Články

Příspěvek reaguje na řadu dotazů týkající se požadavků například od školitelů, odborníků z oblasti bezpečnosti práce, kteří přivítají, resp. požadují informace o pracovních úrazech. Z informačního systému o pracovních úrazech SÚIP jsem vybral příklady pracovních úrazů, které souvisejí s provozem zdvihacích zařízení a s obsluhou technologických linek. Příspěvek také obsahuje vybrané nejčastější dotazy směřované na SÚIP, a to konkrétně z oblasti technické dokumentace a dovozu strojů do České republiky.

Úvodem je třeba zdůraznit, že zákonodárce rezignoval v zákoníku práce na definici zaměstnance pracujícího na dálku. Jeho definiční vymezení je tak ponecháno doktríně pracovního práva. Ustanovení § 317 ZP upravuje režim dohodnuté práce zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci na jiném místě. Podmínkou sjednání dohody o výkonu práce na dálku již také není, že by si zaměstnanec musel rozvrhovat pracovní dobu sám. Podmínkou aplikace tohoto institutu tak zůstala jen dohoda o výkonu práce na dálku. Tuto dohodu tak lze sjednat i pro případ, že zaměstnanec bude pracovat v době určené zaměstnavatelem.

Mezi základní povinnosti zaměstnavatele na úseku BOZP patří povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena s tím, že kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis. Vzhledem k tomu, že se neustále setkáváme s dotazy, co jsou to vlastně ty kategorie a čím jsou upraveny, zopakujeme si v následujících řádcích základ právní úpravy.

Jednou z právních cest, která může přispět ke zvýšení pružnosti a dynamičnosti ekonomiky, je uplatňování flexibilních pracovních úvazků. Současně je však nutné respektovat jednu z pracovněprávních zásad: zajistit ochranu zaměstnanců, zejména odpočinek po práci a dodržení nebo zkvalitnění zákonných požadavků kladených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zákoník práce pro tyto způsoby zaměstnávání a ochranu zdraví při práci vytváří legislativní podmínky.

Dle mého názoru k problematice provozu motorových vozíků, dále k pracovní úrazovosti u tohoto zdroje, bylo již v předcházejícím období, a to například ze strany metodika pro manipulaci s břemeny Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), zpracováno mnoho příspěvků. Dále rovněž problematika motorových vozíků byla již i několikrát prezentována metodikem pro manipulaci s břemeny SÚIP například na odborném semináři pod názvem „VOZÍKY“, což bylo odborníky v oblasti školitelů (instruktorů) motorových vozíků (MV) velmi pozitivně hodnoceno. Na základě získaných informací, tak řada školitelů (instruktorů) MV významně obohatila svá školení. Bohužel vysoká pracovní úrazovost, jak vyplývá z informačního systému o pracovních úrazech vedený SÚIP u tohoto zdroje (viz tabulka), si opět vyžaduje pozornost.

Exoskeletony se stávají nedílnou součástí moderního pracovního a zdravotnického prostředí, a to díky jejich schopnosti zmírnit fyzickou námahu a posílit výkonnost. Přestože nabízí lákavá řešení pro odlehčení svalové zátěže, zlepšení ergonomie a snížení úrazovosti, skrývají také stinné stránky, které mohou ovlivnit komfort, bezpečnost a psychosociální pohodu uživatelů. Tento článek se zaměřuje na oba póly využívání exoskeletonů v reálných pracovních podmínkách a zkoumá, jak tyto technologické novinky mohou ovlivnit dynamiku pracovního prostředí a pracovní kulturu.

Dřevozpracující průmysl vzhledem k charakteru práce představuje pro pracovníky zvýšené riziko vzniku úrazu, a to především v případech, kdy nejsou dodržovány stanovená bezpečnostní opatření. Především práce na dřevoobráběcích strojích jsou vysoce nebezpečné, takže i malé chyby nebo chvilková nedbalost mohou mít vážné následky. Existují rovněž i rizika spojená s pracovním prostředím, jako je hluk, prach, vibrace, uklouznutí a zakopnutí.

Poslanecká sněmovna postoupila dne 24. 6. 2025 návrh zákona Senátu jako tisk 156. Lze předpokládat, že s účinností od 1. ledna 2026 rozsáhlá novela zákona č. 309/2006 Sb. , která přináší řadu významných změn v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, značně zasáhne do pracovního života řady zaměstnanců. Tento návrh reaguje na vývoj aplikační praxe, technologický pokrok i potřebu zvýšení efektivity systému BOZP na rizikových pracovištích, především ve stavebnictví. Novela přináší významné změny, které reagují na nedostatky a nejednotné postupy dosavadní aplikační praxe, na požadavky odborné veřejnosti i zaměstnavatelských svazů, jež byli aktivními participanti na přípravě podoby novely, na technologický pokrok, když odstraňuje bariéry pro ještě zásadnější rozvoj digitalizace na úseku BOZP a též na nezbytnost přesnější harmonizace národních předpisů s právem Evropské unie.

Od 1. června 2025 vstoupila v účinnost novela zákona č. 373/2011 Sb., která přináší významné změny v oblasti pracovnělékařských prohlídek. Novela posiluje odpovědnost zaměstnavatelů za posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců a zajišťuje pravidelné kontrolní mechanismy. Významnou novinkou zrušení vstupních lékařských prohlídek pro první kategorii zaměstnanců. Posiluje se také důraz na periodické prohlídky zajišťující sledování zdravotní způsobilosti v čase. Novelizovaná pravidla tak reflektují potřebu pružně reagovat na zdravotní nároky jednotlivých pozic a minimalizovat zdravotní rizika spojená s výkonem práce.

