Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Pracovní stres

Stres je v Evropě druhým nejčastějším pracovním zdravotním problémem po muskuloskeletálních poruchách (MSD). K stresu spojenému s prací dochází, když nároky spojené s pracovním prostředím překračují schopnosti zaměstnance je zvládnout.

  • Pracovní stres a další psychosociální faktory jsou odpovědné za 50–60 % všech zameškaných pracovních dnů.

Opakující se pracovní činnost a stres

Opakující se pracovní činnost zahrnuje riziko pracovního stresu, zvláště když jsou úkoly rozděleny do velmi krátkých cyklů, bez možnosti dalších přestávek na odpočinek nebo úpravy tempa zaměstnancem.

  • V Evropské unii je nejčastěji zjišťovaným rizikovým faktorem opakované pohyby rukou nebo paží, které se vyskytují přibližně na 65 % pracovišť.

Následky pracovního stresu

  • Pocity monotónnosti, nudy nebo nespokojenosti, což má za následek nedostatek odhodlání a motivace k práci
  • Syndrom vyhoření a deprese, duševní únava, nedostatek iniciativy
  • Narušené nervové a hormonální funkce těla
  • Následně různá onemocnění vnitřních orgánů

Náklady spojené s pracovním stresem

Míra stresu při ruční manipulaci, zejména při práci na montážní lince, může vést k velmi vysokým nákladům. Ve Švédsku se například odhaduje, že náklady spojené s poruchami svalů a zad související s prací jsou větší než výdaje na vojenskou obranu. Zhruba polovina těchto poruch je přitom považována za důsledek stresu.

Zákonná povinnost zaměstnavatele

Zaměstnavatel má povinnost chránit zdraví a bezpečnost zaměstnanců při práci, přičemž musí brát v úvahu rizika, která mohou ohrozit jejich život a zdraví v souvislosti s výkonem práce. Tato povinnost zahrnuje i psychosociální rizika.

 

Správná ergonomie práce zvyšuje výkonnost a snižuje náklady zaměstnavatele. 

Novinky

  • Novinky
Letní měsíce přinášejí vysoké teploty. Lidé tráví více času venku a více se potí. Právě v tomto období je proto důležité věnovat zvýšenou pozornost pitnému režimu. Nedostatek tekutin může vést...
Včera / 4 minuty čtení
  • Novinky
Devět nových případových studií agentury EU-OSHA přináší inspirativní příklady z praxe, které popisují, jak pracoviště v celé Evropě převádějí povědomí o této problematice do konkrétních opatření na podporu duševního zdraví – což je ústředním tématem nadcházející kampaně Zdravé pracoviště s názvem „Společně za duševní zdraví při práci“. Šest případových studií se věnuje vnitrostátním nebo odvětvovým iniciativám, jejichž cílem je zvýšit povědomí a posílit prevenci psychosociálních rizik. Popisují, jak širší programy pomohly podpořit smysluplné změny v podnicích prostřednictvím přetavení politik a pokynů do konkrétních zlepšení na pracovištích. Zbývající tři případové studie představují preventivní iniciativy podniků a nabízejí cenné poznatky o tom, jak mohou organizace proaktivně řešit psychosociální rizika a podporovat duševní pohodu.
12. 8. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Obtěžování na pracovišti, ať už osobně, nebo na internetu, má závažné důsledky pro bezpečnost, zdraví a pohodu zaměstnanců. Téměř každá třetí žena v celé EU zažila sexuální obtěžování na pracovišti, od nevhodných vtipů až po vystavení sexuálně explicitním snímkům. Digitální technologie stále více pronikají do pracovního života a vytvářejí nová rizika obtěžování a násilí vůči zaměstnancům ze strany kolegů i třetích stran. Zaměstnavatelé musí řešit obtěžování ve všech jeho formách. Projděte si materiály agentury EU-OSHA, abyste lépe porozuměli obtěžování na pracovišti a seznámili se s praktickými preventivními opatřeními, včetně našeho nástroje pro on-line interaktivní hodnocení rizik (OiRA) zaměřeného na obtěžování a sexuální obtěžování.
12. 8. 2026 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo nový metodický pokyn, jehož cílem je sjednotit postup při spolupráci mezi středisky nemocí z povolání a Kooperativa pojišťovnou při řešení případů s mezinárodním prvkem. Metodika se zaměřuje zejména na situace, kdy jsou při posuzování nemocí z povolání uplatňována pravidla evropské koordinace systémů sociálního zabezpečení. Pokyn upravuje způsob komunikace, předávání podkladů a poskytování součinnosti mezi zúčastněnými subjekty tak, aby byl zajištěn jednotný a efektivní postup při vyřizování jednotlivých případů. Kooperativa v této oblasti plní roli českého styčného místa pro pracovní úrazy a nemoci z povolání a zajišťuje plnění úkolů souvisejících s poskytováním dávek v případech spadajících do evropských pravidel koordinace sociálního zabezpečení. Na spolupráci se podílejí také zdravotnická zařízení oprávněná uznávat nemoci z povolání. Metodický pokyn se týká především přeshraničních situací, kdy o posouzení nemoci z povolání v České republice žádá osoba, která v minulosti vykonávala výdělečnou činnost na území ČR za podmínek, za nichž mohla nemoc z povolání vzniknout, avšak je pojištěna v jiném státě. Nová metodika by měla přispět k větší přehlednosti, jednotnosti postupů a efektivnější spolupráci mezi zapojenými institucemi při řešení přeshraničních případů nemocí z povolání. Věštník Ministerstva zdravotnictví naleznete zde.
7. 8. 2026 / 1 minuta čtení