Stres a muskuloskeletální poruchy – Chcete-li ušetřit, vsaďte na zdraví zaměstnanců

Vydáno: 2 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

STRES A MUSKULOSKELETÁLNÍ PORUCHY

Muskuloskeletální poruchy (MSD) zahrnují onemocnění svalů, kostí a pojivových tkání, které postihují kosti, svaly, klouby, vazy, šlachy i nervy. Mezi nejčastější pracovní MSD patří bolesti zad, zejména v bederní oblasti, syndrom karpálního tunelu, otoky dolních končetin a další. Stres a psychosomatika hrají důležitou roli ve výskytu MSD. Stresový charakter práce může být jednou ze základních vyvolávajících příčin MSD.

NÁSLEDKY SOUVISEJÍCÍ S MUSKULOSKELETÁLNÍMI PORUCHAMI

Muskuloskeletální onemocnění se vyskytují napříč různými odvětvími a výrazně ovlivňují produktivitu i kvalitu práce. Mohou způsobit trvalou invaliditu a představují značné ekonomické náklady.

Z provedených výzkumů mimo jiné plyne:

  • Výskyt MSD je vyšší u starších zaměstnanců
  • Výskyt MSD je častější u žen než mužů
  • Výskyt MSD klesá s úrovní vzdělání
  • Zaměstnanci s MSD jsou častěji v pracovní neschopnost
  • MSD potíže významně rostou u zaměstnanců pracujících v průběhu pandemie na dálku
  • 60 % zaměstnanců se zdravotními potížemi souvisejícími s prací považuje MSD za svůj nejzávažnější problém

ZÁKONNÁ POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE

Zaměstnavatelé jsou povinni podle zákona vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění nebo snížení. To se týká i muskuloskeletálních poruch.

NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE SPOJENÉ S MUSKULOSKELETÁLNÍMI PORUCHAMI 

Náklady zaměstnavatele na jednoho zaměstnance při neřešení MSD mohou překročit i 100 000 Kč ročně.
To je dáno jednak častější pracovní neschopností, jednak snížením pracovního výkonu v souvislosti se zdravotními problémy, které s MSD souvisejí.

MEZI FAKTORY PRO VZNIK PROFESIONÁLNĚ PODMÍNĚNÝCH MSD PATŘÍ:

  • monotonie práce
  • špatná organizace práce
  • nespokojenost v práci
  • špatné vztahy se spolupracovníky a s vedením

Stres zvyšuje riziko vzniku muskuloskeletálních poruch (MSD) tím, že ovlivňuje ergonomické rizikové faktory, jako jsou opakující se pohyby a pracovní polohy. Dlouhodobý pracovní stres mění dynamiku pohybů a jejich stereotyp, vedou k vyvinutí nadměrných sil, k vyšší nehodovosti.

Stres na pracovišti = vyšší náklady pro firmu

Návratnost každé koruny investované do BOZP může být i více než dvojnásobná.

