Eliminace expozice prachu oxidu křemičitého – Chcete-li ušetřit, vsaďte na bezpečné staveniště

Vydáno: 2 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Křemičitý prach vzniká při práci s materiály, které obsahují křemen, jako je beton, malta nebo pískovec. Tento prach se uvolňuje při činnostech jako řezání, broušení, tryskání, štěpení nebo vrtání. Zdravotním rizikům vyplývajícím z respirabilního křemičitého prachu (RCS) lze téměř zcela předejít, pokud je expozice prachu odpovídajícím způsobem kontrolována. Vdechováním RCS může vést k plicním onemocněním, jako je silikóza, chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a rakovina.

Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP)

OOPP k ochraně dýchacích cest jsou poslední linií ochrany. I při použití mokrého způsobu je zapotřebí používat vhodný OOPP. Používejte: 

  • Opakovaně použitelné celoobličejové masky nebo polomasky s filtrem P3, případně jednorázové respirátory třídy FFP3. 
  • Před použitím vždy zkontrolujte, zda je maska označena jako FFP3 nebo P3 a znakem CE. Masky musí správně těsnit na obličeji. Pracovníci by měli být vyškoleni v jejich správném použití a v tom, kdy je nutné je vyměnit.

Snížení expozice prachu oxidu křemičitého

Pro snížení expozice křemičitému prachu používejte správné vybavení:

  • Používejte nástroje a zařízení se zabudovaným odsáváním, které zachytí prach při řezání, vrtání a dalších činnostech.
  • Kde je to možné, využívejte mokrý způsob (neelektrické nářadí), například u pil na beton.
  • K vysávání prachu používejte mokré/suché vysavače s HEPA filtrem. 

Mokré metody pro snižování emise prachu jsou založeny na stříkání vody na rotační řezný kotouč. Mokrá metoda pro snížení prašnosti nesmí být používána u elektricky ovládaných pil.

Povinnost zaměstnavatele

Zaměstnavatel má povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Při zavádění technických, organizačních a dalších opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen upřednostnit kolektivní ochranné prostředky před individuálními ochrannými prostředky.

Novinky

  • Novinky
Devět nových případových studií agentury EU-OSHA přináší inspirativní příklady z praxe, které popisují, jak pracoviště v celé Evropě převádějí povědomí o této problematice do konkrétních opatření na podporu duševního...
Včera / 1 minuta čtení
  • Novinky
Rostoucí teploty a častější vlny veder zvyšují rizika spojená s výkonem práce, a to jak na venkovních pracovištích, tak v uzavřených prostorách. Tepelný stres může vést nejen ke snížení pracovní výkonnosti, ale také k vážným zdravotním komplikacím, včetně vyčerpání z horka nebo kolapsových stavů. Riziko působení vysokých teplot přitom není u všech zaměstnanců stejné. Významnou roli hraje například věk, zdravotní stav, fyzická zátěž, pracovní podmínky nebo individuální zdravotní dispozice. Zvýšenou pozornost je proto vhodné věnovat zejména zranitelným skupinám pracovníků.
13. 7. 2026 / 2 minuty čtení
  • Novinky
Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1325/2025 potvrdil, že povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci dopadá nejen na jeho zaměstnance, ale na všechny osoby, které se s jeho vědomím pohybují na jeho pracovišti, včetně OSVČ a pracovníků dodavatelů či subdodavatelů.
10. 7. 2026 / 2 minuty čtení
  • Novinky
Dne 2. července 2026 byla ve Sbírce zákonů pod č. 121/2026 Sb. vyhlášena nová vyhláška o nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, prachy a biologickými činiteli ve školách a školských zařízeních. Vyhláška byla vydána na základě zmocnění ve školském zákoně a nabývá účinnosti dne 1. září 2026.
7. 7. 2026 / 1 minuta čtení