karcinogenní látky

Vzhledem ke skutečnosti, že azbest je prokázaný karcinogen, je na místě, aby příslušné orgány ochrany veřejného zdraví měly o manipulaci s azbestem povědomí a mohly případně zkontrolovat, zda nedochází k nešetrné či neodborné manipulaci s azbestem, která by mohla vést k nejen k ohrožení, ale i přímo k nenávratnému poškození zdraví. Česká republika proto v rámci transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci ukotvila do právního řádu nové povinnosti nejen pro zaměstnavatele, ale i pro fyzické osoby. Povinnosti jsou nově stanoveny i pro osoby v § 12 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tj. i pro fyzické osoby, které jsou zadavatelem stavby nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí. Změny budou účinné od 1. 1. 2026, jak vyplývá z novely zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Práce jsou pouze ohlášeny, orgán ochrany veřejného zdraví (zpravidla krajské hygienické stanice) k tomu nevydávají rozhodnutí. Není tak nutné čekat na povolení, aby byly práce zahájeny.

Poslední tři desetiletí přinesla významný pokrok v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. Počet smrtelných pracovních úrazů v Evropské unii mezi lety 1994 a 2018 klesl přibližně o 70 %. I když k tomuto poklesu nepochybně přispěly faktory jako deindustrializace a lepší lékařská péče, významnou roli sehrál také zavedený systém BOZP v EU. Navzdory tomuto pokroku došlo v roce 2018 v EU-27 stále k více než 3 300 smrtelným úrazům a 3,1 milionu nesmrtelných úrazů a více než 200 000 pracovníků ročně zemře na nemoci související s prací. Udržování a zlepšování standardů ochrany pracovníků je proto trvalou výzvou a nutností.

V praxi jsou nejčastějším předmětem zájmů zaměstnavatelů i zaměstnanců příplatky. Příplatků je však celá řada. Zákoník práce pro podnikatelskou sféru upravuje příplatek za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za práci v sobotu a neděli

Riziko vzniku rakoviny související s prací je mnohem méně zřejmé než riziko pádu nebo zranění při práci. Přesto je to velmi reálné riziko. Stejně jako zaměstnavatelé a zaměstnanci musí přispívat ke zvýšení bezpečnosti na pracovišti a snažit se eliminovat rizika nehod, je pro ně stejně důležité identifikovat karcinogeny a hrát aktivní roli při snižování expozice.

Rakovina, ať už souvisí nebo nesouvisí s výkonem povolání, je po kardiovaskulárních onemocněních druhou nejčastější příčinou úmrtí v zemích Evropské unie. Je označována za jeden z hlavních faktorů přispívajících k předčasným úmrtím v EU a připadá na ni přibližně čtvrtina všech úmrtí. Rakovina má dopad nejen na zdraví jednotlivců a rodinný život, ale i na produktivitu a růst hospodářství. [1], [2]

Vlivem expozice karcinogenům při práci v Evropské unii každoročně onemocní nádorovým onemocněním 120 000 osob a téměř 80 000 těchto případů končí smrtí. Rakovina tak vede mezi příčinami úmrtí spojenými s výkonem práce. Ročně se podílí na 53 % úmrtí spojených s povoláním, přičemž nejčastěji se jedná o rakovinu plic.