Zkoušky z odborné způsobilosti - změny v nařízení č. 592/2006 Sb.

Dosavadní nastavení akreditací a zkoušek odborné způsobilosti v oblasti BOZP vykazovalo nevyrovnanou kvalitu a omezenou kontrolovatelnost etických a procesních standardů. Ministerstvo vnese vyšší míru předvídatelnosti a vymahatelnosti prostřednictvím kodifikace etického kodexu komise jako minimálního standardu profesní etiky, transparentního plánování zkoušek a digitalizace zkušebních dokumentů.

Změny jsou vydávány na základě § 21 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon 309“). Textu výslovně strukturuje nové povinnosti držitelů akreditace a komise. Nově projekt akreditace musí být v elektronické podobě a obsahovat etický kodex s konkrétním obsahem a mechanikou prosazení; ministerstvo výslovně posuzuje schopnost zajišťovat zkoušky „bez neetických postupů“ (tedy nejen „jak“, ale i „jak poctivě“).

Etický kodex: od deklarace k vymahatelnosti

Pro problematiku etického kodexu je konstruováno přechodné ustanovení v novele zákona 309, které stanoví, že osoba, které byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona udělena akreditace, je povinna do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat žádost o změnu akreditace, jejíž součástí bude etický kodex zkušební komise podle § 20 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Marným uplynutím této lhůty akreditace zaniká.

Je zde tedy zcela jednoznačně stanovena důležitost této povinnosti, tj. zpracování a implementování etického kodexu do praxe, když je tato spojena s možností zániku akreditace ze zákona, pokud nebude povinnost dodržena.

Vodítkem pro vyhotovení etického kodexu není jen právní úprava zákona 309 a právní úprava nařízení 592, ale též doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“), které je zveřejněné na stránkách Českého Focal pointu jako doporučení držitelům akreditace k etickému kodexu a vzor etického kodexu na Akreditace – Focal Point – Focal Point

Za účelem zajištění jednotné a vymahatelné praxe akreditovaných subjektů je vhodné používat ministerstvem zveřejněný nástroj – doporučení, které konkretizuje etické, procesní a technické požadavky na průběh a dokumentaci zkoušek odborné způsobilosti. Základním stavebním kamenem je vzorový etický kodex, jenž vymezuje minimální standard nestrannosti a integrity a současně stanoví doporučené ukazatele výkonnosti pro jejich sledování a vyhodnocování. Nedílnou součástí kodexu jsou praktické přílohy, zejména závazný formulář pro oznámení a posouzení konfliktu zájmů a záznam o proškolení členů komise, které zajišťují auditovatelnost a průkaznost plnění etických povinností.

Je vhodné používat standardizované protokolu o posouzení písemné práce. Tato šablona by měla mít předem definovaný rozsah i typologii doplňujících otázek (např. faktografické ověření, aplikace práva na modelový případ, interpretace technických norem a metod), čímž se minimalizuje nahodilost hodnocení a posiluje srovnatelnost mezi zkouškami. Součástí šablony by měla být metodika prokazování autorství odevzdané práce, která kombinuje formální prvky (prohlášení o samostatnosti, citační standard) s věcnými testy porozumění (cílené otázky, které znemožní „mechanickou“ reprodukci textu bez znalostního základu). Výsledkem bude důkazně silný podklad pro ústní část zkoušky i pro případný následný dohled.

Funkčnost a věrohodnost systému dále podporují kontroly zveřejňovaných termínů a kapacit. Tyto kontroly spočívají nejen v pravidelném porovnání předem publikovaných údajů s reálnou obsazeností a průběhem jednotlivých zkouškových dnů, ale i v kontrolách na místě v době zkoušek. Není vyloučena ani kontrola akreditované osoby mimo data pořádaných zkoušek. Tyto kontroly odhalují případné nesoulady (např. systematické navyšování kapacit ad hoc, selektivní dostupnost termínů či neodůvodněné rušení) a vytvářejí zpětnou vazbu pro nápravná opatření. Tím posilují princip transparentnosti a brání tomu, aby zveřejňování sloužilo jen jako formální „fajfka“ bez skutečného informačního obsahu.

