Povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance v oblasti BOZP

ŘEŠENÍ:

Komunikace jako nástroj BOZP

V pracovněprávních vztazích, jejichž meze stanovuje zákoník práce, je komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci klíčovým prvkem. Smyslem je posílit participaci (účast) zaměstnanců na řešení otázek souvisejících s bezpečností práce a jejich právní ochranu (§ 108 ZP). Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná (§ 106 odst. 1 ZP). Povinnost poskytovat zaměstnancům informace z oblasti BOZP je pro zaměstnavatele přímá a nepřenositelná. Aby zaměstnavatel předešel nedorozuměním či sankcím ze strany kontrolních orgánů, měl by si nastavit vlastní systém předávání informací. To může zahrnovat např. pravidelná setkání, elektronické informační systémy, vývěsky, informační letáky nebo rozesílání aktualit.

Zástupci zaměstnanců

Dle § 108 odst. 1 ZP zaměstnanci nesmějí být zbaveni práva účastnit se na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zástupci zaměstnanců). Zaměstnavatel v tomto případě nemusí se zaměstnanci jednat přímo – zvolení zástupci předávají zaměstnancům závěry z jednání a zprostředkovávají obousměrný tok informací. Volba zástupců zaměstnanců je zcela dobrovolná, je ponechána na rozhodnutí zaměstnanců (jedná se o využití práva zaměstnanců dle § 108 odst. 1 ZP) a zaměstnavatel ji nemůže vymáhat. Ale pozor, role těchto zástupců spočívá především v zastupování a obhajobě zájmů zaměstnanců, nikoli v povinném informování zaměstnanců o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a suplování zaměstnavatele v této oblasti.

Povinnost zaměstnavatele informovat

Povinnosti zaměstnavatele předávat zaměstnancům informace z oblasti BOZP jsou stanoveny v § 101 až 108 ZP, zejména se jedná o informace o rizicích a opatřeních při práci více zaměstnavatelů na jednom pracovišti [§ 101 odst. 4 písm. b) ZP], o zařazení do kategorie práce, o pracovnělékařských službách a jejich náplni, dostatečné a přiměřené informace (a pokyny) o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci pro některé skupiny zaměstnanců, informování zaměstnanců jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích a informování zaměstnankyň, pokud by výkonem jejich činnosti mohlo dojít k ohrožení mateřství, plodu či dítěte [§ 103 odst. 1 písm. b), písm. d), písm. f) – písm. h) ZP]. Součástí informační povinnosti je také seznámení zaměstnanců s organizací první pomoci, s postupy pro řešení mimořádných situací, s poskytováním pracovnělékařských služeb a s určením odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik [§ 108 odst. 3 písm. a) – písm. c) ZP]. Nad rámec těchto konkrétních povinností ukládá zákoník práce zaměstnavateli i obecnou povinnost informovat zaměstnance o všech dalších záležitostech, které mohou podstatně ovlivnit jejich bezpečnost a ochranu zdraví při práci [§ 108 odst. 3 písm. d) ZP].

Práva zaměstnanců

Vedle toho § 276 odst. 1 ZP zaručuje zaměstnancům v základním pracovněprávním vztahu právo na informace a projednání ve vymezeném rozsahu – zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance a jednat s nimi přímo, nepůsobí-li u něj odborová organizace, rada zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zástupci zaměstnanců). Informováním se podle zákoníku práce rozumí předávání nezbytných údajů zaměstnancům, projednání představuje výměnu stanovisek a hledání shody mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Tento institut je upraven v § 278 až 280 ZP a zahrnuje i problematiku BOZP, jejíž rozsah je stanoven v § 280 odst. 4 písm. e) ZP. Právo na informace a projednání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přísluší zaměstnancům v rozsahu (§ 101 až 106 a § 108 ZP, a § 9 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Do rámce práv zaměstnanců na informaci patří i přístup k tzv. nadnárodním informacím (§ 288 ZP), které se týkají firem působících v rámci EU a EHP, a jsou zprostředkovány prostřednictvím Evropské rady zaměstnanců.

Závěr

Informování je základním právem zaměstnance a povinností zaměstnavatele. Neplnění povinností může mít pro zaměstnavatele závažné následky – od sankcí inspekce práce až po zvýšené riziko úrazů a škod. Dobrá komunikace snižuje rizika, zvyšuje bezpečnost i produktivitu a zajišťuje, aby se zaměstnanci mohli podílet na tvorbě bezpečného pracovního prostředí.

CHECKLIST:

• Zajistěte přímou komunikace se zaměstnanci nebo prověřte, zda působí ve firmě tzv. zástupci zaměstnanců.
• Prověřte, zda máte k dispozici kontakty na všechny tyto zástupce a zda byl nastaven způsob komunikace s nimi.
• Prověřte, zda jsou stanoveny odpovědnosti za předávání informací, příp. postupy pro informovanost a projednání se zástupci zaměstnanců.
• Prověřte, zda jsou zaměstnanci informováni v rozsahu stanoveným zákonem.
• Prověřte, zda je vedena dokumentace o předaných informacích.
• Prověřte, zda je způsob předání informace přizpůsoben cílové skupině zaměstnanců.

ZDROJE (uváděná legislativa je v platném znění):

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
• zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce
• usnesení č. 2/1993 Sb., kterým se vyhlašuje Listina základních práv a svobod