Články

Změny v zákoně o specifických zdravotních službách přinášejí zásadní novinky, které ovlivní pracovněprávní vztahy a podporu zdraví zaměstnanců. Nový odstavec 4 § 42 ZSZS zavádí povinnost zaměstnavatelů zajistit vydání lékařského posudku pro určení, zda je onemocnění způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to i po skončení pracovního poměru. Dále se do zákona vkládají programy podpory zdraví, které mají za cíl zvýšit využívání zdravotní prevence a zlepšit zdravotní kondici zaměstnanců. Tyto změny přinášejí větší právní jistotu a podporu zdraví na pracovišti.

Zákoník práce vytváří legislativní podmínky pro dosažení souladu rodinného a pracovního života. Jeho novela s účinností od 1. června ještě „navíc“ zvýhodňuje v řadě ustanovení pracující matky s dětmi.

V životě nás potkávají různé události, které mohou zanechat stopy na pracovním výkonu. Mezi ně patří různé překážky v práci osobního i rodinného charakteru. Zaměstnanci pak požadují od svého zaměstnavatele pracovní volno. Postup zaměstnavatele při poskytování pracovního volna při důležitých osobních překážkách v práci, jejich rozsah a okruh obsahuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. K zásadním změnám v něm došlo po schválení vládou a jeho účinnost nabývá platnosti současně s flexibilní novelou zákoníku práce od 1. června 2025. Náhradou mzdy nebo platu (dále „náhrada mzdy“) se rozumí průměrný výdělek zaměstnance za určitý časový úsek, zpravidla jednodenní.

Práce dětí je celosvětovým problémem. Není žádným tajemstvím, že i v České republice se setkáváme s prací dětí ve věku do 15 let, zejména o prázdninách. Většinou se jedná o „pracovní“ vztah podle občanského zákoníku (např. nepojmenovaná smlouva) na nejrůznější práce, např. při roznášce propagačních letáků, novin, různých tiskovin, práce u čerpacích stanic, občerstvovacích stánků apod. Pracovněprávní předpisy však neumožňovaly, aby osoby ve věku do 15 let uzavřely pracovněprávní vztah.

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 120/2025 publikována novela zákoníku práce a dalších předpisů, označovaná jako "flexinovela". Spolu se zákoníkem práce byly zákonem č. 120/2025 Sb. novelizovány i další zákony: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. K jednotlivým změnám, které mají dopad na oblast BOZP, zaměstnanosti, ochrany zdraví a pracovněprávních vztahů, jsme pro vás připravili praktické články. Zde je naleznete přehledně na jednom místě.

Podle nové právní úpravy v zákoníku práce má zaměstnanec možnost sám si rozvrhnout pracovní dobu. Tím si může vytvořit účinnější podmínky a předpoklady pro zvýšení ochrany zdraví při práci, např. v podobě dalšího a delšího odpočinku nebo vhodných přestávek v práci.

Od 1. ledna 2025 nabyla účinnost zásadní novela zákona o inspekci práce , která přináší rozsáhlé změny kontrol v oblasti minimální mzdy a zaručeného platu. Nové legislativní úpravy především zajišťují přiměřené mzdové podmínky pro zaměstnance, přičemž v souladu s evropskou směrnicí o minimální mzdě zavádí valorizační mechanismus, který zohledňuje ekonomické a sociální podmínky v České republice. Kromě toho novela umožňuje inspektorům provádět kontrolu efektivnějším způsobem, například bez vědomí kontrolovaných osob pořizovat audiovizuální záznamy, čímž se posiluje potírání nelegální práce. Dále se upravují skutkové podstaty přestupků, aby reflektovaly nová pravidla pro odměňování za práci. Tyto novinky mají významný dopad na zaměstnavatele i zaměstnance, a proto je důležité se s aktuálními změnami detailně seznámit.

Zpracovatelský průmysl je páteří mnoha ekonomik, jelikož poskytuje zboží a zaměstnání v masivním měřítku. Toto odvětví je však také jedním z nejnebezpečnějších, přičemž pracovníci v tomto odvětví čelí mnoha nebezpečím a rizikům. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zpracovatelském průmyslu je tak velmi důležitým aspektem, a to i vzhledem k vysokému riziku vzniku pracovních úrazů, které mohou v tomto prostředí nastat. Z údajů Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že v provozech zpracovatelského průmyslu stále pracují ve značné míře agenturní zaměstnanci, a že agenturní zaměstnanci, vzhledem k jejich univerzálnosti, jsou vysíláni podle potřeb uživatelů do firem, kde se někdy nestačí ani řádně zaškolit a zapracovat. Agenturní zaměstnanci jsou tak vysoce zranitelnou skupinou, které je zapotřebí se rovněž intenzivně věnovat.

V předcházejícím období se kontrolní činnost orgánů inspekce práce, mimo jiné, zaměřila i na bezpečný provoz vyhrazených zdvihacích zařízení. Konkrétně, zda provozovatelé zdvihacích zařízení mají k dispozici provozní dokumentaci zařízení, zda používají zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, na odbornou způsobilost včetně ověření zdravotní způsobilosti k výkonu konkrétní pracovní činnosti, na prevenci rizik, na způsob vedení dokumentace o vyhledaných a vyhodnocených rizicích, provádění odborných úkonů k prověření technického stavu zdvihacích zařízení tzn. zda zdvihací zařízení jsou pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

Autoři předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2024.

