Klimatické změny, jež provázejí i časté vlny veder, jsou globálním problémem. Rostoucí vysoké teploty mohou mít dopady i na zaměstnance na pracovištích ve všech odvětvích. Extrémní horka mohou způsobit závažné zdravotní potíže, jako je úpal, úžeh a další problémy související s tepelným stresem.
Z hlediska ochrany zdraví na pracovištích je zaměstnavatel povinen vytvořit pro zaměstnance bezpečné prostředí pro práci a vyhnout se rizikům, která by mohla zaměstnance ohrozit na zdraví, což se týká i zátěže teplem na pracovišti. Jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, zaměstnavatel má povinnost je kontrolovat a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na co nejmenší dosažitelnou míru. Mezi rizikové faktory pracovních podmínek patří i mikroklimatické podmínky (tedy i teplo).
Mikroklimatické podmínky, včetně teploty na pracovišti, jsou podrobněji upraveny nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 361/2007 Sb.“). Předmětný předpis stanovuje např. krátkodobě a dlouhodobě přípustnou dobu práce, režim práce či minimální opatření k ochraně zdraví či a bližší požadavky na způsob organizace práce a další.
To, jaká minimální opatření k ochraně zdraví při práci je zaměstnavatel povinen přijmout, závisí na konkrétních pracovních podmínkách a druzích práce. Mezi opatření k zamezení nadměrné tepelné zátěže lze uvést například bezpečnostní přestávky, režim práce (např. úprava střídání různých činností) či poskytování ochranných nápojů.
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) poskytuje doporučení a praktické pokyny pro zaměstnavatele a pracovníky, kteří mají na starosti bezpečnost práce. Tyto pokyny se týkají různých odvětví, včetně pracovišť venkovních a interiérů, a zahrnují zdravotní potíže způsobené teplem.
Situace č. 1:
Je stanovena nějaká teplotní hranice, kdy je již práce zakázána?
V platných právních předpisech ČR není stanovena teplota, při které je možné práci zakázat. Při překročení hygienických limitů faktoru zátěže teplem, musí zaměstnavatel přijmout opatření k ochraně zdraví (například režimová opatření, poskytnutí ochranných nápojů).
Situace č. 2:
Co může zaměstnavatel udělat za kroky na svých pracovištích?
Obecně platí, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečné pracovní prostředí pro práci a vyhnout se, nebo co nejvíce eliminovat rizika, která se mohou na pracovištích vyskytnout, což platí i pro mikroklimatické podmínky, včetně vysokých teplot na pracovišti. To, jaká minimální opatření k ochraně zdraví při práci je zaměstnavatel povinen přijmout, závisí na konkrétních pracovních podmínkách a druzích práce. Minimální opatření, které musí zaměstnavatel přijmout, jsou uvedeny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Zaměstnavatel může však přijmout opatření další, které tento předpis nestanovuje.
Mezi opatření k zamezení nadměrné tepelné zátěže lze uvést například bezpečnostní přestávky, režim práce (např. úprava střídání různých činností) či poskytování ochranných nápojů.
Situace č. 3:
Jak je to například v kancelářích, když jsou vedra?
To, jaká zaměstnavatel musí přijmout opatření, závisí na konkrétních podmínkách. Pro klimatizované prostory není nutno přijímat režimová opatření nebo poskytovat ochranné nápoje, jsou-li dodrženy teploty na pracovištích, které stanovuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Dodržení přípustných hodnot se nevyžaduje u práce zařazené do třídy I a IIa, kam může spadat i kancelářská práce, jedná-li se o uzavřené pracoviště s neudržovanou teplotou, přirozeně větrané nebo pracoviště, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání, za mimořádně teplého dne, kterým se rozumí den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30 °C. V takovém případě musí být poskytnuta náhrada ztráty tekutin a zaměstnavatel tak je povinen poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje. Tím, že kancelářská práce patří do třídy práce I (podle příloha č. 1 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.), jako ochranný nápoj se poskytuje přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, pramenitá voda nebo voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky jako u jmenovaných vod.
Situace č. 4:
Co může zaměstnanec dělat, když má podezření, že jeho zaměstnavatel neplní své povinnosti? Např. neposkytuje ochranné nápoje, byť na ně mají zaměstnanci nárok.
Pokud se domníváte, že Váš zaměstnavatel neplní či porušuje některou z povinností vyplývající z uvedeného právního předpisu či jiných, můžete se obrátit na místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, tedy krajskou hygienickou stanici, která je v této věci kompetentní, a podat podnět ke kontrole.
Situace č. 5:
Jaké jsou vhodné ochranné nápoje? Může obsahoval alkohol?
K ochraně zdraví před účinky zátěže teplem se poskytuje zaměstnanci ochranný nápoj. Ten musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Vhodné jsou mineralizované vody, pozor však, ne každá je vhodná, vždy záleží na jejím složení.
A ano, může obsahovat malé množství alkoholu, které však nesmí překročit 1 hmotnostní procento. Pozor však u mladistvých zaměstnanců, tam ochranný nápoj musí být bez alkoholu vždy.
Mezi zcela nevhodné ochranné nápoje patří sladké limonády, káva, alkoholické nápoje (nad 1 hmotnostní procento) či energetické nápoje.
Situace č. 6:
Disponuje Česká republika plánem na vlny veder a nařizuje Ministerstvo zdravotnictví plošná opatření?
Ne. Česká republika pro oblast ochrany zdraví při práci nemá vypracovaný plán na vlny veder. Obecně platí, že zaměstnavatel přijímá podmínky ochrany zdraví při práci, proto není potřeba, aby Ministerstvo zdravotnictví i v případě vln veder nařizovalo plošné opatření týkající se zákazu prací při vysokých teplotách, jako tomu bylo v některých jiných státech.