Pracovní stres – Chcete-li ušetřit, vsaďte na zdraví zaměstnanců

Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v.v.i.

Vydáno: 3 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

PRACOVNÍ STRES

Stresem se rozumějí psychický stav jedince, kdy je ohrozena jeho integrita a hrozí poškození organismu. Tento stav vzniká jako reakce na určité události nebo faktory, označované jako stresory. Odezva na působení stresorů (stresová reakce) se obvykle projevuje změnami ve vegetativních funkcích (např. v srdečně-cévním či v zažívacím systému) a v emocionálním prožívání, jako jsou úzkost, strach či pocit napětí.

NÁSLEDKY PŮSOBENÍ PRACOVNÍHO STŘESU NA ZAMĚSTNANCE

Pracovní stres nastává, když požadavky zaměstnavatele převyšují fyzické nebo duševní možnosti zaměstnance.

  • Emocionální (např. pocit podráždění, úzkost, vztahové problémy na pracovišti, únava)
  • Behaviorální (např. nadměrná konzumace alkoholu a kouření, agresivita)
  • Kognitivní (např. problémy s pamětí, potíže s učením, potíže s rozhodováním, negativní myšlení)
  • Fyzické a duševní zdraví (např. muskuloskeletální a kardiovaskulární onemocnění, diabetes a deprese)

Dlouhodobé vystavení stresu může snížit efektivnost práce a může způsobit nemoc, poškození zdraví, případně i pracovní úraz.

ZÁKONNÁ POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE

Zaměstnavatelé jsou povinni podle zákona vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění nebo snížení. To se týká i psychosociálních rizik.

NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE SPOJENÉ S PRACOVNÍM STRESEM

Zanedbání pracovního stresu může pro zaměstnavatele představovat značné náklady. Ty souvisejí například s nutností řešit:

  • Absence z důvodu pracovní neschopnosti (např. u organizace s deset zaměstnanci mohou být roční náklady i více než 100 000 Kč)
  • Fluktuace zaměstnanců (např. u organizace s deset zaměstnanci mohou být roční náklady i více než 100 000 Kč)
  • Ostatní náklady (např. náklady spojené s konflikty na pracovišti, vztahy se zaměstnanci či náklady a ztráty související s negativním vnímáním firemní značky zákazníky; tyto faktory mohou představovat náklady v řádech statisíců až milionů korun)
  • Presenteeismus * (např. u organizace s deset zaměstnanci se může jednat o roční náklady ve výši překračující i 150 000 Kč)

*Presenteeismus znamená snížení výkonnosti zaměstnanců v důsledku zdravotních problémů, pokud se rozhodnou chodit do zaměstnání, ale nejsou schopni dosáhnout své obvyklé výkonnost

NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE SPOJENÉ S PSYCHOSOCIÁLNÍMI RIZIKY 

Neřešení psychosociálních rizik může zaměstnavatele stát na jednoho zaměstnance více než 100 000 Kč ročně. Například pracovní neschopnost pro poruchy duševního zdraví, které mohou být jedním z důsledků působení psychosociálních rizik, může trvat i více než 100 dní.

Stres na pracovišti = vyšší náklady pro firmu

Návratnost každé koruny investované do BOZP může být i více než dvojnásobná.

Novinky

  • Novinky

Vylepšený elektronický nástroj pro nebezpečné látky

EU‑OSHA oznámila spuštění vylepšené verze elektronického nástroje pro hodnocení rizik nebezpečných látek, který má usnadnit identifikaci a řízení chemických rizik na pracovištích napříč různými odvětvími. 
17. 2. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky

Nová pravidla pro hodnocení chemických látek v EU vstoupila v platnost

Od 1. ledna 2026 platí v EU nový rámec „jedna látka, jedno posouzení“, který má zjednodušit a zefektivnit posuzování chemických látek napříč evropskou legislativou. Týká se široké škály výrobků – od hraček přes potraviny až po pesticidy či biocidy. Cílem je rychlejší identifikace rizik, méně duplicitní práce mezi agenturami a vyšší ochrana lidí i životního prostředí. Hodnocení budou nově provádět ty instituce, které mají nejlepší odborné kapacity, což má zajistit jednotnější a transparentnější postupy. Klíčovým prvkem balíčku je společná datová platforma o chemických látkách, která vznikne během tří let. Bude veřejně přístupná a nabídne centralizovaný přehled údajů shromážděných z různých oblastí unijní legislativy. Úřadům tak umožní lépe sdílet a znovu využívat data při rozhodování. Součástí je i nový monitorovací rámec, který má včas zachytit vznikající chemická rizika pomocí indikátorů a systémů včasného varování. Balíček tvoří tři právní předpisy: nařízení o společné datové platformě a monitorování rizik, nařízení o rozdělení technických úkolů mezi agenturami EU, směrnice o posílení role Evropské agentury pro chemické látky (ECHA). Nová pravidla navazují na Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek a podporují cíl EU dosáhnout nulového znečištění.  
13. 2. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky

Změny v radiační ochraně

Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška č. 13/2026 Sb, kterou se mění vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje. Cílem novely je legislativně-technická úprava stávající právní úpravy oblasti radiační ochrany, kterou se rozumí systém technických a organizačních opatření k omezení ozáření fyzické osoby a k ochraně životního prostředí před účinky ionizujícího záření, a v závěrečných ustanoveních i oblasti zabezpečení radionuklidového zdroje, která navazuje na zkušenosti načerpané při aplikaci této vyhlášky v rámci kontrolní činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a z úpravy některých institutů v rámci radiační ochrany, které zavedl novelizovaný atomový zákon.
11. 2. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky

Pracovní úrazovost v ČR v roce 2024

Analytická zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2024 přináší komplexní pohled na vývoj a strukturu pracovních úrazů v daném roce. Zpráva vychází z dat Státního úřadu inspekce práce a Českého báňského úřadu, která jsou získávána na základě povinného hlášení zaměstnavatelů o pracovních úrazech. Zahrnuta jsou jak data o úrazech způsobujících pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny nebo smrt, tak údaje o úrazech evidovaných podle zákona o státní báňské správě. Celou studii, vč. přílohy, naleznete v Ročních souhrnných zprávách Státního úřadu inspekce práce.
9. 2. 2026 / 2 minuty čtení
Více aktualit