Od 1. června 2025 platí nová pravidla pro zaměstnávání dětí, které ještě neukončily povinnou školní docházku. V novém ustanovení § 244a zákoníku práce se stanoví: „Mladistvý zaměstnanec mladší než 15 let nebo mladistvý zaměstnanec, který neukončil povinnou školní docházku, smí v období hlavních prázdnin konat pouze lehké práce, které neškodí jeho zdraví, vzdělávání a morálnímu rozvoji. Lehkými pracemi pro účely tohoto zákona jsou práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud součástí práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jiným právním předpisem.“ Co to vše bude znamenat pro praxi, si objasníme v následujících řádcích.

Chytré digitální systémy chrání pracovníky tím, že udržují a zvyšují bezpečnost práce při provádění potenciálně nebezpečných činností. Jedná se například o inteligentní osobní ochranné prostředky, nositelná zařízení, která mohou detekovat první příznaky fyzické, svalové a duševní únavy, jakož i mobilní nebo pevné systémy, které používají snímače nebo kamery k detekci nebezpečí. Další příležitostí chytrých digitálních systémů je monitorování, nebo dokonce předpovídání nebezpečného chování na pracovišti. Digitální technologie přinášejí příležitosti pro pracovníky a zaměstnavatele, ale také nové výzvy a rizika pro BOZP, kterým je zapotřebí se rovněž intenzivně věnovat. [1, 2]

Pracovnělékařské služby načtením pozměňovacího návrhu (sněmovní tisk č. 775/0) do flexinovely zákoníku práce od 1. 6. 2025 doznaly významných změn. Pozměňování návrh řešící otázku vstupních pracovnělékařských prohlídek a programů podpory zdraví, byl vytvořen z návrhu zákona, kterým se měnil zákon o specifických zdravotních službách. První změna se týká úpravy vstupních prohlídek, které podobně, jako tomu bylo u prohlídek periodických, se dostávají na fakultativní rovinu jejich provádění. Uvedená změna vychází z naplnění antibyrokratického balíčku III s cílem snížit některé zbytné povinnosti nejen na straně zaměstnavatelů, ale i na straně druhé posuzujících poskytovatelů, tedy poskytovatelů v oboru všeobecné praktické lékařství posuzované osoby (tzv. praktik) či poskytovatelů pracovnělékařských služeb.

Onemocnění, která se dříve vyskytovala v pozdějším věku, se začínají projevovat už v tom ranějším. Oproti jiným zemím v Evropské Unii je zdravotní stav obyvatel České republiky podprůměrný, a i proto je nově právní úpravou zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (v rámci novely zákoníku práce, tzv. flexinovely), zaveden institut programů podpory zdraví, a to s účinností od 1. 6. 2025.Legislativní úprava představuje nový koncept, jež prolíná interakci pracovních a civilizačních rizik. Programy podpory zdraví, resp. soubor konkrétních opatření v nich obsažených, mohou přispět ke zlepšení zdravotní kondice zaměstnanců či včas odhalit závažnější onemocnění. Vedle pracovnělékařských služeb zaměřených na zdravotní prevenci související s výkonem práce, tak mohou být tyto programy vhodným nástrojem k podpoře zdraví zaměstnanců ze strany zaměstnavatelů, a to v širším měřítku než dosud. Programy podpory zdraví jsou na dobrovolné bázi, je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda k nim přistoupí. 

Zabezpečení potřebnými druhy energií a pitné vody je jednou z nezbytných podmínek provozu a každého zdravotnického zařízení, a to nejen za standardních podmínek, ale také při vzniku jakékoliv mimořádné události, včetně krizových situací. Článek navazuje na předcházející část s názvem Provoz a kontroly technických zařízení ve zdravotnictví – vzduchotechnická zařízení.

V celé BOZP platí zásada, že zaměstnavatel povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací práce v oblasti BOZP a přijímáním opatření k předcházením rizikům. To ukládá zaměstnavateli přímo zákoníku práce . Jde o tzv. metodu prevence rizik, na základě které musí zaměstnavatel vyhledávat rizika a když je nemůže odstranit, tak je musí vhodnými opatřeními alespoň minimalizovat. Jedním z rizik je práce v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, tedy práce v chladu a v horku. Proto zákoník práce v § 104 výslovně stanoví, že na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje a odkazuje na prováděcí předpis. Ochranné nápoje jsou prostředkem individuální ochrany, který má chránit zaměstnance před účinky nepříznivých klimatických podmínek – tepelné a chladové zátěže.

V l á d n í   n á v r h   ZÁKON ze dne ……………………2024, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při...

ZÁKON ze dne                  2025, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví...

   ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE   k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a...

Bezpečnost strojního zařízení je jedním z kritických aspektů jakéhokoli provozu. S rostoucím využíváním automatizace a robotizace ve výrobním sektoru je jedním z prvořadých úkolů potřeba zajištění bezpečnosti zaměstnanců a vlastního strojního zařízení. Článek shrnuje různé aspekty bezpečnosti strojních zařízení, včetně důležitosti aplikace správných bezpečnostních opatření, role hodnocení a analýzy rizik a toho, jak vhodně implementovat adekvátní bezpečnostní systémy.

Podle nové právní úpravy v zákoníku práce má zaměstnanec možnost sám si rozvrhnout pracovní dobu. Tím si může vytvořit účinnější podmínky a předpoklady pro zvýšení ochrany zdraví při práci, např. v podobě dalšího a delšího odpočinku nebo vhodných přestávek v práci.