V současné době je v konečné fázi legislativního procesu zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění dalších předpisů, a některé další zákony. Tento zákon má také přinést změnu v odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Podle všech předpokladů nabude novela zákoníku práce účinnosti 1. června 2025. V našem článku se zaměříme na dvě změny, které připravovaná novela obsahuje, a to změny týkající se odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Zabezpečení potřebnými druhy energií a pitné vody je jednou z nezbytných podmínek provozu a každého zdravotnického zařízení, a to nejen za standardních podmínek, ale také při vzniku jakékoliv mimořádné události, včetně krizových situací. Bezpečný a plynulý provoz technických zařízení je tedy základní podmínkou pro poskytování zdravotnických služeb. Pojmem „Technické zařízení“ není právním nebo ostatním předpisem jasně definován, nicméně si jej můžeme představit jakýkoliv výrobek, předmět nebo soubor předmětů, které byly vytvořeny k vykonávání nějakého konkrétního úkonu nebo práce anebo byly vytvořeny pro určitý účel.

Digitální technologie mění trh práce, otevírají nové typy pracovních míst a způsoby jejich organizace a řízení. Rychlý rozvoj umělé inteligence, sociálních médií, nových komunikačních nástrojů a výrazný nárůst práce na dálku, má za následek nové příležitosti pro pracovníky a zaměstnavatele, ale také nové výzvy a rizika pro bezpečnost a zdraví pracovníků. Kampaň Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci „Zdravá pracoviště“ 2023-2025 na téma „Bezpečnost a zdraví při práci v digitálním věku“ v letošním roce končí. Jedním z cílů této kampaně je zlepšit znalosti o nových a vznikajících rizicích a příležitostech souvisejících s digitální transformací práce. A jaké výzvy a rizika přináší digitalizace práce pro bezpečnost a ochranu zdraví?

V České republice je zaměstnávání dětí podřízeno přísné právní regulaci, která zohledňuje mezinárodní standardy ochrany dětí a právo Evropské unie. Základními zásadami jsou zákaz práce dětí mladších 15 let a těch, kteří neukončili povinnou školní docházku, s výjimkou umělecké, kulturní, reklamní a sportovní činnosti, vyžadující povolení příslušného úřadu práce. Tato pravidla byla implementována zákonem č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, a harmonizována s evropskou Směrnicí Rady Evropské unie č. 94/33/ES.

V současných ekonomických podmínkách dochází často k situacím, kdy se podnik (firma) prodává nebo se pachtuje, případně dochází k jiným formám přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle § 338 a násl. zákoníku práce . Přejímající (nový) zaměstnavatel při tomto přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu na sebe přebírá práva a povinnosti vyplývající z tohoto vztahu v plném rozsahu, neboť vstupuje do právního postavení převodce (§ 338 odst. 2 ZP ). Přejímající zaměstnavatel přebírá závazky svého předchůdce ve stejné podobě (za stejných podmínek), v jaké by existovaly u převodce, kdyby k přechodu práv a povinností vůbec nedošlo. Zejména z rozhodovací praxe Soudního dvora EU (SDEU) vyplývá, že mzdové a pracovní podmínky musí být po přechodu zachovány v nezměněné podobě. Z právní úpravy v zákoníku práce vyplývá, že změny pracovních podmínek jsou možné jen na základě dohody stran o změně pracovní smlouvy dle § 40 až 47. Změna jednostranným právním jednáním ze strany zaměstnavatele není možná.

Prevence je hlavní zásadou legislativy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v Evropské unii, a hodnocení a řízení rizik je základním kamenem účinné prevence. Kultura prevence v organizaci vyjadřuje, jak důležitá jsou témata bezpečnosti a ochrany zdraví při každodenní práci. Základní požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru stanoví zaměstnavateli zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších přepisů, a nařízení vlády č. 339/2017 Sb. , o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. Oba tyto předpisy zohledňují ve svých ustanoveních především principy prevence. Z toho musí vycházet také opatření přijímaná za účelem prevence rizik.

Bezpečnost práce při používání úhlových brusek se opětovně podceňuje, jak vyplývá z informačního systému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce. Z pohledu bezpečnosti práce je úhlová bruska všestranně využitelná, ale také ji lze zařadit mezi nebezpečné nářadí. Při práci bez ochranných brýlí, dále vhodných osobních ochranných pracovních prostředků, hrozí vysoké riziko úrazu, například poškození zraku při vlétnutí jisker (třísek) do očí, ale také i popálení, dále pořezání horní končetiny, jak uvedu na vybraných příkladech závažných pracovních úrazů, tzn. pracovních úrazů s hospitalizací delší než pět dnů.

V pracovních sporech mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem platí, že vždy je lepší se dohodnout, než se „soudit“. U netypických pracovních úrazů jako je infarkt, kýla, mozková mrtvice apod., to platí dvojnásob. Při sjednávání dohod o mimosoudním odškodnění nejen netypických pracovních úrazů by se mělo postupovat podle § 125 občanského soudního řádu . Zejména se jedná o prokázání existence důvodů, které pro zaměstnavatele znamenají zproštění povinnosti nahradit škodu za pracovní úraz.

Pojem péče o zaměstnance lze definovat jako soubor práv a povinností směřujících k vytvoření optimální podmínek pro výkon práce. V našem článku se budeme zabývat oblastí pracovního prostředí, pracovnělékařské péče, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a stravování zaměstnanců, protože to jsou v praxi nejčastější, dá se říci i pravidelné aktivity zaměstnavatelů, kam směřují svoji péči o zaměstnance.

V praxi se vyskytují poměrně často dotazy týkající se odškodnění úrazů vzniklých při cestě do zaměstnání nebo ze zaměstnání (dále jen „cesta do zaměstnání“). Proto se na tuto – na první pohled jednoduchou záležitost podíváme ze všech možných úhlů pohledu, jak nám umožňuje první úprava. Takže vydejme se na cestu do zaměstnání a zároveň prozkoumat právní úpravu, co nám o ní říká zákoník práce .