Etický kodex je povinnou součástí projektu akreditace a je výslovně koncipován jako minimální standard profesní etiky komise. Zakotvuje zásady bezúhonnosti, nezávislosti a odborné způsobilosti; stanoví pravidla nestrannosti, vyloučení podjatosti a ochrany před ovlivňováním, zákaz přijetí daru či úsluhy a postupy pro oznamování porušení s výslovným zákazem odvety. Kodex upravuje také mlčenlivost a nakládání s osobními údaji a dokumenty a vyžaduje promítnutí povinností do pracovněprávních vztahů (včetně následků porušení). Ministerstvo nově posuzuje, zda předkladatel prokazuje schopnost zajišťovat zkoušky „bez neetických postupů“. Vnitřní metody hodnocení, dříve stojící mimo etickou rovinu, se přesouvají pod tento vymahatelný rámec.

Je třeba akcentovat a pochopit důsledky jeho zavedení. Kodex nefunguje jen jako morální apel, nýbrž jako regulační minimum s kontrolovatelným obsahem, kdy transparentně definuje stavy, které vedou ke střetu zájmů, a stanoví reakční mechanismy (vyloučení, disciplinární důsledky). Tím buduje důvěru ve výsledky zkoušek a umožňuje rychlejší odhalování odchylek (např. nepatřičný kontakt s uchazečem) při kontrolách ze strany ministerstva.

Důvodová zpráva vysvětluje, že písemná podoba kodexu zvyšuje kontrolovatelnost, nastavuje „etické mantinely“ a má zajistit, aby „nedošlo k neetickému jednání“ samotné zkušební komise. Zároveň se tím řeší i běžná situace osobních vazeb mezi komisaři a uchazeči, kdy příliš blízké osobní vazby mezi zkušebními komisaři a zkoušenými mohou znamenat zásadní překážku pro absolvování zkoušky.

Nejde tedy o okolnost akceptovatelnou ani omluvitelnou. Trh poskytovatelů zkoušek je pluralitní a uchazeč má reálnou možnost volby mezi více akreditovanými osobami. Není možné tedy na něj nahlížet jako na subjekt „uzamčený“ u jediného poskytovatele. Tvrzení o nemožnosti zvolit jiný subjekt postrádá přesvědčivost, neprokáže-li se výjimečná tržní situace (např. faktický monopol, dlouhodobá nedostupnost kapacit či jiné objektivní bariéry), což je v daném případě mnohostí subjektů vyloučeno.

Z toho plyne, že jakékoli pochybení na straně komise nelze omlouvat údajnou závislostí uchazeče na konkrétním poskytovateli. Etické a procesní standardy musí být dodrženy bez ohledu na konkurenční prostředí. Princip transparentnosti a rovného zacházení navíc vyžaduje, aby možnost volby nebyla iluzorní, nýbrž reálně vykonatelná (předem zveřejněné termíny, kapacity a podmínky). Jinými slovy, pluralita trhu eliminuje argument „bezalternativnosti“ a posiluje odpovědnost akreditovaných osob za korektní a nestranný průběh zkoušek.

Pro praxi to znamená, že kodex není „plakát na zdi“, ale vnitřní předpis s následky porušení, auditní stopou a povinností pravidelné aktualizace, pokud se mění požadavky či metody [§ 9 písm. e) v nařízení].

Doporučení pro praxi

• V kodexu je třeba definovat měřitelné ukazatele nestrannosti (např. evidenci vyloučení pro podjatost, povinné „conflict check“ před každou zkouškou).
• Pro darovací politiku je vhodné zavést „nulovou toleranci“ s povinným zápisem i nepřijatých nabídek.
• Oznamovací kanál by měl být veden mimo hierarchii komise (nezávislý pověřenec).

Lze na výše uvedené hledět jako na mírné zvýšení administrativní zátěže, nicméně s přihlédnutím ke každoročním zjištěním orgánů inspekce práce ohledně obecné kvality odborně způsobilých osob v oblasti BOZP se jedná o zcela nezbytný krok, který pomůže zkvalitnit kontroly akreditovaných subjektů a případně odstraní z trhu takové subjekty, které kvalitativně nedosahují žádoucích standardů.

Transparentnost a plánování zkoušek

Držitel akreditace je povinen nejméně 60 dnů předem zveřejnit na svých webových stránkách termín zkoušky a kapacitu uchazečů. Tento požadavek přináší dvojí efekt: zvyšuje předvídatelnost pro uchazeče a současně vytváří podmínky pro lepší dohled ministerstva (ex ante plánování kontrol, ex post porovnání reálně obsazených kapacit se zveřejněnými údaji). Povinnost publikovat i formu odevzdání písemné práce (listinná či elektronická) sjednocuje očekávání a snižuje transakční náklady.

Nově se výslovně stanoví, že písemnou práci lze požadovat v listinné nebo elektronické podobě, což vychází vstříc digitalizačním snahám v oblasti BOZP. Důležité je však zdůraznit, že formu určí držitel akreditace a musí ji zveřejnit předem.

