Články

Od 1. června 2025 vstoupila v účinnost novela zákona č. 373/2011 Sb., která přináší významné změny v oblasti pracovnělékařských prohlídek. Novela posiluje odpovědnost zaměstnavatelů za posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců a zajišťuje pravidelné kontrolní mechanismy. Významnou novinkou zrušení vstupních lékařských prohlídek pro první kategorii zaměstnanců. Posiluje se také důraz na periodické prohlídky zajišťující sledování zdravotní způsobilosti v čase. Novelizovaná pravidla tak reflektují potřebu pružně reagovat na zdravotní nároky jednotlivých pozic a minimalizovat zdravotní rizika spojená s výkonem práce.

Poslanecká sněmovna postoupila dne 24. 6. 2025 návrh zákona Senátu jako tisk 156. Lze předpokládat, že s účinností od 1. ledna 2026 rozsáhlá novela zákona č. 309/2006 Sb., která přináší řadu významných změn v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, značně zasáhne do pracovního života řady zaměstnanců. Tento návrh reaguje na vývoj aplikační praxe, technologický pokrok i potřebu zvýšení efektivity systému BOZP na rizikových pracovištích, především ve stavebnictví. Novela přináší významné změny, které reagují na nedostatky a nejednotné postupy dosavadní aplikační praxe, na požadavky odborné veřejnosti i zaměstnavatelských svazů, jež byli aktivními participanti na přípravě podoby novely, na technologický pokrok, když odstraňuje bariéry pro ještě zásadnější rozvoj digitalizace na úseku BOZP a též na nezbytnost přesnější harmonizace národních předpisů s právem Evropské unie.

Od 1. června 2025 platí nová pravidla pro zaměstnávání dětí, které ještě neukončily povinnou školní docházku. V novém ustanovení § 244a zákoníku práce se stanoví: „Mladistvý zaměstnanec mladší než 15 let nebo mladistvý zaměstnanec, který neukončil povinnou školní docházku, smí v období hlavních prázdnin konat pouze lehké práce, které neškodí jeho zdraví, vzdělávání a morálnímu rozvoji. Lehkými pracemi pro účely tohoto zákona jsou práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud součástí práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jiným právním předpisem.“ Co to vše bude znamenat pro praxi, si objasníme v následujících řádcích.

Chytré digitální systémy chrání pracovníky tím, že udržují a zvyšují bezpečnost práce při provádění potenciálně nebezpečných činností. Jedná se například o inteligentní osobní ochranné prostředky, nositelná zařízení, která mohou detekovat první příznaky fyzické, svalové a duševní únavy, jakož i mobilní nebo pevné systémy, které používají snímače nebo kamery k detekci nebezpečí. Další příležitostí chytrých digitálních systémů je monitorování, nebo dokonce předpovídání nebezpečného chování na pracovišti. Digitální technologie přinášejí příležitosti pro pracovníky a zaměstnavatele, ale také nové výzvy a rizika pro BOZP, kterým je zapotřebí se rovněž intenzivně věnovat. [1, 2]

Pracovnělékařské služby načtením pozměňovacího návrhu (sněmovní tisk č. 775/0) do flexinovely zákoníku práce od 1. 6. 2025 doznaly významných změn. Pozměňování návrh řešící otázku vstupních pracovnělékařských prohlídek a programů podpory zdraví, byl vytvořen z návrhu zákona, kterým se měnil zákon o specifických zdravotních službách. První změna se týká úpravy vstupních prohlídek, které podobně, jako tomu bylo u prohlídek periodických, se dostávají na fakultativní rovinu jejich provádění. Uvedená změna vychází z naplnění antibyrokratického balíčku III s cílem snížit některé zbytné povinnosti nejen na straně zaměstnavatelů, ale i na straně druhé posuzujících poskytovatelů, tedy poskytovatelů v oboru všeobecné praktické lékařství posuzované osoby (tzv. praktik) či poskytovatelů pracovnělékařských služeb.

Onemocnění, která se dříve vyskytovala v pozdějším věku, se začínají projevovat už v tom ranějším. Oproti jiným zemím v Evropské Unii je zdravotní stav obyvatel České republiky podprůměrný, a i proto je nově právní úpravou zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (v rámci novely zákoníku práce, tzv. flexinovely), zaveden institut programů podpory zdraví, a to s účinností od 1. 6. 2025.Legislativní úprava představuje nový koncept, jež prolíná interakci pracovních a civilizačních rizik. Programy podpory zdraví, resp. soubor konkrétních opatření v nich obsažených, mohou přispět ke zlepšení zdravotní kondice zaměstnanců či včas odhalit závažnější onemocnění. Vedle pracovnělékařských služeb zaměřených na zdravotní prevenci související s výkonem práce, tak mohou být tyto programy vhodným nástrojem k podpoře zdraví zaměstnanců ze strany zaměstnavatelů, a to v širším měřítku než dosud. Programy podpory zdraví jsou na dobrovolné bázi, je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda k nim přistoupí. 

Zabezpečení potřebnými druhy energií a pitné vody je jednou z nezbytných podmínek provozu a každého zdravotnického zařízení, a to nejen za standardních podmínek, ale také při vzniku jakékoliv mimořádné události, včetně krizových situací. Článek navazuje na předcházející část s názvem Provoz a kontroly technických zařízení ve zdravotnictví – vzduchotechnická zařízení.

