na všechny osoby, které se s jeho vědomím pohybují na jeho pracovišti, včetně OSVČ a pracovníků dodavatelů či subdodavatelů.
10. 7. 2026 / 2 minuty čtení