Novela nařízení také zavádí povinnost vyhotovit protokol o posouzení písemné práce s doplňujícími otázkami, aby bylo zjevné, že se posuzovatel zabýval prací do hloubky a v souvislostech předpisů pro oblast BOZP. Bez zpracování protokolu nelze přistoupit k obhajobě. Protokol slouží komisi v ústní části a stává se součástí záznamu o zkoušce. Protože jsou doplňující otázky součástí zkoušky, nelze považovat za etické, aby o nich byl zkoušený informován předem, tj. před samotnou ústní zkouškou před komisí. Protokol podléhá archivaci, jež je umožněna rovněž v elektronické podobě. Tento prvek je konstruován jako prevence tzv. ghost-writingu a současně jako nástroj zrychlení a zpřesnění ústní části (diskuse k práci vede k ověření skutečného porozumění, nikoli jen k reprodukci tezí). Kromě ověření autorství se jedná o cestu, jak zkrátit ústní část a zpřehlednit důkazní situaci při případné kontrole ze strany ministerstva.

Metodika testů a ústní části

Přílohy vyžadují náhodné generování testů, vyšší počet otázek a minimální velikost objemu otázek (≥ 400 otázek, min. 100 na okruh). Pro úspěch je třeba dosáhnout min. 80 % v každém okruhu a zároveň 85 % celkově. Ústní část musí skutečně prověřit všechna hodnoticí kritéria a pracuje se i s fotodokumentací pracovišť (identifikace odchylek od práva, norem a správné praxe). Tyto prvky sami o sobě významně posilují validitu zkoušky, kdy slabý okruh už „nepřekryje“ silný, a obrázky z reality eliminují „papouškování definic“. To však není nijak novátorské. Přidá-li se však z hlediska zkoušení rozměr dodržování etického kodexu, některé záležitosti současného zkoušení budou značně modifikovány.

Příloha č. 1 nařízení výslovně doplňuje okruh otázek k evidenci úrazů, zjišťování příčin a okolností, hlášení, sepisování a zasílání záznamu o úrazu včetně hlášení změn, což adekvátně se promítá i do přílohy č. 3 (kritéria a způsob ověření). Důvodová zpráva totiž uvádí, že praxe vyžadovala explicitní rozvedení této problematiky, protože se jedná o podstatné povinnosti odborně způsobilých osob. Lze mít za to, že se nenavyšuje tak celkový počet otázek, ale jejich obsah tak aby byl vyváženější a byly zastoupena všechna důležitá témata BOZP v poměrné části se zohledněním též důležitosti konkrétních znalostí pro praxi.

Příloha č. 3 stanoví povinné náhodné generování testů z dostatečně velké objemu otázek (minimálně 400 položek, přičemž alespoň 100 otázek na každý okruh, kdy je doporučeno ze strany ministerstva následovat vzor projektové dokumentace, kde by mělo být zřejmé které „písmeno“ z přílohy 1 náleží do kterého okruhu) a dvojí prahovou úspěšnost (≥ 80 % v každém okruhu a současně ≥ 85 % celkově). Ústní část má prokazatelně pokrýt všechna hodnoticí kritéria a využívá práci s fotografiemi pracovišť ke zjišťování odchylek od požadavků právních předpisů, norem a správné praxe. Tato konfigurace omezuje „učení testů“ bez pochopení a vytváří robustnější indikátor skutečných kompetencí.

Ve věci zkušebního okruhu týkajícího se evidence a hlášení pracovních úrazů je vhodné zahrnout modelové situace pokrývající typové scénáře z praxe (např. úraz zaměstnance na staveništi, pozdější zhoršení zdravotního stavu a jeho dopad na „hlášení změn“, vazbu na pojišťovací povinnosti), s jasnou návazností na požadované kroky dokumentace, vyšetřování příčin a odesílání záznamů. Standardizované postupy v této oblasti nejen zvyšují kvalitu a jednotnost hodnocení u zkoušek, ale současně přispívají k lepší kultuře evidence a k efektivnějšímu předcházení opakování obdobných událostí v praxi.