V celé BOZP platí zásada, že zaměstnavatel povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací práce v oblasti BOZP a přijímáním opatření k předcházením rizikům. To ukládá zaměstnavateli přímo zákoníku práce . Jde o tzv. metodu prevence rizik, na základě které musí zaměstnavatel vyhledávat rizika a když je nemůže odstranit, tak je musí vhodnými opatřeními alespoň minimalizovat. Jedním z rizik je práce v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, tedy práce v chladu a v horku. Proto zákoník práce v § 104 výslovně stanoví, že na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje a odkazuje na prováděcí předpis. Ochranné nápoje jsou prostředkem individuální ochrany, který má chránit zaměstnance před účinky nepříznivých klimatických podmínek – tepelné a chladové zátěže.

V l á d n í   n á v r h   ZÁKON ze dne ……………………2024, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při...

   ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE   k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a...

ZÁKON ze dne                  2025, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví...

Bezpečnost strojního zařízení je jedním z kritických aspektů jakéhokoli provozu. S rostoucím využíváním automatizace a robotizace ve výrobním sektoru je jedním z prvořadých úkolů potřeba zajištění bezpečnosti zaměstnanců a vlastního strojního zařízení. Článek shrnuje různé aspekty bezpečnosti strojních zařízení, včetně důležitosti aplikace správných bezpečnostních opatření, role hodnocení a analýzy rizik a toho, jak vhodně implementovat adekvátní bezpečnostní systémy.

Podle nové právní úpravy v zákoníku práce má zaměstnanec možnost sám si rozvrhnout pracovní dobu. Tím si může vytvořit účinnější podmínky a předpoklady pro zvýšení ochrany zdraví při práci, např. v podobě dalšího a delšího odpočinku nebo vhodných přestávek v práci.

Bezpečnost práce na staveništi je základním kamenem úspěchu každé stavby. Přestože ve stavebnictví je zaváděno nespočet bezpečnostních opatření, patří toto odvětví stále mezi vysoce rizikové. Školení v oblasti bezpečnosti práce je nezbytné pro snížení počtu úrazů, zlepšení dodržování předpisů a zajištění bezpečného pracovního prostředí. Tradiční metody školení, jako je výuka ve třídě a demonstrace na místě, mají svá omezení, pokud jde o zapojení, udržení si znalostí a uplatnění v reálném světě. Technologie virtuální reality se stala možnou součástí řešení tohoto problému díky své schopnosti školit pracovníky v realistických simulacích staveniště bez přítomnosti vystavení se nebezpečí. Proč a jaké výhody má tedy uplatnění virtuální reality ve stavebnictví?

Práce dětí je celosvětovým problémem. Není žádným tajemstvím, že i v České republice se setkáváme s prací dětí ve věku do 15 let, zejména o prázdninách. Většinou se jedná o „pracovní“ vztah podle občanského zákoníku (např. nepojmenovaná smlouva) na nejrůznější práce, např. při roznášce propagačních letáků, novin, různých tiskovin, práce u čerpacích stanic, občerstvovacích stánků apod. Pracovněprávní předpisy však neumožňovaly, aby osoby ve věku do 15 let uzavřely pracovněprávní vztah.

V životě nás potkávají různé události, které mohou zanechat stopy na pracovním výkonu. Mezi ně patří různé překážky v práci osobního i rodinného charakteru. Zaměstnanci pak požadují od svého zaměstnavatele pracovní volno. Postup zaměstnavatele při poskytování pracovního volna při důležitých osobních překážkách v práci, jejich rozsah a okruh obsahuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. K zásadním změnám v něm došlo po schválení vládou a jeho účinnost nabývá platnosti současně s flexibilní novelou zákoníku práce od 1. června 2025. Náhradou mzdy nebo platu (dále „náhrada mzdy“) se rozumí průměrný výdělek zaměstnance za určitý časový úsek, zpravidla jednodenní.

Zákoník práce vytváří legislativní podmínky pro dosažení souladu rodinného a pracovního života. Jeho novela s účinností od 1. června ještě „navíc“ zvýhodňuje v řadě ustanovení pracující matky s dětmi.

Změny v zákoně o specifických zdravotních službách přinášejí zásadní novinky, které ovlivní pracovněprávní vztahy a podporu zdraví zaměstnanců. Nový odstavec 4 § 42 ZSZS zavádí povinnost zaměstnavatelů zajistit vydání lékařského posudku pro určení, zda je onemocnění způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to i po skončení pracovního poměru. Dále se do zákona vkládají programy podpory zdraví, které mají za cíl zvýšit využívání zdravotní prevence a zlepšit zdravotní kondici zaměstnanců. Tyto změny přinášejí větší právní jistotu a podporu zdraví na pracovišti.

Téměř po deseti letech přicházíme s další verzí oborového portálu BOZPinfo.cz, který nově strukturuje široký obsah problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) do tematických okruhů. Nabízí sofistikované vyhledávací funkce a celkové rozšíření, které poskytuje komplexní pohled na prevenci pracovních rizik, požární ochranu, prevenci závažných havárií a nově i ochranu obyvatelstva a krizové řízení. Přestože jsme se k 1. 1. 2025 sloučili s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, v. v. i., BOZP se stále věnujeme, i když pod názvem RILSA (Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i.).

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 120/2025 publikována novela zákoníku práce a dalších předpisů, označovaná jako "flexinovela". Spolu se zákoníkem práce byly zákonem č. 120/2025 Sb. novelizovány i další zákony: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. K jednotlivým změnám, které mají dopad na oblast BOZP, zaměstnanosti, ochrany zdraví a pracovněprávních vztahů, jsme pro vás připravili praktické články. Zde je naleznete přehledně na jednom místě.