Pracovní stres – Chcete-li ušetřit, vsaďte na zdraví zaměstnanců

Vydáno: 3 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

PRACOVNÍ STRES

Stresem se rozumějí psychický stav jedince, kdy je ohrozena jeho integrita a hrozí poškození organismu. Tento stav vzniká jako reakce na určité události nebo faktory, označované jako stresory. Odezva na působení stresorů (stresová reakce) se obvykle projevuje změnami ve vegetativních funkcích (např. v srdečně-cévním či v zažívacím systému) a v emocionálním prožívání, jako jsou úzkost, strach či pocit napětí.

NÁSLEDKY PŮSOBENÍ PRACOVNÍHO STŘESU NA ZAMĚSTNANCE

Pracovní stres nastává, když požadavky zaměstnavatele převyšují fyzické nebo duševní možnosti zaměstnance.

  • Emocionální (např. pocit podráždění, úzkost, vztahové problémy na pracovišti, únava)
  • Behaviorální (např. nadměrná konzumace alkoholu a kouření, agresivita)
  • Kognitivní (např. problémy s pamětí, potíže s učením, potíže s rozhodováním, negativní myšlení)
  • Fyzické a duševní zdraví (např. muskuloskeletální a kardiovaskulární onemocnění, diabetes a deprese)

Dlouhodobé vystavení stresu může snížit efektivnost práce a může způsobit nemoc, poškození zdraví, případně i pracovní úraz.

ZÁKONNÁ POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE

Zaměstnavatelé jsou povinni podle zákona vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění nebo snížení. To se týká i psychosociálních rizik.

NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE SPOJENÉ S PRACOVNÍM STRESEM

Zanedbání pracovního stresu může pro zaměstnavatele představovat značné náklady. Ty souvisejí například s nutností řešit:

  • Absence z důvodu pracovní neschopnosti (např. u organizace s deset zaměstnanci mohou být roční náklady i více než 100 000 Kč)
  • Fluktuace zaměstnanců (např. u organizace s deset zaměstnanci mohou být roční náklady i více než 100 000 Kč)
  • Ostatní náklady (např. náklady spojené s konflikty na pracovišti, vztahy se zaměstnanci či náklady a ztráty související s negativním vnímáním firemní značky zákazníky; tyto faktory mohou představovat náklady v řádech statisíců až milionů korun)
  • Presenteeismus * (např. u organizace s deset zaměstnanci se může jednat o roční náklady ve výši překračující i 150 000 Kč)

*Presenteeismus znamená snížení výkonnosti zaměstnanců v důsledku zdravotních problémů, pokud se rozhodnou chodit do zaměstnání, ale nejsou schopni dosáhnout své obvyklé výkonnost

NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE SPOJENÉ S PSYCHOSOCIÁLNÍMI RIZIKY 

Neřešení psychosociálních rizik může zaměstnavatele stát na jednoho zaměstnance více než 100 000 Kč ročně. Například pracovní neschopnost pro poruchy duševního zdraví, které mohou být jedním z důsledků působení psychosociálních rizik, může trvat i více než 100 dní.

Stres na pracovišti = vyšší náklady pro firmu

Návratnost každé koruny investované do BOZP může být i více než dvojnásobná.

Novinky

  • Novinky
Vysoké teploty neovlivňují pouze zaměstnance ve výrobě nebo při práci venku. Negativní dopady horka pocítí i pracovníci v kancelářích. Vedro zhoršuje koncentraci, zvyšuje únavu a může vést k vyšší chybovosti....
19. 8. 2026 / 3 minuty čtení
  • Novinky
Hodnocení rizik otevírá dveře k bezpečné a zdravé práci. Mnoho malých podniků však má potíže tuto klíčovou činnost provádět, protože jim v tom brání omezené zdroje a nedostatek odborných znalostí...
17. 8. 2026 / 2 minuty čtení
  • Novinky
Letní měsíce přinášejí vysoké teploty. Lidé tráví více času venku a více se potí. Právě v tomto období je proto důležité věnovat zvýšenou pozornost pitnému režimu. Nedostatek tekutin může vést...
14. 8. 2026 / 4 minuty čtení
  • Novinky
Devět nových případových studií agentury EU-OSHA přináší inspirativní příklady z praxe, které popisují, jak pracoviště v celé Evropě převádějí povědomí o této problematice do konkrétních opatření na podporu duševního zdraví – což je ústředním tématem nadcházející kampaně Zdravé pracoviště s názvem „Společně za duševní zdraví při práci“. Šest případových studií se věnuje vnitrostátním nebo odvětvovým iniciativám, jejichž cílem je zvýšit povědomí a posílit prevenci psychosociálních rizik. Popisují, jak širší programy pomohly podpořit smysluplné změny v podnicích prostřednictvím přetavení politik a pokynů do konkrétních zlepšení na pracovištích. Zbývající tři případové studie představují preventivní iniciativy podniků a nabízejí cenné poznatky o tom, jak mohou organizace proaktivně řešit psychosociální rizika a podporovat duševní pohodu.
12. 8. 2026 / 1 minuta čtení