Psychologická bezpečnost, stres a nedostatečný odpočinek v silniční dopravě

Je všeobecně známo a chápáno, že společnosti jsou povinny chránit své zaměstnance před fyzickými bezpečnostními riziky na pracovišti, ať už se jedná o práci ve výškách, únik plynu nebo nebezpečí požáru. To dává pracovníkům pocit bezpečí na pracovišti.

Výzkumná studie společnosti McKinsey [2, 3] naznačuje, že drtivá většina, 89 % dotázaných, se domnívá, že psychologická bezpečnost na pracovišti podporuje větší inovace a silnější komunitu, a uvádí, že pokud je přítomna, pomáhá pracovníkům cítit se na pracovišti bezpečně.

Tento rozdíl mezi bezpečím a pocitem bezpečí je dále zkoumán ve výzkumné zprávě společnosti Dräger o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci [2, 4]. Z ní vyplývá, že zatímco velká většina pracovníků, 96 %, uvedla, že se v práci cítí bezpečně, značná část, 65 %, se domnívá, že nedostatek psychologické bezpečnosti přispívá k bezpečnostním rizikům na jejich pracovišti, což zdůrazňuje význam psychologické bezpečnosti na pracovišti.

Magnus Magnusson, programový manažer Vision Zero ve společnosti Dräger Safety, se domnívá, že psychologická bezpečnost není „měkkou“ záležitostí, ale základním předpokladem fyzické bezpečnosti. Obzvláště alarmující je, že navzdory vnímané bezpečnosti mnozí vnímají psychologickou složku jako slabinu. [2]

Fyzická a psychologická bezpečnost jsou dva základní aspekty vytváření zdravého a prosperujícího pracoviště. Zatímco fyzická bezpečnost se týká absence fyzických rizik a zavádění bezpečnostních opatření, psychologická bezpečnost se zaměřuje na kultivaci prostředí, kde se jednotlivci cítí bezpečně, respektováni a ceněni, aby se mohli vyjádřit bez obav z negativních důsledků.

Fyzická bezpečnost na pracovišti se týká podmínek a postupů, které zabraňují úrazům, zraněním a nehodám. Zahrnuje identifikaci a zmírňování potenciálních rizik. Nebezpečí na pracovišti se mohou lišit v závislosti na odvětví a povaze práce. Mohou zahrnovat fyzická rizika, jako jsou pády, expozice nebezpečným látkám a ergonomické problémy. Rozpoznání těchto nebezpečí je prvním krokem k jejich účinnému řešení.

Řízení rizik hraje zásadní roli v zajištění fyzické bezpečnosti. Zahrnuje identifikaci potenciálních rizik, posouzení jejich závažnosti a zavedení opatření k jejich kontrole nebo eliminaci. Hodnocení rizik, audity a inspekce se běžně používají k identifikaci nebezpečí a vývoji strategií pro jejich zmírnění. Pravidelné monitorování a hodnocení bezpečnostních opatření je klíčové pro udržení bezpečného pracovního prostředí.

Psychologická bezpečnost je klíčovým aspektem pohody na pracovišti, který se zaměřuje na vytváření prostředí, kde se jednotlivci cítí bezpečně, aby mohli vyjadřovat své myšlenky, podstupovat rizika a být sami sebou bez obav z negativních důsledků. Tento koncept si získal značnou pozornost díky svému hlubokému dopadu na pohodu zaměstnanců a úspěch organizace.

Když se zaměstnanci cítí psychicky bezpečně, věří, že jejich nápady a názory budou respektovány a oceňovány. Tato důvěra podporuje otevřenou komunikaci, povzbuzuje spolupráci a vede k lepším procesům řešení problémů a rozhodování. Týmy, které pracují v psychologicky bezpečném prostředí, zažívají vyšší úroveň důvěry, což následně zvyšuje produktivitu, kreativitu a inovace.

Když se jednotlivci cítí bezpečně při sdílení svých nápadů a perspektiv, je pravděpodobnější, že se zapojí do konstruktivních diskusí, budou vyhledávat zpětnou vazbu a spolupracovat s ostatními. Psychologická bezpečnost podporuje pocit sounáležitosti a inkluzivity, umožňuje rozkvět rozmanitých perspektiv a vede k robustnějším a komplexnějším výsledkům.

Když se jednotlivci cítí bezpečně sami sebou, zažívají menší stres, úzkost a strach z odsouzení. Je pravděpodobnější, že zažijí pracovní uspokojení, angažovanost a pocit naplnění. Výzkum ukázal, že psychická bezpečnost přispívá k vyšší úrovni pracovní pohody zaměstnanců, duševního zdraví a celkové spokojenosti s prací [5].