Práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech zahraničí

Práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech zahraničí jako profesní riziko ve vyhlášce o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče

Mezi epidemiologicky náročné oblasti se řadí oblasti, ve kterých je zvýšené riziko infekčních onemocnění, a to často s endemickým nebo epidemickým výskytem. Těmito oblastmi mohou být tropické a subtropické oblasti s výskytem přenosných nemocí, ale i krizové oblasti, jako jsou válečné zóny či oblasti po přírodních katastrofách.

Mezi klimaticky náročné oblasti patří oblasti, v nichž je například extrémní počasí zahrnující sucha, povodně, vlny veder, extrémně chladné oblasti (arktické a subarktické oblasti), oblasti s častými přírodními extrémy (hurikánové, tajfunové oblasti) a další, či jsou tyto oblasti vystaveny dlouhodobým dopadům změny klimatu.

Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů, stanovuje v příloze č. 1, že mezi profesní rizika se rovněž řadí práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech zahraničí.

Situace č. 1

Je někde v legislativě uveden seznam oblastí, které jsou klimaticky nebo epidemiologicky náročné?

  • Ne, není. Při vysílání zaměstnanců do zahraničí je nezbytné vždy individuálně posoudit faktory tamních podmínek. Uvést konkrétní seznam do právního řádu není možné, neboť je nutné sledovat aktuální klimatický či epidemiologický stav v daném území, který se v čase může měnit. Uvést tak příkladný seznam přímo do právního předpisu velmi neflexibilní.  

Situace č. 2

Jaká vyšetření se provádějí v rámci vstupní prohlídky?

  • Vyhláška stanovuje minimum vyšetření, které je povinné provést. Mezi tato vyšetření patří – základní vyšetření, močový sediment, KO + dif., AST, ALT ALP, bilirubin, kreatinin, glykémie, EKG, psychiatrické a psychologické vyšetření při výjezdu na dobu delší než 6 měsíců. Nutno podotknout, že posuzující lékař může indikovat další odborná vyšetření, je-li to potřebné k posouzení zdravotní způsobilosti k práci.

Situace č. 3

Je nutné v rámci vstupní prohlídky provádět jak psychologické, tak psychiatrické vyšetření? Nestačí provést pouze jedno?

  • Ne, je nutné provést psychologické i psychiatrické vyšetření. Současné znění dikce vyhlášky č. 79/2013 Sb. vyžaduje v rámci vstupní prohlídky psychiatrické a psychologické vyšetření při výjezdu na dobu delší než 6 měsíců, tedy oboje vyšetření.

Situace č. 4

Vyhláška uvádí, že psychologické a psychiatrické vyšetření se provádí ve chvíli, bude-li zaměstnanec vyslán na dobu delší než 6 měsíců. Znamená to, že u doby kratší není povinné provádět toto vyšetření? Dojde-li k přerušení doby 6 měsíců v těchto oblastí, kdy zaměstnanec setrvá nějakou dobu v oblasti, která nepatří mezi klimaticky/epidemiologicky náročné oblasti, musí se rovněž vyšetření provádět?

  • Ne, není povinné provést u výjezdů do předmětných oblastí, které mají dobu trvání kratší než 6 měsíců. Dojde-li však např. k tomu, že zaměstnanec je vyslán na 4 měsíce do klimaticky/epidemiologicky náročných oblastí, poté se vrátí např. do České republiky, kde bude týden, a následně se vrátí na 4 měsíce, není povinné psychologické a psychiatrické vyšetření provádět. Povinnost provést psychologické a psychiatrické vyšetření je v těch případech, je-li doba 6 měsíců (a déle) nepřerušena.

Situace č. 5

Je někde stanovena doba, kterou zaměstnanec musí zůstat v oblasti, která není klimaticky/epidemiologicky náročná, aby se nemuselo provádět psychologické a psychiatrické vyšetření?  

  • Ne. Tato doba není nikde stanovena.