Výpověď ze zdravotních důvodů a pracovní úraz

Každý zákonem připuštěný důvod pro zaměstnavatele s sebou nese nějaké podmínky, které musí být splněny, aby mohlo na jeho základě dojít k platnému rozvázání pracovního poměru. Zaměstnavatel musí proto pamatovat na jejich dodržení stejně jako náležitě skutkové vymezení výpovědního důvodu. Použití konkrétního výpovědního důvodu navíc může založit zaměstnanci právo na plnění spojené se skončením pracovního poměru (typicky na odstupné nebo na jednorázovou náhradu), popř. ovlivňuje rozsah tohoto práva (např. pracovního volna za účelem hledání nového zaměstnání podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci).

V našem článku zaměříme pozornost na důvody týkající se zdravotního stavu zaměstnance a ochrany jeho zdraví.

Obecně platí, že každý zaměstnanec musí být způsobilý vykonávat práci a plnit povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru, jinak nemůže řádně konat svou práci. Plnit povinnosti z pracovního poměru zaměstnanec může jen tehdy, má-li k tomu všechny potřebné schopnosti, tedy řečeno jinak, umožňuje-li mu jeho zdravotní stav (a zájem společnosti na ochraně jeho zdraví) konat práci. Zaměstnancova neschopnost (nedostatečná způsobilost) k výkonu práce je proto z uvedených hledisek výpovědním důvodem, i kdyby ji nezavinil.

Tento výpovědní důvod předpokládá existenci lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, a posudkového závěru, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost. Podle § 41 odst. 1 písm. a) ZP je dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti jedním z možných posudkových závěrů lékařského posudku, přičemž jeho definici obsahuje § 43 odst. 4 zákona č. 373/2011 sb., o specifických zdravotních službách. Z této definice vyplývá, že nepříznivý zdravotní stav zaměstnance trvá déle než 180 dnů, nebo lze předpokládat, že bude trvat déle než 180 dnů, a výkon sjednané práce (k níž je posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance) by vážně ohrozil jeho zdraví. Pro zaměstnavatele je lékařský posudek obsahující tento posudkový závěr účinný ode dne doručení, a nesmí proto v souladu s § 103 odst. 1 písm. a) ZP přidělovat zaměstnanci dosavadní práci.

Do 31. 5. 2025 počítala právní úprava s dlouhodobým pozbytím zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci ve dvou samostatných výpovědních důvodech, a to v § 52 písm. d) a e) ZP. V čem se zmíněné výpovědní důvody lišily, byla příčina dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti k práci. U výpovědního důvodu podle § 52 písm. d) ZP to byl pracovní úraz. Podle § 271k odst. 1 ZP je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274), nemoc z povolání (nemoc uvedená v nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání) nebo ohrožení nemocí z povolání (podle § 347 odst. 1 se ohrožením nemocí z povolání rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání).

U výpovědního důvodu podle § 52 písm. e) ZP spočívala příčina dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti zamě