Zdraví škodlivé pracovní prostředí a příplatky za něj

Nepodnikatelská sféra, tedy zaměstnavatelé vyjmenovaní v ustanovení § 109 odst. 3 ZP (stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona), poskytuje zaměstnancům více příplatků, konkrétně příplatek za vedení, příplatek za noční práci, příplatek za práci v sobotu a v neděli, příplatek za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém prostředí, příplatek za rozdělenou směnu, osobní příplatek, příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah, specializační příplatek pedagogického pracovníka a příplatek za práci ve svátek.

V našem dnešním článku se však zaměříme pouze na jedny příplatky, a to na příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Nyní platný zákoník práce používá namísto pojmu „zdraví škodlivé pracovní prostředí“ pojem „ztížené pracovní prostředí“, nicméně v personalistice se běžně užívá první z uvedených pojmů.

Ztížené pracovní prostředí

Pokud zaměstnanec koná práci ve ztíženém pracovním prostředí, má právo na mzdovou/platovou kompenzaci. Ztížené pracovní prostředí vymezuje § 6 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí jednotně pro všechny zaměstnavatele, tj. pro zaměstnavatele odměňující mzdou i platem.

Za ztížené pracovní prostředí se považuje takové prostředí, ve kterém je zaměstnanec vystaven mimořádným obtížím vyplývajícím jeden z účinků ztěžujících vlivů, jednak z opatření směřujících ke snížení nebo odstranění těchto účinků. Jedná se např. o povinno