Sebevraždy v produktivním věku nelze redukovat pouze na zdravotnickou nebo psychiatrickou otázku. Data ukazují, že významná část sebevražd se odehrává u osob ve věku, kdy jsou ekonomicky aktivní, a nejvyšší zatížení v ČR je u mužů ve středním věku, tedy u skupiny silně spojené s trhem práce. Zaměstnavatel samozřejmě není obecně odpovědný za sebevraždy zaměstnanců jako takové, ale pracovní prostředí může působit jako rizikový nebo ochranný faktor, zejména při kumulaci psychosociálních rizik, nadměrné pracovní zátěže, konfliktů, izolace, šikany, nejistoty, organizačních změn nebo ztráty pracovní perspektivy.
Sebevražda jako pracovní úraz?
Mgr. Bc.
Lucie
Kyselová
Sebevražda v produktivním věku v rámci populace
Podle dosavadních dat lze považovat za nejpravděpodobnější, že samotná demografie nepovede k dramatickému nárůstu sebevražd v produktivním věku, ale riziko bude citlivě reagovat na kvalitu pracovních a sociálních podmínek. Největší pozornost by měla být věnována mužům ve věku 40–59 let, mladým dospělým, osobám s duševními obtížemi, lidem v nejistém zaměstnání, zaměstnancům po dlouhodobé pracovní neschopnosti a pracovištím s vysokými psychosociálními riziky.
V EU i v ČR dlouhodobě platí, že sebevražednost má od 70. let, resp. v posledních dekádách, klesající trend, ale tento pokles se v posledních letech zpomaluje nebo zastavuje. Eurofound výslovně konstatuje, že dlouhodobý pokles sebevražednosti v EU se po roce 2017 zastavil a v letech 2021–2022 se objevilo zvýšení.
Z hlediska pohlaví zůstává sebevražednost výrazně genderově asymetrická. Eurostat uvádí, že u mladých mužů byly hrubé míry sebevražednosti v pětiletých věkových skupinách mezi 15 a 29 lety 1,9 až 4,2krát vyšší než u mladých žen. Zároveň však Eurostat upozorňuje na rozdílný vývoj, kdy u mladých mužů byla v poslední dekádě patrná klesající tendence, zatímco u mladých žen byla míra spíše stagnující nebo mírně rostoucí.
Eurofound ve zprávě z roku 2025 interpretuje tento vývoj jako součást širší krize duševního zdraví v Evropě. Uvádí, že sebevražednost sice v posledních dekádách klesala, zejména ve státech střední a východní Evropy, ale od roku 2017 se pokles zastavil a některé ukazatele jsou znepokojivé, zejména u mladých žen a u nejstarších mužů. Pro produktivní věk je důležité, že Eurofound zároveň spojuje duševní zdraví s pracovními, sociálními a ekonomickými podmínkami, přístupem ke službám a nerovnostmi.
Při přepočtu na počet osob daného věku se v ČR v posledních pěti letech ukazuje lokální maximum sebevražednosti u mužů ve věku 55–59 let a u žen ve věku 50–54 let. V tomto maximu dosahovala míra u mužů zhruba 26 sebevražd na 100 0
Máte předplatné? Přihlaste se
Tento dokument je jen pro předplatitele
Zaregistrujte se a získejte přístup k obsahu na 14 dní zdarma
Díky registraci získáte přístup k:
- Informacím z oblasti BOZP, PO a pracovního práva
- Databázi otázek a odpovědí
- Karty BOZP
- Předpisy, judikaturu a komentáře
Chcete vědět víc o předplatném ?