Je pravidlem koncem roku, že MPSV předkládá do připomínkového řízení v návrh tzv. valorizačního nařízení vlády o úpravě náhrady. Jedná se o nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů. Nejinak tomu je samozřejmě i letos. Pro rok 2026 již bylo nařízení vlády publikováno ve Sbírce zákonů, jedná se o nařízení vlády č. 466/2025 Sb. , o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).
Valorizace rent v roce 2026
JUDr.
Eva
Dandová
Nařízení vlády, kterým se upravuje náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se vydávala již za platnosti starého zákoníku práce, první bylo vydáno v r. 1976. V roce 1996 bylo zavedeno pravidlo, společně prováděné pravidelná valorizace náhrady škody na zdraví v oblasti pracovněprávní a v oblasti občanskoprávní. Proto nařízení vlády v letech 1996 až 2013 vydávalo MPSV společně s Ministerstvem spravedlnosti.
V roce 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a ten zrušil pravidelnou valorizaci náhrad za škodu na zdraví, resp. újmy na zdraví. Z toho důvodu nyní MPSV již připravuje do připomínkového řízení pouze nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady). Ministerstvo obrany si připravuje obdobné nařízení vlády pro úpravu platů vojáků postižených služebním úrazem nebo nemocí z povolání.
Pro rok 2026 již bylo nařízení vlády publikováno ve Sbírce zákonů,
jedná se o nařízení vlády č. 466/2025 Sb.,
o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).Zcela stejného obsahu je i nařízení vlády č. 476/2025 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
Pravidelně je vydáváno i nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (nařízení o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým). To však zatím nebylo publikováno ve Sbírce zákonů. Nicméně i jeho obsah bude totožný a předchozími nařízeními vlády.
Všechna tři tzv. valorizační nařízení vlády nabydou účinnosti 1. ledna 2026.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ne zcela přesně vyjadřuje situace, kdy se tato škoda poskytuje. Jsou to totiž veškeré případy, kdy zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání musel změnit zaměstnání nebo zkrátit svůj pracovní úvazek a v důsledku toho došlo k poklesu jeho výdělku, tedy vznikla mu škoda. Vzniku této škody nakonec nemusí přímo bezprostředně ani předcházet pracovní neschopnost, např. u nemoci z povolání, kdy se poškozený léčí ambulantně a jeho zdravotní stav graduje až tak, že musí změnit zaměstnání. Zákonodárce ale chtěl názvem odlišit tento druh škody od předchozí škody způsobené ztrátou na výdělku po dobu pracovní neschopnosti.
Podstata náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti principiálně vychází z právní úpravy obsažené ve starém zákoníku práce a spočívá v tom, že se porovnává průměrný výdělek poškozeného zaměstnance před vznikem škody s výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti, (při převedení na jinou práci, změně pracovního úvazku nebo jiné změně pracovního poměru v důsledku pracovního úrazu) při započtení invalidního, důchodu. Při stanovení této náhrady jsou možné tři varianty výpočtu:
•
případ, kdy se od průměrného výdělku před vznikem škody odečítá invalidní důchod III. stupně (dříve plný ID) neboť poškozený již více nepracuje, rovnice výpočtu N