Jen na okraj je třeba dodat, že novela nařízení harmonizuje terminologii příloh s ustanovením § 349 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, a výslovně zohledňuje specifika výstavby a stavebnictví. Praktickým efektem je zahrnutí technických dokumentů a norem popisujících technologie provádění staveb (např. lešení, bednění, svahy a konstrukce) do rozsahu znalostí koordinátorů a odborně způsobilých osob v prevenci rizik. Uvedeným se zvyšuje těsnější vazba mezi regulací a realitou pracovišť. Terminologická úprava v přílohách zaměňuje vágní „technické předpisy“ za „ostatní předpisy k zajištění BOZP“. Z praktického hlediska se do zkoušek dostávají i technické dokumenty a normy popisující technologie provádění staveb (lešení, bednění, svahy, konstrukce aj.). Konečně to odpovídá tomu, co je řešeno na staveništích denně.

Hodnocení: dopady na aktéry a dohled

Důvodová zpráva k novele nařízení akcentuje potřebu posílit integritu zkoušek a zamezit nežádoucím vlivům. Etický kodex má nastavit „mantinely“ bránící nečestnému jednání a vyjasnit, že „vyloučení střetu zájmů“ zahrnuje i situace neformálních vazeb mezi komisařem a uchazečem. Protokol k písemné práci zvyšuje objektivitu a vytváří důkazní oporu pro kontrolní praxi. Transparentní plánování termínů usnadní jak uchazečům, tak dozorovým orgánům.

Držitelé akreditace: musí mít tedy implementovaný funkční kodex (s následky porušení), zveřejňovat plán zkoušek a kapacity, zvládnout dokumentový oběh (protokoly, archivace). Zkušební komise má povinnost „conflict check“, mucí mít konzistentní rozhodování a musí pracovat kvalifikovaně s fotodokumentací. Uchazeči: jasné požadavky, méně prostoru pro „učení testů nazpaměť“. Ministerstvu nyní náleží snadnější ex-ante i ex-post kontrola s ohledem na zveřejněné termíny, elektronické projekty, protokoly k obhajobám.

Provozní implementace, tedy to, jak zavést problematiku novely do praxe bez zbytečného chaosu, není až tak nesnadné. V tomto případě nejde o administrativní formální kroky, ale o systémové úpravy procesů. Lze doporučit jmenovat garanta etiky (nečlena komise) s přístupem k auditním logům a zavedení kontrolu střetu zájmů (před každou zkouškou povinný zápis komisařů, automatické vyloučení při identifikovaných vazbách).

Dále je vhodné zveřejňovat harmonogram zkoušek nejméně na 6 měsíců, a pravidelně jej aktualizovat vždy i s kapacitou dne. Je žádoucí pro účely kontroly z ministerstva ukládat otisk webu při každé změně (důkazní jistota při kontrole). Povinnost zveřejnění 60 dní je v textu nařízení jasná. Lze mít také za to, že k posouzení je vhodný protokol s minimálně 5–10 cílenými otázkami.

Bezpečnost a ochrana dat: „nejen GDPR“

Novela implikuje řadu datových povinností (mlčenlivost, osobní údaje, nakládání s dokumenty) právě přes etický kodex. Minimem je řízený přístup, logování přístupů a změn, šifrování v klidu i přenosu a pravidelné testy obnovy dat. Tato opatření nejsou samoúčelná, protože bez nich není, jak prokázat integritu celkového objemu otázek ani důvěryhodnost protokolů.

Závěr

Novela nařízení netvoří novoty pro novoty. Vrací se k osvědčeným zásadám řemesla: poctivost, nestrannost, kontrolovatelnost. Etický kodex dává komisi pevná pravidla, zveřejněné termíny vrací pořádek do plánování a protokol k písemné práci poskytuje důkazní jistotu. Přísnější metodika testů a ústní části přitom reálně zvyšuje validitu ověřování kompetencí. Zavedení nevyžaduje přestavět dům – stačí opravit nosníky. Kdo pracuje poctivě, dostává jasnou oporu; kdo sází na šedou zónu, narazí. A tak je to v BOZP správně.

Zdroje:

• Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb. Praha: MPSV, 2025. [pracovní materiál].
• Platné znění dotčených ustanovení s vyznačením navrhovaných změn a doplnění (NV č. 592/2006 Sb.). Praha: MPSV, 2025. [pracovní materiál].
• Důvodová zpráva k návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 592/2006 Sb. Praha: MPSV, 2025. [pracovní materiál].
• Závěrečná zpráva Hodnocení dopadů regulace (RIA): Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 592/2006 Sb. Praha: MPSV, 2025. [pracovní materiál].
• Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění BOZP při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.
• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
• Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů.
• Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.
• Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Úřední věstník Evropské unie, L 183, 29. 6. 1989. (CELEX: 31989L0391).
• Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Úřední věstník Evropské unie, L 245, 26. 8. 1992.