Pracovní stres – Chcete-li ušetřit, vsaďte na zdraví zaměstnanců

Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v.v.i.

Vydáno: 3 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

PRACOVNÍ STRES

Stresem se rozumějí psychický stav jedince, kdy je ohrozena jeho integrita a hrozí poškození organismu. Tento stav vzniká jako reakce na určité události nebo faktory, označované jako stresory. Odezva na působení stresorů (stresová reakce) se obvykle projevuje změnami ve vegetativních funkcích (např. v srdečně-cévním či v zažívacím systému) a v emocionálním prožívání, jako jsou úzkost, strach či pocit napětí.

NÁSLEDKY PŮSOBENÍ PRACOVNÍHO STŘESU NA ZAMĚSTNANCE

Pracovní stres nastává, když požadavky zaměstnavatele převyšují fyzické nebo duševní možnosti zaměstnance.

  • Emocionální (např. pocit podráždění, úzkost, vztahové problémy na pracovišti, únava)
  • Behaviorální (např. nadměrná konzumace alkoholu a kouření, agresivita)
  • Kognitivní (např. problémy s pamětí, potíže s učením, potíže s rozhodováním, negativní myšlení)
  • Fyzické a duševní zdraví (např. muskuloskeletální a kardiovaskulární onemocnění, diabetes a deprese)

Dlouhodobé vystavení stresu může snížit efektivnost práce a může způsobit nemoc, poškození zdraví, případně i pracovní úraz.

ZÁKONNÁ POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE

Zaměstnavatelé jsou povinni podle zákona vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění nebo snížení. To se týká i psychosociálních rizik.

NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE SPOJENÉ S PRACOVNÍM STRESEM

Zanedbání pracovního stresu může pro zaměstnavatele představovat značné náklady. Ty souvisejí například s nutností řešit:

  • Absence z důvodu pracovní neschopnosti (např. u organizace s deset zaměstnanci mohou být roční náklady i více než 100 000 Kč)
  • Fluktuace zaměstnanců (např. u organizace s deset zaměstnanci mohou být roční náklady i více než 100 000 Kč)
  • Ostatní náklady (např. náklady spojené s konflikty na pracovišti, vztahy se zaměstnanci či náklady a ztráty související s negativním vnímáním firemní značky zákazníky; tyto faktory mohou představovat náklady v řádech statisíců až milionů korun)
  • Presenteeismus * (např. u organizace s deset zaměstnanci se může jednat o roční náklady ve výši překračující i 150 000 Kč)

*Presenteeismus znamená snížení výkonnosti zaměstnanců v důsledku zdravotních problémů, pokud se rozhodnou chodit do zaměstnání, ale nejsou schopni dosáhnout své obvyklé výkonnost

NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE SPOJENÉ S PSYCHOSOCIÁLNÍMI RIZIKY 

Neřešení psychosociálních rizik může zaměstnavatele stát na jednoho zaměstnance více než 100 000 Kč ročně. Například pracovní neschopnost pro poruchy duševního zdraví, které mohou být jedním z důsledků působení psychosociálních rizik, může trvat i více než 100 dní.

Stres na pracovišti = vyšší náklady pro firmu

Návratnost každé koruny investované do BOZP může být i více než dvojnásobná.

Novinky

  • Novinky

Postup při zařazování prací do kategorií

Ministerstvo zdravotnictví vydává pro orgány ochrany veřejného zdraví ve Věstníku č. 21/2025 Metodický návod k zajištění jednotného postupu při zařazování prací do kategorií ve věci zajištění jednotného postupu při zařazování prací do kategorií, a to od předložení žádosti/oznámení o zařazení prací do kategorií, včetně posouzení rozhodných podkladů a případného vydání rozhodnutí o tomto zařazení. Zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory, jenž ze zdravotního hlediska rozhodují o kvalitě pracovních podmínek. Při zařazování prací do kategorií je vždy nutné vycházet z konkrétních pracovních podmínek konkrétních pracovišť, včetně zohlednění charakteristické směny (např. sezónní práce, práce s azbestem). Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn podle kompetencí podle § 82 odst. 2 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb. rozhodovat na žádost zaměstnavatele nebo z moci úřední ve věcech kategorizace prací a podle § 82 odst. 2 písm. n) zákona č. 258/2000 Sb. mu náleží stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a práci s tímto faktorem zařadit do příslušné kategorie (pro stanovení přípustného expoziční limitu je vydán samostatný metodický návod). Při zařazování prací do kategorií se bere v úvahu vzájemné ovlivňování účinků jednotlivých faktorů, pokud je toto ovlivňování na podkladě současných vědeckých poznatků známé. Výsledná kategorie se stanoví podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru (například máme-li práci, při níž se vyskytuje lokální svalová zátěž v kategorii třetí a vibrace v kategorii čtvrté, pak výsledná kategorie práce bude čtvrtá). Věstník Ministerstva zdravotnictví č. 21/2025
23. 12. 2025 / 1 minuta čtení
  • Novinky

Rizikové faktory přispívající k rozvoji nádorových onemocnění

Z průzkumu agentury EU-OSHA vyplývá, že téměř polovina pracovníků v EU je pravděpodobně vystavena rizikovým faktorům přispívajícím k rozvoji nádorových onemocnění.
18. 12. 2025 / 3 minuty čtení
  • Novinky

SLUTO DAŇOVÁ & ÚČETNÍ firma roku 2025

Dnes aktualita trošku z jiného soudku. Naše společnost, Wolters Kluwer ČR, má mnohé další aktivity i mimo oblast BOZP. Jednou z nich je i tato soutěž, se kterou bychom vás chtěli seznámit. A budeme rádi, když informaci předáte třeba do svých finančních oddělení.
17. 12. 2025 / 2 minuty čtení
  • Novinky

Nástroj pro vizualizaci dat - Barometr BOZP

Agentura EU-OSHA rozšiřuje svůj Barometr BOZP, který nyní obsahuje nové údaje o tématech psychosociálních rizik a rizik souvisejících s digitalizací, které vycházejí z nedávného průzkumu Situace v oblasti BOZP 2025. Seznamte se s trendy hlášenými pracovníky týkajícími se časového tlaku, nedostatečné komunikace, nejistoty zaměstnání a dalších oblastí. Podívejte se, jak jsou tyto výzvy řešeny prostřednictvím osvětových kampaní, odborné přípravy a poradenství v různých zemích EU. Prozkoumejte, jak digitalizace ovlivňuje psychosociální rizikové faktory, jako je pracovní zátěž a autonomie, a zjistěte, jak se technologie, jako jsou chytré telefony nebo senzory, používají na pracovištích po celé Evropě. Barometr BOZP poskytuje interaktivní celounijní přehled ukazatelů, trendů a statistik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na základě spolehlivých zdrojů údajů, jako jsou orgány a agentury EU, Eurostat, vnitrostátní orgány, mezinárodní organizace a průzkumy.
16. 12. 2025 / 1 minuta čtení
Více aktualit