Novinky

  • Novinky
Státní úřad inspekce práce (SÚIP), který je orgánem inspekce práce zřízeným Ministerstvem práce a sociálních věcí, navazuje na nedávný Akční týden Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) spuštěním informační kampaně zaměřené na potírání nehlášené a nelegální práce. SÚIP je v současnosti v České republice nositelem unijní osvětové kampaně „Legální práce prospívá všem!“. Jejím cílem je zvyšovat povědomí zaměstnanců i zaměstnavatelů o tom, co je legální práce, jaká rizika přináší nelegální zaměstnávání a jaké mohou být jeho důsledky. Součástí kampaně je také upozornění na problematiku tzv. fiktivní samostatné výdělečné činnosti, kdy je osoba formálně vedena jako OSVČ, ale fakticky pracuje v postavení zaměstnance bez odpovídajících práv a ochrany. Informační letáky kampaně se kromě samotné problematiky nelegální práce věnují rovněž činnosti inspektorátů práce a roli odborových organizací při ochraně práv zaměstnanců. Kampaň Legální práce prospívá všem! probíhá u příležitosti 10. výročí vzniku Evropské platformy pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce (UDW Platform). Tato platforma je součástí Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti (ELA), který od roku 2019 podporuje spolupráci mezi členskými státy EU v oblasti pracovní mobility a koordinace systémů sociálního zabezpečení. ELA se zaměřuje mimo jiné na analýzy rizik v přeshraničním zaměstnávání a na urovnávání sporů mezi jednotlivými státy. Státní úřad inspekce práce plní roli kontrolního orgánu v oblasti dodržování pracovněprávních předpisů, včetně předpisů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Letáky unijní osvětové kampaně Legální práce prospívá všem! Leták v tiskové kvalitě ke stažení;Informace v českém jazyce;Informace v ukrajinském jazyce;Informace v anglickém jazyce.
10. 4. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Právě bylo zveřejněno dlouho očekávané znění novely zákoníku práce implementující směrnici o transparentnosti v odměňování - s tím, že se potvrdily zvěsti, že by tato novela měla (z velké části) nabýt účinnosti až od 1. 1. 2027, ALE třeba reporting tak reálně začne až v roce 2028, kdy se jako první bude reportovat za rok 2027 (tedy ten, kdo bude patřit mezi větší zaměstnavatele, na které dopadne hned první vlna).Co je ale zajímavé, že posun účinnosti až od 1. 1. 2028 se má týkat i individuálního práva zaměstnanců na informace v oblasti odměňování (dotazy na průměrnou hladinu odměny za práci ve stejné kategorii tak ještě nějakou dobu, zdá se, nebudeme muset řešit). Jaké klíčové body přináší? právo uchazeče na informaci o výši odměny již v rámci náboru – návrh § 30 odst. 3 zákoníku práce ukládá zaměstnavateli povinnost sdělit uchazeči ještě PŘED zahájením jednání o uzavření pracovní smlouvy minimální výši mzdy/platu a dalších peněžitých plnění, která by mu náležela; nová povinnost vytvořit systém odměňování – do zákoníku práce se navrhuje doplnit nový § 109a, podle kterého musí každý zaměstnavatel vytvořit systém odměňování, který by měl obsahovat (i) způsob odměňování, (ii) formy a složky odměny a (iii) rozdělení prací do skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti; povinnost reportingu rozdílů v odměňování by měla být v zákoně o inspekci práce – zaměstnavatelé budou dle návrhu muset (i) vypracovat zprávu o rozdílech v odměňování, (ii) zveřejnit ji zaměstnancům, (iii) poskytovat vysvětlení a (iv) v případě odchylek provést posouzení odměňování (posouzení odměňování zakotveno v § 287a a násl. zákoníku práce) [účinnost od 1. 1. 2028]; právo na informace o odměňování – návrh počítá s právem zaměstnanců na informace o (i) jejich vlastní odměně a (ii) průměrných odměnách ve skupině prací rozdělených podle pohlaví, zaměstnavatel bude muset zaměstnance jednou ročně aktivně poučit o jejich právech (nový § 306b zákoníku práce) [účinnost od 1. 1. 2028]; § 110 zákoníku práce se nemění – přestože byla diskutována možnost doplnit „regionalitu“ jako další kritérium rovného odměňování, nakonec k tomu nedošlo a kritéria pro posuzování stejné práce / práce stejné hodnoty zůstávají stejná. Účinnost zákona je (s výjimkami) navržena na 1. 1. 2027 a jeho návrh najdete ZDE: https://lnkd.in/d46pSgv2 Zdroj: Advokátní kancelář Borovec legal
10. 4. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Nový nástroj pro on-line interaktivní hodnocení rizik (OiRA) pomáhá podnikům předcházet obtěžování (především sexuálnímu obtěžování) na pracovišti a řešit jej. Instruuje zaměstnavatele, jak zapojit zaměstnance do definování nepřijatelného chování a rozpoznávání situací, kdy nerovnováha moci nebo nedostatečný dohled mohou vést k tomu, že nevhodné chování zůstane nepovšimnuto. Nástroj OiRA pomáhá vytvořit na míru šitý akční plán, který na základě odpovědí dané organizace stanoví praktická opatření od zvyšování povědomí a školení až po důvěryhodné kanály pro hlášení obtěžování a jasné důsledky pro osoby, které se ho dopouštějí.  Bezplatný a snadno použitelný nástroj OiRA posiluje prevenci a připravuje půdu pro zdravější pracoviště a kvalitní pracovní místa v Evropě.  
9. 4. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Svět digitálních platforem čekají v příštích letech zásadní změny. EU reaguje na rychlý rozmach gig ekonomiky, rostoucí roli algoritmického řízení práce a dlouhodobou nejistotu ohledně pracovního statusu osob, které prostřednictvím platforem pracují. 
8. 4. 2026 / 3 minuty čtení