Stres a muskuloskeletální poruchy – Chcete-li ušetřit, vsaďte na zdraví zaměstnanců

Vydáno: 2 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

STRES A MUSKULOSKELETÁLNÍ PORUCHY

Muskuloskeletální poruchy (MSD) zahrnují onemocnění svalů, kostí a pojivových tkání, které postihují kosti, svaly, klouby, vazy, šlachy i nervy. Mezi nejčastější pracovní MSD patří bolesti zad, zejména v bederní oblasti, syndrom karpálního tunelu, otoky dolních končetin a další. Stres a psychosomatika hrají důležitou roli ve výskytu MSD. Stresový charakter práce může být jednou ze základních vyvolávajících příčin MSD.

NÁSLEDKY SOUVISEJÍCÍ S MUSKULOSKELETÁLNÍMI PORUCHAMI

Muskuloskeletální onemocnění se vyskytují napříč různými odvětvími a výrazně ovlivňují produktivitu i kvalitu práce. Mohou způsobit trvalou invaliditu a představují značné ekonomické náklady.

Z provedených výzkumů mimo jiné plyne:

  • Výskyt MSD je vyšší u starších zaměstnanců
  • Výskyt MSD je častější u žen než mužů
  • Výskyt MSD klesá s úrovní vzdělání
  • Zaměstnanci s MSD jsou častěji v pracovní neschopnost
  • MSD potíže významně rostou u zaměstnanců pracujících v průběhu pandemie na dálku
  • 60 % zaměstnanců se zdravotními potížemi souvisejícími s prací považuje MSD za svůj nejzávažnější problém

ZÁKONNÁ POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE

Zaměstnavatelé jsou povinni podle zákona vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění nebo snížení. To se týká i muskuloskeletálních poruch.

NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE SPOJENÉ S MUSKULOSKELETÁLNÍMI PORUCHAMI 

Náklady zaměstnavatele na jednoho zaměstnance při neřešení MSD mohou překročit i 100 000 Kč ročně.
To je dáno jednak častější pracovní neschopností, jednak snížením pracovního výkonu v souvislosti se zdravotními problémy, které s MSD souvisejí.

MEZI FAKTORY PRO VZNIK PROFESIONÁLNĚ PODMÍNĚNÝCH MSD PATŘÍ:

  • monotonie práce
  • špatná organizace práce
  • nespokojenost v práci
  • špatné vztahy se spolupracovníky a s vedením

Stres zvyšuje riziko vzniku muskuloskeletálních poruch (MSD) tím, že ovlivňuje ergonomické rizikové faktory, jako jsou opakující se pohyby a pracovní polohy. Dlouhodobý pracovní stres mění dynamiku pohybů a jejich stereotyp, vedou k vyvinutí nadměrných sil, k vyšší nehodovosti.

Stres na pracovišti = vyšší náklady pro firmu

Návratnost každé koruny investované do BOZP může být i více než dvojnásobná.

Novinky

  • Novinky
1. ledna 2026 nabylo účinnosti nové nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech. Toto nařízení nahrazuje dosavadní nařízení vlády č. 201/2010 Sb. a přináší zásadní změny ve způsobu evidence a hlášení pracovních úrazů. Hlavním impulsem nové právní úpravy je digitalizace procesu, zavedení výhladně elektronického ohlašování a zasílání záznamů o úrazech prostřednictvím Portálu Státního úřadu inspekce práce.   Zásadní změny oproti předchozí právní úpravě: Povinná elektronizace – jednotný elektronický formulář; bez vzorů v příloze, pouze seznam povinných náležitostí Rozšířené položky (např. kódování druhu zranění, CZ-NACE aj.) Sjednocená, jednotná lhůta 15 pracovních dnů pro vyšetření okolností a sepsání/zaslání záznamu (pro všechny typy) Výslovně definované druhy/kategorie v § 2; povinnost evidovat druh úrazu v knize úrazů Přísnější požadavky na dodržení postupů a interní řízení (delegace, podpisy, přístupová práva) Digitalizace snižuje chybovost a dlouhodobě šetří čas Manuál SÚIP + seznam náležitostí e-formuláře Portál je dostupný jednoduše přes www.suip.cz, případně na tomto odkazu: https://www.mpsv.cz/app/suip-portal/. Hlášení pracovních úrazů je zpřístupněno od 1. 1. 2026.
Dnes / 1 minuta čtení
  • Novinky
Ministerstvo zdravotnictví vydává pro orgány ochrany veřejného zdraví ve Věstníku č. 21/2025 Metodický návod k zajištění jednotného postupu při zařazování prací do kategorií ve věci zajištění jednotného postupu při zařazování prací do kategorií, a to od předložení žádosti/oznámení o zařazení prací do kategorií, včetně posouzení rozhodných podkladů a případného vydání rozhodnutí o tomto zařazení. Zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory, jenž ze zdravotního hlediska rozhodují o kvalitě pracovních podmínek. Při zařazování prací do kategorií je vždy nutné vycházet z konkrétních pracovních podmínek konkrétních pracovišť, včetně zohlednění charakteristické směny (např. sezónní práce, práce s azbestem). Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn podle kompetencí podle § 82 odst. 2 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb. rozhodovat na žádost zaměstnavatele nebo z moci úřední ve věcech kategorizace prací a podle § 82 odst. 2 písm. n) zákona č. 258/2000 Sb. mu náleží stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a práci s tímto faktorem zařadit do příslušné kategorie (pro stanovení přípustného expoziční limitu je vydán samostatný metodický návod). Při zařazování prací do kategorií se bere v úvahu vzájemné ovlivňování účinků jednotlivých faktorů, pokud je toto ovlivňování na podkladě současných vědeckých poznatků známé. Výsledná kategorie se stanoví podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru (například máme-li práci, při níž se vyskytuje lokální svalová zátěž v kategorii třetí a vibrace v kategorii čtvrté, pak výsledná kategorie práce bude čtvrtá). Věstník Ministerstva zdravotnictví č. 21/2025
23. 12. 2025 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Z průzkumu agentury EU-OSHA vyplývá, že téměř polovina pracovníků v EU je pravděpodobně vystavena rizikovým faktorům přispívajícím k rozvoji nádorových onemocnění.
18. 12. 2025 / 3 minuty čtení
  • Novinky
Dnes aktualita trošku z jiného soudku. Naše společnost, Wolters Kluwer ČR, má mnohé další aktivity i mimo oblast BOZP. Jednou z nich je i tato soutěž, se kterou bychom vás chtěli seznámit. A budeme rádi, když informaci předáte třeba do svých finančních oddělení.
17. 12. 2025 / 2 minuty čtení